Resort zemědělství plánuje odolnější les. Proti kůrovci i suchu

Ministerstvo zemědělství zvýšilo příspěvky na výsadbu odolnějších dřevin. Opatření má, jak říká v rozhovoru ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD), pomáhat zadržovat vodu v krajině.

Eliška Nová 1.3.2019
Ve své praxi se snažím o zvyšování podílu původních dřevin – buk, jedle. Není... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ve své praxi se snažím o zvyšování podílu původních dřevin – buk, jedle. Není... | foto: Václav Pernegr
Ve své praxi se snažím o zvyšování podílu původních dřevin – buk, jedle. Není...

Na 20 milionů kubíků dřeva padlo loni za oběť kůrovci. Jednoduché přirovnání přitom praví, že co strom, to kubík dřeva. České lesy tak přišly zhruba o 20 milionů stromů. Podobně černé scénáře, ba černější, se odhadují i pro letošek. Ministerstvo zemědělství proto přišlo s plánem, jak učinit les odolnější. A to nejen proti kůrovci, ale i proti suchu, které stromy oslabuje a dělá je pro lýkožrouta atraktivnější. Pomoci mají příspěvky na takzvané meliorační dřeviny, jež počasí a klimatické změně lépe odolávají.

Vlastníci lesů dostanou na takové stromy, mezi které patří například dub, buk, lípa nebo olše, dvakrát až třikrát větší příspěvek. Na sazenici stromu, který má lesům pomoci se vzpamatovat, bude dotace dvanáct korun. Na běžnou jenom čtyři koruny, přičemž smrk dotován není vůbec. Na hektar tak mohou lesníci dostat příspěvek 34 tisíc korun. Vyhláška platící od ledna také nově navyšuje podíl melioračních dřevin na průměrných 40, přičemž doposud to bylo 25 procent.

„Je to doporučení, jež je přímo navázané na podporu pro lesníky. Ti, co ho budou dodržovat, získají finanční injekci. Zjednodušeně řečeno to má zajistit méně smrkových monokultur na nevhodných stanovištích. Někde může podpora dosahovat až 70 nebo 80 procent,“ říká v rozhovoru ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD). Opatření má podle něho pomoci zadržovat vodu v krajině, aby nepodléhala erozi. Česko by tak v budoucnu mělo mít převahu smíšených lesů místo smrkových monokultur. Nicméně jde především o opatření do budoucna. Obnova lesa totiž trvá až sto let.

Nedostatek sazenic

Například Arcibiskupské lesy a statky Olomouc, které patří k významným vlastníkům z řad církve, letos plánují vysadit tři miliony sazenic melioračních dřevin. Podíl odolnějších dřevin zvětšovaly arcibiskupské lesy už v předchozích letech. „Navýšení příspěvku je správný krok, ale ani současná výše většinou nepokryje náklady spojené s výsadbou a následnou péčí o tyto dřeviny,“ říká výrobní ředitel Arnošt Buček. A upozorňuje i na další věc – sazenic lesních dřevin je až na výjimky nedostatek.

Sazenic lesních dřevin je až na výjimky nedostatek, což je způsobeno jednak zvýšenou poptávkou v souvislosti s kalamitou v lesích, jednak tím, že lesníci stále víc poptávají jiné dřeviny než dosud, kdy chtěli převážně smrk

Podle něho je to způsobeno jednak zvýšenou poptávkou v souvislosti s kalamitou v lesích, jednak tím, že lesníci stále víc poptávají jiné dřeviny než dosud, kdy chtěli převážně smrk. „Roste poptávka po dřevinách listnatých na úkor jehličnatých,“ říká Buček. Finančně náročná je výsadba a péče o meliorační dřeviny i podle tajemnice Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů Marie Růžkové. Podpora je tak dle ní nezbytná a majitelé lesů navýšení příspěvku vítají. Stejně jako církevní vlastníci ale dodávají, že pokryje pouze náklady na nákup sazenic.

„Například jeden kus obalované sadby u buku vyjde na jedenáct korun. Náklady na vlastní zalesnění jsou jednou tak vysoké,“ sdělila Růžková. A přidala i další čísla. Náklady na práci při zalesnění bukovým porostem na jednom hektaru vyjdou podle ní na 40 tisíc korun, oplocení proti zvěři, které je podle Růžkové nezbytné, vyjde na 50 až 60 tisíc korun. „Uvážíme-li, že sázíme osm tisíc kusů sazenic buku na hektar, pak celkové náklady dosahují 170 až 180 tisíc podle tvaru zalesněné plochy,“ dodává tajemnice sdružení vlastníků.

Kolaps na několik desetiletí

Ministerstvo zemědělství uvádí, že podíl listnáčů při obnově lesa v současnosti činí až 62 procent. Smrk se naopak sází ve 33 procentech. Podle resortu se tak tento jehličnan nyní omezuje jen na vhodná stanoviště. Podle státního podniku Lesy ČR by ale mohl nastat problém na trhu. Dá se totiž předpokládat, že pro jarní zalesňování nebude dostatek sazenic melioračních dřevin.

V boji s kůrovcem je také důležité, aby se zjednodušilo zaměstnávání zahraničních dělníků, změnila legislativa a vlastníci lesa získali podporu a kompenzaci ztrát způsobených suchem. „Bez uvedených opatření hrozí českým lesům kolaps na několik desetiletí.

„Souvisí to zejména s dostupností vhodného osiva. Velká úroda byla po několika letech v loňském roce, ze sebraného osiva se ale sadební materiál na jarní zalesnění nedá vypěstovat. Sazenice z loňských semen budou k dispozici pro zalesňování nejdříve letos na podzim,“ sdělila mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová s tím, že podstatně víc sazenic bude možné vysadit až od roku 2020.

Podle Bučka z lesů olomoucké arcidiecéze je v boji s kůrovcem důležité i to, aby se zjednodušilo zaměstnávání zahraničních dělníků, změnila legislativa, vlastníci lesa získali podporu a kompenzaci ztrát způsobených suchem. „Bez uvedených opatření hrozí českým lesům kolaps na několik desetiletí,“ míní Buček.

Kůrovci neporučíme

Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) spěchá s přijetím nového zákona o lesích, který umožní efektivněji bojovat s lýkožroutem. Hlavním motivem nové legislativy je udělat reorganizaci lesa, přesunout techniku a souše nechat stát třeba dva roky a pak se k nim postupně vracet, vysvětluje v rozhovoru Toman.

LIDOVÉ NOVINY: Od ledna platí nová vyhláška, která by měla pomoci českým lesům. Co přesně zavádí?

TOMAN: Doporučuje minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin (pomáhají zadržet v krajině vodu – pozn. red.), přičemž zdůrazňuji, že doporučuje. Jejich podíl se navyšuje na průměrných 40 procent. Původně to bylo pětadvacet.

LIDOVÉ NOVINY: Říkáte, že to je doporučení. Nemělo by to být povinné?

TOMAN: Určitě ne. Je to doporučení, které je přímo navázáno na podporu pro lesníky. Ti, kdo to budou dodržovat, získají finanční injekci. Zjednodušeně řečeno to má zajistit méně smrkových monokultur na nevhodných stanovištích. Někde může podpora dosahovat až 70 nebo 80 procent. Na výsadbu melioračních dřevin jsme dali vlastníkům podle typu stanoviště dvakrát až třikrát větší příspěvek než na základní dřeviny. Tedy dvanáct korun na sazenici oproti čtyřem na základní dřeviny. Na zajištění porostů melioračních a zpevňujících dřevin mohou lesníci dostat 34 tisíc korun na hektar.

LIDOVÉ NOVINY: Co dalšího vyhláška přinese?

TOMAN: Nově je definován porostní typ dřeviny základní – přípravné, což jsou domácí odolné stromy, jako je bříza, osika, olše, tedy stromy, které zabraňují erozi. Vysadí se, aby se pak dařilo i dlouhověkým cílovým dřevinám. Navýšil se také podíl listnáčů a jedle, a to až na 62 procent, oproti smrku, kterého se může sázet 33 procent.

LIDOVÉ NOVINY: Pomůže to nějak s kůrovcem?

TOMAN: Nejde jen o kůrovce, ale i o zadržování vody v krajině, aby nepodléhala erozi. Budou se zakládat nové smíšené lesy. Je to tedy spíš opatření do budoucna.

LIDOVÉ NOVINY: Za jak dlouho se tedy změny ve vyhlášce projeví v terénu?

TOMAN: Obnova lesa trvá sto let, půjde to postupně. Když se ale dnes podíváte na složení českých lesů, ve spoustě krajů už není smrk dominantní dřevina. V celkových číslech se už nyní sází víc listnáčů než smrku. A smrk není na rozdíl od ostatních dřevin nijak dotovaný.

LIDOVÉ NOVINY: To jsou tedy opatření do budoucna. Co by ale mělo ulehčit českým lesům ničeným kůrovcem teď?

TOMAN: K poslednímu březnu letošního roku by měla začít platit poslanecká novela zákona o lesích, která byla připravována s ministerstvem zemědělství. Teď se projednává, chceme, aby byla schválena ve zrychleném čtení. Klíčové jsou přitom tři věci.

LIDOVÉ NOVINY: Které?

TOMAN: Lesníci dočasně nebudou muset zasahovat na území, kde už to není efektivní. Tím se ušetří kapacity. Jednoduše řečeno, tam, kde už kůrovec les zdecimoval, se zasahovat nemusí. Ponechají se tam takzvané souše, tedy stromy, ze kterých kůrovec vyletěl. Další věcí je výjimka z přenosu reprodukčního materiálu k zalesnění holin. To znamená, že bude možné používat sadební materiál i z jiných oblastí v rámci České republiky. V některých oblastech totiž reálně hrozí nedostatek vhodných sazenic a pomůže nám, když budeme zalesňovat.

LIDOVÉ NOVINY: A poslední věc?

TOMAN: Souvisí se zalesňováním a jde o odložení lhůty pro zalesnění. Majitelé budou moci lesní porosty vysazovat postupně.

LIDOVÉ NOVINY: Říkal jste, že novela by mohla platit k poslednímu březnu. Podle některých odhadů by první rojení kůrovce mohlo letos přijít už v polovině dubna. Je to zvládnutelné?

TOMAN: Musíme to zvládnout. Kůrovci bohužel neporučíme, i proto s tím tak spěcháme. A je to i důvod, proč novelu podepsaly všechny parlamentní strany s výjimkou Pirátů. Umožní nám to nekácet a nesoustředit techniku tam, kde už je to zbytečné. Hlavním motivem je udělat reorganizaci lesa, přesunout techniku a souše nechat stát třeba dva roky a pak se k nim postupně vracet.

LIDOVÉ NOVINY: Mají být nové podmínky pro využití kalamitního dřeva. Jak by měly vypadat?

TOMAN: Nejprve si pojďme říct, jak si stojí čísla. Roční objem napadeného dřeva v roce 2019 bude podobný jako v roce 2018, to znamená řádově 20 milionů kubíků dřeva. Ale nechci, aby to bylo bráno jako dogma, může to být i 30 až 35 milionů kubíků. Všichni teď vykřikují strašná čísla, ale nikdo neví, jakým způsobem se bude kůrovec vyvíjet.

LIDOVÉ NOVINY: Varianta, že by to bylo méně, ale není…

TOMAN: Určitě ne. Těch 20 milionů kubíků je minimum. Objem vytěženého dřeva bude záležet na zpracovatelských kapacitách. Pokud nebudou, budeme mít problém. Záležet bude také na úpravě managementu v lesích. Prognózu budeme vědět plus minus v polovině roku.

LIDOVÉ NOVINY: A ty nové podmínky?

TOMAN: Lesy ČR se budou snažit prodávat část dřeva ve vlastní režii. Postupně, jak to bude možné, se generální ředitel bude snažit vše posouvat tak, aby bylo lepší zpeněžení dřeva. Mimo jiné budou vlastní dřevo skládkovat, aby zbytečně nezahlcovaly trh. Každý milion kubíků dřeva je řádově miliarda korun, kterou Lesy ponesou na vlastní náklady.

LIDOVÉ NOVINY: Mění se způsob prodeje těžebních území v aukcích?

TOMAN: Aukce zůstávají, ale s tím, že když o dřevo nebude zájem, Lesy ČR nepůjdou neustále dolů s cenou, ale vytěží si dřevo na tom území samy a pak ho samy prodají. Zároveň jsme vytipovali skladovací místa. Důležité jsou nové podmínky pro samovýrobu v lesích, tedy nové nastavení, když si lesník dřevo vytěží a nařeže za zvýhodněných podmínek přímo v lese a pak ho odveze.

Dříve to mohli udělat jen se 30 kubíky, teď je to až 200 kubíků na osobu na rok. Je o to poměrně velký zájem. Lesy ČR mají seznam kalamitních centrál zveřejněn na webu. Nově také prodávají vytěžené dřevo v kulatinách přímo pro lidi. Pro ty, kdo bydlí venku a topí dřevem, je to zajímavé, protože je to pro ně lepší než ho kupovat přes překupníky.

LIDOVÉ NOVINY: Máte v plánu měnit i takzvanou dřevěnou knihu, tedy koncepci, jak by měly Lesy ČR hospodařit?

TOMAN: Dřevěná kniha letos končí, takže ano, nová koncepce zpracování dřeva se bude připravovat. Budeme se snažit zlepšit zpeněžení dřeva a management práce v lesích. Naším úkolem bude zvýšit podíl obchodovaného dřeva podnikem Lesy ČR a nenechávat to vše jen na dodavatelských firmách.

LIDOVÉ NOVINY: Zmínil jste zpracovatelské kapacity. Jak jsme na tom?

TOMAN: Jsou vytížené na maximum a tím, že hrozí rozpad cen dřeva, je otázka, jak s tím naložit do budoucna. I proto chystáme pomoc pro soukromé vlastníky a pro vlastníky obecních lesů.

LIDOVÉ NOVINY: Jak by měla vypadat?

TOMAN: Skládá se ze dvou částí. Na obnovu, zajištění a výchovu mladých porostů nebo na chemickou asanaci jsme pro vlastníky navýšili dotaci na 1,15 miliardy korun, což je skoro dvojnásobek. Na hektar je to nárůst ze 430 korun na tisícovku. Chceme to vyplácet dvakrát ročně, aby vlastníci nemuseli čekat a pomohli jsme jim zlepšit cash flow.

LIDOVÉ NOVINY: A druhá část?

TOMAN: Shromažďujeme podklady, abychom mohli pomoci soukromým vlastníkům s penězi, aby měli na zalesnění, další obnovu. Je to nový dotační titul, na který chceme dát minimálně tři miliardy korun. Budeme o tom jednat s ministerstvem financí. Už je to předjednané u Evropské komise. Teď připravujeme pravidla, jak se to bude vyplácet.

LIDOVÉ NOVINY: Vlastníci původně žádali 5,8 miliardy. Proč nebudete žádat o víc?

TOMAN: Budu žádat, na co budou podklady. A hlavně musím respektovat možnosti státního rozpočtu, není to tak, že bych nechtěl. Zemědělci měli škodu mezi 11 a 12 miliardami, a dostali od státu 2,5 miliardy. Jsem si vědom, že těch peněz by mělo být víc, a budeme se snažit to také tak vyjednat.

LIDOVÉ NOVINY: Ozvaly se některé ekologické organizace. Novela, která má platit od března, vidí podle Hnutí Duha les stále jako hospodářský nástroj. Vnímáte to tak?

TOMAN: Les plní hospodářskou i celospolečenskou funkci. Musí mezi tím být kompromis. Pokud chceme, aby vlastníci zařídili, aby les svou funkci plnil, musíme jim to kompenzovat. Les tu funkci plnit musí, ale je to něco za něco.

LIDOVÉ NOVINY: Takže ve velké novele, která se také chystá, nebudete upřednostňovat ekologickou funkci na úkor hospodářské?

TOMAN: Ne, myslím, že to bude vyvážené. Částečně už to tak dělá zmíněná vyhláška. U zákona chceme jít podobnou cestou. Spolupracujeme na něm s akademickou sférou, ať už s Českou zemědělskou univerzitou, nebo Mendelovou univerzitou, v pracovní skupině jsou i vlastníci lesů a jsou tam i ekologické organizace.

Dvojnásobný ministr

  • Podnikatel v zemědělství a bývalý náměstek ministrů zemědělství Miroslav Toman (59) už jednou šéfem resortu byl. Od července 2013 do ledna 2014 byl ministrem zemědělství v úřednické vládě Jiřího Rusnoka.
  • Od loňského června zastává tutéž funkci coby nominant ČSSD v kabinetu šéfa hnutí ANO Andreje Babiše. Absolvent Vysoké školy zemědělské v Praze a prezident Potravinářské komory ČR byl v letech 2014 až 2017 prezidentem Agrární komory ČR.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.