Sněmovna byla rozpuštěna. Na tahu je Miloš Zeman.

Poslanci si zkrátili volební období. Bude záležet na prezidentovi, co jeho vláda předloží Senátu v době, kdy Česko nebude mít dolní komoru.

foto: © ČTKČeská pozice

Historicky nejsilnější vládní koalice se rozpadla vinou historicky největšího počtu odpadlíků a Poslanecká sněmovna se historicky poprvé rozpustila. Končí dosud nejbláznivější volební období českých politických dějin.

Samotné úterý 20. srpna, kdy se toto rozpuštění odehrálo, bylo zajímavé snad jen svou předvídatelností. Schůze začala ve 14 hodin, vystoupily zhruba tři desítky poslanců s vesměs očekávatelnými projevy, které lze považovat spíše za začátek předvolební kampaně, a v 17:17 byla sněmovna rozpuštěna. To je zhruba vše, co lze o úterním dění v Poslanecké sněmovně napsat.

V kuloárech poslanci a zástupci jednotlivých stran přesvědčovali novináře, že ta jejich bude při hlasování jednotná, ale čekají podraz od těch ostatních. Žádné překvapení se však nekonalo, pro rozpuštění hlasovali všichni poslanci socialistů, TOP 09, KSČM i Věcí veřejných (vyjma nepřítomného Otto Chaloupky), k nimž se přidalo osm nezařazených. Proti hlasovalo jen šest nezařazených a lídryně ODS Miroslava Němcová, jejíž ostatní kolegové se hlasování nezúčastnili.

Samotná atmosféra ve sněmovně hraničila s nudou, mnozí zákonodárci během dne vystěhovávali své kanceláře.

Co udělá prezident...

Řada poslanců si totiž vedle vcelku formální povinnosti odhlasovat rozpuštění sněmovny plně uvědomovala, že budoucí vývoj má v rukou jediný agresivní hráč na současné politické scéně – prezident Miloš Zeman.

Působení rozpuštěné Poslanecké sněmovny lze shrnout slovem „nestabilita“

Právě na něm bude záležet, k jakému datu sněmovnu rozpustí a zda svými kroky přeruší legislativní proces u některých důležitých tisků v čele s novelou zákona o obnovitelných zdrojích. Právě na něm bude záležet, co jeho vláda předloží Senátu ke schválení v mezidobí, kdy Česko nebude mít dolní komoru Parlamentu. (O dosud nevyřešených sporech mezi poslaneckými a senátními zákonodárci se více dočtete v článku Opravdu budou předčasné volby? Ve sněmovně panuje politický i právní chaos). Jak upozornily Novinky.cz, prezident si už od Senátu slibuje například zabránění „Kalouskovu tunelu“, za nějž označuje zrušení daně z dividend.

Právě na Zemanovi bude záležet vyhlášení termínu voleb. A ten už v rozhovoru pro tiskový orgán KSČM, ultralevicové Haló noviny, předběžně oznámil na 25. a 26. října – na výročí Velké říjnové socialistické revoluce.

Drobný zádrhel vidí poslanci pouze v ústavní stížnosti svého kolegy z Věcí veřejných Petra Skokana. Ten napadl způsob svolání schůze, na níž se hlasovalo o důvěře vlády premiéra Jiřího Rusnoka. Spiklenecké teorie za tím vidí snahu Hradu a jeho lobbistů o prodloužení mandátu Zemanovy vlády – nicméně málokdo Skokanově stížnosti přikládá váhu či dává naději na úspěch.

Pro svůj předčasný konec se rozhodla sněmovna, ve které zasedl rekordní počet 114 poslaneckých nováčků a jejíž působení lze shrnout slovem „nestabilita“. Nejnovější preference však nedávají velkou naději na změnu, do sněmovny by se podle průzkumů mohlo dostat i pět nových politických subjektů.

Počet příspěvků: 3, poslední 21.8.2013 06:32 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.