Rychlý internet? Pro všechny!

Každý Čech si bude moci stáhnout film během několika vteřin místo dnešních minut či spíše desítek minut v některých oblastech. Půlka Česka nejpozději za tři roky, zbytek o dva roky později. Takový je plán ministerstev průmyslu a obchodu a vnitra, která se přestala přetahovat o miliardy na vybudování sítí pro rychlý internet a přišla se společným projektem.

Připojení k internetu – ilustrační foto. foto: Shutterstock

Připojení k internetu – ilustrační foto.

Na „dálnice“ pro superrychlé připojení dá Česku Evropská unie čtrnáct miliard korun na příštích pět let. Do roku 2018 má mít díky tomu každý v zemi možnost se připojit rychlostí 30 megabitů za sekundu a půl národa až sto. O dva roky později má být pak stovka pro všechny. Jak toho docílit, popisuje komplexní pozměňovací návrh z předminulého týdne.

Ministerstvo vnitra, které návrh za spolupráce s ministerstvem průmyslu předkládá, jej ale nechce zatím komentovat, než bude vypořádáno připomínkové řízení. Platí tak vyjádření z dřívějška. „Materiál bude vládě předložen jako společný návrh ministerstva vnitra a průmyslu a obchodu,“ řekla tisková mluvčí vnitra Hana Malá.

Nejdřív vznikne mapa

Roli koordinátora toho, jak se mají sítě stavět, si v přetahované o internetové miliardy vydupalo ministerstvo vnitra. Svěří jej odštěpnému závodu České pošty, který se právě transformuje v samostatný státní podnik. V jeho režii nejdříve vznikne mapa, jak přesně je Česko zasíťováno – tedy kde jsou internetové „dálnice“ a kde „okresky“. Ta se pak bude aktualizovat o nově vybudovanou infrastrukturu. Podle plánu by tento registr měl stát maximálně půl miliardy korun.

Podle plánu by tento registr měl stát maximálně půl miliardy korun

Na něm budou muset mimochodem participovat velcí hráči typu PPF nebo ČD Telematiky, kteří optické kabely, po nichž je internet přenášen, vlastní. Na základě této mapy se pak budou stanovovat priority, kde je potřeba vybudovat novou infrastrukturu za evropské peníze, aby si každý mohl dopřát rychlý internet až domů.

Původní představa ministerstva průmyslu, kterou poslalo i do připomínkového řízení, šla přitom na ruku velkým hráčům, jako je společnost Cetin, kterou finanční skupina Petra Kellnera PPF odštěpila od operátora O2. Ministerstvo průmyslu plánovalo, že dá všechny peníze z Operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost určené pro zlepšení internetu soukromníkům. A připojí zadání: „Budujte rychlejší internet.“ To by firmy ale vedlo především k tomu, že by stavěly sítě tam, kde se jim to vyplatí, a ještě si na to vzaly veřejné prostředky.

Nový plán naopak počítá s tím, že tyto úseky si firmy postaví samy a zavážou se k tomu v memorandu i pevným datem. Jinak jim na nich stát nechá položit dotované kabely.

Dotace i soukromé peníze

Na základní rozšíření rychlého internetu by mělo být potřeba asi 25 miliard korun, přičemž evropská dotace ve výši čtrnácti miliard má být díky soukromým penězům víc než dostačující.

Tam, kde sami operátoři stavět chtít nebudou, vypíše odštěpný závod z evropských dotací spravovaných resortem průmyslu výběrová řízení na dostavbu infrastruktury. Pokryjí se tak odlehlé a vyloučené oblasti. Tyto „internetové trubky“ pak bude vlastnit stát, ale na poskytovatele internetu pro koncové zákazníky – tedy domácnosti, firmy nebo školy – vypíše ministerstvo průmyslu další výběrová řízení opět z evropských peněz.

Tam, kde sami operátoři stavět chtít nebudou, vypíše odštěpný závod z evropských dotací spravovaných resortem průmyslu výběrová řízení na dostavbu infrastruktury

„Internetovým operátorům to poskytne jistotu na trhu, že jim stát nepostaví konkurenční dotovanou síť proti tomu, co se zavážou sami postavit. Čekáme, že se operátoři začnou nyní sami rychle zavazovat k velkým investicím do infrastruktury,“ uvedl pro LN pod podmínkou anonymity vládní zdroj obeznámený s přípravou materiálu. Aktuálně do sítí míří tak zhruba půl miliardy korun ročně na údržbu. Poslední jednorázové velké investice Česko zažilo v druhé půli 90. let, kdy se na „kabely“ vynaložilo na sto miliard.

Dnes má zhruba 76 procent domácností internet o rychlosti asi dva megabity za vteřinu, a asi pětina dokonce 30 megabitů.

Stát si krom toho, že lidé budou pohodlně surfovat, slibuje, že se roztočí i kola ekonomiky. Zahraniční zkušenosti například ze Spojených států ukazují, že zvýšení dobrého pokrytí rychlým internetem přibližně o pětinu přidá asi půl procenta na hrubém domácím produktu, což je v českých poměrech asi 20 miliard korun ročně.

Zasáhne ještě vicepremiér

Z IT branže ovšem nadále zaznívají hlasy, že i inovovaný plán nahrává dnešním velkým hráčům a zároveň zcela zbytečně dělá ze státu vlastníka části infrastruktury. Úředníci mimo záznam připouštějí, že se v tendrech na výstavbu může stát, že budou vítězit velké firmy, protože budou moci nabídnout nižší cenu. Ovšem tím, že pak zůstane v rukách státu, budou moci soutěžit v poskytování služeb koncovým uživatelům i menší hráči.

Z IT branže ovšem nadále zaznívají hlasy, že i inovovaný plán nahrává dnešním velkým hráčům a zároveň zcela zbytečně dělá ze státu vlastníka části infrastruktury

Zkusit si to ostatně stát chce na pilotním projektu, kdy nechá v tendrech zasíťovat a následně internet dovést až k uživatelům území velikosti přibližně jednoho okresu.

Původně se mluvilo o tom, že ministerstva vedená sociálními demokraty Milanem Chovancem a Janem Mládkem si dotační program rozdělí v poměru šest miliard ku osmi ve prospěch Mládkova průmyslu. Teď bude záležet na tom, kolik „internetových komunikací“ se rozhodnou postavit soukromé firmy samy.

Ty se ještě mohou pokusit společný návrh dvou resortů poupravit. Lidovecký vicepremiér pro vědu Pavel Bělobrádek si totiž vymínil, že plán projedná jeho Rada pro výzkum, vývoj a inovace před tím, než půjde do vlády. Ta jej má dostat na stůl zhruba v polovině srpna. Až pak se k němu dostane vláda, která je stejně až do 20. srpna „na prázdninách“.

Jak se Češi připojují k internetu.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.