Řekové vyslyšeli španělskou výzvu. A vyrazili na náměstí.

Tři čtvrtiny Řeků nesouhlasí s opatřeními premiéra Jorgose Papandrea ani s jeho kritikou pravicového konkurenta Antonise Samarase.

To není záběr z fotbalového stadionu, ale z nedělních protestů před řeckým parlamentem v Aténách. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy To není záběr z fotbalového stadionu, ale z nedělních protestů před řeckým parlamentem v Aténách. | foto: © ReutersČeská pozice
To není záběr z fotbalového stadionu, ale z nedělních protestů před řeckým parlamentem v Aténách.

Řekové si vzali příklad z masových demonstrací na náměstích španělských měst a v uplynulých dvanácti dnech každodenně protestovali proti drakonickým úsporným opatřením řecké vlády. V neděli se podle policejních odhadů shromáždil na hlavním aténském náměstí Syntagma nejvyšší počet demonstrantů – 50 tisíc. Zhruba tři tisíce lidí se zúčastnily demonstrace v druhém největším řeckém městě Soluni.

Řekové zareagovali na výzvy k demonstracím v celé Evropě. Jejich protestní shromáždění mají být údajně stejně jako ve Španělsku pokojná, nepolitická a neideologická. Vyjadřují jimi nespokojenost s řeckou vládou, která nedávno během velké hospodářské recese a nezaměstnanosti schválila nové snížení výdajů ve státním rozpočtu a zvýšení daní. Vláda se tím snaží zajistit novou finanční pomoc od svých věřitelů, jako je Evropská unie a Mezinárodní měnový fond (MMF).

Demonstranti skandovali heslo „zloději, zloději“, přičemž mávali nejen řeckými, ale i španělskými, portugalskými, tuniskými a argentinskými státními vlajkami. Na jednom z plakátů byl nápis: „Vyvolali jste nemoc, my přinášíme řešení. Revoluci.“

Řecký ministr kultury Pavlos Geroulanos o demonstracích na náměstí Syntagma prohlásil, že jde nejen o řecký, ale i o celosvětový problém. V neděli ve státní řecké televizi NET pak řekl: „Ukazuje se, že politický systém, který fungoval mnoho roků, se vyčerpal. V tuto chvíli lidé ve všech zemích, v nich se odehrávají demonstrace, požadují změnu politického systému.“ A dodal, že hlavním cílem vlády je provést změny, které zlepší fungování státu.

Podle průzkumu veřejného mínění zveřejněného v deníku To Vima však většina Řeků nedůvěřuje řeckému politickému systému. Tři čtvrtiny dotázaných nesouhlasí s opatřeními premiéra Jorgose Papandrea, jež mají pomoci vyrovnat se s krizí, ani s jeho kritikou pravicového konkurenta Antonise Samarase.

Řecko, které tone v dluzích, získalo v pátek příslib od EU a MMF, že v červenci dostane další finanční pomoc, ale jen pokud se vzdá některých svých fiskálních pravomocí. Tyto mezinárodní instituce za to požadují vyšší kontrolu nad novými ekonomickými opatřeními – od privatizace majetku řeckého státu až po stabilizaci chaotického výběru daní.