Sestřelené plány resortu vnitra s Českou poštou

Záměr náměstka Radka Šmerdy udělat z pošty centrálního dodavatele ICT služeb pro stát ostře kritizují ostatní ministerstva i tajná služba.

foto: © ČESKÁ POZICEČeská pozice

Záměr, ten zněl jasně, chtělo by se parafrázovat monolog soudruha pohraničníka z českého filmu Pelíšky při čtení materiálu ministerstva vnitra, který minulý týden prošel vnějším připomínkovým řízením. Náměstek ministra Radek Šmerda, jenž elaborát připravil, v něm nastiňuje ambiciózní vizi, že by se z České pošty měl stát centrální dodavatel internetových, datových a mobilních služeb pro státní správu (detailně jsme materiál rozebírali v článku Jak napumpovat byznys do České pošty).

Přestože se několikastránkový materiál ohání potenciálními úsporami pro státní pokladnu, již dříve jsme upozornili, že postrádá konkrétní analýzu, jak bude těchto úspor dosaženo a jaké dopady na veřejné prostředky budou mít nutné investice do vybudování potřebné infrastruktury. Nemluvě o tom, že případné zadávání zakázek ze strany státních institucí napřímo České poště bez standardních výběrových řízení zavání nedovolenou veřejnou podporou, nota bene na silně konkurenčním českém trhu informačních a komunikačních služeb (ICT).

Vyjádření dalších ministerstev, Úřadu vlády, Bezpečnostní informační služby (BIS), Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) i Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ), která dotčené instituce zaslaly ve vnějším připomínkovém řízení a která má ČESKÁ POZICE k dispozici, tyto námitky potvrzují. Další osud ambiciózního záměru proto už tak jasný není. Některé zásadní připomínky k dokumentu nazvanému Informace o zajištění vybraných služeb informačních a komunikačních technologií využívaných státní správou vybíráme.

Příliš povrchní

„Materiál neobsahuje dostatečný popis jednotlivých služeb, které by byly poskytovány v rámci tohoto řešení (Česká pošta coby sdílený poskytovatel ICT služeb – pozn. red.). Také chybí podmínky přistoupení, systém financování a legislativní rámec, ve kterém by byly služby poptávány a nakonec i provozovány. Nebude-li specifikace přesnější, nelze se kvalifikovaně vyjádřit,“ stojí ve stanovisku ministerstva práce a sociálních věcí.

Rozšíření činnosti České pošty je ve svém dopadu „v přímém rozporu s protikorupční strategií vlády“Ministerstvo spravedlnosti navrhované rozšíření činnosti České pošty považuje za nepřijatelné a ve svém dopadu „v přímém rozporu s protikorupční strategií vlády“. „Materiál nijak neanalyzuje skutečnost, že navrhovaným způsobem se degraduje cena služeb, a nenavrhuje kontrolní mechanismy, které by umožnily nákup ceny za nejvýhodnějších podmínek,“ píše ministr Jiří Pospíšil a kvůli neúplnosti dokumentu ani nedoporučuje jeho předložení vládě.

Na příliš obecné vyznění dokumentu si stěžuje i ministerstvo financí. To sice „podporuje aktivity spojené se zkvalitňováním a zefektivněním výkonu služeb státní správy (e-Government)“, nicméně vyžaduje bližší prezentaci a odborné projednání takto zásadní změny například na úrovni Rady vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost.

Dále resort financí upozorňuje, že provozuje Integrovaný informační systém státní pokladny v datovém centru Státní tiskárny cenin (stejně jako Česká pošta je státním podnikem), které je v současnosti transformováno do Národního datového centra, a bude tedy poskytovat ICT služby i jiným subjektům státní správy. „Kromě toho je v tomto centru umístěna Správa základních registrů – jak se tyto skutečnosti promítnou do navrhovaného řešení sdílených služeb ICT?“ ptá se ministerstvo.

Úspory? Chybí důkaz.

Dle Úřadu vlády z materiálu nevyplývá, za jakých podmínek mají být centralizované služby ICT Českou poštou poskytovány a zda budou jednotlivé subjekty státní správy povinny je odebírat, či zda budou mít jen možnost volby. „V případě, že bude v této oblasti zavedena centralizace a bude snaha nasazovat takzvané ,univerzální‘ řešení, může snadno dojít k neefektivnímu vynakládání prostředků ze státního rozpočtu,“ domnívá se Úřad vlády. Což je v rozporu s cílem deklarovaným v materiálu, totiž „dosáhnout výrazných úspor veřejných prostředků a zefektivnění procesů při poskytování těchto služeb státní správě“.

Komunikační systémy provozované Českou poštou nezajišťují bezpečnost přenášených informací na takové úrovni, aby byly v podmínkách BIS plně využitelnéAnalýzu, z níž by vyplývalo, zda skutečně dojde k předpokládaným úsporám a zda úspory vyváží újmu hospodářské soutěži, postrádá v materiálu i šéf ÚOHS Petr Rafaj. V zásadě by totiž nebyla umožněna účast více soutěžitelů na přímém poskytování služeb poptávaných orgány státní správy. Šmerdův materiál sice uvádí, že centralizované zajištění těchto služeb v některých státech vedlo k úsporám v rozmezí 10 až 20 procent hodnoty jejich nákladů, jenže to dle Rafaje nemusí nutně znamenat, že tomu tak bude i v České republice.

„Dle relevantních ekonomických teorií a jejich praktického využití se největší úspory a nejvyšší kvalita dosahují především při existenci funkčního konkurenčního prostředí mezi těmi, kdo takové služby poskytují,“ dodává šéf ÚOHS.

Bezpečnostní informační služba jde ještě dál a upozorňuje, že pravidla sdíleného poskytování ICT služeb nastavená plošně pro široký okruh subjektů nemusí vyhovovat těm, které mají specifické nároky na bezpečnostní standardy těchto služeb.

„Podle dosavadních zkušeností BIS komunikační systémy provozované Českou poštou nezajišťují bezpečnost přenášených informací na takové úrovni, aby byly v podmínkách BIS plně využitelné,“ píše tajná služba a zároveň nesouhlasí s tím, aby byla zahrnuta mezi subjekty, které by potenciálně byly povinné zabezpečovat ICT služby prostřednictvím České pošty.

Neohrozí pumpování nového byznysu do České pošty prvořadý úkol státního podniku, jímž je poskytování poštovních služeb? „Jakékoliv další činnosti, které Česká pošta vykonává či bude vykonávat, nesmějí žádným způsobem směřovat k omezení či ohrožení této základní funkce,“ upozorňuje ve svém stanovisku ČTÚ. Tomu rovněž chybějí relevantní informace o hospodářské připravenosti pošty k tak zásadnímu nárůstu činností.

Voláme s Českou poštou?

Zcela samostatnou kapitolou jsou zásadní připomínky k vizi učinit z České pošty mobilního operátora pro státní správu mimosoutěžním vyčleněním části volných frekvencí, jejichž aukci letos chystá ČTÚ. Citujeme příslušnou pasáž z dokumentu ministerstva vnitra:

„Za účelem zefektivnění Komunikační infrastruktury veřejné správy a dosažení dalších úspor státní správy lze do budoucna uvažovat i o udělení práv na používání části volných frekvencí pro Českou poštu, s. p., s cílem poskytování mobilních telekomunikačních služeb, zejména pro státní správu.“

Pomineme-li velmi vysoké počáteční náklady pro samotné zajištění, hodnotí tento záměr například BIS jako „fakticky nereálný a neefektivní z pozice možných přínosů pro veřejný sektor ve srovnání s možnou nabídkou operátorů komerčních“. A úvaha se samozřejmě nelíbí ani ČTÚ.

Kmitočty pro mobilní služby jsou mezinárodně harmonizovány pro poskytování veřejně dostupných služeb„Zejména není možné přidělit rádiové kmitočty tohoto charakteru předem určenému subjektu,“ reaguje ředitelka legislativního a právního odboru ČTÚ Šárka Němečková. Kmitočty pro mobilní služby jsou totiž mezinárodně harmonizovány pro poskytování veřejně dostupných služeb, tedy takových, z jejichž využívání není nikdo předem vyloučen. Což by se v případě pošty coby mobilního operátora pouze pro státní správu stalo. ČTÚ samozřejmě nevylučuje možnost, že by se Česká pošta nemohla přihlásit do standardní aukce kmitočtů spolu s dalšími zájemci.

„Zrod dalšího mobilního operátora může pozitivním způsobem přispět k posílení konkurenčního prostředí, poklesu cen, zlepšení kvality poskytovaných služeb a k vzniku, respektive využití nových technologií a služeb v uvedené oblasti,“ obhajuje myšlenku Šmerdův materiál. Tyto efekty sice ČTÚ hodnotí pozitivně, není však možné, aby „vznikly v důsledku postupu, který by mohl vzbuzovat pochybnosti o transparentnosti řízení a nediskriminačním přístupu k jednotlivým subjektům na trhu“. Úřad proto doporučuje tyto pasáže z materiálu zcela vypustit.

Nač ten spěch...

Je vskutku s podivem, že takto zásadní materiál pustilo ministerstvo vnitra do vnějšího připomínkového řízení ve zkrácené lhůtě pouhých pěti dní. Na to si ostatně stěžuje většina zmíněných institucí. A také na to, že navzdory zásadnímu dopadu na koncepci poskytování ICT služeb státní správě je vládě předkládán pouze „na vědomí“.

ČESKÁ POZICE se již minulý týden obrátila s několika dotazy zejména ohledně zvažovaného přidělení kmitočtů České poště pro poskytování mobilních služeb:

  • Lze tomu rozumět tak, že pokud by byl materiál schválen, je možné uvažovat o přímém přidělení volných kmitočtů z balíku, který by měl ČTÚ nabídnout v aukci?
  • Nebo se počítá se standardní účastí České pošty v aukci?
  • Bylo by v takovém případě prioritou učinit z České pošty čtvrtého operátora, nebo operátora virtuálního?

Nechť se Česká pošta stane plnohodnotným poskytovatelem, ale ať poté nabízí služby ve standardních tendrechPočátkem tohoto týdne jsme prostřednictvím tiskového odboru ministerstva vnitra požádali Radka Šmerdu o doplnění, jak dlouho materiál vznikal, proč byl do vnějšího připomínkového řízení poslán ve zkrácené lhůtě a kdy lze očekávat finální podklad pro jednání vlády. Mluvčí ministerstva přislíbil odpovědi na všechny zmíněné dotazy maximálně do úterního dopoledne. Odpovědí jsme se bohužel nedočkali.

Uvidíme, jak ambiciózní plány Radka Šmerdy dopadnou. Zatím byly spíše sestřeleny jako oba „narušitelé“ v již zmíněném monologu z filmových Pelíšků. Nelze však než souhlasit s vyjádřením Úřadu vlády, že nic nebrání tomu, aby se Česká pošta stala plnohodnotným konkurenceschopným poskytovatelem. Nechť ale potom nabídne své služby státní správě v rámci standardních veřejných zakázek. Jedině tehdy se ukáže, zda je opravdu schopná proklamované úspory zajistit.