Směřuje koaliční vláda z krize do Prčic?

Premiér je ODS tlačen, aby si na koaliční partnery jaksepatří došlápl. Pokud to udělá, jeho vláda může mít před sebou jen několik měsíců existence.

Dle Věcí veřejných si má spolupracovníky do nového úřadu pro boj s korupcí vybrat jejich předseda Radek John (vravo), a ne aby mu je vybíral premiér a šéf koaliční ODS Petr Nečas. foto: © ČTKČeská pozice

Dle Věcí veřejných si má spolupracovníky do nového úřadu pro boj s korupcí vybrat jejich předseda Radek John (vravo), a ne aby mu je vybíral premiér a šéf koaliční ODS Petr Nečas.

Po prosincovém pokusu skolit vládu v souvislosti s aférou okolo tehdejšího ministra životního prostředí Pavla Drobila (ODS) nevyšel opozici ani druhý pokus toto úterý. Návrh ČSSD na vyslovení nedůvěry vládě, byť sociální demokracii vypomohli komunisté a z Věcí veřejných (VV) nedávno vyloučení poslanci Kristýna Kočí, Jaroslav Škárka a Stanislav Huml, získal jen 84 hlasů. O 17 méně, než je minimum nutné ke skácení vlády.

Otázka otázek

Koaliční poslanci, jak ODS, TOP 09 a VV oznámily po dopoledních zasedáních svých klubů, opravdu hlasovali jednotně, a proto bylo výsledné skóre 84 ku 114 ve prospěch vlády. Šestapadesát sociálních demokratů, 26 komunistů a tři vyděděnci z VV vládu ani do budoucna neshodí, pokud ji bude 53 poslanců ODS, 41 TOP 09 a aktuálně 21 „véčkařů“ svorně podporovat. Toť však otázka otázek.

I když totiž bude koaliční „114“ ve sněmovně jednotná, ČSSD se i v takovém případě určitě čas od času pokusí vyslovit Nečasově vládě nedůvěru. V demokratickém parlamentním systému je nezadatelným právem opozice alespoň rétorickým cvičením ve sněmovně dávat vládě co proto a hlasováními o nedůvěře testovat její soudržnost. Kdyby to předseda ČSSD Bohuslav Sobotka sem tam neudělal, k vládě superkritická část příznivců jeho strany by ho jako nekňubu odepsala a sociální demokracii příště nevolila. Nesmí se to však jako za bývalého předsedy ČSSD Jiřího Paroubka přehánět.

Ten vyvolal během dvou let celkem šest hlasování o nedůvěře Topolánkově vládě a nebýt zrady pěti koaličních poslanců z ODS a Strany zelených, ani v březnu 2009 by ji asi nezardousil. Ostatně, když se mu to konečně podařilo, ČSSD očividně nebyla na převzetí vládní zodpovědnosti připravená. A připravená na takový úkol není ani dnes. Jinak by totiž Sobotka a další představitelé ČSSD na jejím nedávném sjezdu tolik nezdůrazňovali, že odborné stranické týmy musejí urychleně dopracovat komplexní a uskutečnitelné sociálnědemokratické koncepce reforem.

Napětí v kuloárech

Vraťme se však k úternímu hlasování o nedůvěře vládě. Zatímco v zasedací síni sněmovny táhlo 114 koaličních poslanců za jeden provaz, v kuloárech vládlo napětí – najmě mezi ODS a VV. Tentokrát šlo o bývalého náměstka ministra vnitra Michala Moroze. Toho si exministr vnitra a stále vicepremiér Radek John chtěl vzít s sebou do nového úřadu pro boj s korupcí, který pro něho, předsedu koaličních VV, zřídil premiér Petr Nečas. Ten však udělal blafák.

Johnův úřad má mít letos k dispozici jen směšných 22 milionů korun. Proto je těžko představitelné, že dokáže být skutečným koordinátorem boje s korupcí.

Vyčkal, až Moroz ukončí pracovní poměr na vnitru, a teprve pak sdělil, že ho nezaměstná na Úřadu vlády ČR, poněvadž v čele jisté bezpečnostní agentury spolupracoval s ABL a stále nemá přísnou bezpečnostní prověrku. Johnův úřad, jemuž „véčka“ ostentativně říkají ministerstvo, fakticky je to však jen vládní výbor se třinácti úředníky, je totiž součástí premiérova Úřadu vlády ČR. Podobně jako třeba úřad zmocněnkyně pro lidská práva, o kterém mimochodem po odchodu Michala Kocába není téměř slyšet.

Nečasovu fintu nesou „véčka“ úkorně. A argumentují tím, že spolupracovníky si má vybrat John, a ne aby mu je vybíral premiér a předseda koaliční ODS. Johnův úřad má mít přitom letos k dispozici jen směšných 22 milionů korun, a proto je těžko představitelné, že dokáže být skutečným koordinátorem boje s korupcí. Pokud k témuž závěru dospěje i John – a nemaje hmatatelné kompetence, funkci, jak varoval, složí –, předvelikonoční dohoda K12, jež formálně ukončila vládní krizi, přijde o důležitý pilíř.

Personální výměny

I když se to s Morozem nějak zaonačí, John se pouhou „trafikou“, zejména zůstane-li po květnové konferenci předsedou koaliční strany VV, už jen z prestižních důvodů odbýt nenechá. „Véčka“ navíc drží Nečase v šachu. Naposledy v úterý před hlasováním o nedůvěře vládě totiž zopakovala, že ta má jejich podporu podmínečně do června. Do té doby mají být dle VV dokončeny důchodová a zdravotnická reforma, vyměněni další ministři – rozuměj i z ODS a TOP 09 – a vyšetřeny údajné úniky z Národního bezpečnostního úřadu a Bezpečnostní informační služby „v mediální kampani vedené proti VV“.

Nyní „jen“ poslanec za VV Vít Bárta se však sešel s odborovými předáky. Z toho lze vytušit, že při konečném dolaďování reforem v K9 si VV osvojí některé odborářské výhrady. To by však koaliční jednání zkomplikovalo a prodloužilo a červnový termín by se stal nesplnitelným. Co by udělala „véčka“ pak?

Přímo jablkem sváru však budou personální výměny ve vládě, plánované Nečasem též na červen. VV žádaly odchod ministrů Alexandra Vondry, Ivana Fuksy (oba ODS) a Miroslava Kalouska (TOP 09). „Topka“ kdysi odchod Vondrův a ODS si v minulých dnech zasedla na ministra zdravotnictví Leoše Hegra (TOP 09). Jeho stranický šéf Karel Schwarzenberg však prohlásil, že je s ním spokojen, a kdyby premiér Nečas na jeho odchodu navzdory tomu trval, „potom by ta vláda šla konečně do Prčic“.

Nesentimentálně jasně se vyjádřil i místopředseda „topky“ Kalousek: „Neuvažujeme o výměně premiéra, tak by pan premiér neměl uvažovat o výměně našich ministrů.“ Nečas je v obtížné situaci. V ODS je tlačen, aby přestal ustupovat a na koaliční partnery si jaksepatří došlápl. Pokud to však udělá, jeho vláda může mít před sebou jen několik měsíců existence.