Sněmovní zákopy vůči vládě čeká „zelená“ prověrka

Vládní návrh na zavedení stropů pro platby za obnovitelné zdroje může ztroskotat na handrkování s poslanci.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICEČeská pozice

Ministři kabinetu Jiřího Rusnoka si nyní mohou směle říct: „My nic, my muzikanti.“ I kdyby jejich návrhy v rámci takzvané strategie „stop a strop“ pro obnovitelné zdroje neprošly parlamentem, vláda může tvrdit, že udělala, co mohla. Dokonce svolala mimořádné jednání právě kvůli neúměrné zátěži, kterou přinášejí domácnostem a firmám vysoké náklady na obnovitelné zdroje – tedy především na fotovoltaiku. A rozhodla se podporu zelené energie do budoucna utnout.

Ve skutečnosti dnes opakování solárního boomu nehrozí, Energetický regulační úřad už má po ruce legislativní nástroje, kterými může podobný exces v případě jakéhokoliv dalšího zdroje zastavit. Přesto drahá podpora obnovitelných zdrojů zůstává výbušným politickým tématem a mezi stranami hlavního proudu víceméně panuje shoda, že je nutné její důsledky omezit na minimum.

Členové předchozí – takzvaně úřednické – vlády Jana Fischera se ostatně dodnes přou s politiky (a tehdejšími poslanci), kdo vlastně může za to, že se už v roce 2009 nepodařilo zastavit solární boom, který spotřebitele a státní rozpočet vyjde dohromady na nesmyslné stovky miliard korun. Zvláště nynější ministr financí Fischer má důvod, aby nemusel vysvětlovat „opakované lži“ – jak sám říká –, že za neřízený boom obnovitelné energie může právě on. Možná právě proto byl také nakonec povolnější vůči návrhům ministerstva průmyslu pod vedení Jiřího Ciencialy, než původně avizoval. Je nicméně zjevné, že se oba ministři dostali přímo pod dohled premiéra Jiřího Rusnoka, který se tématu také věnoval.

Stop, strop a solární daň

Vláda každopádně navrhla tři zásadní kroky:

  1. Zastavit podporu nových obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny od příštího roku. Pokud větrníky, malé vodní elektrárny, zdroje na spalování biomasy a geotermální elektrárny získají povolení ještě před vstupem zákona v platnost, mohou počítat s ročním přechodným obdobím pro uvedení provozu. Okamžitě se od roku 2014 zastavuje podpora veškeré fotovoltaiky a bioplynových stanic. Oproti dřívějším předpokladům naopak zůstává podpora výroby tepla z biomasy.
  2. Zavádí se strop – tedy horní limit – pro poplatky za podporované zdroje, které platí domácnosti a firmy přímo v cenách elektřiny, ve výši 495 korun za megawatthodinu. To je dokonce méně než 583 korun, které platíme letos. A navíc jde o limit – teoreticky by tedy tato částka na příští rok mohla být ještě nižší. To nicméně také znamená, že stát bude muset vydat nejméně čtyři miliardy korun navíc přímo z rozpočtu. Tady muselo ustoupit ministerstvo financí.
  3. Třetí bod je určitě pro mnohé největším překvapením – vláda chce pokračovat ve vybírání solární daně od provozovatelů fotovoltaik, s čímž už mnozí z nich nepočítali. Daň bude nižší – deset procent oproti dosavadním šestadvaceti z tržeb solárních elektráren, navíc se bude týkat pouze solárních instalací uvedených do provozu v nejvíce krizovém (z hlediska solárního boomu) roce 2010. Fischer tvrdí, že díky tomu stát také částečně pokryje zvýšené náklady státního rozpočtu. Aliance pro energetickou soběstačnost a fotovoltaická asociace mezitím protestují, že by šlo o protizákonný krok, který je navíc v rozporu s dřívějším nálezem Ústavního soudu.
Sněmovna ve hře

Jednání vlády tedy máme za sebou, ale nyní přicházejí další otázky, které souvisejí s projednáváním ve sněmovně. Jak vážně to myslí poslanci bývalé koalice s tím, že budou blokovat vládní návrhy, které jsou spojeny s navyšováním rozpočtových výdajů? A týká se to i záležitostí, které všichni ve vládě i v parlamentu víceméně považují za správné –, tedy třeba i zastavení růstu výdajů na obnovitelné zdroje?

Kromě vlády je nyní více ve hře další hráč (mnohem nezávislejší než dříve) – Poslanecká sněmovna a zvláště její rozpočtový výborChystaná novela zákona o podporovaných zdrojích, která předpokládá zastavení podpory i stanovení stropů pro poplatky – spojené s vyššími rozpočtovými výdaji – každopádně sílu sněmovních zákopů vůči vládě prověří. A emoce bezpochyby může vyvolávat i pokračování solární daně, které je spojeno s rizikem dalších sporů s provozovateli fotovoltaik. Prodloužení daně bylo do novely zapracováno na poslední chvíli.

Za současné situace – tedy za prezidentské vlády, která nemá oporu ve sněmovně – je nutné počítat s tím, že kromě vlády je v podobných případech ještě více ve hře další hráč (mnohem nezávislejší než dříve) – Poslanecká sněmovna a zvláště její rozpočtový výbor. Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek ostatně dával najevo, jak to „zástupci lidu“ vládním „zástupcům prezidenta“ spočítají.

Při projednávání v parlamentních výborech – včetně rozpočtového – by se mohly vyhrotit spory o to, zda vůbec potřebujeme „zastropování“ poplatků za podporované zdroje v cenách elektřiny. Podle skeptického vyjádření šéfa rozpočtového výboru Pavla Suchánka (ODS) pro ČESKOU POZICI by limity stejně znamenaly pouze to, že zvýšené výdaje pokryje daňový poplatník. Sejde tolik na tom, jestli budeme „cálovat“ jako spotřebitelé elektřiny nebo jako daňoví poplatníci?

Urychlené schválení?

Vzhledem k tomu, že vláda musí řešit krizovou ekonomickou situaci na Moravskoslezsku, kde by snížení výdajů na elektřinu tamním ocelárnám pomohlo, bude pro ni těžké se „zastropování“ vzdát. Ministrovi průmyslu Ciencialovi zjevně není cizí argument průmyslníků z jeho Moravskoslezského kraje, že vysoké platby za obnovitelné zdroje v cenách elektřiny jsou horším řešením pro rozpočet, který pak bude zatížen rostoucí nezaměstnaností v regionu nebo odchody firem do zahraničí.

Suchánek na druhé straně argumentuje, že takové důsledky nejsou jisté. Podobné teoretické propočty dopadů na rozpočet (například v případě spotřební daně na naftu) se podle něj míjejí s realitou. Ať tak či onak, opravdu nelze podceňovat hrozbu, že podobné spory zablokují přijetí celé novely.

Ideální variantou by pro Rusnokovu vládu mohlo být zrychlené prosazení novely ještě během létaNerealisticky se ostatně jeví také dřívější návrh ulevit na úkor státního rozpočtu při platbách elektřiny menší částkou firmám dokonce už letos, byť tuto variantu paradoxně připouštěl už Miroslav Kalousek. Každopádně je zjevné, že minimální šanci na úspěch by měla každá změna letošního rozpočtu, se kterou by nově přišla Rusnokova vláda. Suchánek potvrzuje, že letošní rozpočet vycházel z určitého vládního prohlášení kabinetu, který vznikl na základě voleb. Změny prosazované nevolenými politiky tak nemohou projít.

Od Rusnokovy vlády nicméně nelze čekat nečinnost. Ideální variantou by pro ni mohlo být prosazení novely ve zrychlené schvalovací proceduře ještě během léta – vzhledem k potřebě řešit zátěž pro podniky, které v mezinárodním měřítku ztrácejí konkurenční schopnost. (A v pozadí bude pro mnohé politiky spíše jiný důvod – nespokojenost občanů s drahou elektřinou.) Tím by se vláda vyhnula složitému projednávání ve výborech. Příslušné výdaje na příští rok by pak už při schvalování rozpočtu přímo vyplývaly ze schváleného zákona. Vlk by se nažral, koza by zůstala celá. Zda je tohle reálná varianta, ale teprve uvidíme. Slabým místem novely může být to, že přece jen byla šita horkou jehlou, zjevně bez důkladného projednávání v Legislativní radě vlády.