Rozšíření pravomocí NKÚ a la Peake a Polčák: V podstatě k ničemu

Rozšíření pravomocí NKÚ se opět stalo aktuálním tématem. Ve hře jsou dnes tři návrhy. Který z nich bude přijatelný pro zákonodárce?

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro Canu, foto ČTKČeská pozice

Úsilí o rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) se vrací na scénu. Ale opatrně s optimismem. Nežli vysvětlíme jistou skepsi, je třeba připomenout, co už tady docela nedávno bylo.

  • Teoretický základ bychom měli. V koaliční smlouvě se strany zavázaly, že: předloží „novelu Ústavy a novelu zákona o NKÚ, které umožní kontrolu nakládání s majetkem územních samospráv a dalších veřejnoprávních korporací“, a dále že navrhnou „způsob kontroly nakládaní s majetkem právnických osob ovládaných státem nebo územními samosprávnými celky“.
  • Praktické kroky vyzněly dosti bezradně. Začátkem prosince 2012 schválila sněmovna novelu zákona o NKÚ, která navázala na ústavní změnu. Dle těchto norem by mohli kontroloři prověřovat společnosti s vyšším než padesátiprocentním podílem úřadů veřejné správy. Výjimkou jsou firmy obchodované na burze, tedy například ČEZ. Legislativní změny rozšiřovaly pravomoci NKÚ také na kraje, obce a na veřejnoprávní subjekty. Zatímco drtivá většina poslanců se vyslovila pro legislativní změny, a to bez ohledu na politickou příslušnost, senátoři byli proti.

Nyní se posouváme do dalšího dějství příběhu. Na stole jsou již tři návrhy.

1. Návrh věcí veřejných

VV chtějí znovu jednat o již jednou předložených změnách, které koncem ledna zamítl Senát. „Proto Věci veřejné podaly novely totožné, aby senátoři mohli případně napravit své hlasování. Pouze jsme kontrolní pravomoci opět rozšířili právě i na ČEZ,“ řekla předsedkyně poslaneckého klubu VV Kateřina Klasnová. O véčkařských legislativních návrzích jednala 14. března vláda. Její stanovisko bylo zamítavé, mimo jiné proto, že by prý nové hlasování nevedlo k jinému výsledku. I tak se ale bude materiály zabývat sněmovna.

2. Návrh Karolíny Peake a Stanislav Polčáka

Již začátkem března avizovala vicepremiérka a koordinátorka boje proti korupci Karolína Peake (LIDEM), že otázku rozšíření pravomocí NKÚ nepovažuje senátním zamítnutím za uzavřenou. Sešla se se zástupci Svazu měst a obcí. „Samosprávy požadují, aby ze zákona jasně vyplývalo, že NKÚ bude moci kontrolovat zákonnost hospodaření obcí, ale nikoli jeho účelnost nebo hospodárnost. To by zástupci svazu považovali za přílišný zásah do práva na samosprávu. Chci vyhovět námitkám samospráv nejen kvůli jejich obavám z přílišného vměšování NKÚ do rozhodnutí samosprávných orgánů obcí a krajů, ale také proto, aby měl tentokrát návrh větší šanci na schválení,“ uvedla Peake 12. března na svých internetových stránkách.

Zákony, návrh ústavní změny a novelu zákona o NKÚ, předložila Peake společně s poslancem za TOP 09 Stanislavem Polčákem. Obě normy byly poslány do připomínkového řízení. Lhůta na zaslání výhrad vyprší ve středu 17. dubna.

„Nový návrh je mírně upraven dle připomínek Svazu měst a obcí, což byla podmínka ODS. Nicméně ODS ani ČSSD se k návrhu nepřipojily. Považuji za legrační, že se tyto dvě strany dovedou domluvit mimo koalici na obsazení vedení NKÚ svými bývalými a současnými poslanci, ale ve své zástupce zjevně nemají takovou důvěru, že by NKÚ svěřili širší kompetence. Nebo jsou jejich slova o boji s korupcí jen větrem,“ konstatovala Karolína Peake. „Uvidíme, jak se poslanci a senátoři za tyto strany zachovají při hlasování o návrhu. Poslanci za LIDEM a za TOP 09 návrh znovu podpoří,“ dodala.

Návrhy Peake týkající se rozšíření pravomocí NKÚ, na nichž spolupracovala s Polčákem, se nelíbí nejen politikům, ale ani samotnému úřaduVicepremiérka Peake však nesdělila celou pravdu. Návrhy týkající se rozšíření pravomocí NKÚ, na nichž spolupracovala s Polčákem, se nelíbí nejen politikům, ale ani samotnému úřadu. „Tyto materiály nepovažuji za rozumný kompromis. Pokud by byly schváleny, NKÚ by nemohl provádět účinné kontroly. Za nejzazší možný kompromis z pohledu NKÚ považuji návrh, který v lednu shodil Senát,“ říká prezident NKÚ Miloslav Kala. A dodává, že pokud by si měl vybrat mezi současným stavem, kdy NKÚ dohlíží pouze nad hospodařením se státními prostředky a na plnění státního rozpočtu, a mezi rozšířením pravomocí dle návrhu Peake a Polčáka, volil by první variantu.

Jádrem problému je to, že v materiálu je výslovně uvedeno, že u samospráv by NKÚ mohl prověřovat jen soulad jejich postupu se zákony, nikoliv účelnost a hospodárnost vynakládání finančních prostředků. A že prověřovaná osoba by mohla kdykoliv v průběhu kontroly zablokovat činnost auditorů s odkazem, že kontrola překročila takto vymezenou pravomoc.  

Lukáš Wagenknecht, předseda správní rady nezávislého a nestranického think-tanku Centrum of Excellence for Good Governance, říká, že z technického hlediska je správné, že Peake a Polčák navrhují kontrolu samospráv z pohledu legality, tedy souladu se zákonem. Auditoři ale nesmějí být omezováni tím, že by kontrolovaný mohl rozhodovat o tom, co smí a co nesmí auditor NKÚ kontrolovat. Tedy například počínání samospráv z hlediska hospodárnosti a účelnosti. Ostatně povinnost postupovat účelně, hospodárně a efektivně plyne ze zákona o finanční kontrole. Pokud by se tak samosprávy nechovaly, porušovaly by zákon.

3. Návrh dle požadavků mezinárodních institucí

Třetí podobu návrhu legislativních změn, tak, jak je požadují mezinárodní instituce, mimo jiné INTOSAI, což je Mezinárodní organizace kontrolních dvorů, konzultovala například senátorka Eliška Wagnerová a bude zřejmě předložena jako poslanecká iniciativa. 

Na rozdíl od návrhu, který v lednu zamítl Senát a v němž bylo taxativně vymezeno, koho může NKÚ prověřovat, tento aktuální vychází z Limské deklarace, jež stanovuje principy finanční kontroly. Dle tohoto dokumentu, má celá správa veřejných prostředků podléhat kontrole příslušného Nejvyššího kontrolního úřadu. Pod NKÚ by tedy mělo spadat hospodaření s veřejnými prostředky a s prostředky poskytnutými z veřejných rozpočtů a dále pak hospodaření s majetkem právnických osob s majetkovou účastí státu nebo územního samosprávného celku. „Co se týká ústavního zákona, je proti tomu zamítnutému v Senátu úspornější a obecnější. Obsahově se ale v zásadě neliší,“ konstatovala Wagnerová.

Zda má návrh šanci na přijetí Senátem, si Wagnerová netroufá předpovídat. „Když se posledně projednávalo rozšíření pravomocí NKÚ, senátoři, kteří jsou zároveň i starosty, měli k návrhu zásadní odpor. Argumentovali tím, že na obce již chodí spousta kontrol, tak proč ještě další z NKÚ. Já jsem jim odporovala, že NKÚ je nezávislým orgánem a že by se měli spíše snažit o omezení kontrol exekutivních orgánů. To se jim ale nepodaří, dokud nebude umožněna kontrola nezávislého orgánu,“ říká Wagnerová. Lukáš Wagenknecht považuje z pohledu mezinárodní dobré praxe za absurdní dlouhodobý boj o rozšíření kompetencí NKÚ. Připomeňme, že v sousedním Slovensku má tamní Nejvyšší kontrolní úřad pravomoc kontrolovat hospodaření obcí, měst a krajů již sedmým rokem.

Co uspokojí senátory?

Poslanci a senátoři tedy budou jednat o třech návrzích. Rozhodující bude zřejmě názor Senátu, který se minule postavil proti rozšíření pravomocí NKÚ. Návrh Polčáka s Peake, který vychází vstříc starostům, by se mohl zalíbit i starostům-senátorům. Pokud bude přijat, bude fakticky znamenat bezzubé rozšíření pravomocí kontrolního úřadu. Další roky se pak nikdo nebude zabývat tím, že kontroloři sice teoreticky mají více pravomocí, ale jsou jim v podstatě k ničemu.