Resort životního prostředí hodlá zvýšit sankce za poškození přírody

Ministerstvo životního prostředí chce připravit novelu, která by upravila sankce za znehodnocení obzvlášť cenných míst či druhů. Podobných lokalit totiž kvapem ubývá. Podle resortu by se maximální možná pokuta mohla navýšit ze současných dvou milionů na dvojnásobek. Zároveň je k debatě, zda se nastaví i nejnižší možná hranice sankce.

Eliška Nová 7.10.2020
V rybníce byli z 90 procent kapři, ale i candáti, sumci, štiky a úhoři. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy V rybníce byli z 90 procent kapři, ale i candáti, sumci, štiky a úhoři. | foto: ČTK
V rybníce byli z 90 procent kapři, ale i candáti, sumci, štiky a úhoři.

V Letech na Písecku žily vzácné druhy žab, koroptví a hadů. Živočichové ze seznamu obzvlášť ohrožených druhů však přišli nejprve o lokalitu a následně i o život. Vše poté, co do území svými terénními úpravami zasáhla firma Akupi. Společnost dostala pokutu sto tisíc korun. Podle některých malou. Ministerstvo životního prostředí chce připravit novelu, která by upravila sankce za znehodnocení obzvlášť cenných míst či druhů. Podobných lokalit totiž kvapem ubývá.

„V jiných oblastech, třeba při porušení zákona o odpadech nebo prohřešcích na ovzduší, jsou sankce citelnější. Leckdy i milionové. Provinění proti zákonu na ochranu přírody a krajiny má sankce nižší. Udělali jsme proto hrubý návrh, jak by se mohly zvýšit,“ řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Podle resortu by se maximální možná pokuta mohla navýšit ze současných dvou milionů na dvojnásobek.

Nejvyšší pokuty

Výše pokut za provinění proti zákonu na ochranu přírody a krajiny se naposledy měnila v roce 2006, tedy téměř před 15 lety. Zároveň je k debatě, zda se nastaví i nejnižší možná hranice sankce. Třetí novinkou chystané novely zákona má být rozčlenění sazeb podle lokality, kde porušení zákona nastane. Nejvyšší pokuty by padaly za poničení národního parku či obzvlášť chráněných druhů – živočichů i rostlin. Za horší by se považoval i prohřešek spáchaný v chráněné krajinné oblasti nebo v lokalitě Natura 2000, což je soustava chráněných území evropského významu.

Nejvyšší pokuty by padaly za poničení národního parku či obzvlášť chráněných druhů – živočichů i rostlin. Za horší by se považoval i prohřešek spáchaný v chráněné krajinné oblasti nebo v lokalitě Natura 2000, což je soustava chráněných území evropského významu.

„Byla by to logická revoluce. Už nyní rozhodují o výši pokuty různé faktory, přičemž se nečiní rozdíl od jiných, dojde-li k porušení zákona na území národního parku. Přitom právě tam by měla být sankce nejvíc odstrašující,“ uvedl ministr Brabec. Podobně smýšlí i Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP).

„U některých složkových zákonů je stanovená maximální výše sankce dostatečná, kupříkladu v případě zákona o odpadech. Naopak v rámci zákonů týkajících se ochrany životního prostředí, jako je i ten o ochraně přírody a krajiny, by navýšení maximální hranice sankce inspekce přivítala,“ řekl ředitel ČIŽP Erik Geuss. V minulosti se výše trestů za prohřešky zvedaly, třeba u zmíněného špatného nakládání s odpady, v případě ochrany přírody se však nic takového nenastalo.

Znatelný finanční postih

ČIŽP kontroluje správné zacházení v pěti odvětvích – kromě ochrany přírody ještě ochrana ovzduší, odpadového hospodářství, lesa a vod. Maximální výše sankcí je u každého odvětví dána příslušným zákonem. Rozmezí pokuty pak závisí na mnoha okolnostech. „V rámci přestupkového řízení je posuzovaná především míra ohrožení, či dokonce poškození životního prostředí. Sankce musí být především odrazující, což například znamená, že protiprávní jednání se nesmí vyplácet,“ upozornil Geuss.

Sankce musí být především odrazující, což například znamená, že protiprávní jednání se nesmí vyplácet. Finanční postih by měl být pro delikventa znatelný.

Jím řízený úřad proto zohledňuje i to, aby finanční postih byl pro delikventa znatelný. „V opačném případě by to ztrácelo smysl, zejména pokud je třeba zařízení provozováno na komerční bázi,“ dodal. Zdržíme-li se u zmíněného případu firmy Akupi, ta dostala stotisícovou pokutu, přičemž její obrat činil v roce 2018 zhruba 32 milionů korun. Dlužno dodat, že ČIŽP kromě závažnosti přestupku přihlíží také k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

Šéf resortu životního prostředí Brabec připustil, že jeho plán na zvýšení sankcí nestihne současná sněmovna do voleb v příštím roce projednat. „Naše představa je proto taková, že se záměr objeví v našem plánu legislativních prací na příští rok. Tedy že bychom návrh dopracovali a pak jej přenechali pro příští vládu a sněmovnu. Bude záležet na tom, jestli to pak nová garnitura bude chtít uchopit a pracovat s tím,“ řekl ministr.

Pokuty udělené Českou inspekcí životního prostředí

Bez ohledu na typ prohřešku, výběr z případů za uplynulý rok.

  • 120 tisíc korun měla zaplatit společnost Mondi Štětí, která provozuje papírnu, za vypuštění 50 litrů odpadní vody, jež obsahovala ropné látky, do Labe. Roční obrat firmy v roce 2019 činil 12 miliard korun.
  • 100 tisíc korun dostala pokutu firma Contipro, která vyrábí biotechnologické produkty pro farmaceutický průmysl – znečistila povrchové vody závadnými látkami, jež zasáhly i potok Dobroučka a řeku Tichá Orlice. V roce 2019 měla obrat více než 900 milionů korun.
  • 120 tisíc korun činila sankce pro firmu Grass EU za porušení chemického zákona. Společnost dovážela a uváděla na trh v Česku výrobky z Volgogradu. Šlo o odstraňovače skvrn nebo čističe motorů. Šlo o nebezpečné chemické směsi. Firma měla v roce 2017 obrat sedm milionů korun.
  • 200 tisíc korun zaplatila firma R-built. Při manipulaci se stavidlem jezu byla vypuštěna veškerá voda v nadjezí. Naakumulovaný sediment se pak uvolnil do řeky Svitavy a uhynulo na tisíc ryb. Společnost vykázala v roce 2019 čistý obrat 111 milionů korun.

Počet příspěvků: 1, poslední 7.10.2020 11:06 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.