Restart běžného chodu zdravotnictví je nejen možný, ale i nutný

Pandemii se v Česku podařilo dostat pod kontrolu, takže i epidemiologové vyzývají, aby se život začal vracet do starých kolejí. Hlavně ve zdravotnictví. Dle epidemiologů nazrál čas a podmínky, aby Česko přestalo upínat pozornost k nemocným a mrtvým s covid-19. Není už třeba držet volné rezervy, lidské ani věcné, pro covidní pacienty.

Před Krajskou nemocnicí v Liberci vyrostl vojenský stan, který zapůjčila Armáda... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Před Krajskou nemocnicí v Liberci vyrostl vojenský stan, který zapůjčila Armáda... | foto: ČTK
Před Krajskou nemocnicí v Liberci vyrostl vojenský stan, který zapůjčila Armáda...

Málokým neotřásl příběh folkového zpěváka Dušana Vančury, který se natolik bál jít k lékaři, aby nechytil koronavirus, až zemřel na zánět zubu. Není to jen tohle, nemocnice kvůli viru odkládaly naplánované zákroky, vyšetření a operace. Podle epidemiologů už nazrál čas a podmínky, aby Česko přestalo upínat pozornost k nemocným a mrtvým s covid19. Třeba zhoubné nádory tu zabijejí 20 až 30 tisíc lidí ročně.

„Nemocnice se o obnově svého fungování mohou rozhodovat zcela samy. Nechceme určitě poškozovat necovidní pacienty, kterých je absolutní většina,“ prohlásil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Za klinickou skupinu uvedl Vladimír Černý, předseda České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, že restart běžného chodu zdravotnických zařízení je nejen možný, ale i nutný. Není už třeba držet volné rezervy, lidské ani věcné, pro covidní pacienty.

Celkový návrat k normálu

Díky centrálnímu dispečinku a statistickému systému bude včas vidět, kdyby se křivky koronavirové nákazy výrazně zhoršovaly, a nemocnice budou mít 14 dnů, aby zase vyčlenily část personálu a provozu na nemocné s touto infekcí. Počet hospitalizovaných s covid-19, z nichž 22 procent potřebuje intenzivní péči, ať už plicní ventilaci, kyslíkovou léčbu či připojení na mimotělní oběh, zůstává konstantní – zhruba 15 procent lidí ze všech nakažených, kdo musejí kvůli příznakům do nemocnice, a z těch ve špitále asi třetina potřebuje intenzivnější pomoc.

Tři procenta pacientů zemřou, většina v nemocnici a v kombinaci s chronickou chorobou, 90 procent těch, pro něž byl průběh fatální, bylo starší 60 let. To se podle Černého dá říci s jistotou, ale nikoli to, kteří pacienti zemřeli na koronavirus, nebo s ním. „U většiny je to tak, že infekce zhorší jejich základní onemocnění. K takovému mechanismu ale vede každá infekce, neměli bychom smrt zdůrazňovat u covid-19,“ uvedl Černý. Statistika ukazuje, že nejrizikovější základní chorobou jsou obezita, cukrovka a kardiovaskulární onemocnění.

Díky centrálnímu dispečinku a statistickému systému bude včas vidět, kdyby se křivky koronavirové nákazy výrazně zhoršovaly, a nemocnice budou mít 14 dnů, aby zase vyčlenily část personálu a provozu na nemocné s touto infekcí. Oprášení „starých návyků“ se nemá týkat jen nemocnic, byť u nich je to důležité kvůli lidem s různými diagnózami, návrat k normálu má být celkový.

Oprášení „starých návyků“ se nemá týkat jen nemocnic, byť u nich je to důležité kvůli lidem s různými diagnózami, návrat k normálu má být celkový. „Atmosféru je třeba držet v radostné rovině. Máme všechny důkazy, že jsme to zastavili, je pravda, že je to ještě před námi: teď budeme muset vstoupit do normálního života, ze začátku velmi kontrolovaně, ať virus ještě lépe poznáme a víme, co si můžeme dovolit. Není nyní cílem testovat plošně, ale efektivně. Když bude ohnisko na jednom konci země, není důvod inhibovat konec druhý,“ uvedl Ladislav Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky.

Testovací kapacita bez akademických pracovišť činí až 12,5 tisíce prozkoumaných vzorků denně, se zapojením akademiků to vyjde až na 30 tisíc denně. Neznamená to, že teď každý půjde na test, hlavní epidemiolog Roman Prymula hovořil o efektivnějším přístupu, protože je zbytečné „testovat, jen aby se testovalo“. Situace je jiná než v půlce března, kdy hrozilo propuknutí komunitního šíření a nezvladatelný nápor na špitály.

Jeden fakt na doložení – nejpesimističtější nynější scénář počítá s celkem devíti tisíci nakažených na konci dubna. Přitom v březnu to byl nejoptimističtější výhled. Tehdy se netestoval nikdo, kdo neměl příznaky, nyní už se stěry či krev berou i takovým jedincům. Mění se i množina rizikových osob, či spíše rozrůstá – aktuálně jsou to třeba i zahraniční pracovníci Unipetrolu, který potřebuje obnovit činnost. „Věříme, že křivku udržíme. Čísla nakažených logicky budou vyšší, jak bude populace vystavena expozici, ale kapacita systému je dostatečná,“ uvedl Prymula.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.