Rušno kolem Štiřína. Hrozila insolvence, o zámek se zajímá policie.

Ministerstvo zahraničních věcí je ve věci prodeje barokního zámku informačně skoupé. To však neznamená, že se na Štiříně nic neděje.

foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Záměr vlády prodat zámek Štiřín vyvolal okamžité výhrady. Od té doby je ministerstvo zahraničních věcí, které barokní památku spravuje, na veškeré informace skoupé. To však neznamená, že se na Štiříně nic neděje. Právě naopak. ČESKÁ POZICE zjistila několik víc než zajímavých okolností.

Především důvěryhodný zdroj ČESKOU POZICI upozornil, že se o chystaný prodej Štiřína zajímají orgány činné v trestním řízení. Oficiální zdroje to ovšem zatím nijak nekomentují. Mluvčí protikorupční policie Jaroslav Ibehej uvedl: „K vaší otázce nebudeme poskytovat žádné informace.“ Tiskový odbor ministerstva zahraničních věcí tvrdí, že „ministerstvu není známo, že by policie prošetřovala prodej zámku Štiřín“.

Redakční zdroj důvod policejní aktivity neupřesňuje, proto se můžeme jen dohadovat, zda se důvodem stala částka 329 milionů korun, která figuruje ve vztahu k prodeji areálu ve vládním materiálu úsporných opatření pro rok 2014, který vláda schválila v polovině ledna. Právě tato informace vyvolala po zveřejnění nejostřejší kritiku.

Zmíněná cena nebyla stanovena znaleckým posudkem, ale vycházela z databáze účetní hodnoty ministerstva financí. Ministr bez portfeje Petr Mlsna po lednovém zasedání vlády zdůrazňoval, že 329 milionů je účetní hodnotou, nikoliv odhadní, ani tržní. „Tu teprve určí následný prodej a privatizační kroky příslušných resortů,“ dodal Mlsna. Dva nezávislé zdroje ČESKÉ POZICI potvrdily, že hodnota zámku a okolního areálu se pohybuje okolo tří miliard korun. Je ale otázkou, zda takovou částku bude vůbec nějaký potenciální kupec ochotný či schopný za barokní areál zaplatit.

Policejní zájem však není jediným faktorem, který vytváří okolo Štiřína ruch.

Kontrola za kontrolou

V příspěvkové organizaci Zámek Štiřín, která hospodaří se zámeckým areálem, probíhá již od prosince loňského roku generální inspekce. Ministerstvo zahraničních věcí tvrdí, že se to děje v souladu s doporučením Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).

Můžeme spekulovat, zda důvodem hloubkové kontroly prováděné právě v této době není něco jiného

NKÚ kontroloval hospodaření Zámku Štiřín za období let 2009 a 2010 a kontrolní akci dokončil loni. V závěrečné zprávě úřadu, zveřejněné v březnu 2012, se mimo jiné konstatuje: „I přes opakovaný výrok auditora s výhradou, neprovedlo ministerstvo zahraničních věcí u Zámku Štiřín do ukončení kontroly NKÚ veřejnoprávní kontrolu.“ Tedy konstatování minulého stavu, a nikoli doporučení provést veřejnoprávní kontrolu co nejdříve.

Paradoxní je, že ministerstvo zahájilo hloubkovou kontrolu Zámku Štiřín generální inspekcí v době, kdy se již s prodejem areálu zámku počítalo ve vládním návrhu úsporných opatření. Nejsou v této souvislosti náklady na několikaměsíční práci kontrolní skupiny v organizaci, která má být v blízké době prodána, vynaložené zbytečně? Můžeme spekulovat, zda důvodem hloubkové kontroly prováděné právě v této době není něco jiného. Tiskový odbor ministerstva zahraničních věcí ČESKÉ POZICI potvrdil, že „řádná veřejnoprávní kontrola ze strany zřizovatele, tedy ministerstva zahraničních věcí, stále probíhá“.

Super rok se nečeká

Opakované zprávy o možné změně majitele rozhodně nejsou příznivé pro hospodaření Zámku Štiřín. Kdo si nechá zorganizovat na Štiříně za půl roku svatbu, když neví, komu bude areál patřit?

Hospodaření příspěvkové organizace končilo v minulosti v černých číslech

Hospodaření příspěvkové organizace končilo v minulosti v černých číslech. V roce 2008 dosáhla před zdaněním výnosu více než pět milionů korun, o rok později 876 tisíc korun, v roce 2010 přebývalo 91 tisíc korun, v roce 2011 činil zisk přes 1,2 milionu korun a loni plus 22 tisíc. Odhady na letošní rok však nevyznívají příznivě. „Státní instituce nadále nemají zájem o využívání Štiřína. Medializace záměru ministerstva zahraničních věcí areál prodat zásadním způsobem ochromuje naši obchodní činnost, neboť tato situace logicky v případných klientech budí nejistotu a nedůvěru. Z těchto důvodů, a zcela jistě i z důvodu přetrvávající hospodářské krize, nepředpokládám výrazně lepší hospodářský výsledek,“ říká ředitel Zámku Štiřín Václav Hrubý.

K tomu je třeba poznamenat, že ministerstvo zahraničních věcí přispívá ročně příspěvkové organizaci Zámek Štiřín na provozní náklady při údržbě kulturní památky jednotkami milionů korun. V roce 2010 poskytlo Štiřínu více než devět milionů, sedm milionů v roce 2011 a loni osm milionů korun. Pokud ovšem tyto částky vztáhneme k částce dotací, které ministerstvo zahraničních věcí zasílá svým příspěvkovým organizacím, jde o pakatel.

Vyjdeme-li ze zprávy NKÚ, pak v roce 2009 poskytlo ministerstvo příspěvek na provoz a dotace příspěvkovým organizacím Zámek Štiřín, Diplomatický servis, Česká centra a Kancelář generálního komisaře účasti ČR na Všeobecné výstavě EXPO dohromady přes 327 milionů korun, o rok později pak 334 milionů korun.

Skoro na suchu

Když loni v létě ministerstvo zahraničí sestavovalo rozpočet na rok 2013, pro příspěvkovou organizaci Zámek Štiřín byla vyčleněna částka čtyři miliony korun. Jenže přislíbené peníze přišly organizaci na účet až po opakovaných urgencích začátkem února. Přitom právě zimní měsíce jsou pro provoz nejnáročnější.

Dle několika zdrojů ČESKÉ POZICE se příspěvková organizace Zámek Štiřín ocitla téměř v insolvenci. „Upozornili jsme ministerstvo na závažné důsledky nedostatku peněžních prostředků v tomto období a krátce na to jsme obdrželi celou přislíbenou sumu,“ potvrdil informace Václav Hrubý.

Dle několika zdrojů ČESKÉ POZICE se příspěvková organizace Zámek Štiřín ocitla téměř v insolvenci

Na dotaz, proč byly peníze vyplaceny až po upomínkách, což znamenalo pro provoz příspěvkové organizace značné problémy, tiskový odbor odpověděl: „Příspěvek na provoz organizace má být čerpán rovnoměrně v průběhu celého roku. Ministerstvo zahraničních věcí naopak vzhledem k tíživé situaci zámku Štiřín vyplatilo celý příspěvek v prvním čtvrtletí.“

ČESKÁ POZICE zjišťovala, jak daleko jsou samotné přípravy prodeje areálu zámku Štiřín. „Ve věci prodeje Štiřína nedošlo k žádnému novému vývoji. Ministerstvo bude postupovat přísně v souladu s příslušnou legislativou,“ zní z tiskového odboru ministerstva zahraničních věcí.

Již dříve požádalo ministerstvo Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), aby na transakci spolupracoval. Důvodem mají být rozsáhlé zkušenosti tohoto úřadu v nakládání se státním majetkem. Dle mluvčího ÚZSVM Roberta Hurta „prověřuje úřad nabývací tituly ke zmíněnému majetku“.

Co konkrétně tato činnost představuje? „Jedná se o audit listin prokazující vývoj právních vztahů k pozemkům i stavbám, které tvoří areál zámku Štiřín, od jejich převzetí státem do současnosti,“ vysvětluje Hurt s tím, že jde o časově velmi náročnou činnost. Mluvčí Hurt neupřesnil, kdy by měla být ukončena.

Zachrání zámek Úřad vlády?

Po případném vydání verdiktu o nepotřebnosti zámku Štiřín, což představuje první krok ke změně majitele nemovitostí, bude o jejím dalším osudu jednat vládní dislokační komise. Zámecký areál musí být podle zákona nabídnut ostatním organizačním složkám státu a státním organizacím. Pokud se žádná z nich nepřihlásí, může být teprve zahájen prodej soukromému vlastníkovi. Dle mluvčího vlády Michala Schustra vládní dislokační komise o využití zámku Štiřín doposud nejednala.

Řešením by bylo, kdyby správa Štiřína přešla například pod Úřad vlády

Ministerstvo zahraničních věcí zdůvodňuje zamýšlený prodej tím, že „činnost zámku Štiřín neprodukuje dostatečné prostředky potřebné ke správě nemovitostí dané právními předpisy“. (Připomeňme, že ministerstvo zahraničních věcí dotovalo Štiřín ročně zhruba sedmi miliony korun.)

Řešením by bylo, kdyby správa Štiřína přešla například pod Úřad vlády. Dle informací ČESKÉ POZICE byla tato možnost zmíněna i na ÚZSVM. „Rozhodnutí o dispozici s ním (zámkem Štiřín – pozn.red.) je plně v kompetenci vlády, a to na základě návrhu ministerstva zahraničních věcí. Lze očekávat, že doporučení ke způsobu realizace dotčeného majetku bude pro vládu vydávat vládní dislokační komise opět na základě materiálu předloženého ministerstvem zahraničních věcí,“ říká Hurt. Na dotaz ČESKÉ POZICE, zda připadá v úvahu varianta převodu Štiřína na Úřad vlády, mluvčí Schuster odpověděl: „O těchto úvahách nám není nic známo.“