Ropy je dostatek. Nastává geopolitická revoluce.

Zapomeňte na konec světových zásob ropy a Blízký východ. Vítězi jsou USA, Kanada a Izrael. Poraženými státy v Perském zálivu a Rusko.

Nová naleziště ropy v pobřežních vodách učinila i z Brazílie významného hráče na světovém ropném trhu. Z této země by se v roce 2020 měl stát čtvrtý největší producent ropy na světě. foto: © ČTKČeská pozice

Nová naleziště ropy v pobřežních vodách učinila i z Brazílie významného hráče na světovém ropném trhu. Z této země by se v roce 2020 měl stát čtvrtý největší producent ropy na světě.

Zapomeňte na konec světových zásob ropy. Zapomeňte na Blízký východ. V minulých několika letech se totiž začala odehrávat geopolitická energetická revoluce. A bude utvářet 21. století. Nenastane kvůli solární ani větrné energii. Přichází totiž věk hojnosti fosilních paliv. Navíc se centrum globálních energetických zásob přesune z Blízkého východu do… Severní Ameriky.

Podle některých odhadů mají USA větší zásoby ropy než Saúdská Arábie, Irák a Írán dohromady. A zásoby Kanady jsou údajně ještě vyšší než USA. Ze studie amerického Vládního kontrolního úřadu (Government Accountibilty Office), zveřejněné letos květnu, totiž vyplývá, že až tři biliony barelů břidlicové ropy se nacházejí jen v jednom z jejích potenciálních nalezišť v USA. Pokud by se v této lokalitě potvrdila jen polovina ropy, USA by měly tolik jejích zásob jako všechna v současnosti známá místa na světě dohromady, kde se těží.

Nová naleziště

Zdá se tedy, že díky novým nalezištím a technologiím v dohledné době fosilním palivům žádný konec nehrozí. Náhle jsou totiž dostupné zdroje, o kterých jsme dříve nevěděli – od ropných písků v kanadské Albertě přes obrovská naleziště břidlicového plynu v USA až po obrovské zásoby ropy v pobřežních brazilských vodách, které by ze země měly udělat v roce 2020 čtvrtého největšího producenta na světě.

Díky novým nalezištím a technologiím v dohledné době fosilním palivům žádný konec nehrozí

Velká nová naleziště ropy a plynu jsou dle měsíčníku Foreign Policy kromě zmíněných tří zemí také v Ghaně, v Izraeli a na Kypru, ve Francouzské Guyaně, Somálsku, Norsku, Tanzanii a Mozambiku a ve Venezuele.

Díky novým nalezištím fosilních paliv vzniknou v globální ekonomice noví vítězové. Ropa je jedním z důvodů brazilského hospodářského růstu a břidlicový plyn by mohl pomoci oživit ekonomiku USA po jejím poklesu následkem finanční krize po roce 2008. Největšími vítězi se však zdají USA a Kanada.

Vítězové

Existují však i další země na západní polokouli s obrovskými zásobami ropy. Dle některých odhadů má v současnosti Venezuela víc ropy než Saúdská Arábie. A nová naleziště ropy v pobřežních brazilských vodách učinila i z této země jednoho z nejvýznamnějších hráčů na světovém ropném trhu.

Čína patří k dalším vítězům, nikoli však stejně velkým. Má totiž mít po USA nejvíc zásob břidlicového ropy na světě – zhruba polovinu těch amerických. To ji řadí do kategorie Saúdské Arábie. Vzhledem k předpokládanému růstu čínské ekonomiky však tyto zásoby břidlicové ropy pouze sníží, nikoli ukončí její dovoz energetických surovin.

Jedním z hlavních producentů ropy a plynu v novém geopolitickém energetickém řádu by se mohl stát i Izrael

Jedním z hlavních producentů ropy a plynu v novém geopolitickém energetickém řádu by se mohl stát i Izrael. A to díky obrovským zásobám zemního plynu a až 250 miliardám barelů vytěžitelné břidlicové ropy. Izrael by se mohl připojit k arabským státům s bohatými zásobami energetických surovin a společně s nimi být jedním z jejich největších producentů na světě.

Uvedené změny nenastanou přes noc, ale odehrávají se rychleji, než si mnozí uvědomují. Například USA těží v novém nalezišti v Severní Dakotě denně téměř 0,5 milionu barelů ropy. A jejich těžba zemního plynu narostla natolik, že již změnila mezinárodní obchod s touto energetickou surovinou. Další změny na sebe nenechají dlouho čekat.

Poražení

USA, Kanada a Izrael se pravděpodobně stanou největšími vítězi v již se odehrávajícím posunu k novému geopolitickému energetickému uspořádání. Největšími poraženými pak zřejmě budou ropné státy v Perském zálivu a Rusko.

Země ze zálivu však nebudou tratit ekonomicky. Nadále totiž budou získávat ropu nejlevněji na světě, a proto jejich ropná pole budou nejvíc vynášet, a to při jakékoli ceně ropy. Rusko naopak čekají horší časy. Jeho těžba ropy a plynu je dražší, a proto ruský zisk pravděpodobně poklesne.

Odhlédneme-li od ekonomického dopadu, státy v Perském zálivu a Rusko ztratí mnoho ze svých politických výhod, které jim nyní přináší jejich energetické bohatství. Budou méně schopné omezovat nabídku a manipulovat s cenami, než tomu bylo v minulosti. Ropa a plyn se stanou méně vzácnými, jestliže se jejich nabídka zvýší a bude je dodávat víc zemí.

Zůstává jen zásadní otázka: Jak na novou dobu hojnosti ropy zareaguje politika klimatických změn?