Ceska Pozice

Sedm měsíců v Radě ČT aneb Jednoznačná a nesporná fakta o této době

Rada České televize má za sebou sedm měsíců v obměněném složení. Byla vyměněna dozorčí komise za kompetentnější a vedení rady, projednány a odsouhlaseny dlouhodobé plány i rozpočet ČT na příští rok, prosazen hloubkový audit za co a jak ČT utrácí a začala se řešit agenda stížností a podnětů.

Pavel Matocha 29.12.2020
Hana Lipovská, Pavel Matocha, Roman Bradáč na zasedání nové rady ČT. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Hana Lipovská, Pavel Matocha, Roman Bradáč na zasedání nové rady ČT. | foto:  Petr Topič, MAFRA
Hana Lipovská, Pavel Matocha, Roman Bradáč na zasedání nové rady ČT.

Z neznámého kontrolního orgánu se Rada České televize v průběhu letošního roku stala institucí, o kterou se vedou politické boje, a kvůli níž se i demonstruje a podepisují petice. Byť ve výrazně nižším počtu než by se aktivistům líbilo, se jim část společnosti podařilo „naočkovat“ lživým narativem, že bojují za nezávislost ČT a svobodu slova.

Začněme jednoznačnými a nespornými fakty, co se s Radou České televize v roce 2020 stalo, jak se změnila a jaké konkrétní kroky pro kontrolu ČT učinila. Až po této rekapitulaci má smysl se podívat na politické aspekty, interpretace a komentáře. Nejdřív tedy jednoznačná a nesporná fakta.

Silný mandát

Radou ČT se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu ČT. Má 15 členů, které v tajné volbě volí Poslanecká sněmovna tak, aby v ní byly dle zákona o České televizi zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy. Letos bylo obměněno šest členů, více než třetina radních. Mezi šesti nově zvolenými jsem byl také já, Hana Lipovská a Luboš Xaver Veselý. Ke zvolení bylo třeba 97 hlasů – dostal jsem jich 108, Veselý 111 a Lipovská 114.

Podle informace z Volebního výboru sněmovny obdrželi Pavel Matocha, Hana Lipovská a Luboš Xaver Veselý historicky nejvíce hlasů, jimiž byli radní ČT zvoleni, náš mandát je tedy silný, jasný a nezpochybnitelný. Nelze ani zpochybnit data, jež se týkají volby vedení Rady ČT.

Poslanci volí radní ČT tajně, takže nikdo neví, kdo pro koho hlasoval, všichni tři jsme tedy museli dostat hlasy od vládní koalice i opozice. Podle informace z Volebního výboru sněmovny obdrželi Pavel Matocha, Hana Lipovská a Luboš Xaver Veselý historicky nejvíce hlasů, jimiž byli radní ČT zvoleni, náš mandát je tedy silný, jasný a nezpochybnitelný. Nelze ani zpochybnit data, jež se týkají volby vedení Rady ČT.

Na prosincovém jednání Rady ČT jsem v tajné volbě nového vedení od 12 radních, kteří se jí zúčastnili (Zdeněk Šarapatka se odmítl zúčastnit, René Kühn a Jaroslav Maximilián Kašparů se omluvili), obdržel 11 hlasů. Naprostá většina kolegů je přesvědčena, že jsem schopný dobře a kompetentně Radu ČT vést. A stejně jako já byli hned v prvním kole volby ke starému místopředsedovi Danielu Váňovi zvoleni noví – Pavel Kysilka a Jiří Šlégr. Z uvedeného o volbě vedení a následného přehledu kroků Rady ČT je zřejmé, že jako kolektivní orgán funguje dobře.

Čerpání z rezervního fondu

V červnu při schvalování výroční zprávy o hospodaření České televize za rok 2019 Rada ČT poprvé konstatovala, že ČT hospodaří deficitně, tedy dlouhodobě neudržitelně. Je přinejmenším zvláštní, že na tento fakt v minulosti neupozornil ve výroční zprávě management ČT, předchozí Rady ČT ani auditor. Několik let je rozpočet ČT v několikasetmilionovém deficitu, který je kryt z rezervního fondu. Před devíti lety v něm bylo přes tři miliardy korun, za generálního ředitele Petra Dvořáka z něj byly vyčerpány více než dvě miliardy, takže v něm zůstává miliarda.

Česká televize formálně vykazovala a vykazuje účetně vyrovnaný rozpočet, ale jen proto, že čerpá peníze z rezervního fondu. Skutečné každoroční televizní příjmy (z výběru koncesionářských poplatků a z reklamy) byly každý rok o stovky milionů nižší než výdaje. Rezervní fond však není bezedný, takže kdyby Rada ČT nedonutila management rozpočtově brzdit, za několik let by ČT došly peníze.

Česká televize formálně – díky fondovému modelu účetnictví – vykazovala a vykazuje účetně vyrovnaný rozpočet, ale jen proto, že čerpá peníze z rezervního fondu. Skutečné každoroční televizní příjmy (z výběru koncesionářských poplatků a z reklamy) byly každý rok o stovky milionů nižší než výdaje. Rezervní fond však není bezedný, takže kdyby Rada ČT nedonutila management rozpočtově brzdit, za několik let by ČT došly peníze.

Když jsme jako noví radní na červnovém jednání usnesení o deficitních a neudržitelných parametrech hospodaření v roce 2019 prosazovali (navrhoval jsem ho a silně mě podporovali noví radní Pavel Kysilka a Roman Bradáč), starý radní Šarapatka bojoval proti jeho schválení. Tvrdil, že tato pravda bude v parlamentu politicky zneužita, a proto ji nemáme poslancům prozrazovat. Usnesení bylo po dlouhé diskusi přijato devíti hlasy z 15 (proti byli Zdeněk Šarapatka a Martin Doktor a mezi radními, kteří se zdrželi, byli i René Kühn a Jaroslav Dědič).

Nespokojenost s dozorčí komisí

Česká televize je obrovskou institucí – má tři tisíce zaměstnanců a rozpočet skoro sedm miliard. Každá organizace má sklon bobtnat, postupně zaměstnávat sama sebe a plýtvat svými zdroji, proto je třeba ji čas od času vyčistit. Proto jsme v červnu doporučili managementu, aby se věnoval hloubkové analýze nákladů, kterou by provedla renomovaná poradenská společnost s mezinárodními zkušenostmi.

Nespokojenost s činností, nebo spíše nečinností dozorčí komise pokračovala a po selhání ve věci pozemků pod ostravským televizním studiem kulminovala jejím odvoláním. Na jednání Rady ČT 11. listopadu byla dozorčí komise většinou deseti hlasů ze 13 přítomných odvolaná a na příštím řádném jednání rady 25. listopadu zvolena nová.

Na podzim se odehrály první konzultace s velkými auditorskými firmami, které byly třeba k přípravě zadání a vyhlášení výběrového řízení. Tendr by se měl uskutečnit na začátku příštího roku, na jaře by měl vybraný auditor začít hloubkovou kontrolu a první výsledky bychom měli mít k dispozici na konci letních prázdnin 2021.

S kontrolou hospodaření je spojená Dozorčí komise ČT, což je ze zákona „poradní orgán rady ve věcech kontroly hospodaření České televize“. S bývalou dozorčí komisí byla rada dlouhodobě nespokojená, například již loni v prosinci ji při projednávání rozpočtu ČT na rok 2020 tvrdě kritizoval tehdejší předseda rady Jan Bednář a radní Šarapatka, který prohlásil, že dozorčí komise ztratila jeho důvěru, a proto je třeba ji vyměnit.

Nespokojenost s činností, nebo spíše nečinností dozorčí komise pokračovala a po selhání ve věci pozemků pod ostravským televizním studiem kulminovala jejím odvoláním. Na jednání Rady ČT 11. listopadu byla dozorčí komise většinou deseti hlasů ze 13 přítomných odvolaná (proti byli pouze Zdeněk Šarapatka a Martin Doktor a René Kühn sezdržel hlasování) a na příštím řádném jednání rady 25. listopadu zvolena nová. Podařilo se zvolit natolik odborné osobnosti, že složení nové dozorčí komise dosud nikdo nezpochybnil.

Úklid na vlastním dvorku

O řádném fungování Rady ČT také svědčí, že v listopadu a prosinci projednala a schválila aktualizaci dlouhodobých plánů i rozpočet ČT na rok 2021. Připomeňme, že loni se to Radě ČT nepodařilo. Dlouhodobé plány a rozpočet schválené nebyly, proto letošní rok Česká televize zahajovala v rozpočtovém provizóriu – rozpočet ČT na rok 2020 byl schválen až ve druhé polovině února 2020.

Vedle kontroly hospodaření ČT bylo letos důležitou aktivitou rady uklízení na vlastním dvorku. Záhy po svém zvolení radním jsem totiž zjistil, že má velký nepořádek v agendě stížností. Nebyl dokonce veden přehled veškeré došlé pošty, natož aby byla vyřizovaná.

Vedle kontroly hospodaření ČT bylo letos důležitou aktivitou rady uklízení na vlastním dvorku. Záhy po svém zvolení radním jsem totiž zjistil, že má velký nepořádek v agendě stížností. Nebyl dokonce veden přehled veškeré došlé pošty, natož aby byla vyřizovaná. Například za šest měsíců předsednictví Reného Kühna došlo na Radu ČT několik set stížností a podnětů, ale vyřídil jich jen asi pět. Přesnou statistiku i racionální systém vyřizování této agendy nyní dáváme dohromady.

Bylo uloženo sekretariátu, aby vedl kompletní evidenci došlé pošty, a ustavena pracovní skupina k řešení této agendy. Nejpozději do konce prvního čtvrtletí 2021 chceme mít jak nový systém odpovídání na stížnosti a podněty, tak vyřešit zásadní podněty, které došly na Radu ČT ve druhém pololetí 2020.

Tři závěry

Z uvedeného vyplývají tři závěry. Za prvé, Rada ČT jako kolektivní orgán funguje dobře a v roce 2020 se zaměřila především na kontrolu hospodaření ČT, respektive na možnost ho ovlivňovat a kontrolovat. Za druhé, z volby předsedy Rady ČT i z hlasování o usneseních je zřejmé, že letos nově zvolené členy Rady ČT jejich kolegové respektují (tři ze čtyř členů vedení byli zvoleni do rady letos) a s většinou z těch služebně starších jsou schopní schvalovat mnohá usnesení.

Rada ČT nepoškozuje nezávislost ČT a do jejího obsahu vysílání a personálního obsazení nezasahuje. Ze zákona totiž do programu ČT zasahovat nesmí a z hlediska obsahu vysílání jen „dohlíží na plnění úkolů veřejné služby v oblasti televizního vysílání a na naplňování zásad vyplývajících z Kodexu ČT“.

Marginálním hlasem v Radě ČT je radní Zdeněk Šarapatka, který je sice v médiích nejcitovanějším radním (což především svědčí o „kvalitě“ těchto médií, pro něž je zdrojem informací či komentářů), ale v radě nic neprosadí. Občas se mu podaří průběh jednání obstruovat či destruovat, ale na jeho výsledku nic nezmění.

Pokud byste si dali práci a přečetli si všechna usnesení Rady ČT od června 2020, kdy začala působit v novém složení, do současnosti, mohli byste vyvodit třetí závěr – Rada ČT nepoškozuje nezávislost ČT a do jejího obsahu vysílání a personálního obsazení nezasahuje. Ze zákona totiž do programu ČT zasahovat nesmí a z hlediska obsahu vysílání jen „dohlíží na plnění úkolů veřejné služby v oblasti televizního vysílání a na naplňování zásad vyplývajících z Kodexu ČT“.

Dezinformace a lži

Rada ČT nefunguje v politickém vzduchoprázdnu, ostatně, je politiky volená. Nicméně po zvolení nových radních již může a z naprosté většiny i funguje politicky nezávisle. Všichni vědí, že radní Kühn je dlouhodobým poradcem ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD), nebo že radní Šarapatka obdivuje poslance Miroslava Kalouska a lísá se do přízně TOP 09, ale jiné politické vazby jsem u radních nezaznamenal.

Dezinformací je například tvrzení, že je ohrožena nezávislost ČT, lží pak, že jsme na jednání rady kritizovali spolupráci ČT s organizací Člověk v tísni. Dezinformací také, že bychom chtěli odvolat kritické novináře (abecedně, Noru Fridrichovou, Václava Moravce, Marka Wollnera a Jakuba Železného).

Nejsem členem žádné politické strany (a nikdy jsem nebyl), a když jsem do Rady ČT kandidoval, žádal jsem o podporu celého politického spektra a dle příslibů i pozdějších gratulací ji i měl. Za prvních sedm měsíců práce v radě jsem politické tlaky a pokusy ovlivňovat činnost rady zaznamenal jen od senátorů a poslanců STAN a Pirátů. Je asi zbytečné dodávat, ale pro jistotu – a nepodlehl jim.

Někteří politici, jako jsou senátoři Jiří Drahoš (za STAN) a David Smoljak (STAN), nebo společenští aktivisté, třeba Milion chvilek pro demokracii, šíří o Radě ČT dezinformace a lži. Dezinformací je například tvrzení, že je ohrožena nezávislost ČT, lží pak, že jsme na jednání rady kritizovali spolupráci ČT s organizací Člověk v tísni. Nic takového nebylo a není, jde jen o osočování a pomluvu bez důkazu. Dezinformací také, že bychom chtěli odvolat kritické novináře (abecedně, Noru Fridrichovou, Václava Moravce, Marka Wollnera a Jakuba Železného).

Personální obsazení nespadá do kompetence Rady ČT ani generálního ředitele, takže i kdyby radní chtěli, nemohou (nic takového nechtějí). Pokud některý radní kritizoval vystoupení jednoho z této čtveřice či dle něho byl třeba v rozporu s Kodexem ČT, má na to nejen právo, ale je to i jeho práce a povinnost, což neznamená, že by chtěl konkrétního novináře umlčovat či vyhazovat. Tvrdí-li někteří aktivisté, že jsem v rozhovoru řekl, že na čtveřici Fridrichová, Moravec, Wollner a Železný a jejich pořady chodí nejvíc stížností od diváků, popisoval jsem realitu.

Údajně boj o nezávislost ČT

Absurdní jsou pak útoky některých aktivistů na konkrétní radní, třeba malůvka „vztahová síť“, kterou o mně šíří stoupenci Milionu chvilek pro demokracii. Aby bylo jasné, kdo je nový předseda Rady ČT, moje zásadní kontakty jsou čtyři: miliardář Petr Kellner (nikdy jsem se s ním neviděl), premiér Andrej Babiš (hovořili jsme spolu jednou), poslanec Václav Klaus mladší (hráváme šachy v šachovém klubu) a István Lékó (před 20 lety jsme spolu pracovali v týdeníku Euro a externě občas píši články, především šachové, do Lidových novin, které řídí).

Řada zainteresovaných se obává, že Rada ČT začne skutečně kontrolovat hospodaření ČT. A podařilo se jim vyvolat nejen reakci politiků Pirátů a STANu, zhrzených neúspěšných kandidátů do rady ČT či politických aktivistů, ale především problém přerámovat – údajně jde o boj o nezávislost ČT.

Realitou je, že na rozdíl od Petra Kellnera znám osobně deset miliardářů a stovky významných byznysmenů a podnikatelů – čtvrt století jsem byl byznysovým novinářem. A také, že se všemi premiéry od roku 1992 do současnosti jsem mluvil mnohem častěji než s Andrejem Babišem. Šachy jsem hrál s několika politiky, i výrazně výše postavenými než Václav Klaus mladší (třeba s ministry), a v médiích jsem od roku 1992 pracoval se stovkami novinářů. V této chvilkařské malůvce by mohly být uvedeny desítky, spíše stovky relavantnějších osob než uvedené čtyři.

Co je komu do toho, s kým hraju šachy či se kamarádím? Už se zase bude lustrovat, kdo se s kým potkává? Rozumím rostoucímu tlaku tak, že řada zainteresovaných se obává, že Rada ČT začne skutečně kontrolovat hospodaření ČT. A podařilo se jim vyvolat nejen reakci politiků Pirátů a STANu, kteří cítí příležitost přihřát si předvolební polívčičku, zhrzených neúspěšných kandidátů do rady ČT, jako je Michal Klíma, či politických aktivistů (Milion chvilek), ale především problém přerámovat – údajně jde o boj o nezávislost ČT.

Je to nesmysl a profesionální výkon propagandistů, ale mnozí angažovaní občané tomu uvěřili. Rada ČT je však nezávislá instituce, která funguje dle zákona o České televizi, a nesmí záviset na tlaku politiků ani na kampaních aktivistů. Rada tak nyní funguje a bude fungovat i pod mým vedením, k čemuž mám silný mandát jak z volby členem Rady ČT Poslaneckou sněmovnou, tak z volby předsedou rady na jejím posledním letošním jednání.

zpět na článek


© 2021 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.