Ceska Pozice

Slovensko: Jak lépe poznat vnitřní svět lidí se znevýhodněním

Vědci z Pedagogické fakulty Prešovské univerzity uskutečnili ve slovenském kulturním kontextu výjimečný projekt zaměřený na znevýhodněné lidi v knižní tvorbě pro děti a mládež od poloviny 19. století do roku 2020.

Handicapovaný sportovec Richard Štěpánek foto: Anna Vavríková, MAFRA

Handicapovaný sportovec Richard Štěpánek

Vědci z Pedagogické fakulty Prešovské univerzity dokončili rozsáhlý projekt zaměřený na znevýhodněné lidi ve slovenské knižní tvorbě pro děti a mládež (původní a překladové literatuře od poloviny 19. století do roku 2020). Ve slovenském kulturním kontextu výjimečný výzkum, jehož výsledky byly zveřejněny v mnoha výstupech, ukázal historicky rozmanité literární i výtvarné tvůrčí přístupy.

„Výsledky výzkumného projektu umožňují většinové populaci důvěrněji poznat vnitřní svět lidí se znevýhodněním, vnímat předsudky a bariéry, na které narážejí, a mohou přispět k jejich eliminaci a k vytváření inkluzívní společnosti,“ shrnuje praktické dopady projektu vedoucí výzkumného týmu profesorka Zuzana Stanislavová z Prešovské univerzity.

Širší socio-kulturní rámec

Jedním z hlavních výstupů projektu je studie Modifikácie vyobrazovania človeka so znevýhodnením v literárnej a ilustračnej tvorbe pre deti a mládež na Slovensku (1850–2020), jež analyzuje historii zobrazování zdravotních znevýhodnění dětí a mládeže na Slovensku. Měnící se literární a ilustrační zobrazování postav s tělesnými, smyslovými a duševními problémy v próze pro děti a mládež je doplněno širším socio-kulturním rámcem, jenž stručně popisuje dané zdravotní postižení a změny postojů k postiženým.

Shrnuje také časté mýty o zdravotních postiženích ve společnosti a nabízí i krátkou, selektivní exkurzi do historie tohoto problému v literatuře pro dospělé. Studie také ukazuje změny v tematizaci daného postižení v literární a ilustrační tvorbě pro děti a mládež od poloviny 19. století do současnosti a to, že integrační procesy ve společnosti způsobila například snaha autenticky přistupovat ke zkušenostem lidí se smyslovými nevýhodami i vhodněji informovat o jejich životě.

Měnící se literární a ilustrační zobrazování postav s tělesnými, smyslovými a duševními problémy v próze pro děti a mládež je doplněno širším socio-kulturním rámcem, jenž stručně popisuje dané zdravotní postižení a změny postojů k postiženým. Shrnuje také časté mýty o zdravotních postiženích ve společnosti.

Tento trend se objevuje zejména v inkluzívních knihách, jejichž obsah je přístupný i čtenářům se znevýhodněním, například hmatovými ilustracemi či kombinacemi obrazů, symbolů a slov k vyprávění příběhu o smyslovém vnímání a jeho poruchách. Výzkum se obzvlášť věnoval neurodiverzitě, kdy mozek funguje jinak než obvykle například v důsledku dědičnosti, nemoci, frustrace, stresu, traumatu nebo vývojové poruchy.

Ukázalo se, že neurodiverzitu v uplynulých letech nejpřesvědčivěji a umělecky nejúčinněji prezentovaly formy, které používají především umělecký obraz, textově-obrazové vyprávění. V záměrné obrazové reflexi se objevují i knihy tematizující člověka, který není schopný adekvátně reagovat na osobnostní krizi – úzkost, deprese, poruchy duševního zdraví a identity, nespokojenost s vlastní existencí, pochybnosti o sobě a životním prostředí či problémy se sociální seberealizací.

Jedním z výsledků projektu je obraz osoby se znevýhodněním v dramatických dílech pro děti a mládež. Studie Umelecký obraz ľudského znevýhodnenia v dráme pre deti a mládež (1850–2020) ukazuje vývoj od začátku úmyslného ztvárnění až do současnosti doplněný o profil lidského postižení v próze. Zachycuje handicapy (fyzické, smyslové, duševní i sociální – chudoba, domácí násilí či rasová a náboženská diskriminace) na základě postoje společnosti k handicapovaným a jeho změny a přípravu majoritní společnosti na soužití s nimi.

Kognitivní a emoční rozvoj

Vznik projektu vyvolala sociální praxe (integrace a inkluze osob se zdravotním postižením), proto byla jeho součástí speciální pedagogika s ohledem na diagnostiku a propojení literárně-teoretických výsledků s jejím výzkumem. Ten se také zaměřil na literaturu o sociálně znevýhodněných romských postavách, jež pomáhá emocionálně vychovávat mladou populaci a formovat čtenářské kompetence studentů v kontextu inkluzívní školy, zejména těch se znevýhodněním.

Výzkum ukázal, jak může umělecká literatura pomoci kognitivnímu a emočnímu rozvoji sociálně znevýhodněných studentů (z marginalizovaných romských komunit) či s lehkým nebo středním mentálním postižením i jejich čtenářským kompetencím

Vycházel ze současného problému soužití neromských žáků majoritní společnosti s romskými žáky ze sociálně znevýhodněného prostředí a z marginalizovaných komunit. A ukázal, že v tomto procesu má velký význam rozvoj nejen kognitivní (IQ), ale i emoční inteligence (EQ) žáků, přičemž lze využít literární dílo o sociálně znevýhodněných romských postavách.

Výzkum ukázal, jak může umělecká literatura pomoci kognitivnímu a emočnímu rozvoji sociálně znevýhodněných studentů (z marginalizovaných romských komunit) či s lehkým nebo středním mentálním postižením i jejich čtenářským kompetencím.

Projekt rozšiřuje možnosti, které při formování inkluzívní společnosti umožňují většinové populaci uměleckým zobrazením handicapovaných lépe poznat jejich vnitřní svět, interpretací interakcí literárních postav vnímat předsudky a bariéry, na které narážejí, jejich důsledky a možnosti eliminace, a znevýhodněné ubezpečuje, že jsou organickou a plnoprávnou součástí slovenské společnosti.

zpět na článek


© 2021 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.