Rozvoj lokalizace je jednou z cest, jak lze zlepšit českou ekonomiku

„Globalizace je velmi zranitelná exogenními šoky – umožňuje rychlé šíření negativních jevů systémem. Proto se stále více vlád, regionálních samospráv i soukromí aktéři orientují na porozumění výhodám procesu lokalizace,“ říká ekonomka Ilona Švihlíková, členka Národní ekonomické rady vlády, v rozhovoru, který s ní vedl Jan Schneider.

Ilona Švihlíková, ekonomka | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ilona Švihlíková, ekonomka | foto: penize.cz
Ilona Švihlíková, ekonomka

Vysoké škole obchodní byl akreditován nový studijní program Lokální a globální ekonomika. Protagonistka tohoto nového bakalářského studijního směru Ilona Švihlíková, ekonomka a členka Národní ekonomické rady vlády (NERV), v rozhovoru, který s ní vedl Jan Schneider, říká: „Lokální ekonomika znamená, že o důležitém se rozhoduje v mé obci, což mohu ovlivnit, protože to není nadnárodní korporace odkudsi zdaleka, kam vůbec nikdo nedohlédne, a je mimo demokratický systém.“

SCHNEIDER: Co akreditace nového studijního programu Lokální a globální ekonomika Vysoké škole obchodní znamená?

ŠVIHLÍKOVÁ: Je to příležitost pro zájemce vystudovat bakalářský prezenční program na Vysoké škole obchodní v Praze s unikátním zaměřením na lokální ekonomiku a související příležitosti, které lokální ekonomika nabízí. V současné době totiž neexistuje žádný podobný studijní program, který v sobě propojuje globální kontext s možnostmi lokálního rozvoje.

Studenti si nejen prohloubí znalosti o globalizaci, naučí se důkladně hospodářskou geografii, ale velký důraz je i na schopnost dosáhnout dohody v dané lokalitě, což v obecném smyslu již přesahuje do oblasti participativní demokracie

Navrhovaný studijní program Lokální a globální ekonomika synergicky navazuje na program Digitální ekonomika a společnost v důrazu na princip sdílení, rozvoj takzvaných smart-cities, start upů a dalších. Rozvoj lokální ekonomiky je podmíněn aktivitou místních občanů, kteří využívají moderní technologie decentralizované povahy.

SCHNEIDER: V čem se tento studijní program liší od jiných?

ŠVIHLÍKOVÁ: V kombinaci předmětů. Studenti si nejen prohloubí znalosti o globalizaci, naučí se důkladně hospodářskou geografii, ale velký důraz je i na schopnost dosáhnout dohody v dané lokalitě, což v obecném smyslu již přesahuje do oblasti participativní demokracie. Obor proto zahrnuje předměty orientované na participativní techniky a komunitní aktivity. Je doplněn předměty orientovanými na lokální ekonomiku, s velkým důrazem na moderní technologie a digitalizaci, například 3D tisk, fab labs či agora voting.

SCHNEIDER: Proč by měli takové rozšířené vzdělání budoucí absolventi potřebovat?

ŠVIHLÍKOVÁ: Protože lokální ekonomika je u nás podceňovaná. Dá se říci, že z velké části je to pole neorané. Pandemie u každého, kdo s ní přišel do styku, hledala, a když nalezla, zvýraznila slabiny jeho zdravotního stavu. Něco podobného se nepřímým působením pandemie odehrálo i v sociální, politické a ekonomické oblasti. Například výrazně vynikly slabiny globalizace, tedy zejména negativní aspekty silné propojenosti a vzájemné závislosti, tedy její zranitelnost a škodlivé dopady na národní ekonomiky.

Česká ekonomika je hodně vychýlená ke vzdáleným trhům, jež však neovlivňuje. Navíc je zapojená do mezinárodní dělby práce v pozici subdodavatele, tedy pod mzdovým stropem. Lokální ekonomika „narovnává“ strukturu české ekonomiky, propojuje spotřebitele a výrobce v jednom místě, čímž tam umožňuje udržet zdroje i lidi.

Česká ekonomika je hodně vychýlená ke vzdáleným trhům, jež však neovlivňuje. Navíc je zapojená do mezinárodní dělby práce v pozici subdodavatele, tedy pod mzdovým stropem. Lokální ekonomika „narovnává“ strukturu české ekonomiky, propojuje spotřebitele a výrobce v jednom místě, čímž tam umožňuje udržet zdroje i lidi. To vše jde dohromady s tím, že pandemie ukázala, jak velký potenciál mají decentralizované technologie, jako je aditivní výroba, která využívá 3D tisk, ale zdaleka již ne pouze pro prototypy.

SCHNEIDER: Jaká je trajektorie vztahu ekonomiky globální a lokální?

ŠVIHLÍKOVÁ: Uplynulým desetiletím dominovala globalizace, jejímiž hlavními hráči jsou nadnárodní korporace. Dosáhla však vrcholu. Po „Velké recesi“ – zhruba 2007 až 2015 – se narušil vzorec, který ji před tím desetiletí doprovázel – mezinárodní obchod rostl dvakrát až třikrát rychleji než světový produkt. Nevýhody dlouhých komplexních řetězců byly zřejmé minimálně vznikem problému „závod ke dnu“, kdy země soupeří, která nabídne nižší daně, větší investiční pobídky, víc okleští zákoník práce.

Kumulace krizí v uplynulých letech poukázaly na další slabé stránky procesu propojování. Rostoucí nerovnost, související sociální nestabilita s politicky až extrémními projevy, obavy z environmentální degradace a změna pozice USA charakterizovaná politikou „America First“ jasně ukázaly, že globalizace je velmi zranitelná exogenními šoky, neboť umožňuje rychlé šíření negativních jevů systémem. Proto se stále více vlád, regionálních samospráv i soukromí aktéři orientují na porozumění výhodám procesu lokalizace.

Konference OSN o obchodu a rozvoji – UNCTAD – předpokládá, že posílí regionální výroba – už jen ze strategických důvodů – a také lokalizace, která má najednou k dispozici nové technologické možnosti. Bylo by škoda, kdyby u toho naše republika chyběla.

Nyní je už patrné, že se změní mezinárodní dělba práce, i když výrobní řetězce rozprostírající se na několika kontinentech nezmizí ze dne na den. Konference OSN o obchodu a rozvoji – UNCTAD – předpokládá, že posílí regionální výroba – už jen ze strategických důvodů – a také lokalizace, která má najednou k dispozici nové technologické možnosti. Bylo by škoda, kdyby u toho naše republika chyběla. Rozvoj lokální ekonomiky je jednou z cest, jak vylepšit českou ekonomiku, zejména po pandemii.

SCHNEIDER: Jak by se dal charakterizovat tento zvýšený důraz na rozvoj lokální ekonomiky?

ŠVIHLÍKOVÁ: Lokální ekonomika není jen propojením místních výrobců a spotřebitelů, ideálně i místních finančních zdrojů. V zásadě v ní jde o odpovědnost ke konkrétnímu místu, kde se společenská aktivita odehrává, což je spojeno s menšími dopady na životní prostředí.

Lokalizace pomáhá zvyšovat odolnost ekonomiky, čímž získává i silný strategický charakter. Odolnost – resilience – bude tématem 21. století, protože pandemie nebyla poslední krizí. Výzkumy ukazují, že v krizích jsou nejodolnější lokální struktury, ideálně ty, které jsou demokraticky řízené, třeba družstva.

SCHNEIDER: Lokální ekonomika tedy ovlivňuje též demokracii a státní suverenitu?

Lokalizace pomáhá zvyšovat odolnost ekonomiky, čímž získává i silný strategický charakter. Odolnost – resilience – bude tématem 21. století, protože pandemie nebyla poslední krizí. Výzkumy ukazují, že v krizích jsou nejodolnější lokální struktury, ideálně ty, které jsou demokraticky řízené, třeba družstva.

ŠVIHLÍKOVÁ: Lokální ekonomika znamená, že o důležitém se rozhoduje v mé obci, což mohu ovlivnit, protože to není nadnárodní korporace odkudsi zdaleka, kam vůbec nikdo nedohlédne, a je mimo demokratický systém. Lokálno buduje vazby mezi lidmi, rozvíjí důvěru a spolupráci, čímž prohlubuje demokracii. Lokalizace je tedy spojovaná s rozvojem participativní demokracie a s dalšími formami občanské účasti i na ekonomických procesech – například v konceptu ekonomické demokracie.

Je to příležitost pro rozvíjení konceptu „silné demokracie“, jak jej zpracoval Benjamin Barber. Podpora lokální ekonomiky neznamená zavírání se před vnějším světem, naopak. Klíčové jsou technologie, které umožňují globální spolupráci, sdílení nápadů, manuálů, postupů, učení se jeden od druhého a následnou aplikaci v lokální výrobě.

SCHNEIDER: Jak se tento vývoj promítá do bezpečnostní problematiky? Konkrétně například do oblasti potravinové soběstačnosti a kondice kritické infrastruktury?

ŠVIHLÍKOVÁ: Strategická odvětví úzce souvisejí s lokální ekonomikou, neboť pandemie ukázala, že outsourcing výrob do oblastí jihovýchodní Asie vede k velké zranitelnosti vyspělých zemí, které nebyly schopné ani vyrobit dostatečné množství natolik banálního statku, jako je rouška.

Lokálno buduje vazby mezi lidmi, rozvíjí důvěru a spolupráci, čímž prohlubuje demokracii. Lokalizace je tedy spojovaná s rozvojem participativní demokracie a s dalšími formami občanské účasti i na ekonomických procesech – například v konceptu ekonomické demokracie.

Lokalizace je obecně spjatá s větší odolností vůči externím šokům, s nezávislostí a soběstačností, které mohou v případě šoků představovat cenné strategické výhody. Koronavir otevřel otázky národní bezpečnosti, ať se týkají potravinové soběstačnosti, energetické bezpečnosti či zabezpečení zdravotních prostředků nebo léků.

SCHNEIDER: Jaké praktické uplatnění bude mít absolvent tohoto studijního oboru?

ŠVIHLÍKOVÁ: Absolvent programu Lokální a globální ekonomika bude jako manažer schopný najít a využít potenciál lokálního rozvoje v různých organizacích, od institucí veřejné správy přes organizace neziskové až po soukromé podniky. Zároveň dokáže využít globalizovaného sdílení služeb a technologií a lokálně je aplikovat. Bude schopný pracovat s daty a statistikami, bude mít základy právní a ekonomické.

Osvojí si projektové myšlení, získá schopnost rozčlenit záměr na klíčové uzly (moduly), zasadit je do kontextu lokálních potřeb a koordinovat spolupráci aktérů při jejich provádění. Ve srovnání s absolventy jiných oborů bude mít tedy nadstandardní znalosti fungování světové ekonomiky a možností lokálního rozvoje, a bude je umět jako manažer skloubit a uplatnit.

Podpora lokální ekonomiky neznamená zavírání se před vnějším světem, naopak. Klíčové jsou technologie, které umožňují globální spolupráci, sdílení nápadů, manuálů, postupů, učení se jeden od druhého a následnou aplikaci v lokální výrobě.

Absolvent tohoto studijního programu se bude moci uplatnit jako samostatný podnikatel, manažer družstva či jiného místně ukotveného podniku, konzultant v oblasti lokálního rozvoje či v oblasti participativního řízení. Ve státní správě se bude moci uplatnit typicky na ministerstvu pro místní rozvoj, ale i na dalších spjatých s lokálním rozvojem.

Své dovednosti uplatní ve všech postech samosprávy v krajích a obcích – krajské a obecní úřady –, ale také v neziskových organizacích na podporu lokálního rozvoje a participace, jako zprostředkovatel řešení konfliktů souvisejících s rozvojem dané lokality, uplatní se rovněž v místních akčních skupinách a komunitních organizacích.

Rozvoj lokální ekonomiky je spjatý s restrukturalizací české ekonomiky, takže nabízí řadu možností profesního uplatnění, jež dnes ještě ani nejsou definovaná. Účelem studijního programu je ukázat dynamiku a možnosti lokalizace jako fenoménu, proto nelze možnosti uplatnění absolventa plně vypsat pouze v rámci existujících „kolonek.“

Ilona Švihlíková

  • Česká ekonomka.
  • Věnuje se tématům globalizace, politikám ekonomické konvergence a lokální ekonomice.
  • Autorka pěti monografií.
  • Založila iniciativu Alternativa Zdola.
  • Pracuje na Vysoké škole obchodní jako prorektorka a nově je garantkou studijního programu Lokální a globální ekonomika.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.