Slunce, Řecko, cypřiše, eurozóna a wishful thinking

Krize eurozóny je letos umně zametena pod koberec – není oblíbeným veřejným tématem. Což neznamená, že by zmizela.

Řekové protestovali proti návštěvě německého ministra financí Schäubleho 18. července 2013. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Řekové protestovali proti návštěvě německého ministra financí Schäubleho 18. července 2013. | foto: © ReutersČeská pozice
Řekové protestovali proti návštěvě německého ministra financí Schäubleho 18. července 2013.

Wishful thinking – česky snad převedeno jako přání otcem myšlenky (a činu) – je proces formování přání a z nich plynoucích zásadních rozhodnutí na základě toho, co by potěšilo, spíše než na základě skutečnosti, racionálnosti a důkazů. Neobjektivně vychýlená východiska pak ústí ve vadné rozhodování.

Metoda wishful thinking je krátkodobě pohodlnější, než analyzovat situaci, bolestivě ji pojmenovávat a stejně bolestivě řešit. Ostatně proč také – poslové špatných zpráv se v historii zabíjeli.

Kdo by chtěl být zabit v půli léta kvůli pravdivé sice, ale špatné zprávě? Trójská Kassandra se mohla umluvit a uvarovat před zkázou, která pojde ze zlověstného Trójského koně. Trója padla a zmizela; Kassandra byla nakonec zavražděna, když nebyla brána v potaz ani její další varování. Lepší je se oddávat letnímu wishful thinking.

Právě nyní to pozorujeme v kontextu krize zadluženosti eurozóny. Všimněme si, že od „zázračného“ rozuzlení kyperského dějství dramatu se podsunuje veřejnosti zjednodušující myšlenka: Vše je vyřešeno. Co bylo odpuštěno (rozdáno, přesunuto), bylo odpuštěno a to je všechno. Dál už nic nehrozí. Rozumíte, pitomci?! Už po vás nic nebudeme chtít. Žádné další úlevy pro Řeky, žádné další finanční balíčky.

Pan (německý) ministr financí Wolfgang Schäuble vám jistě slíbí již žádné znehodnocování vašich řeckých dluhopisů. Wishful thinking – přejte si to také a nezkoumejte příliš skutečnosti, které jaksi nepasují. Dopřejte si svobodu neodůvodněného optimismu.

Silná slova z Německa (s jistým dovětkem)

A tak napřed německá kancléřka Angela Merkelová při nedávné návštěvě Řecka rezolutně odmítla změny v dojednaném řešení řeckého dluhu a nepřipustila žádné další úlevy pro Řeky usilující o úspornost a nápravu národního nehospodářství.

Její ministr financí Schäuble ještě přitvrdil ve víkendovém vydání Bildu, když řekl, že určitě a zcela určitě nebude Řecku povolen další (kamuflovaný) odpis dluhů jako loni.

(Poznamejme, že loňské „dobrovolné“ odpuštění skoro poloviny řeckého dluhu nevedlo ani krátkodobě téměř k ničemu pozitivnímu, jen k uvolňování dalších tranší ze schválené pomoci. Putují nadále chybně nastavenému řeckému hospodářství ve jménu dalšího užívání společné, avšak k řešení řeckých věcí nevhodné měny.)

Schäuble se rozhodně rozezlil, že žádné další odpouštění se konat nebude. Žádný další „dobrovolný haircut“!

Jenže, a to se nesmí přehlédnout, pak zároveň připustil, že po dočerpání schválené pomoci, nevylučuje lití dalších peněz i po roce 2014, přestože podle dřívějších „jasných a pevných“ dohod by již pokračovat nemělo.

Jako po másle

Pomineme-li pro tuto chvíli protestující v řeckých ulicích, navenek je klid, tedy ve zbytku Evropy, vždyť vše běží podle plánu. Minulý týden se činitelé takzvané Trojky (Mezinárodní měnový fond, Evropská centrální banka a Evropská komise) dohodli na dalším uvolnění 5,8 miliardy eur určených k dotování jejich řeckého wishful thinking.

Z celkového balíku 240 miliard eur již Řekové skoro 90 procent vyčerpali

Na částce se podílel MMF příspěvkem 1,7 miliardy eur, z původního staršího EFSF půjde 2,5 miliardy, dalších zhruba 1,5 miliardy eur poplyne z „výnosů“ řeckých dluhopisů v držení centrálních bank eurozóny.

Z celkového balíku 240 miliard eur již Řekové skoro 90 procent vyčerpali a nějakou maličkost ještě dočerpají na konci roku 2014.

Řekové potěšili Trojku o týdny dříve svými sliby, že dál budou škrtat, propustí 12 500 zaměstnanců veřejného sektoru, některé již i v tomto roce. Trojce slíbili to, co běžně slibují, a Trojka tyto klamy ráda slyší.

Sám nynější šéf Euroskupiny, grémia ministrů financí eurozóny, nizozemský ministr Jeroen Dijsselbloem minulou středu konstatoval – ano, Řekové splnili skoro vše, aby jim EFSF mohl těch „běžných“ 2,5 miliardy eur laskavě poslat.

(Ano, Dijsselbloem je tentýž politik, který se v souvislosti s neřešeným kyperským dluhem uřekl a naznačil, že za dluhy zemí a bank budou ručit jejich soukromí vkladatelé a občané – nikoli vlády a majitelé bank.)

Vždyť to přece potvrdil i řecký parlament – všech zbývajících 22 úkolů opravdu Trojce slíbil splnit. Tedy, pro futuro, hned jak to bude možné…

Kassandry nejsou vítány

Další peníze snad již potečou z Evropského stabilizačního mechanismu. Ale to se nás v Česku přece netýká – přistoupili jsme k němu sice, ale „naštěstí“ díky naší dosavadní národohospodářské politice zatím nejsme zavázáni přispívat, neboť nesplňujeme maastrichtská kritéria.

Dnes je pro změnu v Německu stále jasnější, že nelze pracovat, žít příkladně úsporně a být v jedné měnové unii s Řeckem a celým severním Středomořím

A na 240 miliardách eur momentálně utápěných v Řecku se nepodílíme? Ale ano – již Topolánkova i Nečasova vláda schválily příspěvky na tyto účely do zdrojů MMF, kde členy jsme. Z těch peněz již do problémových dlužnických zemí odteklo tak půl ročního českého deficitu státního rozpočtu.

Jeden český politik před nějakým rokem trefně konstatoval, že: „ … nelze sedět pod cypřiši, popíjet ouzo a chtít být v měnové unii s Německem“. V Řecku nesklidil chválu a mezitím již celé tři roky tato země udělala jistě pokroky v ochotě souhlasit s nápravou. Dnes je ovšem pro změnu v Německu stále jasnější, že nelze pracovat, pilně tvořit, žít příkladně úsporně a být v jedné měnové unii s Řeckem a celým severním Středomořím. Měl by být nastaven nějaký použitelný měnový kurs, jako býval vždycky při jediném možném řešení strukturálních a finančních nesrovnalostí zemí a ztrát jejich konkurenceschopnosti.

Krize eurozóny je však letos umně zametena pod koberec – není oblíbeným veřejným tématem. Skryla se za ujišťování, že všechno běží, jak má, jenže nezmizela. Napětí v systému EMU vzrůstá, i když se mluví o jiných věcech. V Německu budou v září parlamentní volby. Žádné Kassandry nejsou vítány – „a co nám to tu zanechali ti Achájci před hradbami za zábavného dřevěného koně?“.

Počet příspěvků: 4, poslední 3.8.2013 01:09 Zobrazuji posledních 4 příspěvků.