S Jiřím Havlem se život nemazlil

Na zesnulého ekonoma, pedagoga a poslance Evropského parlamentu vzpomíná jeho přítel, bývalý ministr financí Pavel Mertlík.

foto: © ČTKČeská pozice

V neděli 8. července zemřel ve věku nedožitých 55 let doc. Ing. Jiří Havel, CSc., poslanec Evropského parlamentu za ČSSD a člen jeho rozpočtového výboru, docent ekonomie na Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, v minulosti mimo jiné místopředseda vlády a předseda Výkonného výboru Fondu národního majetku. Vzpomíná na něho jeho přítel, bývalý ministr financí Pavel Mertlík.

Jiřího smrt nebyla bleskem z čistého nebe. Měl vážné zdravotní problémy, v dubnu se podrobil transplantaci plic, která sice dopadla dobře, ale pooperační vývoj byl komplikovaný a jeho zdravotní stav se postupem času začal zhoršovat. Přesto nedělní zpráva o jeho úmrtí mne (a jistě i mnoho dalších přátel a známých) zaskočila. Že to může skončit takto, jsem si vnitřně odmítal připouštět.

Vynikající ekonom

S Jiřím Havlem jsme byli přátelé takříkajíc celoživotní. Potkali jsme se jako studenti Vysoké školy ekonomické v Praze (VŠE) – já jsem tam nastoupil do prvního ročníku na podzim 1979, Jirka byl o ročník výš. Po absolutoriu VŠE jsme oba zůstali na škole jako asistenti; v roce 1991 jsme se opět pracovně sešli na Institutu ekonomických studií (IES) Fakulty sociálních věd UK.

Ke škodě české ekonomické vědy, avšak ku prospěchu české ekonomiky a společnosti Havlovi „pouhé“ teoretické ekonomické bádání nikdy nestačiloMěli jsme na ekonomii a ekonomické otázky i na řadu dalších věcí velmi blízké názory a „sedli“ jsme si i lidsky, takže není divu, že jsme začali spolupracovat. A ta spolupráce trvala s různou intenzitou celých těch více než třicet let. Od našeho společného článku (a mého prvního odborného článku vůbec) ve Financích a úvěru z roku 1989, přes Nezávislou levici z let 1989 až 1991, spolupráci v odborných komisích ČSSD od roku 1995 a posléze ve vládě až po loňské a letošní diskuse o ekonomické části programu ČSSD.

Jiří Havel byl profesně úspěšný muž, který ve svém oboru dosáhl vysoko. Základem jeho prakticko-politických úspěchů ovšem byla jeho akademická kvalita. Jiří byl především vynikající ekonom, znalec světového a českého ekonomického myšlení – patřil k okruhu blízkých spolupracovníků rovněž předčasně zesnulého profesora Milana Sojky ­– a také vynikající pedagog.

Jeho hluboká národohospodářská teoretická fundace mi byla vždy vodítkem v praktické hospodářskopolitické činnosti. Ke škodě české ekonomické vědy, avšak ku prospěchu české ekonomiky a společnosti mu „pouhé“ teoretické ekonomické bádání nikdy nestačilo, vždy jej lákala praktická aplikace teoretických ekonomických poznatků, a tedy národohospodářská politika. Chybět bude oběma světům – studentům a kolegům z IES i české sociální demokracii a národohospodářské praxi.

Záchrana bankovního sektoru

Období vlády Miloše Zemana, tedy roky 1998 až 2001, kdy Jirka působil nejdříve jako můj poradce na Úřadu vlády a posléze na Fondu národního majetku, nebylo žádnou procházkou růžovým sadem. Česká národní banka v oficiálních dokumentech o oné době opatrně hovoří jako o době, kdy byl český bankovní sektor na pokraji systémové krize. Té zabránila rehabilitace tří ze čtyř největších bank v zemi, privatizace státních podílů ve třech největších bankách pak byla jedním z klíčů k následnému úspěšnému rozvoji české ekonomiky, včetně setrvale rychlého růstu, který byl ukončen až světovou finanční krizi z let 2007 až 2009 a následnou recesí.

K záchraně bankovního sektoru a ekonomiky bylo tehdy třeba přijmout celou řadu závažných rozhodnutí, jež si vyžadovala mimo jiné značnou osobní statečnost. Podobně tomu bylo s velkými krachujícími podniky, jako byly tehdy třeba Vítkovice. V těchto zkouškách Jiří Havel obstál se ctí. Nejen to: vždy, i v těch nejkomplikovanějších situacích dokázal přicházet s životaschopnými návrhy jejich řešení, a zpravidla je taky dokázal prosadit. Kdyby žil v Spojeném království, zdobil by jeho jméno dávno šlechtický titul. My zde v české kotlině si ovšem na úctu a ocenění zásluh, natož vděk, jak známo, příliš nepotrpíme.

Stěžovat si neměl v povaze

Statečnost ale Jiří prokazoval celým svým životem. A ten se s ním věru nemazlil. Jeho první žena zemřela na rakovinu krátce po narození jejich třetího syna. Jiří pak dlouhé roky kluky jako vdovec sám vychovával. Silně si pamatuji, jak jsem ho uviděl poprvé po několika měsících od pohřbu jeho ženy. Za těch několik měsíců mu úplně zešedivěly vlasy. Svou situaci ale vždy nesl se svým typickým sarkastickým humorem. Často mu muselo, před lety i nyní, když dostihla nemoc jeho, být velmi těžko. Svému okolí to ale nikdy ani náznakem nedal najevo. Stěžovat si a svěřovat se nebylo v jeho povaze.

Svou situaci vždy nesl se svým typickým sarkastickým humoremAni současná doba s pokračující globální finanční krizí, jejíž epicentrum se mezitím přesunulo zpoza Atlantiku do Evropy, není jednoduchá. Ekonomika České republiky již k ekonomice Německa a dalších vyspělých zemí Evropy nekonverguje, nýbrž naopak diverguje. Ekonomicky se propadáme v době, kdy poměrně dynamicky rostou všichni naši sousedé – Německo, Polsko, Slovensko i Rakousko. Dosavadní růstový model české ekonomiky se z velké části vyčerpal a období obnovování ekonomických rovnováh v globálním měřítku staví před českou hospodářskou politiku nové zásadní výzvy.

Znalosti, invence, osobní nasazení, ale také lidskost a humor Jiřího Havla nám budou při hledání další cesty pro naše národní hospodářství a společnost velmi chybět.