Rosatom, či Gazprom: Komu dává Miloš Zeman šanci?

Bylo-li by expremiérovým úmyslem hájit zájmy Rusů, musel by vyřešit, oč jim jde. Pro část jejich energetiky je dostavba Temelína nevýhodná.

Jan Žižka 5.3.2013
„Je téměř jisté, že zvolení Miloše Zemana prezidentem by zajistilo kontinuitu morálního a politického marasmu, který opoziční smlouva nastolila,“ míní jeden z respondentů. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy „Je téměř jisté, že zvolení Miloše Zemana prezidentem by zajistilo kontinuitu morálního a politického marasmu, který opoziční smlouva nastolila,“ míní jeden z respondentů. | foto: © ČTKČeská pozice
„Je téměř jisté, že zvolení Miloše Zemana prezidentem by zajistilo kontinuitu morálního a politického marasmu, který opoziční smlouva nastolila,“ míní jeden z respondentů.

Rusové určitě považují Václava Klause za prezidenta, který je jim příznivě nakloněn. Minimálně v tom, že napomáhá rozvoji česko-ruských ekonomických vztahů. Pokud vkládají naděje do někoho z prezidentských kandidátů, že by mohl jít v jeho stopách, bude to Miloš Zeman. Takové úvahy jsou důležité v době, kdy česko-ruské konsorcium Škody JS s Rosatomem usiluje o temelínskou zakázku na výstavbu dalších dvou bloků jaderné elektrárny.

Klaus i Zeman bezpochyby vidí v česko-ruské spolupráci hospodářský přínos, na tom koneckonců není nic špatného. Jak je to ale s onou podporou Rosatomu v Zemanově případě? Nebo v případě lidí z jeho okolí, kteří mají vazby na ruské podnikatelské prostředí? Překvapivě to vůbec nemusí být natolik jednoznačné, jak se na první pohled zdá.

Navenek Rusko působí jako země centrálně řízená z Kremlu, jenže vnitřní rivalita mezi samotnými Rusy je kupodivu velká

O co vlastně Rusům jde?

Nejdříve bychom si měli položit otázku, o co vlastně Rusům v české energetice jde. Co je jejich zájmem? A v tom narazíme na první zádrhel. Navenek Rusko působí jako země centrálně řízená z Kremlu, jenže vnitřní rivalita mezi samotnými Rusy je kupodivu velká.

Rosatom, obří státní korporace v oblasti jaderné energetiky a průmyslu, určitě usiluje o temelínské vítězství. Logicky vzato, by zájem ještě vlivnějšího hráče – plynárenského Gazpromu, jehož majoritní podíl je také pod kontrolou Kremlu – měl být úplně jiný.

Pokud by se v Česku nebudovaly žádné nové jaderné bloky, je velmi pravděpodobné, že by poptávka po plynu od Gazpromu vzrostla. Jednou z alternativ – a podle všeho nejreálnější – jsou totiž plynové elektrárny. Ty je ostatně možné postavit mnohem rychleji než nové Temelíny.

Zájem ruských plynařů nebo naftařů na jedné straně a „atomčíků“ na druhé není totožný. Namítnete, že Kreml stejně postaví všechny do jedné latě. Jenže se ukazuje, že to tak úplně nefunguje. Ostatně, i v Kremlu mezi sebou soupeří o vliv různé mocenské skupiny…

Podivný vzkaz pro Temelín

Typickým příkladem situace, kdy se Rusové vykašlali na koordinaci, bylo  omezení dodávek ropy Družbou

Typickým příkladem situace, kdy se Rusové vykašlali na veškerou koordinaci, bylo letošní výrazné omezení dodávek černého zlata ropovodem Družba. To mělo podle všeho vyloženě komerční, nikoli politické důvody. A ruské naftaře vůbec nezajímalo, jak si Češi tento „podivný vzkaz“ vysvětlí v době, kdy jiní Rusové bojují o Temelín.

Lidé ze Zemanova okolí čelí výtkám, že jsou napojení na další ruskou firmu Lukoil. Soukromou společnost, která se bezpochyby také chce v Česku prosadit a jež si určitě nedovolí jít do přímé konfrontace s Kremlem. To však ještě neznamená, že by měla usilovat o temelínské vítězství Rosatomu. Spíše naopak – čím více se na trhu uplatní jedna ruská firma, tím silnější mohou být hlasy, že je tady Rusů příliš.

Pokud bychom poněkud paranoidně přistoupili na logiku uvažování, podle níž je hlavním cílem Zemanova dosazení na Hrad prosazovat zájmy Ruska v české energetice, stejně bychom neměli šanci dospět k nějaké smysluplné a jednoznačné představě, jak takového cíle vlastně dosáhnout.

Počet příspěvků: 4, poslední 21.12.2012 05:45 Zobrazuji posledních 4 příspěvků.