Slovenský rebel Sulík: Nenaděláme si do kalhot, když se z Bruselu ozve bubu

Expředseda slovenského parlamentu, který oddálil přijetí eurovalu, se v rozhovoru pro HN ostře pustil do Slovenska i Evropy.

Aktualizováno. Bývalý předseda Národní rady Slovenské republiky a šéf strany Svoboda a Solidarita (SaS) Richard Sulík, který se kvůli svému negativnímu postoji k záchrannému fondu eurozóny stal v uplynulém týdnu hlavní postavou nejen slovenského politického dění, se v dnešním rozhovoru pro Hospodářské noviny zostra pustil do Evropy, svých kolegů i do bývalé premiérky Slovenska Ivety Radičové.

Jednání premiérky, jež spojila hlasování o navýšení takzvaného eurovalu s hlasováním o důvěře vládě, bylo podle Sulíka „normálním vydíráním“. „Před volbami i SDKÚ (Slovenská demokratická a křesťanská unie, nejsilnější strana slovenské vládní koalice, jejíž členkou je i Radičová–pozn. red.) říkala, že nebudeme čekat v předklonu na pokyny z Bruselu. My jsme říkali před volbami to samé co dnes, ale Iveta Radičová otočila. Vydírají nás, protože jsme si dovolili nezměnit názor,” uvedl rebelující politik.

Ministr financí Ivan Mikloš prostě v Bruselu stáhnul ocas a nevyjednal vůbec nic, tvrdí Richard SulíkStejně ostrý tón zazníval i při hodnocení kolegy, ministra financí Ivana Mikloše. Ten podle Sulíka nevyjednal Slovensko dobré podmínky pro v eurovalu. „Tady, na půdě parlamentu, ministr financí uvedl, že slovenská pomoc Řecku nebude 600 milionů eur, ale 300, a za pár dní v Bruselu souhlasil s tím, že to bude 800 milionů… Prostě v Bruselu stáhnul ocas a nevyjednal vůbec nic. Výsledek je, že Slovensko jako nejchudší člen eurozóny bude platit nejvíc za nezodpovědnost cizích vlád,“ vysvětluje nesmyslnost slovenské účasti na záchraně bohatších, ale zadlužených zemí.

Přijetí až na druhý pokus

Slovensko bylo tento týden poslední ze 17 zemí eurozóny, která ještě neschválila posílení záchranného fondu EFSF. Nejprve v úterý návrh v parlametnu neprošel, neboť se k němu zamítavě postavila právě SaS. Vzhledem k tomu, že byl spojen i s hlasováním o důvěře vládě, jej odmítl také opoziční Smer, což vedlo k pádu koaličního kabinetu. O dva dny později se po dohodě politických stran na předčasných volbách podařilo předlohu v Národní radě přijmout.

Na otázku, proč je zrovna Slovensko největším potížistou v eurozóně odpovídá: „Peníze dávají daleko snáze země, které už mají vybudovanou infrastrukturu, zdravotnictví a sociální služby. My nemáme hotovou ani dálnici do Košic. Říkali jsme lidem: Utáhněte opasky, musíme udělat reformy. A teď, když jsou jakžtakž hotové a mohlo by se začít žít lépe, měli bychom zachraňovat francouzské banky jen proto, že si z nich někdo udělal kasino a chce si udržet plat milion eur? Vždyť je to absurdní!”

Proto Sulík napadl i opakované schvalování eurovalu na půdě slovenského Parlamentu: „Pokud by to mělo být takto, pak nepotřebujeme ministra zahraničí. Stačil by státní tajemník, který by jezdil do Bruselu pro příkazy.“

Banky bych nechal zkrachovat

Další pozoruhodné Sulíkovy myšlenky zazněly v rozhovoru s Danielem Kaiserem pro sobotní LN. Vyjímáme:

  • Nevolám po rekapitalizaci bank. Když je banka v problémech, tak ať zkrachuje. Já jen tvrdím, že vyjde laciněji zachraňovat banky v konkrétních státech než zachraňovat celé státy. A ještě daleko levnější je zachraňovat místo bank vklady obyvatelstva. Ačkoliv to není úplně liberální postup, v krizi považuji garanci vkladů obyvatel za správné protikrizové opatření.
  • Na otázku, proč je levnější pomáhat bankám než vládám, Sulík mimo jiné odpověděl: Peníze, které už Řecko dostalo od svých evropských partnerů, obratem poslalo na splátky dluhopisů bankám. O tu částku, která tam přistála, bude teď menší nutnost ty banky restrukturalizovat. Jenže: Řekové neposlali všechny peníze do bank, část šla na důchody nebo na platy úředníků. Proto je levnější se zaměřit na banky. Protože pak už nemusíte dotovat plat řeckého státního zaměstnance. Za druhé by to bylo levnější i proto, že banka má vlastní kapitál, zpravidla nějaké tiché rezervy, nevybrané zisky z minulých roků... Ať banky na pokrytí výpadku dluhopisů nejdřív spotřebují svoje rezervy, a až pak bude chybět nějaká suma na uspokojení spořitelů, tak ať se dají peníze přímo sem.
  • Následovala otázka: Jak byste přiměl banky k tomu, aby nejdřív vyčerpaly všechny svoje tiché rezervy? Odpověď Richarda Sulíka: Tak, že je nechám zkrachovat. Pak totiž přijde správce konkurzní podstaty a ten už se postará.
  • A ještě zajímavý názor na téma Itálie, konkrétně na otázku, co když Itálie neutáhne rizikové přirážky dluhopisů. Sulík: Jestli má Itálie dluh dva biliony eur, tak by ji nezachránil ani navýšený eurofond. Jediné, co Italové mohou dělat, je okamžitě začít šetřit. Ale oni nešetří. Severní Itálie je nejbohatší část Evropy, tam doslova sedí na penězích. Itálie drží třetí největší zásoby zlata na světě. Itálie vlastní nemovitosti za 500 miliard eur. Tak jaká krize? Ať to prodají, jestli potřebují peníze na důchody nebo na poslanecký plat té dámy, která natáčela speciální filmy a pár let seděla v parlamentě. Ale ať mi někdo vysvětlí, co s tím má společného Slovensko? 

Přečtěte si také komentář ke slovenskému hlasování o eurovalu:

Bravo! Slováci se postavili sanaci zadlužených zemí.

Počet příspěvků: 2, poslední 14.10.2011 08:15 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.