Ředitelé českých škol mají snad nejvíc autonomie a svobody v Evropě

„Chceme ředitele škol odbřemenit, aby se stali pedagogickými lídry, a nikoliv především ,správci budov‘,“ říká v rozhovoru Jaroslav Jirásko, koordinátor středního článku podpory škol v okrese Semily v rámci pilotního projektu Strategie 2030+.

Jaroslav Jirásko, koordinátor středního článku podpory škol v okrese Semily | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jaroslav Jirásko, koordinátor středního článku podpory škol v okrese Semily | foto: Ceskaskola.cz
Jaroslav Jirásko, koordinátor středního článku podpory škol v okrese Semily

Jaroslav Jirásko byl 21 let ředitelem základní školy v Lázních Bělohrad, kde se snažil měnit konzervativní pohledy na vzdělávání. Usiluje o moderní, progresivní, inovativní a otevřenou školu. Od března 2021 je koordinátorem středního článku podpory škol v okrese Semily. Tyto střední články vznikají v souladu s dokumentem pro rozvoj vzdělávací soustavy v České republice Strategie 2030+ a zatím jde o pilotní projekt. „Chceme být nejbližším partnerem a pomocníkem ředitelů, ne jejich nadřízení,“ říká v rozhovoru.

LIDOVÉ NOVINY: Jaký pro vás byl uplynulý rok?

JIRÁSKO: Velmi těžký. Jako ředitel školy jsem pasivně sledoval, že jsme v podstatě kvůli pandemii museli popřít principy, na nichž jako škola fungujeme. Za normálních okolností si zakládáme na otevřenosti, spolupráci. Vždy máme otevřené dveře pro rodiče, běžně si chodíme jako učitelé do hodin na náslechy, podporujeme mezitřídní a meziročníkové projekty. To vše jsme museli opustit. I když se pak děti vrátily k prezenční výuce, bylo nutné zachovávat homogenní skupiny a do školy nikoho cizího nepouštět.

Jako ředitel školy jsem pasivně sledoval, že jsme v podstatě kvůli pandemii museli popřít principy, na nichž jako škola fungujeme. Za normálních okolností si zakládáme na otevřenosti, spolupráci. Vždy máme otevřené dveře pro rodiče, běžně si chodíme jako učitelé do hodin na náslechy, podporujeme mezitřídní a meziročníkové projekty. To vše jsme museli opustit.

Když jsem pořád někde sháněl roušky a respirátory a ráno kontroloval žáky, aby si dezinfikovali ruce, došlo mi, že mě práce přestává těšit. A nebylo to jen pandemií, ale i celkovou únavou, jsem ředitelem naší školy už 21 let. Po celou dobu mám skvěle nastavenou spolupráci se starostou, vycházíme si vstříc, on se o školu zajímá a já se snažím, aby šlo všechno hladce. Jenže starosta stejně jako já zvažuje konec působení v postu. Když se objevila nabídka začít pilotovat střední článek podpory škol, neváhal jsem.

LIDOVÉ NOVINY: Jak se váš nový post oficiálně nazývá?

JIRÁSKO: Nově jsem koordinátorem středního článku podpory pro okres Semily. Stále ještě na část úvazku pracuji jako ředitel a na část coby koordinátor, musím ještě svou školu „dotáhnout“ do konce školního roku. Mimochodem ten název mi přijde značně krkolomný a přál jsem si jej změnit.

Jenže tento název je ukotven ve Strategii 2030+ a nedá se měnit. Jak už jsem zmínil, jde o pilotní projekt na dva roky do roku 2023, poté se má postupně celoplošně rozšiřovat. Výhledově do roku 2030 vzniknou tyto buňky víceméně na úrovni okresů, jak to je navrženo v dokumentu Strategie 2030+.

LIDOVÉ NOVINY: Proč tyto nové instituce vznikly, k čemu jsou dobré?

Strategie 2030+ je pilotní projekt na dva roky do roku 2023, poté se má postupně celoplošně rozšiřovat. Výhledově do roku 2030 vzniknou tyto buňky víceméně na úrovni okresů, jak to je navrženo v dokumentu.

JIRÁSKO: Ve studiích a mezinárodních srovnáních se ukazuje, že české školství je velmi decentralizované a atomizované, a čeští ředitelé mají snad nejvíc autonomie a svobody v Evropě. Naším úkolem není tuto autonomii omezovat, protože si jí čeští ředitelé považují, navíc se ukazuje, že alespoň podle mezinárodních srovnání nevede ke zhoršování výsledků ve vzdělávání.

Ředitelé si ale stěžují na přehlcenost administrativními a správními povinnostmi. Chceme je odbřemenit, aby se mohli stát pedagogickými lídry, a nikoliv především „správci budov“. Obdoby středních článků fungují v mnoha zemích, které by nám mohly být vzorem, třeba Nizozemsko, Finsko nebo Norsko.

Cílem jejich působení v Česku by mělo být zvýšení kvality vzdělávání a také srovnání rozdílů mezi školami a regiony, aby se slabší školy alespoň přiblížily těm průměrným. Nicméně to jsou zatím představy ministerstva školství, jak by to jednou mohlo fungovat. Úkolem první fáze pilotního projektu je zjištění potřeb škol a sbírání zpětné vazby z obou směrů.

LIDOVÉ NOVINY: Můžete nějak pomoci i zřizovatelům?

Cílem působení středních článků v Česku by mělo být zvýšení kvality vzdělávání a také srovnání rozdílů mezi školami a regiony, aby se slabší školy alespoň přiblížily těm průměrným. Nicméně to jsou zatím představy ministerstva školství, jak by to jednou mohlo fungovat. Úkolem první fáze pilotního projektu je zjištění potřeb škol a sbírání zpětné vazby z obou směrů.

JIRÁSKO: Střední články by měly sloužit i jako podpora zřizovatelů, a tady můžeme hodně prospět. Pokud bude zřizovatel potřebovat metodickou podporu, pomoc s hodnocením kvality školy a práce ředitele, můžeme mu výrazně ulehčit život, stejně jako při všemožné administrativě, která je s provozováním škol spojená.

Velkým problémem českých škol je, že zřizovatel platí ředitele, rozhoduje o odměnách a dalších věcech, přičemž ředitel je zodpovědný za vzdělávací politiky, zjednodušeně za to, „jak se ve škole učí“. Zřizovatel především chce, aby budova byla v pořádku a rodiče spokojení, jelikož představují voličskou základnu. Ti ale mnohdy kvůli svým konzervativním představám spíš brzdí posun školy k větší kvalitě.

A máme tu problém, protože ředitel, který se snaží zavádět progresivní metody, může vzbudit nevoli rodičů, a být dokonce odvolán. Tady může střední článek pomoci jako mediátor, nositel a zprostředkovatel kritérií kvality. Navíc mnozí zřizovatelé nejsou experty na školství a tápou, jak se pozná, zda je škola v jejich obci dobrá, nebo ne, a kam by se případně měla posouvat.

Pokud je v malém městě jedna škola a starosta, dejme tomu, stavební inženýr, může mu střední článek poskytnout kritéria, pomoci s hodnocením práce školy a ředitele, podporu při konkurzech na ředitelské místo, a tím přispět, aby se v regionech sjednotil pohled, co to znamená „dobré vzdělávání“.

Střední články by měly sloužit i jako podpora zřizovatelů, a tady můžeme hodně prospět. Pokud bude zřizovatel potřebovat metodickou podporu, pomoc s hodnocením kvality školy a práce ředitele, můžeme mu výrazně ulehčit život, stejně jako při všemožné administrativě, která je s provozováním škol spojená.

Dvaasedmdesát procent obcí, které zřizují školu, má méně než dva tisíce obyvatel. A tyto malé obce podporu a pomoc často potřebují. Naším cílem je pomoci samosprávám, aby pro své školy byly dobrými zřizovateli. Jak totiž víme, regionální rozdíly i mezi školami jsou v České republice propastné.

LIDOVÉ NOVINY: Co konkrétně můžete udělat pro školy, s čím se na vás budou moci obracet?

JIRÁSKO: Konkrétně můžeme podat pomocnou ruku například v otázkách administrativy, účetnictví, pracovních smluv... Každopádně můžeme školám zprostředkovat právní poradenství v oblasti školské legislativy a pracovního práva, protože po něm ředitelé hodně volají. Právní poradenství bude zajišťováno přímo z ministerstva školství.

Můžeme škole nabídnout nebo zprostředkovat služby například mentorů, supervizorů či koučů, kteří mohou učitelům pomáhat v jejich profesním rozvoji. Pravdou je, že mnohé školy si to jsou schopné zařídit už dnes. Mnoho ředitelů v tom ale zatím nevidí smysl, a věříme, že když se s nimi o tom budeme mluvit, a tuto možnost jim nabídneme, rádi ji využijí.

LIDOVÉ NOVINY: Jak jste ale řekl, mnozí ředitelé si značně cení svou autonomii a svrchovanost. Nebudou mít pocit, že jim ji berete?

Dvaasedmdesát procent obcí, které zřizují školu, má méně než dva tisíce obyvatel. A tyto malé obce podporu a pomoc často potřebují. Naším cílem je pomoci samosprávám, aby pro své školy byly dobrými zřizovateli. Jak totiž víme, regionální rozdíly i mezi školami jsou v České republice propastné.

JIRÁSKO: Doufám, že ne, to totiž není cílem. Nepřebíráme žádné jejich pravomoci. Nejsme jejich nadřízení, můžeme ale být jejich nejbližšími partnery. V devadesátých letech existovaly školské úřady, jež mimo jiné školám ve svém okrese zajišťovaly servis například v oblasti mezd, pracovních i dalších smluv a všelijaké administrativy. Potom přišla reforma a všechny školy povinně získaly právní subjektivitu, což přineslo mnoho pozitiv, ale také mnoho starostí zejména malým školám, pro něž je všechna ta administrativa velmi náročná.

Lze očekávat, že o služby středního článku budou mít největší zájem malé školy, pro ty velké budeme plnit spíš roli informačního a právního servisu. Například ve chvíli, kdy vyjde nové ministerské nařízení, nebudou muset ředitelé tápat. Ozvou se nám, my posbíráme jejich dotazy či výhrady a předáme je na ministerstvo školství, a obráceně.

LIDOVÉ NOVINY: Nebojí se ředitelé také trochu toho, že jim se vznikem nové instituce opět přibude byrokracie?

JIRÁSKO: Možná, protože byrokracie spojená s řízením školy je úmorná, a nikdo si nepřeje, aby ještě bobtnala. Náš cíl je ale opačný. Střední článek nebudou tvořit žádní úředníci, budou to lidé z praxe, místní lídři, kteří rozumějí školám a jejich potřebám. Navíc by vznik středního článku měl vést k revizi úředníků na obecních úřadech, jejichž školské odbory jsou právě ta čirá úředničina.

Můžeme škole nabídnout nebo zprostředkovat služby například mentorů, supervizorů či koučů, kteří mohou učitelům pomáhat v jejich profesním rozvoji. Pravdou je, že mnohé školy si to jsou schopné zařídit už dnes. Mnoho ředitelů v tom ale zatím nevidí smysl, a věříme, že když se s nimi o tom budeme mluvit, a tuto možnost jim nabídneme, rádi ji využijí.

Jako ředitel naprosto chápu frustraci z toho, když neustále musíte vyplňovat nějaké – a mnohdy stále dokola ty samé – údaje do několika tabulek, jednou pro ministerstvo školství, jednou pro obecní úřad, jednou pro kraj... Chceme zjistit, které ty papíry ředitele nejvíc zatěžují, a pomoci jim s nimi.

LIDOVÉ NOVINY: Momentálně jste stále částečně ředitelem ve škole. Už se práce středního článku na Semilsku rozjíždí? Co teď děláte?

JIRÁSKO: Pořádně se do toho pustíme v srpnu a září. Teď nám práci značně komplikuje covid a online prostředí. Pro dobrou spolupráci je nutné se setkat s aktéry osobně, což teď není možné, a konference přes Teams mají limity. Plánuji hned, jak to půjde, aktéry – například školy či zřizovatele – navštívit osobně a probrat s nimi, co je trápí, a jak bychom jim mohli být nápomocni.

Máme výhodu, že si nyní náplň práce do značné míry určujeme sami. Aktuálně hledáme lidi do týmu. Potřebujeme, aby to byli nejen odborníci z praxe, ale také aby byli rovnoměrně rozprostření v regionu. Takže vyhlašujeme výběrová řízení, navazujeme kontakty či čteme životopisy. A mezi tím nastavujeme indikátory a kritéria pro svou práci, které budeme po dvou letech vyhodnocovat.

O služby středního článku budou mít největší zájem malé školy, pro ty velké budeme plnit spíš roli informačního a právního servisu. Například ve chvíli, kdy vyjde nové ministerské nařízení, nebudou muset ředitelé tápat. Ozvou se nám, my posbíráme jejich dotazy či výhrady a předáme je na ministerstvo školství, a obráceně.

Musejí být proto snadno měřitelné. Dám příklad: zjistíme, že průměrný ředitel dnes například třetinu své pracovní doby stráví administrativou, a naším cílem může být, aby tento poměr klesl za dva roky třeba na desetinu. Pak si můžeme říct, zda se nám to podařilo, a pokud ne, co tomu stálo v cestě.

LIDOVÉ NOVINY: Ukázala potřebu podpory středního článku školství pandemie a opatření s ní spojená?

JIRÁSKO: Nerovnosti regionů a škol jsou obrovské a opatření okolo koronaviru je ještě zvýraznily. Například u nás ve škole probíhá distanční výuka velmi dobře, dokonce se nám podařilo zapojit i některé typy dětí, které milují práci na počítači a ve škole při prezenční výuce jsou méně úspěšné.

Pak se ale dočtu v médiích, že podle dat České školní inspekce snad 150 ředitelů škol žádnou distanční výuku během těch mnoha měsíců nenastartovalo, což je jejich velké selhání, a v některých případech budou odvoláni. Kdyby střední článek podpory škol už loni touto dobou fungoval, výrazně by ubylo zmatku a školy by od začátku dostaly podporu, jakou potřebovaly a potřebují.

Aktuálně hledáme lidi do týmu. Potřebujeme, aby to byli nejen odborníci z praxe, ale také aby byli rovnoměrně rozprostření v regionu. Takže vyhlašujeme výběrová řízení, navazujeme kontakty či čteme životopisy. A mezi tím nastavujeme indikátory a kritéria pro svou práci, které budeme po dvou letech vyhodnocovat.

Ve chvílích, kdy se překotně zavíraly a zase otevíraly školy, byli mnozí ředitelé zmatení a nejistí, co se od nich očekává. Je to jen „kdyby“, ale umím si představit, že bychom dokázali zprostředkovat a zdůvodnit ministerská doporučení a pomohli je ředitelům uvést do praxe.

LIDOVÉ NOVINY: Zdá se, že máte v projekt středního článku podpory škol velkou důvěru...

JIRÁSKO: Je to tak. Kdybych v přínos projektu nevěřil, nikdy bych do toho nešel. Jsem přesvědčen, že pro školy i stát je výhodné, když mezi řediteli a ministerstvem bude fungovat spojka. Je to velká šance na zlepšení komunikace a pochopení mezi aktéry ve školství.

Mám štěstí, že jsem navštívil mnoho zahraničních škol a viděl, jak jim podobné instituce mohou pomoci. Ve Skandinávii koordinátoři, jako jsem teď já, detailně znají školy ve svém regionu, ředitele a učitele; vědí přesně, s čím se daná škola potýká. Mluví o „svých“ školách s takovou láskou, nadšením a respektem k jejich potřebám, až je to dojemné. Byl bych šťastný, kdybychom to v roce 2030 měli u nás v ČR podobně.

Jaroslav Jirásko

  • Koordinátor středního článku podpory pro okres Semily, ředitel Základní školy K. V. Raise v Lázních Bělohrad a zakládající člen Učitelské platformy, kde působí v nejužším vedení.
  • Od roku 2019 viceprezident Asociace ředitelů základních škol.
  • Publikuje v časopisech Řízení školy, Učitelské noviny a v internetovém magazínu Rodiče vítáni.
  • Má zahraniční zkušenosti z Finska, Velké Británie, Chorvatska, Nizozemska, Belgie, Rakouska a Polska.
  • Člen několika expertních skupin NPI ČR.

Počet příspěvků: 1, poslední 23.5.2021 06:07 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.