Sokolovská uhelná: Blíží se propouštění. Stát neví, jak situaci řešit

Sokolovská uhelná se chystá letos uzavřít část provozů, zejména v areálu elektrárny Vřesová, a propustit 800, možná až jeden tisíc lidí kvůli rostoucím nákladům na emisní povolenky. Hrozí situace srovnatelná s problémy ztrátové černouhelné OKD na Ostravsku nebo hrozícím krachem letecké společnosti Smartwings usilující o státní pomoc.

Miroslav Petr 13.7.2020
Hnědouhelný lom Družba, který vlastní Sokolovská uhelná. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Hnědouhelný lom Družba, který vlastní Sokolovská uhelná. | foto: Wikimedia/Ben Skála/(CC BY-SA 3.0)
Hnědouhelný lom Družba, který vlastní Sokolovská uhelná.

Ztrátu 331 milionů korun při tržbách 6,6 miliardy vykázal za loňský rok největší zaměstnavatel na Karlovarsku, společnost Sokolovská uhelná. Jde po mnoha letech o první minusový výsledek hospodaření. Nemá jej na svědomí bídné hospodaření firmy ani celé skupiny s 3,5 tisíci zaměstnanci a 26 ovládanými společnostmi, ale opravné položky související podle výroční zprávy s chystaným zeštíhlením firmy.

V důsledku jde o předzvěst hrozícího sociálního kolapsu v celém regionu, který už přidělává vrásky na čele nejen místním úřadům práce (na Sokolovsku je dnes vyšší než průměrná česká míra nezaměstnanosti), ale i politikům včetně premiéra Andreje Babiše (ANO) nebo místopředsedy vlády Karla Havlíčka (za ANO). Hrozí, že tu nastane situace srovnatelná s problémy ztrátové černouhelné OKD na Ostravsku nebo hrozícím krachem letecké společnosti Smartwings usilující o státní pomoc.

Riziková struktura zaměstnanců

Sokolovská uhelná, která kromě těžby hnědého uhlí vyrábí také elektřinu a teplo, se totiž chystá letos uzavřít část provozů, zejména v areálu elektrárny Vřesová, a propustit 800, možná až jeden tisíc lidí kvůli rostoucím nákladům na emisní povolenky, jejichž cena od roku 2017 vylétla na téměř pětinásobek. Za povolenky vydala společnost v loňském roce 23,7 procenta, tedy téměř dvě miliardy z celkových nákladů. Což je po spotřebě materiálu, energií a dalších výdajích na těžbu uhlí a veškerou výrobu druhá největší výdajová položka.

Už loni firma oznámila, že letos bude muset propustit (se štědrým 12měsíčním odstupným) stovky lidí. Ministerstvo práce a sociálních věcí už upozornilo na rizikovou strukturu zaměstnanců Sokolovské uhelné – 61 procent je s výučním listem a 43 procent ve věku 50 až 60 let.

Je vyšší než 1,8 miliardy korun, které Sokolovská uhelná vydala na mzdy, včetně odvodů na sociálním a zdravotním pojištění. Zisk těžební firmy klesá od roku 2016, kdy vydělala více než miliardu korun čistého. Manažeři loňské hospodaření nekomentují, ale zveřejněná výroční zpráva společnosti zdůvodňuje vzniklou ztrátu roku 2019 opravnými účetními položkami, které souvisejí s ohlášeným ukončením některých provozů v letošním roce.

„Uplatňované legislativní nástroje, poplatky za vydobyté nerosty a emise, ale především skokové navýšení ceny emisních povolenek CO2, které předčilo všechna očekávání, zásadním způsobem ovlivnily výsledek hospodaření Sokolovské uhelné,“ uvádí se ve výroční zprávě. Nebýt těchto opravných položek, skončila by prý společnost se ziskem před zdaněním ve výši 236 milionů. Na hrozící krizovou situaci už upozorňoval dlouhodobě šéf a hlavní akcionář František Štěpánek, podnikatel, pro kterého byla Sokolovská uhelná až do jeho nečekané smrti letos v březnu srdeční záležitostí.

Už loni firma oznámila, že letos bude muset propustit (se štědrým 12měsíčním odstupným) stovky lidí. Ministerstvo práce a sociálních věcí už upozornilo na rizikovou strukturu zaměstnanců Sokolovské uhelné – 61 procent je s výučním listem a 43 procent ve věku 50 až 60 let. „Jde o osoby, které v kombinaci s 12měsíčním odstupným a současnými relativně vysokými příjmy (průměrná mzda obsluhy důlních zařízení v kraji je 36 730 korun, zatímco krajský průměr činí 27 379 korun) budou v okrese Sokolov velmi obtížně zaměstnatelní,“ uvedlo ministerstvo.

Nemožnost státní pomoci

Šéf resortů průmyslu a dopravy Karel Havlíček přiznává, že najít rychlé řešení je složité, ne-li nemožné. Vylučuje ale variantu vstupu státu do firmy, jako se už stalo v případě předluženého OKD s desítkou tisíc zaměstnanců. „Přebírat firmu si nemůže stát dovolit. Situaci nevyřeší nový vlastník. Rozdíl oproti OKD je v tom, že tam to byla vytunelovaná firma, Sokolovskou uhelnou ale vedou seriózní vlastníci,“ vyjádřil se Havlíček.

Šéf resortů průmyslu a dopravy Karel Havlíček přiznává, že najít rychlé řešení je složité, ne-li nemožné. Vylučuje ale variantu vstupu státu do firmy, jako se už stalo v případě předluženého OKD s desítkou tisíc zaměstnanců. I podle ekonomů nemůže stát soukromé firmě v podobné situaci nějak finančně pomáhat.

Zhoršení sociální situace se obávají i starostové okolních obcí a měst. Například ve 13,5tisícovém Chodově v sousedství elektrárny Vřesová přijde o práci 500 lidí. „Celý region musí projít restrukturalizací pracovních nabídek a zaměstnanosti. Ale je otázka jakou, kdy a kde na to vzít peníze. Zatím to spíš vypadá, že se tu bude zhasínat,“ komentuje situaci starosta Chodova Patrik Pizinger.

I podle ekonomů nemůže stát soukromé firmě v podobné situaci nějak finančně pomáhat.„Jde spíš o to, hledat pomoc pro propuštěné lidi než zachraňovat podnik, který působí v odvětví, jež je v útlumu,“ uzavírá hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.