Šance přijetí na univerzity jsou velké. Neplatí to však pro všechny

Kvůli koronavirové situaci některé fakulty přijímací zkoušky, nebo jejich části, promíjejí, jiné na obsahu přijímaček nic nemění. Podrobnější informace lze dohledat na webových stránkách fakult, nebo ověřit na studijních odděleních vysokých škol.

Studenti  čekají na zahájení písemných maturitních zkoušek. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Studenti čekají na zahájení písemných maturitních zkoušek. | foto: ČTK
Studenti  čekají na zahájení písemných maturitních zkoušek.

Přijímací zkoušky na vysoké školy jsou v plném proudu. S ohledem na epidemiologickou situaci to ale není jednoduché. Někde už se rozhodli pro online formu, například na Masarykově univerzitě v Brně, jinde dávají přednost osobní účasti studentů. Na obě varianty je připravena například Univerzita Karlova, Mendelova univerzita, Univerzita Hradec Králové nebo Univerzita Palackého v Olomouci.

„Obecně lze říci, že všechny přijímací zkoušky, které chystáme prezenčně, jsou plánované se všemi náležitými protiepidemickými opatřeními. Ty přijímací zkoušky, které budou realizovány zcela či částečně distančně jsou připravovány na příslušných platformách tak, aby uchazeči měli možnost si práci v systému včas před vlastními testy zkusit,“ řekla studijní záležitosti UK Milena Králíčková.

Prodloužené období přijímacího řízení

Kvůli mimořádné situaci některé fakulty přijímací zkoušky, nebo jejich části, promíjejí (například Fakulta stavební ČVUT v Praze či Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB Technické univerzity Ostrava), jiné na obsahu přijímaček nic nemění. Podrobnější informace lze dohledat na webových stránkách fakult, které jsou průběžně aktualizované, nebo ověřit na studijních odděleních vysokých škol.

Tyto zdroje se vyplatí sledovat průběžně, protože fakulta či vysoká škola může s ohledem na aktuální pandemickou situaci upravit vyhlášené podmínky přijetí ke studiu až 15 dní před konáním přijímacího řízení. Kvůli ztíženým podmínkám výuky se letos také změnily maturity, kdy se z povinné ústní zkoušky z češtiny a cizího jazyka stala zkouška dobrovolná, a vysoké školy to musejí akceptovat. Nemají tedy právo po uchazečích tyto zkoušky vyžadovat, ale její případné složení mohou v rámci přijímacího řízení bonifikovat.

Vzhledem k posunu termínů maturit může také nastat kolize s datem konání přijímacích zkoušek, proto některé fakulty prodloužily období přijímacího řízení. Studenti také mají právo požádat o možnost vykonat zkoušku v náhradním termínu a maturanti z roku 2021 mohou vysoké škole doložit doklad o předchozím dosaženém vzdělání později.

Vzhledem k posunu termínů maturit může také nastat kolize s datem konání přijímacích zkoušek, proto některé fakulty prodloužily období přijímacího řízení. Studenti také mají právo požádat o možnost vykonat zkoušku v náhradním termínu a maturanti z roku 2021 mohou vysoké škole doložit doklad o předchozím dosaženém vzdělání později. Většina veřejných vysokých škol přijímá studenty (minimálně na některé své obory) na základě výsledků Scio testů.

Jde o takzvané Národní srovnávací zkoušky (NSZ), které nahrazují nebo doplňují přijímačky na řadě vysokých škol v České republice i na Slovensku. Probíhají šestkrát ročně v mnoha městech a studenti se na ně hlásí sami nezávisle na přihlášce na vysokou školu. Výhodou je, že tyto testy mohou uchazeči psát v několika termínech, a pokud se jim zkouška nepovede, třeba vinou nervozity, je možné ji zopakovat. Pro přijetí se započítá nejlepší výsledek.

S ním se pak mohou hlásit (a případně být přijati) i na několik fakult. Pokud některá škola požaduje zkoušky z více předmětů (například matematika, biologie, chemie či cizí jazyk), může se jich student zúčastnit v různých termínech a počítá se mu nejlepší kombinace. Místa konání testů, jejich termíny a další informace jsou k dispozici na webu www.scio.cz.
Vzhledem k epidemii koronaviru muselo Scio už loni organizovat některé zkoušky online a letos se situace opakuje.

Online kurzy nebo e-learning

Na studenty čeká ještě jeden termín – 22. května. Mohou se na něj hlásit v prezenční i online podobě, ale v jaké formě testy nakonec proběhnou, rozhodne Scio podle aktuálních omezení. Registrační poplatek za online formu je vyšší, 810 korun za základní variantu zkoušky na dálku oproti 530 korunám za zkoušku prezenční. Vyšší cena souvisí zejména s licenčními poplatky za online prostředí pro testování a aplikací pro vzdálený dohled.

Zatímco původně řada studentů navštěvovala prezenční přípravné kurzy, kvůli koronaviru se teď musí připravovat doma. Některé z těchto kurzů (například od Scia či Tutoru) ale přešla do online modu. Studenti se mohou učit v rámci e-learningu nebo online kurzů, které nabízejí řešení četných úloh i s vysvětleními, ale i se účastnit živých přenosů s lektorem, kde interaktivně kladou dotazy a mají přístup ke studijním materiálům. Na www.scio.cz jsou zdarma k dispozici také ukázky starších testů používaných v rámci NSZ.

Zatímco původně řada studentů navštěvovala prezenční přípravné kurzy, kvůli koronaviru se teď musí připravovat doma. Některé z těchto kurzů (například od Scia či Tutoru) ale přešla do online modu. Studenti se mohou učit v rámci e-learningu nebo online kurzů, které nabízejí řešení četných úloh i s vysvětleními, ale i se účastnit živých přenosů s lektorem, kde interaktivně kladou dotazy a mají přístup ke studijním materiálům.

Vyplatí se také zakoupit si některou z tištěných učebnic obsahujících teorii i ukázkové testy z minulých let. Studenti v nich najdou doporučené postupy, díky kterým dokážou úlohy řešit efektivněji i zrychlí svou orientaci v testu tím, že se seznámí s jeho formou. To jim při ostrých zkouškách pomůže lépe vyhodnotit, kolik času věnovat úlohám. Jedním z nejčastěji používaných testů je Scio test Obecných studijních předpokladů (OSP) či test Základů společenských věd (ZSV).

Ten první testuje základní dovednosti a schopnosti pro úspěšné studium a důležitou roli v něm hraje i omezený čas na řešení. Test ZSV vychází z rozsahu vyučovaného na gymnáziích a obsahuje tři části: Společnost a jedinec, Stát a právo a Hospodářství a svět. Cvičebnice OSP nabízí rozbory řešení všech úloh a kompletní test z Národních srovnávacích zkoušek i s percentilem (šancemi na přijetí v porovnání s ostatními).

Ve cvičebnici ZSV je teoretická výkladová část, více než 400 řešených úloh a ukázkový test. Pro lékařské fakulty Scio přijímací testy nechystá. U zkoušek musejí studenti prokázat detailní znalost středoškolské biologie, chemie a fyziky, z nichž píší specifické testy. Některé fakulty navíc vyžadují například test studijních předpokladů nebo ústní pohovor. Budoucí lékaři by v rámci přípravy měli číst odbornou literaturu, nahlédnout do publikací s modelovými otázkami k přijímacím zkouškám a zaměřit se na přírodovědné předměty.

Početně slabý ročník

Šance přijetí na vysokou školu jsou v Česku celkem vysoké – loni i předloni se úspěšnost uchazečů pohybovala okolo 84 procent. Maturantů (těch, kteří se na vysokou hlásí nejčastěji) je už několik let poměrně málo a populační křivka se zatím neodrazila ode dna. Prognózy demografů ukazují, že začne růst až v roce 2022, proto se i letos k přijímacím zkouškám chystá početně slabý ročník a nabídka vzdělávacích míst prakticky neklesá.

Studenti budou moci opět vybírat z 26 veřejných vysokých škol, více než 30 soukromých, dvou státních škol a několika zahraničních. Největší boj bývá tradičně o lékařské fakulty Univerzity Karlovy, brněnské Masarykovy univerzity a Univerzity Palackého v Olomouci (loni přijímali jen mezi 14 až 45 procenty zájemců). I když v roce 2020 zájem o lékařské a zdravotnické obory oproti roku 2019 poklesl o sedm procent, v absolutních číslech je stále obrovský.

Maturantů je už několik let poměrně málo a populační křivka se zatím neodrazila ode dna. Prognózy demografů ukazují, že začne růst až v roce 2022, proto se i letos k přijímacím zkouškám chystá početně slabý ročník a nabídka vzdělávacích míst prakticky neklesá. Studenti budou moci opět vybírat z 26 veřejných vysokých škol, více než 30 soukromých, dvou státních škol a několika zahraničních.

Velký nápor uchazečů bývá také na právnické fakulty v Praze, Brně a Olomouci, na některé obory filozofických fakult (například psychologii) a na umělecké školy (pražská AMU, AVU, UMPRUM), kde se zpravidla skládají talentové zkoušky a procento úspěšnosti se pohybuje mezi 16 a 19 procenty. V případě volby těchto výtvarně zamřených škol je proto třeba podat pro jistotu přihlášku i na některou méně žádanou školu, kde jsou šance na přijetí několikanásobně vyšší.

Velkou naději na přijetí mají studenti na fakultách zemědělských, lesnických, teologických nebo přírodovědeckých. Poměrně dostupnou volbou bývají i technické univerzity (ČVUT v Praze, Technická univerzita v Liberci či VUT v Brně), ale na technikách zájem o studium loni mírně vzrostl. Podle Jana Šimrala, mediálního zástupce společnosti Tutor zaměřující se na vzdělávací expertízu, se zvyšuje zájem zejména o obory, jako je informatika či strojírenství.

Celkově se podíl přihlášek na technické obory v roce 2020 zvýšil o devět procent. Roli v tom může hrát nejen zrušení přijímaček na některých školách a fakultách či zmírnění podmínek pro přijetí kvůli epidemii covidu-19, ale i fakt, že pandemie přinesla větší důraz na používání informačních technologií. Co se týká ekonomie, ta se až do roku 2013 těšila poměrně vysokému zájmu českých studentů. Nyní se však řadí k méně vyhledávaným oborům a šance na přijetí stoupá.

Záloha méně exponované vzdělávací instituce

V uplynulých letech překročila úspěšnost uchazečů o studium na Vysoké škole ekonomické v Praze vždy 50 procent, loni dokonce přijali 64 procent zájemců (na nejžádanější podniko-hospodářskou fakultu byla úspěšnost jen 37 procent). Dostat se na vysokou školu by sice letos neměl být takový problém, ale zvolíte-li žádaný obor či fakultu, přijetí nemáte zaručené. Pro tyto případy se vyplatí mít v záloze další, méně exponovanou vzdělávací instituci.

A pokud obdržíte rozhodnutí o nepřijetí, ani tehdy není vše ztraceno. Nejpozději do 30 dnů od doručení záporného vyrozumění je možné podat odvolání (zmeškání této časové lhůty je prominuto jen ze závažných důvodů). Nejprve byste však měli využít možnosti nahlédnout do vlastních testů a zjistit, zda máte dostatečný počet bodů pro přijetí. Odvolání má totiž smysl podávat, jen pokud jste sice takzvaně pod čarou, ale zkoušky jste udělali. Ocitnete-li se těsně pod hranicí přijatých, tím lépe.

Dostat se na vysokou školu by sice letos neměl být takový problém, ale zvolíte-li žádaný obor či fakultu, přijetí nemáte zaručené. Pro tyto případy se vyplatí mít v záloze další, méně exponovanou vzdělávací instituci. A pokud obdržíte rozhodnutí o nepřijetí, ani tehdy není vše ztraceno. Nejpozději do 30 dnů od doručení záporného vyrozumění je možné podat odvolání.

Je také dobré, je-li žádost konkrétně podložena, například chybou či nejednoznačností v zadání nebo ve vyhodnocení testů. V opačných případech je šance na přijetí poměrně nízká. Odvolání musí mít všechny náležitosti – jméno, datum přijímacího řízení nebo jednací číslo, obor a odůvodnění. Pozor, některé školy mají vlastní formuláře žádostí, například Masarykova univerzita nebo Ostravská univerzita. Jestliže děkan, který vaše odvolání posuzuje, své stanovisko nezmění a trvá na nepřijetí, předá žádost rektorovi.

Ten pak může jeho rozhodnutí změnit, bylo-li vydáno v rozporu se zákonem nebo vnitřními předpisy vysoké školy. Jinak žádost zamítne a potvrdí původní rozhodnutí o nepřijetí. Někdy se stává, že ve snaze využít všechny možnosti vyjmenuje nepřijatý student v odvolání i důvody, které mu sice mohou připadat adekvátní, ale v přijetí na školu mu nepomohou.

Nejčastěji to bývá velký zájem o studium, rodinná tradice, výborné výsledky v předchozím studiu, praxe v oboru, jazykové a jiné zkoušky či absolvování přípravných kurzů. To vše na rozhodnutí o přijetí nemá vliv, stejně jako popis subjektivních pocitů z organizace a průběhu přijímacího řízení, pozdní příchod na zkoušku (byť i dobře zdůvodněný), momentální zdravotní indispozice či těžká sociální situace.

Druhá a další kola

Ani v případě, že vás škola nepřijme na odvolání, není třeba věšet hlavu. Řada veřejných vysokých škol pořádá i druhá a další kola přijímacích zkoušek. Soukromé vysoké školy pak obvykle nabírají uchazeče až do konce září (jejich seznam naleznete například na www.vysokeskoly.com nebo www.adresarskol.cz). Zkusit můžete také vyšší odborné školy. Většina z nich přijímá přihlášky do konce května a vypisuje i další kola přijímacího řízení.

Řada veřejných vysokých škol pořádá i druhá a další kola přijímacích zkoušek. Soukromé vysoké školy pak obvykle nabírají uchazeče až do konce září. Zkusit můžete také vyšší odborné školy. Většina z nich přijímá přihlášky do konce května a vypisuje i další kola přijímacího řízení.

Na tomto typu školy u denního studia (případně i u dalších forem, pokud nejste výdělečně činní nebo nemáte nárok na podporu v nezaměstnanosti) vám zůstane status studenta, i když nestudujete přímo na vysoké škole. Dle analýzy Českého statistického ústavu, jež mapovala poměr mužů a žen ve vysokoškolských oborech, převládají na fakultách informatiky, techniky, výroby či stavebnictví muži. V kategorii služeb je to téměř vyrovnané, ale obory bezpečnostní služby či přepravní služby a spoje studuje více mužů než žen.

Vzdělávání a výchova je u nás doménou žen. V roce 2018 se učitelkou nebo učitelem chtělo stát necelých 31 tisíc studentů, z nichž mužů bylo jen 18,5 procenta. I společenské vědy, žurnalistiku a informatiku studuje více žen než mužů – z celkem 28,9 tisíc studentů tvoří zhruba 63 procent. Techniku, výrobu či stavebnictví v roce 2018 studovalo 45,6 tisíc osob a jen necelých 33 procent z nich byly ženy. Podíl studentek, které si vybírají technické obory, se v uplynulých letech příliš neměnil – okolo devíti procent všech studujících žen.

Nadpoloviční většina žen

V roce 2018 studovalo na vysokých školách 162 tisíc žen, které dlouhodobě tvoří nadpoloviční většinu studentů (56 procent) i absolventů (60 procent) vysokých škol. Co se ale týká doktorského titulu, o ten se snaží častěji muži než ženy, i když rozdíly v jejich počtech nejsou velké (před třemi lety jej získalo 56 procent mužů a 44 procent žen). Ačkoli celkový počet vysokoškolských studentů v ČR v posledních letech klesá, studujících cizinců každým rokem přibývá.

V roce 2018 studovalo na vysokých školách 162 tisíc žen, které dlouhodobě tvoří nadpoloviční většinu studentů (56 procent) i absolventů (60 procent) vysokých škol. Co se ale týká doktorského titulu, o ten se snaží častěji muži než ženy, i když rozdíly v jejich počtech nejsou velké.

V roce 2018 jich na českých veřejných a soukromých vysokých školách studovalo skoro 45 tisíc. Jejich podíl na celkovém počtu studentů tvořil 15,5 procent. Každý šestý student vysokých škol je tedy cizinec. Stejně jako čeští studenti navštěvují i ti zahraniční nejvíce školy zaměřené na obchod, administrativu a právo – studuje je 20,4 procenta všech cizinců. Z této skupiny si nejčastěji volí obor management a správa.

Další přitažlivou oblastí je pro ně medicína, v roce 2018 si ji vybralo přibližně 18 procent cizinců. Okolo 14 procent studentů ze zahraničí zvolilo techniku či stavebnictví, 10,7 procenta společenské vědy a zhruba devět procent umění či humanitní vědy. Nejmenší zájem pak projevovali o obory z oblasti vzdělávání a výchovy. Ty zaujaly jen 766 cizinců.

Fakulty veřejných vysokých škol přijímající alespoň na jeden program či obor bez přijímaček

  • ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE (Fakulta lesnická a dřevařská, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, Fakulta životního prostředí)
  • ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE (Fakulta dopravní: uchazeči o studium v Děčíně, uchazeči, kteří konali státní maturitu – mimo program PP, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská: pouze Děčín, Fakulta stavební – prominutí zkoušky z matematiky všem uchazečům)
  • JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH (Pedagogická fakulta, Přírodovědecká fakulta: podmínka absolvování příslušných předmětů na SŠ, Ekonomická fakulta, Fakulta rybářství a ochrany vod, Zemědělská fakulta, Teologická fakulta: program filozofie, teologie, Filozofická fakulta: splnění studijních průměrů)
  • MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ (Fakulty Agronomická, Lesnická a dřevařská, Zahradnická)
  • OSTRAVSKÁ UNIVERZITA V OSTRAVĚ (Filozofická fakulta, Přírodovědecká fakulta)
  • SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ (Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Matematický ústav v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta, Fyzikální ústav v Opavě)
  • TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI (Ekonomická fakulta, Fakulta strojní, Fakulta textilní, Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, Fakulta zdravotnických studií)
  • UNIVERZITA PARDUBICE (Dopravní fakulta Jana Pernera, Fakulta ekonomicko-správní, Fakulta elektrotechniky a informatiky, Fakulta chemicko-technologická, Fakulta filozofická)
  • UNIVERZITA HRADEC KRÁLOVÉ (Pedagogická fakulta: základy techniky se zaměřením na vzdělávání, Přírodovědecká fakulta: matematika/fyzika/informatika se zaměřením na vzdělávání, FTMVT)
  • UNIVERZITA KARLOVA (Přírodovědecká fakulta: programy geologie a geotechnologie, Husitská teologická fakulta: programy FKŽKT, HT, J, NZSVZV, SCHP)
  • UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI (Přírodovědecká fakulta: vybrané obory, nepřekročí-li počet uchazečů kapacitní možnosti oboru)
  • UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ (Fakulta aplikované informatiky, Fakulta humanitních studií: učitelství pro 1. stupeň ZŠ, Fakulta logistiky a krizového řízení, Fakulta technologická, Fakulta managementu a ekonomiky)
  • UNIVERZITA JANA EVANGELISTY PURKYNĚ V ÚSTÍ NAD LABEM (Fakulta strojního inženýrství, Fakulta životního prostředí, Přírodovědecká fakulta, Pedagogická fakulta, Fakulta zdravotnických studií, Filozofická fakulta, Fakulta sociálně ekonomická)
  • VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ – TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA (Hornicko-geologická fakulta, Fakulta materiálově-technologická, Fakulta stavební, Fakulta strojní, Fakulta bezpečnostního inženýrství, Fakulta elektrotechniky a informatiky)
  • VYSOKÁ ŠKOLA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ V PRAZE všechny fakulty
  • VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA
  • VYSOKÁ ŠKOLA TECHNICKÁ A EKONOMICKÁ V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH
  • VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ (Fakulta chemická)
  • ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI (Fakulta elektrotechnická, Fakulta aplikovaných věd – splnění studijních průměrů, Fakulta strojní, Fakulta ekonomická)

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.