Šéf skupiny Erste: Politici a regulace nám komplikují práci

„Státy mají společný problém – stárnoucí a ubývající populaci. My potřebujeme imigraci,“ říká v rozhovoru Andreas Treichl, šéf rakouské bankovní skupiny Erste.

Andreas Treichl, šéf rakouské bankovní skupiny Erste, jež vlastní Českou... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Andreas Treichl, šéf rakouské bankovní skupiny Erste, jež vlastní Českou... | foto: Foto Petr TopičMAFRA
Andreas Treichl, šéf rakouské bankovní skupiny Erste, jež vlastní Českou...

Největší tuzemské bance ubývají dlouhodobě klienti. Zatímco v roce 2012 jich měla 5,3 milionu, letos v červnu už jen necelých pět milionů. „Pokud máme z České spořitelny zisky výměnou za to, že ztrácíme klienty, pak o takové zisk zájem nemám a nechci je,“ říká Andreas Treichl, šéf skupiny Erste.

Té spořitelna loni na dividendách odvedla 11,4 miliardy korun, což byla druhá největší výplata dividendy za společnou historii. Podle šéfa Erste už dnes ale není zájmem skupiny vytáhnout z České spořitelny (ČS) většinu peněz, které vydělá: „Rozhodně dnes nejsme v pozici, kdy z ní potřebujeme mít dojnou krávu.“

ČESKÁ POZICE: Česká spořitelna plánuje přijít se sociální bankou. Jak tento koncept zapadá do vaší strategie?

V Česku nebo na Slovensku se chceme pustit do půjčování lidem, kteří jsou ze světa bankovních služeb běžně vyloučeni

TREICHL: Rozhodli jsme se rozvinout sociální bankovnictví v rámci celé skupiny a ve všech zemích, kde jsme. Požadavky na sociální banku jsou jiné stát od státu. Chceme přizpůsobit aktivity sociálního bankovnictví potřebám dané země. Máte například zcela jiné požadavky od sociální banky v Rakousku, kde už ji máme asi deset let, právě jsme spustili sociální bankovnictví na Slovensku, další máme v Rumunsku a teď budujeme další v Česku a Chorvatsku.

ČESKÁ POZICE: V čem se liší?

TREICHL: V Česku nebo na Slovensku se chceme pustit do půjčování lidem, kteří jsou ze světa bankovních služeb běžně vyloučeni. Je ale příliš brzy na to říct, jak bude sociální banka v Česku vypadat.

ČESKÁ POZICE: Počítáte s tím, že banka bude vydělávat?

TREICHL: Na sociálním bankovnictví je důležité, že jde o neziskovou aktivitu, ale zároveň si musí na sebe vydělat. Určitě musí být její financování udržitelné. Nechceme na ní sice vydělávat, ale ani prodělávat či ztrácet investovaný kapitál. Pokud se objeví nějaký problém, pokusíme se kapitál dorovnat. Z principu by ale mělo jít o udržitelný projekt. Pokud něco vyděláme, musí se zisk vrátit do sociální banky.

ČESKÁ POZICE: Jde v případě sociální banky v Česku o samostatnou banku, nebo o součást normální banky?

Na sociálním bankovnictví je důležité, že jde o neziskovou aktivitu, ale zároveň si musí na sebe vydělat. Určitě musí být její financování udržitelné.

TREICHL: Zkoušíme všechny možnosti. V Rakousku je to samostatná banka, stejně v Rumunsku. Na Slovensku je sociální banka integrovanou součástí Slovenské spořitelny. Z hlediska transparentnosti a odpovědnosti je lepší, když jde o samostatnou entitu. Slovensko je jakousi testovací verzí, jak by sociální banka fungovala uvnitř existující banky. V Česku jsme se pro přesný model zatím nerozhodli.

V Rakousku jsme naštěstí v situaci, kdy spousta současných či bývalých zaměstnanců Erste pracuje pro sociální banku zdarma. Rakušané odcházejí do důchodu s celkem slušnými penězi, zatímco důchody v Česku nebo na Slovensku jsou extrémně nízké. Proto tady od našich bývalých zaměstnanců nemůžeme čekat totéž, co dělají naši lidé v Rakousku. Problém je, že kdybychom jim museli platit, museli bychom účtovat klientům více.

ČESKÁ POZICE: Jak myslíte, že zareagují vaši současní klienti na nabídku sociální banky? Jde o to, že banka implikuje vůči svým klientům nerovný přístup. Vaši klienti dnes musejí platit vyšší ceny, a na druhou stranu říkáte, že jiní budou mít služby levnější, či dokonce zdarma.

Rakušané odcházejí do důchodu s celkem slušnými penězi, zatímco důchody v Česku nebo na Slovensku jsou extrémně nízké. Proto tady od našich bývalých zaměstnanců nemůžeme čekat totéž, co dělají naši lidé v Rakousku.

TREICHL: V Rakousku máme Die Erste (banka pro běžné klienty – pozn. red.) a Die Zweite (sociální banka Erste – pozn. red.). Lidé, kteří mají účet u Erste, platí za služby poměrně hodně peněz, klienti Zweite už tolik ne. Některým klientům Erste to vadí a chtějí platit raději peníze, které jsou účtovány ve Zweite. Takže máte pravdu. Je třeba si dát velký pozor, jak něco takového provedete.

ČESKÁ POZICE: Sociální banka by měla nabídnout finanční služby skupinám lidí, kteří na ně běžně nedosáhnou. Kdo má být typický klient?

TREICHL: Na začátek je třeba zmínit, že Erste byla založena už v roce 1819 jako sociální banka. Je tu mnoho skupin, na které se obracíme. Důchodci, kteří na bankovní služby nedosáhnou kvůli nízké výši důchodů a nemohou si dovolit platit za služby, další skupinou jsou lidé, kteří začínají podnikat, a banka jim odmítne poskytnout podnikatelský úvěr, protože jsou příliš malí. Pak je tu skupina lidí, kteří jsou ze společnosti vyloučeni, protože například spáchali nějaký trestný čin, nebo spousta matek samoživitelek, jež nemají peníze, a proto se zadluží.

To, co děláme v Rakousku, chceme dělat i v Česku – pracovat s neziskovými organizacemi, jako jsou charity, které nám pomohou identifikovat potřebné jedince. Naštěstí v Česku existuje Credit Bureau (prověřuje kreditní minulost klientů – pozn. red.), s níž budeme spolupracovat také, takže budeme mít potřebné informace, které klienty přijmout a které nikoli.

ČESKÁ POZICE: Budete k těmto rizikovějším klientům přistupovat mírněji z hlediska hodnocení rizik úvěrů?

To, co děláme v Rakousku, chceme dělat i v Česku – pracovat s neziskovými organizacemi, jako jsou charity, které nám pomohou identifikovat potřebné jedince

TREICHL: Je vždy problematické přistupovat na straně rizika ke změkčování parametrů. Čím měkčí jste, tím více peněz tratíte. Naopak u sociálního bankovnictví potřebujete obrovské množství informací. Pokud se podíváte na dobře a dlouho fungující sociální banky, uvidíte, že jsou skutečně neziskovými institucemi, které sice negenerují žádný zisk, ale mají neuvěřitelně rozvinuté procesy pro řízení rizika. To je třeba banka Grameen v Indii.

ČESKÁ POZICE: Česká spořitelna působí dojmem, že má problém definovat svou identitu, a snaha spustit sociální banku je toho nejlepším důkazem. V minulosti jste se snažili naopak oslovit movitou klientelu prostřednictvím služby Erste Premier, bohatou klientelu následně službou Blue, teď zase chcete oslovit ty nejchudší.

TREICHL: Je zřejmé, že Česká spořitelna je největší bankou v zemi, je neuvěřitelně úspěšná a zisková. Stejně jako jiní lídři trhu má problém najít společného jmenovatele. Když jste největší bankou v zemi, musíte nabídnout služby drobným klientům, bohatší klientele, mladým lidem ve městech, stejně jako starším lidem jak ve městech, tak na venkově. Stejně tak musíte oslovovat střední i nižší třídu či začínající podnikatele.

Pokud se podíváte na dobře a dlouho fungující sociální banky, uvidíte, že jsou skutečně neziskovými institucemi, které sice negenerují žádný zisk, ale mají neuvěřitelně rozvinuté procesy pro řízení rizika

Česká spořitelna byla přesně takovou bankou pro celý trh a roky se snaží být atraktivní pro méně masovou klientelu. Pak nastala nová situace, kdy přišla spousta mladých a agresivních digitálních bank. Pro velké firmy je velmi těžké identifikovat svou strategii, protože nemůžete dělat všechno a pro všechny, a zároveň jste tak velcí, že musíte dělat všechno. Riziko, které z tohoto pramení, je, že nakonec nebudete dělat pořádně nic a pro nikoho, což není případ České spořitelny. Je ale pravda, že něco fungovalo dobře, něco ne.

ČESKÁ POZICE: Připouštíte tedy problém s hledáním identity?

TREICHL: Myslím, že pravou identitu jsme již našli. Česká spořitelna je největší bankou v zemi, a právě proto, že je to spořitelna a zisková banka, která je součástí Erste Group, má povinnost věnovat se sociálnímu bankovnictví, protože to máme v genech.

ČESKÁ POZICE: Když se bavíme o sociálních aspektech, jak vnímáte současnou uprchlickou krizi? Vidíte v ní nějaký potenciál pro bankovnictví či ekonomiku regionu obecně?

TREICHL: Všichni mluví o tom, že jde o společný evropský problém, ale tak to není. Dívat se na to takto by bylo hloupé. Musíme odlišit dvě věci. První je, jestli věříme, že je naší povinností pomáhat lidem, kteří prchají z oblastí, kde je válka. Osobně věřím, že ano.

Pokud uprchlíkům pomůžeme, ale neuděláme to profesionálně, hrozí, že sem přijdou lidé, kteří neutíkají před válkou, ale chtějí jen najít lepší život. Popřípadě, že sem vpustíme členy teroristických skupin.

Pokud jim pomůžeme, ale neuděláme to profesionálně, hrozí, že sem přijdou lidé, kteří neutíkají před válkou, ale chtějí jen najít lepší život. Popřípadě, že sem vpustíme členy teroristických skupin. To je problém, který tu ale bude vždycky, takže to neznamená, že nemusíme plnit svoji povinnost přijmout uprchlíky, kteří utíkají ze svých zemí před hrůzami války.

ČESKÁ POZICE: A druhý pohled?

TREICHL: Všechny státy včetně Polska, Česka, Maďarska či Rakouska mají jeden společný problém – stárnoucí a ubývající populaci. Českou republiku a Slovensko do budoucna čeká totéž, co dnes řeší Rakousko. My potřebujeme imigraci.

Jediným dalším řešením je přinutit Čechy a další národy mít více dětí. To se neděje. Ani Miloš Zeman, ani Václav Klaus, ani kdokoliv další zatím neřekl lidem – pořiďte si čtyři až pět dětí. Všichni víme, že naše populace vymírá a že to jednou bude obrovský společenský problém, protože stále menší množství produktivní populace se bude starat o staré.

Když teď přijmeme uprchlíky, jedna věc je na sto procent jistá: ve chvíli, kdy přijmeme tisíc uprchlíků, můžeme přibližně 50 procent z nich začlenit do pracovního procesu, protože jejich velká část jsou mladí muži. Ve zbylých 50 procentech je velká část dětí, které můžeme vzdělávat a později integrovat do pracovního procesu.

Ve chvíli, kdy přijmeme tisíc uprchlíků, můžeme přibližně 50 procent z nich začlenit do pracovního procesu, protože jejich velká část jsou mladí muži

Samozřejmě, že část z nich jsou i kriminálníci, podvodníci a staří lidé, o které se budeme muset postarat. Navzdory tomu je procentní podíl lidí, kteří sem přicházejí a můžeme je integrovat do pracovního procesu, ať už teď, nebo později, zásadně vyšší než u existující populace Rakouska, Česka či Maďarska.

Bylo by hloupé či nedbalé nepřemýšlet o tom, jak této krize z tohoto hlediska využít, a pomoci tím zároveň jak jim, tak sobě. Je dost dobře představitelné, že za 25 až 30 let budeme platit hodně peněz, abychom je k nám dostali.

ČESKÁ POZICE: Skutečně v nich vidíte takový potenciál?

TREICHL: Někteří Evropané jsou dnes naštvaní na Němce, že je sem zvou. Možná jsou ale Němci jen mazaní a říkají si, že nejchytřejší uprchlíci utíkají mezi prvními.

ČESKÁ POZICE: Česká spořitelna je považovaná za „dojnou krávu“ celé skupiny Erste. Jak dlouho si myslíte, že může spořitelna tuto roli ještě hrát?

Někteří Evropané jsou dnes naštvaní na Němce, že je sem zvou. Možná jsou ale Němci jen mazaní a říkají si, že nejchytřejší uprchlíci utíkají mezi prvními.

TREICHL: Je pravda, že Česká spořitelna je velmi zisková, a je rovněž korektní říct, že je několik let nejziskovější entitou ve skupině. Počkejte ale na chvíli, kdy se z naší rumunské BCR stane nejziskovější banka ve skupině.

ČESKÁ POZICE: Spořitelně teď odcházejí klienti. Nemyslíte si, že tato politika dostat z ní maximum může ohrozit její pozicí lídra retailového trhu?

TREICHL: To je práce managementu banky. Rozhodně dnes nejsme v pozici, kdy z ní potřebujeme mít dojnou krávu. Zájmem skupiny Erste dnes není vytáhnout většinu peněz z České spořitelny. Naším zájmem je, aby zůstala nejlepší retailovou bankou v České republice dalších sto let. A pokud nám z ČS plynou zisky výměnou za to, že ztrácíme klienty, pak o takové zisky rozhodně zájem nemám a nechci je.

ČESKÁ POZICE: Spousta lidí vás považuje za vizionáře. Jakou vizi tedy máte pro Českou spořitelnu?

Je pravda, že Česká spořitelna je velmi zisková, a je rovněž korektní říct, že je několik let nejziskovější entitou ve skupině

TREICHL: Nemám konkrétní vizi pro Českou spořitelnu, rakouskou Erste ani Erste Bank v Maďarsku. Mám vizi pro celou skupinu a region. Věřím, že tento region má stále šanci – přestože politici udělali spoustu věcí, které to obrovsky pokazily – se v průběhu příštích 50 let stát nejatraktivnější oblastí celé Evropy. Ale pouze když se Češi, Maďaři, Slováci, Rakušané a kdokoliv, kdo se k nám bude chtít přidat, spojí.

Ve skutečnosti je to jediný region, který má šanci stát se průmyslovým centrem Evropy, a zároveň jde o nejvíce tržně orientovanou část Evropy. Stále má největší šanci vyhnout se chybám, které udělaly státy, jako je Francie, Španělsko či Itálie. K tomu, abychom spolupracovali, ale potřebujeme politiky.

Pevně v tento region věřím a považuji za svoji práci zajistit, aby místní lidé a firmy měli větší výhody oproti jiným regionům v podobě lepších bankovních služeb, než mají Skandinávci, Němci nebo Španělé. Takto můžeme přispět budoucnosti tohoto regionu.

ČESKÁ POZICE: Podíváme-li se na tržní podmínky a trendy, kdy o region projevují zájem například Číňané, nenastal čas spořitelnu prodat?

TREICHL: I kdyby byl zájem, nikomu ji neprodáme.

ČESKÁ POZICE: Opačně: Nezvažujete v Česku nějakou akvizici?

TREICHL: Ne, nemáme zatím v plánu nic kupovat.

ČESKÁ POZICE: Platí to jen pro Česko? Dlouhodobě se mluví o tom, že máte zájem vstoupit na polský trh...

Střední Evropa je jediný region, který má šanci stát se průmyslovým centrem Evropy, a zároveň jde o nejvíce tržně orientovanou část Evropy. Stále má největší šanci vyhnout se chybám, které udělaly státy, jako je Francie, Španělsko či Itálie.

TREICHL: Nakupovat nechceme nikde. Polsko je součástí regionu, který může být nejsilnější v celé Evropě. Takže v dlouhodobém horizontu je naší strategií být jednou v Polsku. To tu ale bude i za 50 let. V tuto chvíli je naším primárním cílem být nejlepší bankou v regionu.

Upřímně, je mi fuk, je-li Česká spořitelna největší bankou v Česku, nebo druhou. Chci ale, aby byla nejlepší bankou v České republice. To platí pro Erste i v dalších zemích. Zejména se to týká našich plánů v oblasti retailu. Dnes máme 17 milionů klientů. V některých zemích o ně přicházíme, v jiných je získáváme, vcelku ale rosteme.

České spořitelně se teď daří lépe a je za tím obrovský kus práce. Musíme být neuvěřitelně efektivní. Nejsme digitální banka, ale zároveň musíme být v této oblasti extrémně dobří, stejně jako v pobočkové síti, v prodeji produktů či poradenství. Velmi nám práci komplikují politici a regulace.

ČESKÁ POZICE: Takže na co se dnes soustředíte?

TREICHL: Uplynulé roky jsme strávili „vykydáváním hnoje“, který jsme si nadělali sami společně s politiky. Teď, vzhledem ke všemu, co jsme udělali během krize, ale můžeme hodně investovat do péče o zákazníky. To se děje i v České spořitelně a dalších zemích. A kvůli tomu potřebujeme dosáhnout obrovské efektivity při budování digitálního back office.

Nejsme digitální banka, ale zároveň musíme být v této oblasti extrémně dobří, stejně jako v pobočkové síti, v prodeji produktů či poradenství

Už jsme vybudovali digitální front office v podobě elektronického bankovnictví George. To je ale jen malá část všeho. Největší práce nás čeká na vnitřních IT systémech banky, což ale vyžaduje veškeré naše zdroje. Nemáme proto ani čas, ani přání kupovat jakoukoliv banku.

ČESKÁ POZICE: Na konci roku by měl ve funkci skončit Pavel Kysilka a nahradit ho Tomáš Salomon, který dosud řídil retailovou divizi. Někteří vaši konkurenti tento krok vnímají tak, že se stáhnete z oblasti korporátního bankovnictví...

TREICHL: To absolutně popírám. My ani nemůžeme zpomalit v oblasti firemního bankovnictví. Nelze být dobrou retailovou bankou, když zároveň nejste dobrou bankou korporátní. Vklady je třeba někam umístit. Takže pokud nebudeme konkurenceschopnou korporátní bankou, staneme se jen bankou, která přijímá peníze od lidí a investuje je do státních dluhopisů. O to nestojíme. Naše expozice vůči českému státu je dostatečně velká.

ČESKÁ POZICE: Jedním z důvodů výměny v čele ČS měla být údajně větší poslušnost nového managementu...

TREICHL: To nemá nic společného s výměnou lidí ve vedení ČS. Šlo o to, že různé strategie vyžadují odlišné lidi. Neřekl jsem Pavlu Kysilkovi, aby odešel. Byl jsem to já, kdo ho v minulosti vybral, aby vedl Českou spořitelnu, a moc se mi líbí, co v jejím čele udělal. Když jsme se bavili o budoucnosti spořitelny, sdílel můj pohled, že ve vedení bank nastává posun od univerzálního bankovnictví k pevnějšímu propojení retailu s oblastí IT, což bude klíčové pro budoucnost bank, jako je ta naše.

Pokud nebudeme konkurenceschopnou korporátní bankou, staneme se jen bankou, která přijímá peníze od lidí a investuje je do státních dluhopisů. O to nestojíme.

V každé zemi, kde jsme, složení místního představenstva klade větší důraz na retail, IT a organizaci. Tomáš Salomon je také součástí nejdůležitější skupiny v rámci banky, kam se řadí Petr Brávek, Peter Bosek (šéf retailu skupiny – pozn. red.) a Zdeněk Románek, nový člen představenstva Slovenské spořitelny zodpovědný za retail.

Teď vzniká skupina složená z Česka, Slovenska a Rakouska, která bude do budoucna základnou digitální vnitrofiremní struktury celé skupiny. Tyto tři země budou mít v delším horizontu společnou digitální platformu, ke které se budou jednou moci ostatní banky ve skupině připojit. Teprve až bude tato platforma dokončena, můžeme přistoupit k nějakým akvizicím.

ČESKÁ POZICE: Co očekáváte od Tomáše Salomona?

TREICHL: Očekávám, že se soustředí na rozvoj banky. V zásadě je třeba vyvinout obchodní model multikanálového bankovnictví, který se zaměří na všechny klienty na českém trhu. Jsme velmi silní mimo města, náš tržní podíl je zde mnohem vyšší než jinde. Rovněž je to obtížný úkol, protože se věková struktura klientů spořitelny stále více přiklání ke starším lidem.

ČESKÁ POZICE: Chcete oslovit i mladší generaci?

Ve vedení bank nastává posun od univerzálního bankovnictví k pevnějšímu propojení retailu s oblastí IT, což bude klíčové pro budoucnost bank, jako je ta naše

TREICHL: Ano, musíme být dobří, co se týče péče o starší klienty, ale stejně musíme přilákat do banky i mladší generaci. Někteří lidé si myslí, že ztrácíme tržní podíl, protože se příliš soustřeďujeme na starší generaci. Ve skutečnosti staří lidé budou i do budoucna největší skupinou, která roste už dnes. Takže nejsme v natolik hrozné situaci.

ČESKÁ POZICE: Jakým hlavním úkolem jste Tomáše Salomona pověřil?

TREICHL: Jeho hlavním úkolem je zajistit, aby bylo vnímání České spořitelny jako nejlepší retailové banky a velmi silné korporátní banky nezpochybnitelné. Pokud banka pod jeho vedením dosáhne ROE (rentabilita vlastního kapitálu – pozn. red.) 14 nebo 18 procent je druhotné.

ČESKÁ POZICE: Sázíte na region střední a východní Evropy společně s oblastí Balkánu. Jenže právě státy, jako je Rumunsko, jsou pro skupinu zátěží, kterou musí dotovat. Kdy konečně připustíte, že sázka na tyto země byla chybou?

Hlavním úkolem nového šéfa České spořitelny Tomáše Salomona je zajistit, aby bylo její vnímání jako nejlepší retailové banky a velmi silné korporátní banky nezpochybnitelné

TREICHL: Kdy konečně připustím, že koupě banky v Rumunsku byla chyba? Tuto otázku dostávám devět let. Jsem ale na sto procent přesvědčený, že v průběhu příštích dvou či tří let bude Rumunsko, jak byste řekl, dojnou krávou skupiny. Já bych řekl nejziskovější bankou skupiny. To ale nemá nic společného s tím, že to byla extrémně drahá zkušenost. Nejsem však na svém postu, abych stavěl banku s životností pět let, ale pro příští dvě století.

ČESKÁ POZICE: Takže o stažení z Rumunska neuvažujete?

TREICHL: Kupovat můžete jen věci, které jsou na prodej, a to Rumunsko není.

ČESKÁ POZICE: Společně s dalšími čtyřmi bankami v Chorvatsku chcete žalovat tamní vládu za to, že schválila zákon, který nutí banky ke konverzi úvěrů denominovaných ve švýcarských francích. Skutečně si myslíte, že nejlepším způsobem, jak si vybudovat vztah s nějakou vládou, je ji žalovat?

TREICHL: Vlády velmi chytře přesvědčily veřejnost, že banky můžou za všechno špatné, co se stalo. Ve skutečnosti vlády nebyly nikdy stejně mocné, jako jsou dnes, protože mají podporu Evropské centrální banky. Daňoví poplatníci dnes platí obrovskou daň za vládní chyby a jejich neefektivitu, protože nedostávají žádné úroky ze svých vkladů. Kvůli nim všichni platíme jako mourovatí. V tomto konkrétním případě se vypořádáváme se situací, kdy se vláda snaží využít toho, že banky udělaly chybu, za kterou ale už vrchovatě zaplatily.

Vlády velmi chytře přesvědčily veřejnost, že banky můžou za všechno špatné, co se stalo. Ve skutečnosti vlády nebyly nikdy stejně mocné, jako jsou dnes, protože mají podporu Evropské centrální banky.

V Chorvatsku zašla vláda příliš daleko. Ve skutečnosti je v zemi asi 60 tisíc lidí, kteří si vzali úvěr ve švýcarských francích. Její populace je přitom 5,6 milionu. Většina lidí, kteří si vzali takové půjčky, jsou členové vlády, parlamentu a velmi dobře situovaní lidé. Více než rok jsme jim nabízeli společensky přijatelné řešení, které by pomohlo lidem, kteří pomoc skutečně potřebují. Přišli jsme se šesti či sedmi variantami.

Vláda však čistě z politické spekulace rozhodla konvertovat všechny tyto úvěry nikoli do lokální měny, jak se to stalo v Maďarsku, ale na eura. Takže všechny banky nutí zaplatit asi jednu miliardu eur z vlastní kapsy. Celý tamní bankovní systém tím přijde o jednu miliardu eur kvůli transformaci 60 tisíc úvěrů lidí, přičemž většina z nich jsou bohatí jedinci, kteří to nepotřebují. Očividně jde i o politický krok, když je země těsně před volbami. Takže se vůbec nestydím za to žalovat vládu, která se takto chová.

ČESKÁ POZICE: Maďarskou vládu Viktora Orbána jste však za podobný krok nežalovali. Kde je rozdíl? Neměla vliv například tamní bankovní daň?

V Maďarsku si od nás a dalších bank vzala půjčku spousta obyčejných lidí, kteří pak velmi trpěli. Takže počet společensky nepřijatelných případů byl mnohem vyšší než v Chorvatsku.

TREICHL: Rozdíl je obrovský. VMaďarsku si od nás a dalších bank vzala půjčku spousta obyčejných lidí, kteří pak velmi trpěli. Takže počet společensky nepřijatelných případů byl mnohem vyšší než v Chorvatsku. Druhým je již zmíněná transformace na místní měnu. To pomohlo místnímu finančnímu systému, kdy veškeré retailové úvěrování v zemi je v současnosti pouze v lokální měně, tedy stejně jako to funguje v Česku.

Otevřeně ale připouštím, že šlo o naši chybu, protože jsme poskytli půjčky ve švýcarských francích lidem, kteří je nikdy neměli dostat. Chorvatsko nám dnes také hrozí bankovní daní.

ČESKÁ POZICE: V minulosti se spekulovalo, že byste mohl kandidovat na rakouského prezidenta. Lákal vás někdy tento post?

TREICHL: Ne, nelákal. Skutečně si myslíte, že by byli lidé ochotní volit bankéře? (smích)

Andreas Treichl (63)

  • V čele rakouské skupiny Erste je od července 1997.
  • V minulosti vedl i evropské divize americké banky Chase Manhattan Bank v Rakousku, Belgii a v Řecku.
  • Do Erste Bank přestoupil v roce 1983.
  • Působil i v České spořitelně, v roce 2000 šéfoval její dozorčí radě.
  • Vystudoval ekonomické vědy na Vídeňské univerzitě.
  • Je ženatý, má tři syny.