Slovenská volba: Nadpoloviční většina pro jedinou stranu - Smer

Slovensko je po Maďarsku druhou zemí Visegrádské čtyřky, v níž jedna strana bez ohledu na poměrný volební systém ovládla dolní komoru.

V předčasných slovenských parlamentních volbách, které se konaly v sobotu 10. března, zvítězila podle očekávání levicová strana Smer-SD v čele s Robertem Ficem. Dle oficiálních výsledků získala 44,41 procenta hlasů – téměř o deset procent víc než v roce 2010 (34,79 procenta). Z toho vyplývá, že ve 150členném parlamentu (Národní radě Slovenské republiky) obsadí 83 křesel, pohodlnou nadpoloviční většinu. A do ústavní třípětinové mu schází sedm hlasů.

Slovensko je po Maďarsku druhou zemí Visegrádské čtyřky (kam kromě nich patří Česká republika a Polsko), v níž jedna strana navzdory poměrnému volebnímu systému získala v parlamentu nadpoloviční většinu. Na rozdíl od slovenského levicového Smeru je však maďarský Fidesz pravicový. V parlamentních volbách v roce 2010 Fidesz získal 227 z 386 křesel a společně s Křesťanskodemokratickou lidovou stranou (37 mandátů) má i ústavní dvoutřetinovou většinu. Proto bude zajímavé sledovat, bude-li se i Smer na Slovensku snažit „ulovit“ koaličního partnera, s nímž by tuto ústavní většinu měl.

Ztráty i zisk současné vládní koalice

Některé slovenské strany až do současnosti pravicové vládní koalice se před volbami obávaly, že se nedostanou do parlamentu. Tyto jejich obavy se sice nenaplnily, ale ztráty jsou obrovské.

  • Slovenská demokratická a křesťanská unie-Demokratická strana (SDKU-DS) Mikuláše Dzurindy získala jen 6,09 (jedenáct poslanců) oproti 15,42 procenta hlasů v roce 2010.
  • Strana Svoboda a solidarita (SaS) Richarda Sulíka 5,88 procenta (12,14 v roce 2010), tedy také jedenáct poslanců.
  • O něco lépe si vedla strana Most-Híd, která obdržela 6,89 procenta hlasů (13 poslanců), před dvěma lety však o téměř 1,3 procenta víc.
  • Nejlépe na tom je nyní Křesťanskodemokratické hnutí (KDH), které si polepšilo z 8,52 procenta hlasů v roce 2010 na 8,82 procenta (16 poslanců).

Expremiér a šéf vítězného Smeru-SD Robert Fico si sice přeje koaliční vládu, ale možná  nakonec bude muset jeho strana vládnout sama

Nováčkem ve slovenském parlamentu bude hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti Igora Matoviče se ziskem 8,55 procenta hlasů (16 mandátů). Naopak slovenský parlament opouští Slovenská národní strana. Ta v roce 2010 dostala 5,07 procenta hlasů, čímž těsně přesáhla pětiprocentní hranice pro vstup do parlamentu, ale nyní jen 4,56 procenta. Neuspělo ani hnutí 99% Ivana Weisse, které získalo 1,59 procenta hlasů. Ve slovenském parlamentu tedy bude zastoupeno šest politických stran.

SDKU-DS se stala téměř osudnou odposlechová kauza Gorila. Naděje liberální SaS zase pohřbila Sasanka, údajný přepis SMS předsedy strany Sulíka a podnikatele Mariána Kočnera, jenž figuruje na seznamech údajných mafiánů. Hnutí 99% těsně před volbami čelilo podezření, že falšovalo podpisy nutné k vlastní registraci.

Vzhledem ke všem těmto událostem se očekávala nízká účast voličů, překvapivě však byla vysoká – 59 procent.

Kauzám Gorila a Sasanka se ČESKÁ POZICE věnovala v článcích:

Najde Smer koaličního partnera?

Expremiér a šéf vítězného Smeru-SD Robert Fico si sice přeje koaliční vládu, ale možná  nakonec bude muset jeho strana vládnout sama. Některé slovenské strany, které se dostaly do parlamentu, totiž již oznámily, že nebudou chtít být pouze do počtu. Navzdory tomu je chce Fico v pondělí 12. března pozvat ke kulatému stolu.

Z visegrádského hlediska bude zajímavé sledovat, zda se tento trend drtivého vítězství jedné strany rozšíří i do zbylých dvou zemích tohoto spolkuA slíbil, že pokud koaličního partnera nenajde, bude se chovat k opozici férově: „Přestože jsme získali nadpoloviční většinu mandátů, nechceme přijímat rozhodnutí autoritativně a mocensky jen proto, že je většina. Byl bych velmi rád, kdyby na přípravě programového prohlášení vlády participovali sociální partneři, zaměstnavatelé, zaměstnanci, ale i další. Protože společenská dohoda na nejvýznamnějších opatřeních je to, co dnes Slovensko potřebuje. Slovensko potřebuje klid a stabilitu.“

SDKU-DS má o účasti ve vládě jasno: „Pohovořit ano, ale SDKU do vlády se SMERem nepůjde. Ne sondážní rozhovory, ale rozhovory o vztazích mezi budoucí vládou a opozicí. Nevím, jakou představu bude mít pan Fico, ale naše pozice z hlediska vládní sestavy je jasná,“ řekl Českému rozhlasu její předseda Mikuláš Dzurinda. „Čeká nás červené Slovensko,“ věštil budoucnost populista a šéf hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti Igor Matovič.

Navzdory těmto odmítavým stanoviskům však ještě uvidíme, zda se Smeru podaří ulovit některou ze stran, jež se dostaly do slovenského parlamentu. V tomto ohledu je výstižná parafráze výroku americko-francouzské spisovatelky Gertrudy Steinové: Politika je politika je politika.

Ponaučení pro ČR

Z visegrádského hlediska pak bude zajímavé sledovat, zda se tento trend drtivého vítězství jedné strany rozšíří i do zbylých dvou zemích tohoto spolku. Ponaučením z tohoto parlamentního vývoje na Slovensku a v Maďarsku, zejména v případě ČR, je, že není třeba mít většinový volební systém, aby jedna strana mohla získat v parlamentu nadpoloviční většinu. V případě Maďarska na to stačila diskreditace vládnoucích levicových stran a v případě Slovenska stran pravicových kauzou Gorila. Možná na něco podobného v ČR zadělává i současný soudní proces s Vítem Bártou a Jaroslavem Škárkou a zatím neotřesitelná pozice Věcí veřejných ve vládě.

Zdá se, že minulé české diskuse na téma změny poměrného volebního systému na většinový byly téměř zbytečné, protože jedna strana, jak se ukázalo na Slovensku a v Maďarsku, může ovládnout dolní komoru i v poměrném systému. Zajímavé pak především bude sledovat, nakolik zodpovědně dokážou s touto nadpoloviční většinou v parlamentu a mocí, jež z ní vyplývá, zacházet Smer i Fidesz. Mohli bychom se totiž ponaučit, jak by se v takovém případě mohla zachovat některá česká politická strana.

Počet příspěvků: 2, poslední 12.3.2012 09:22 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.