Registrační pokladny: Abychom zase nevymýšleli cestu a la Jára Cimrman

Na světě už jsou pokladny druhé generace. Poučí se vznikající vláda z chorvatských a maďarských zkušeností?

foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Jedním z bodů, na nichž se domlouvá vznikající vládní koalice, jsou registrační pokladny, které mají sloužit k omezení daňových úniků. Vláda ČSSD se už je v roce 2007 zavést pokusila. Nejdřív ale byla tato povinnost odložena na 1. ledna 2008, a pak ji Topolánkův kabinet zrušil.

Zavedení registračních pokladen měla nyní ve volebním programu ČSSD. Naproti tomu hnutí ANO je odmítá, nikoli však principiálně, ale proto, že dnes už existují k řešení problému daňových úniků pokročilejší technologie. Skutečně, loni v Bulharsku a začátkem roku 2013 v Chorvatsku byly zavedeny nové elektronické registrační pokladny, v Řecku byl zprovozněn elektronický systém Taxisnet a v těchto dnech finišuje uvedení on-line pokladen do provozu i v Maďarsku.

V Maďarsku byly tradiční (off-line) registrační pokladny s fiskální pamětí v provozu delší dobu. Přesto se tamní vláda rozhodla nahradit je pokladnami druhé generace, které jsou přímo napojeny na servery finančního úřadu a data každé obchodní transakce se jim okamžitě přenášejí. Tradiční pokladny s fiskální pamětí mají totiž i nevýhody:

  • Nelze zaručit, aby všechny transakce probíhaly přes certifikovanou pokladnu. Tomu se dá v určité míře čelit zavedením účtenkových loterií jako na Tchai-wanu nebo nedávno na Slovensku, při tom je ovšem nutná spolupráce většiny zákazníků.
  • Existují profesionální programy, které umějí manipulovat fiskální paměť a cíleně snižovat uložený obrat. Jedna skupina je takzvaný Phantomware, což jsou programy přímo uložené v elektronické pokladně, a druhá Zappery – externí programy, často uložené na USB disku, které fiskální paměť manipulují zvenčí. Tyto programy jsou velmi pokročilé: Phantomware umí nahrazovat dražší položky levnějšími, což je jednodušší, protože není třeba transakce přečíslovat, Zappery zase umějí jednotlivé položky vymazat nebo celou paměť přepsat fiktivními daty.

Pokladny, které jsou neustále spojeny se servery finančního úřadu, naproti tomu skýtají nové možnosti kontroly. Už dnes je v Chorvatsku například možné poslat okamžitou kontrolu do firmy, kde náhle během otevírací doby přestanou přibývat transakce.

Maďarský příklad

Jak tyto pokladny fungují v Maďarsku? Základem je řídící jednotka AEE, která je spojená s pokladnou a dostává data všech transakcí. Do této jednotky se zasune speciální SIM karta, která zprostředkuje mobilní internetové spojení se serverem finančního úřadu. Jde o vyhrazený datový kanál, který nelze použít k jiným účelům. Každá pokladna dostane od finančního úřadu jednoznačný kód, který se do AEE zadá, a pokladna se tím uvede do provozu. Od tohoto okamžiku posílá v reálném čase všechna podstatná transakční data na úřad.

Finanční úřad může libovolnou pokladnu i vypnout, má-li podezření, že se s ní děje něco nekaléhoKomunikace řídící jednotky je zabezpečená standardním protokolem SSL a X.509 certifikáty, čímž by mělo být vyloučeno, aby se dala odposlouchávat nebo manipulovat. Data se také digitálně podepisují, takže mají platnost i před soudem. AEE může ukládat data až pro milion transakcí, zaznamenává všechny pohyby v pokladně – její zapojení, vydání účtenky, vypojení, výpadek proudu a podobně. Data se přenášejí automaticky, obchodníci se tím vůbec nemusejí zabývat. Když se jednotce nepodaří data poslat, zkouší to stále znovu, než se to povede. Přitom finanční úřad může libovolnou pokladnu třeba i vypnout, když má podezření, že se s ní děje něco nekalého.

Maďarská vláda odhaduje, že bude/bylo třeba vyměnit nebo nově zavést 250 tisíc pokladen. Cena nových strojů se pohybuje okolo 140 tisíc forintů (asi 12 700 korun) včetně DPH. Firmy, které mají roční obrat menší než 500 milionů forintů (45 milionů korun), si mohou zažádat o státní podporu na koupi pokladny ve výši 50 tisíc forintů, a to nejvýše na pět pokladen. Buď si mohou koupit celou novou pokladnu, nebo mají-li už novější elektronickou pokladnu s fiskální pamětí, můžou si dokoupit jen řídící jednotku AEE. Obchodníci si mohou vybrat z několika typů nových pokladen. Není bez zajímavosti, že pokladny pro Maďarsko dodává i slovenská firma Elcom.

Za internetové připojení řídící jednotky se platí měsíčně 2300 forintů (210 Kč) + DPH. Pokladnu i s připojením je také možné si krátkodobě najmout za jednorázový poplatek 60 000 forintů (5500 Kč) a měsíční poplatek 9900 forintů (900 Kč). Jednorázový poplatek se přitom při případné koupi nové pokladny započítává.

Výjimek jako šafránu

Povinnost mít nové certifikované pokladny on-line platí pro všechny firmy i pro fyzické osoby s platbou DPHPovinnost mít nové certifikované pokladny on-line platí pro všechny firmy i pro fyzické osoby s platbou DPH. Osvobozeny jsou jen ty společnosti, které obchodují na místě, kde není internetové připojení a kde by bylo nákladné ho zavést. Ovšem vzhledem k tomu, že se řídící jednotka může zapojit do sítě všech maďarských mobilních operátorů, bude takových výjimek jako šafránu, protože Maďarsko je mobilními sítěmi poměrně dobře pokryté.

Ale ani takové firmy nebudou bez kontroly finančního úřadu, musejí si pokladnu pořídit a buď jednou za měsíc pošlou data na CD, nebo denně po skončení obchodování zanesou pokladnu na místo, kde je pokrytí dostupné, a tam data odešlou. Výjimka se přitom povoluje jen na rok, pak se musí obnovit.

Zavedení elektronických pokladen se uskutečnilo v několika etapách. V říjnu 2012 byl vydán zákon o této povinnosti. Původní termín pro ukončení platnosti starých pokladen bez fiskální paměti 1. května 2013 byl prodloužen do 31. července 2013, poslední termín pro objednání nových pokladen byl 31. října 2013 a k 31. prosinci 2013 končí platnost všech pokladen bez nové řídící jednotky AEE. Firmám, které po termínu nebudou používat nové pokladny, hrozí pokuta 500 000 až milion forintů, při úmyslném zavinění až deset milionů forintů (900 000 korun).

Redukce šedé ekonomiky o třetinu

Na rozdíl od Řecka, Bulharska nebo Chorvatska byla v Maďarsku povinnost nových pokladen uložena všem obchodníkům najednou. V Bulharsku, kde byly nové pokladny zavedeny už loni, vše proběhlo ve třech etapách, koncem března 2012 už bylo napojeno 300 tisíc pokladen. V Chorvatsku bylo připojování pokladen provedeno ve dvou etapách – 1. ledna 2013 všechna ubytovací a restaurační zařízení a od 1. dubna 2013 maloobchod, velkoobchod a autoservisy. Povinnost se tam přitom nevztahuje na prodej tabáku a novin; pošty, banky a pojišťovny jsou kontrolovány jiným způsobem.

Maďarské ministerstvo financí si od zavedení pokladen slibuje zvýšení ročního výběru daní až o 120 miliard forintů (11 miliard korun)V Maďarsku se zavádění nových pokladen neobešlo bez škobrtnutí. Například si kolem 80 tisíc podnikatelů objednalo pokladnu od firmy Alt Cash, která byla subvencovaná, a tudíž lacinější, pak ale příslušný úřad této pokladně odňal certifikaci. Ještě není úplně jasné, co bude se zálohami, které už na pokladnu byly zaplaceny, jedna pokladna této firmy certifikaci 25. listopadu dostala, další ji stále nemá a horečně se pracuje na řešení situace.

Maďarské ministerstvo financí si od zavedení těchto pokladen slibuje zvýšení ročního výběru daní až o 120 miliard forintů (11 miliard korun), a tím i redukci „šedé ekonomiky“ o třetinu. Také doufá, že se ozdraví konkurenční prostředí, protože nepoctiví obchodníci, kteří neplatili daně, a mohli tak nabízet nižší ceny, postupně vymizejí.

Váháním jsme ušetřili

Dosavadní zkušenosti s chorvatským systémem jsou veskrze pozitivní: za první měsíc provozu se zvýšil obrat o třetinu vzhledem k předcházejícímu měsíci a obrat v pohostinství vzrostl meziročně o 31 procent. V Záhřebu je dokonce jedna restaurace, které se náhle obrat zvýšil z 5455 na 45 500 kun! Jak píše chorvatský Jutarnji List, v Rijece byl v roce 2012 průměrný obrat 64 000 kun a po zavedení pokladen se zvýšil na 289 500 kun. Do systému v Chorvatsku vstoupilo 78 tisíc poplatníků a zatím bylo 500 z nich odňato povolení, z toho 400 restauracím.

Takže to teď paradoxně vypadá, že tím, že na rozdíl od Maďarska u nás registrační pokladny zatím zavedeny nebyly, jsme si ušetřili spoustu práce a nákladů, a když se dostatečně poučíme z chorvatských a maďarských zkušeností, mělo by i v našem Kocourkově být možné tuto novou technologii poměrně rychle zavést. Tedy jestli si zase nevymyslíme nějakou novou českou cestu, kterou ještě nikdo – kromě Járy Cimrmana – nešel.

Počet příspěvků: 14, poslední 28.4.2014 12:53 Zobrazuji posledních 14 příspěvků.