Rekordní kontrakt české vědy: ELI kupuje laser od amerického Livermoru

Objednávka za 878 milionů korun je patrně největším kontraktem na vývoj a dodání výzkumné technologie v dějinách České republiky.

Výzkumné středisko Extreme Light Infrastructure (ELI Beamlines) má vyrůst  v Dolních Břežanech a jeho součástí bude v roce 2016 i nejmodernější krátkopulsní laser na světě. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Výzkumné středisko Extreme Light Infrastructure (ELI Beamlines) má vyrůst v Dolních Břežanech a jeho součástí bude v roce 2016 i nejmodernější krátkopulsní laser na světě. | foto: © ELI BeamlinesČeská pozice
Výzkumné středisko Extreme Light Infrastructure (ELI Beamlines) má vyrůst  v Dolních Břežanech a jeho součástí bude v roce 2016 i nejmodernější krátkopulsní laser na světě.

Aktualizováno. Zpoždění oproti původním plánům, administrativně-byrokratické potíže, stomilionové problémy s cenou pozemků (o nichž referovala ČESKÁ POZICE) nebo vynucené finanční „rozfázování“ do příštího rozpočtového období Evropské unie – to jsou některé trable, jež trápily fyziky ve světově unikátním projektu Extreme Light Infrastructure (ELI Beamlines), jehož česká část má za 6,7 miliardy korun vyrůst v Dolních Břežanech u Prahy.

Nyní se zdá, že pro vědeckou obec konečně přicházejí i lepší zprávy. V pondělí 16. září podepsal Fyzikální ústav Akademie věd ČR (FZÚ) smlouvu se špičkovým americkým střediskem Lawrence Livermore National Laboratory na vývoj a stavbu klíčové součásti centra ELI: nejmodernějšího krátkopulsního laseru na světě. Objednávka ve výši 46,2 milionu dolarů (878 milionů korun) je patrně největším kontraktem na vývoj a dodání čistě výzkumné technologie v dějinách České republiky. Hotova bude v roce 2016.

Nejde však jen o prostý „nákup“: čeští vědci a inženýři z Akademie věd ČR pracující na projektu superlaseru ELI se budou na vývoji a stavbě některých klíčových subsystémů přímo podílet.

Nová etapa transatlantické spolupráce?

Smlouvu podepsal ředitel FZÚ Jan Řídký s Parneym Albrightem, ředitelem z kalifornského Livermore. Tamní laboratoře byly vybrány jako jediný vhodný dodavatel superlaseru, jenž by měl v budoucnu přispět k objevům v řadě oborů od medicíny po kvantovou fyziku.

„Jsme hrdí a nadšení, že můžeme spolupracovat s Lawrence Livermore National Laboratory (LLNL), mezinárodně uznávaným centrem excelence v oblasti vysokovýkonových laserů,“ uvedl Řídký na webu llnl.gov. Podle obou ředitelů je kontrakt dokladem, že superlaser ELI je sice evropským projektem, ale se skutečně globální dimenzí. „Jde o novou fázi partnerství mezi laboratořemi v Livermore a evropskou laserovou komunitou,“ doplnil Albright.

Aktualizace: „Určitě jde o jeden ze stěžejních kroků v budování ELI, nelze pominout ani samotnou budovu, ta je také důležitá,“ řekl ČESKÉ POZICI ředitel Jan Řídký. „Jednání byla velmi složitá. Důvodů bylo několik. Za prvé samotný předmět objednávky, technické specifikace dodávaných systémů a kontrolovaných milníků vývoje, je vysoce expertní záležitost. Komplikovaný byl také systém garancí, detailní rozbor ceny dodávky – pokud nemáte srovnání, musíte rozumět každému z detailů,  ze kterých se skládá výsledná cena. V neposlední řadě sehrála roli rozdílnost právních rámců,“ vysvětlil Řídký náročná jednání.

Unikát z unikátní laboratoře...

Vyvíjený laser je označován jako High-Repetition Rate Advanced Petawatt Laser System (HAPLS) a má poskytovat desetkrát za vteřinu ultrakrátké světelné pulsy o délce dvaceti až třiceti femtosekund s okamžitým výkonem ve světelném pulzu jednoho petawattu.

„Takový výkon v jednom záblesku představuje zhruba dvěstěnásobek výkonu veškerých současných elektráren na světě... Díky užití výkonných polovodičových laserových diod místo vysokonapěťových vakuových výbojek půjde u HAPLS o generační skok, takový, jako byl třeba přechod od elektronkového k tranzistorovému rádiu,“ řekl ČESKÉ POZICI Bedřich Rus, jeden z duchovních otců laseru ELI, jenž pracuje ve Fyzikálním ústavu. Čeští inženýři a vědci budou na vývoji spolupracovat s techniky z Livermore.

V případě LLNL jde o jedno z nejlepších vědeckých center na světě. Bylo založeno v roce 1952 a je financováno hlavně ministerstvem energetiky USA. Loni podle tohoto místa získal dokonce jméno i nově vytvořený prvek – livermorium (Lv, s protonovým číslem 116).

Vědec Kuba: Zcela mimořádná věc

„Pracoval jsem v LLNL několik let pro vědeckého ředitele divize fyziky a pokročilých technologií Alana Woottona. Jedná se o nejlepší pracoviště na světě v řadě oborů, zejména v oblasti vývoje a aplikací velkých laserových zařízení, fyziky plazmatu a pokročilých obranných technologií pro vládu USA,“ řekl ČESKÉ POZICI Jaroslav Kuba, někdejší prorektor ČVUT a shodou okolností i bývalý vrchní ředitel sekce evropských fondů při ministerstvu školství, z nichž je projekt ELI financován. V Livermore je dnes například i největší laser na světě National Ignition Facility, který slouží podle Kuby především k testům termojaderné fúze jako nového, revolučního zdroje energie pro lidstvo.

Jaroslav Kuba: Mám za to, že vedení projektu nevedlo jednání optimálně, smlouva mohla být podepsána již podstatně dříveCo znamená spolupráce Čechů s tamními laboratořemi? „Domnívám se, že je to potvrzením špičkové kvality technického týmu, který stojí za ELI. Základ týmu tvoří lidé, kteří v České republice již vybudovali jiný laser světové úrovně, PALS. Je zcela mimořádné, že Livermore je ochoten s českými fyziky spolupracovat,“ říká docent Kuba.

K více než ročnímu dojednávání kontraktu má však i připomínky. „Mám zato, že vedení projektu ELI jednání nevedlo optimálně (nebo efektivně). Smlouva mohla být podepsána již podstatně dříve,“ míní Kuba, jenž dle svých slov situaci detailně sleduje i po odchodu z MŠMT. Plusem je podle Kuby – jednoho z mála Čechů, kteří v centru dosud působili – i dodávka českých zařízení do Livermore a výměna pracovníků.

Ve světě nukleárního, superpočítačového nebo dalšího hi-tech výzkumu je Livermore prostě pojmem. A jen těžko si lze pro vznikající českou (a evropskou) infrastrukturu vybrat lepšího partnera, ač sídlí mimo Evropskou unii.