Sbohem ACTA. A děkujeme!

Digitální generace prvně slaví významné politické vítězství na úrovni EU. Evropský parlament zamítl kontroverzní dohodu proti padělatelství.

foto: © ČESKÁ POZICE, UrbČeská pozice

Evropský parlament pohřbil kontroverzní obchodní dohodu proti padělatelství ACTA. Hlasovalo proti ní 478 europoslanců, jen 39 ji podpořilo a 165 se zdrželo. Rozhodnutí symbolicky značí důležitý bod zvratu – poprvé se digitální generaci podařilo na evropské úrovni vybojovat zásadní politické vítězství.

V boji s kontroverzní mezinárodní dohodou digitální domorodci poprvé demonstrovali sovu sílu v kyberprostoru, v ulicích i prostřednictvím petic, a v celé Evropě tím rozpoutali diskusi o budoucnosti internetu a nutné reformě autorského zákona. Kyberobčané začali s analogovým světem hovořit o politických i hospodářských pilířích osmého kontinentu a debata poprvé prostřednictvím České televize, Novy, Primy a spol. dorazila i do příbramského obývacího pokoje mé babičky.

Ještě před šesti měsíci se zdálo, že ACTA, která se několik let vyjednávala v utajení, projde bez povšimnutí občanů„ACTA je jednoduše paskvil. Zákony se mají dělat jinak. Zákon má připravit vláda nebo v tomto případě Evropská komise a schválit ho má zákonodárný orgán, v tomto případě Evropský parlament. Aby zákonné závazky pro evropské občany vznikaly u stolu, kde se sejde několik amerických firem z oboru biotechnologií a multimédií a prostřednictvím smlouvy se je pokoušely oktrojovat celému světu, to je nehoráznost,“ prohlásil krátce po rozhodnutí poslanec Evropského parlamentu Pavel Poc. Doplnil, že děkuje všem, kdo se připojili k protestům proti mezinárodní smlouvě, která měla být původně tajnou dohodou a o níž se občanská společnost neměla dozvědět dřív, než vstoupí v platnost.

„Dnes je den oslav. Dnes evropští a světoví občané zvítězili nad byrokraty ovlivňovanými nejbohatšími korporacemi této planety. Bojištěm nebyla nějaká administrativní kancelář, nýbrž Evropský parlament, který nakonec odvedl skvělou práci,“ jásá na svých osobních stánkách zakladatel pirátského hnutí Rick Falkvinge, podle kterého však cesta k dnešnímu vítězství nebyla vůbec snadná. Právě naopak. Ještě před šesti měsíci se zdálo, že ACTA, která se několik let vyjednávala v utajení, projde bez povšimnutí občanů.

Život a smrt nepopulární dohody

Tuzemská média poprvé zaznamenala ACTA koncem ledna tohoto roku, kdy se k mezinárodní dohodě připojilo 22 zemí EU včetně České republiky. Cílem bylo vytvořit pravidla pro posílení dodržování práv k intelektuálnímu vlastnictví. Tedy bojovat proti šíření nelegálních kopií a padělků všeho druhu, mimo jiné záznamů hudebních či filmových děl, léků, značkových oděvů, ale i spotřební elektroniky.

Již ve čtvrtek 2. února 2012 proti ní na pražském Klárově demonstrovalo několik tisíc lidí – hluboce mínusovým venkovním teplotám navzdory. Mezi demonstrujícími se objevili i senátor Zdeněk Škromach z ČSSD nebo poslanec Viktor Paggio (dříve Věci veřejné, dnes LIDEM). Oba slíbili, že ACTA nepodpoří a budou přesvědčovat další politiky, aby se zachovali stejně.

Podařilo se prokázat, že mladí lidé jenom neklikají na Facebooku, ale jsou ochotní vyrazit i do ulic„Jsem rád, že se podařilo prokázat, že mladí lidé jenom neklikají na Facebooku, ale jsou ochotní vyrazit do ulic. Vládní strany si musejí uvědomit, že pokud zaútočí na naše občanská práva a svobodu internetu, přijdou o podporu mladé generace,“ řekl tehdy ČESKÉ POZICI místopředseda pirátské strany Mikuláš Ferjenčík.

Dříve širokou veřejností opomíjené internetové hnutí se rázem dostalo do povědomí mocných a politiků. Jeho vzkaz zněl jasně: Takhle ne! Od té doby se přihodilo mnohé.

Česká vláda, zřejmě zaskočena reakcí občanů, byla donucena couvnout a rozhodla se ratifikaci obchodní dohody pozastavit. „Nechceme v žádném případě připustit situaci, kdy by nějakým způsobem byly ohroženy občanské svobody a svobodný přístup k informacím,“ prohlásil tehdy premiér Petr Nečas. A dodal: „Opravdu se musíme podívat na to, co by to obnášelo v reálném životě.“

Evropská komise se rozhodla nechat smlouvu prozkoumat Evropským soudním dvorem. Otázka, kterou zaslala nejvyššímu soudu EU, zněla: „Je obchodní dohoda proti padělatelství kompatibilní s primárním evropským právem, zejména pak s Listinou základních práv Evropské unie?“ Posuzování evropským soudem je ale už dnes bezobsažné.

Mnohem důležitější je rozsáhlá debata o významu a budoucnosti duševního vlastnictví, jež se i v České republice rozpoutala. Poprvé vůbec narazily potřeby a hodnoty generace, jež vyrůstala s internetem a službami typu Megaupload a Uloz.to, na potřeby a hodnoty lidí, kteří by „všechny ty internety a počítače zakázali“. 

ACTA pirátům prospěla

Veřejně se začaly diskutovat otázky typu: Jakou cenu má duševní vlastnictví? Co znamená svoboda v kyberprostoru? Jak ji chránit a kde končí? Je kopírování krádež? Otázky, na něž ještě zdaleka neznáme odpovědi. Začal boj o sdílení v digitálním prostředí, ze kterého se dle spisovatele Coryho Doctorowa vyklubala válka o samotný internet. Do boje se se vší vervou pustili především pirátské strany z celého světa. A nepopulární ACTA paradoxně prospívala popularitě mladého politického hnutí.

„ACTA měla na růst pirátského hnutí razantní dopad. U nás se počet členů Pirátské strany zvýšil především díky úspěšné kampani proti této smlouvě ze 130 na 210, ale především se ukázalo, že pirátská témata jsou důležitá pro široké skupiny obyvatel. Stále si vybavuji, jak jsme ve čtvrtek 26. ledna chystali happening na příští týden. S veřejností jsme příliš nepočítali, hlavně jsme chtěli dostat ACTA do médií. Přišly 3000 lidí navzdory desetistupňovým mrazům. Masovou demonstraci se navíc podařilo zopakovat,“ napsal ČESKÉ POZICI krátce po odmítnutí ACTA Evropským parlamentem místopředseda pirátské strany Mikuláš Ferjenčík. 

Dle českého piráta se ukázalo, že občané nejsou ochotní vzdát se práv, které si museli složitě vydobýt. Za symbolické považuje, že silný odpor proti ACTA se objevil především v bývalém východním bloku. „Desetitisícové demonstrace v Polsku celý proces zastavení ACTA nastartovaly. Pro občany je potom skvělá zpráva to, že tlak veřejnosti dokáže zastavit smlouvu, do jejíhož prosazení investovaly korporace miliony dolarů. Pět let složitých jednání je možné snadno odepsat ve chvíli, kdy výsledek jednoduše nestojí za podpis,“ konstatuje šťastný pirát.

Počet příspěvků: 4, poslední 6.7.2012 09:57 Zobrazuji posledních 4 příspěvků.