Slovenskou frašku s eurovalem finanční trhy odzívaly

Na trzích vládne od poloviny minulého týdne vlna až nezdravého optimismu. Přitom se nic zázračného nestalo.

Bratislava se v uplynulém týdnu stala středem pozornosti světových médií. Poté, co Malta přijala novou podobu evropského záchranného fondu EFSF, zůstalo právě Slovensko poslední zemí eurozóny, kde ještě poslanci požadované změny neschválili. Samotné hlasování provázely emoce a nervozita, pád vlády, ale napodruhé poslanci návrh odhlasovali a ještě si k tomu zatleskali. Fraška.

No a jaký to vše mělo dopad na trhy? Skoro žádný. Tam totiž od poloviny minulého týdne vládne vlna až nezdravého optimismu. Přitom se nic zázračného nestalo. Riziko recese je nadále vysoké, dluhové problémy jihoevropského křídla eurozóny na čele s Řeckem se nijak nevyřešily a bankovní krize je zažehnána pouze dočasně. Vše se řeší pomocí dalších závazků a dluhová kára se tlačí dál.

Nijak skvěle neskončila ani ekonomická data zveřejněná v uplynulém týdnu. Rating byl snížen Španělsku i bankovním gigantům v čele se švýcarskou UBS. Překvapivě vzrostla i míra inflace v eurozóně, což může opozdit snížení sazeb ze strany Evropské centrální banky.

Odliv 39 miliard korun dividend do zahraničí prohloubil deficit běžného účtu platební bilanceČeské měně se vedlo smíšeně. Vůči euru se koruna pohybovala v úzkém pásmu 24,60 – 24,80 Kč a obchodování nebylo nikterak zajímavé. V pátek večer se euro prodávalo zhruba za 24,66 koruny. V nadcházejících týdnech lze s velkou pravděpodobností očekávat pohyb české měny v pásmu 24,40 – 25 Kč za euro.

O poznání zajímavější byl vývoj vůči dolaru, který dramaticky oslaboval. Ve středu prolomil hranici 18 Kč a koruna následně posílila až na úroveň 17,80 za dolar. Dostala se tím na nejsilnější hodnoty od poloviny září.

V týdnu bylo zveřejněno několik zajímavých dat z domácí ekonomiky.

  • Celková míra nezaměstnanosti poklesla na osm procent, což je nejníže od června 2009.
  • Počet volných pracovních míst však meziměsíčně poklesl a v následujících měsících lze očekávat postupný nárůst nezaměstnanosti.
  • Míra inflace meziročně zrychlila tempo na 1,8 procenta, ale celkově zůstává stabilní. Skokové zvýšení cen se odehraje teprve na začátku příštího roku vzhledem k plánované změně dolní sazby DPH z 10 na 14 procent.
  • Nepříznivě lze hodnotit informaci o prohloubení deficitu běžného účtu platební bilance na 33,7 miliardy korun. Na výši schodku se nejvíce podílel objem vyplacených dividend ve výši 39 miliard korun.