Robohadi se už plíží...

Robotický had z Carnegie Mellon, nazvaný Strýček Sam, dokáže v pohodě vylézt i na strom. Zájem o služby podobných příšer mají hlavně armády.

Martin Rychlík 25.12.2010

Plíživé roboty sestavené z čipů a sensorů vyvíjí již po několik dekád americká NASA. Využití může být bohaté - od vesmírných misí a špehování až po čištění trubek. foto: © NASAČeská pozice

Plíživé roboty sestavené z čipů a sensorů vyvíjí již po několik dekád americká NASA. Využití může být bohaté - od vesmírných misí a špehování až po čištění trubek.

Z přírody odpozorovali kybernetici nejeden zlepšovák. Nedávno se zhlédla vývojářská agentura Pentagonu DARPA v malých ještěrkách, aby okopírovala přísavkovité nožky vytříbeně uzpůsobené k lezení po zdech. Vědci od Stanfordu po Tokio dumají nad miniaturním kyberhmyzem, který by v uzavřených místnostech plnil lecjaký úkol... A v posledních letech se tvůrčí zájem zaměřuje na výhody dalších živočichů. Hadů. Ti nemusejí být prozatím jedovatí, ale stejně asi nepřekvapí, že nejčastějšími zájemci o strašidelné roboty jsou armádní stratégové.

Zájem by však mohl mít i civilní sektor. Klidně i v Praze. „Vím o robohadech málo. Ale četl jsem pár článků a posuzoval projekty, kde měl být robohad použit pro inspekci potrubí,“ řekl ČESKÉ POZICI profesor Václav Hlaváč, přední český kyberetik z ČVUT.

Druhá generace robohadů má své mozky integrovány v každém z dílůTřeba loni představil izraelský Technion digitálního hada. Jak vypadá a co umí, je vidět na videu. Stejně jako většina ostatních byl i tento kyberplaz složen z několika segmentů řízených „centrálním nervovým systémem“. Letos v listopadu už ale Izraelci představili druhou generaci, pokročilejší a menší, jež má „mozky“ integrovány v každém z osmi dílů. Pokud by byl takový „technohádek“ v boji rozstřílen či rozseknut vejpůl, dokáže se plazit i poté.

„Každá část bota je vybavena kontrolními procesory, inertními sensory, servomotory, zdroji energie, sensory i komunikátory,“ uvedl server Defense Update. Umíte si snad představit vlezlejšího špeha? Podplukovník Gabi Dobresco, vedoucí divize pokročilých technologií Izraelských obranných sil (IDF) už také ohlásil, že armáda robohada zkouší v různých scénářích a v podmínkách urbánního boje. Akční rádius takových plazů je prakticky neomezený: stačí si představit bota naplněného výbušninami, který proleze až do hlavního stanu nepřítele...

V září ukázali pohybový potenciál svého miláčka vědci z prestižní univerzity Carnegie Mellon, kteří bodují právě v kybernetice. Jejich Strýček Sam, jak byl robot nazván podle barevných dílků, dokáže bez potíží vylézt na strom! Důkaz můžete zhlédnout na YouTube. Hadobot se dokáže navíc i kutálet, plížit a zdolávat terénní překážky s grácií, kterou mu může závidět leckterý nohatý tvor. Dle expertů mohou právě takoví roboti kombinovat výhody živého a neživého druhu.

Zaspat nechce ani obranný (anebo spíše útočný) průmysl. Na základě objednávek agentury DARPA vytvořila americká firma Sarcos, součást gigantu Raytheon, několik verzí multidimenzionálního mobilního robota (MDMR). Ale právě ty výhody, pro něž jsou robohadi zajímaví, jsou i limitem takového výzkumu. Je extrémně těžké jejich hladký pohyb napodobit. „Je to komplexní pohyb,“ říká Stephen Jacobsen, inženýr Sarcosu. Pro mnohé z nás je to však dobrá zpráva: potrvá ještě nějaký ten pátek, než nám do domu vleze sousedův špionážní had s kamerou. V horším případě i s jedovou injekcí místo zubů.