Ředitelé českých nemocnic mívají problém s nákupem vzácných léků

Podle českých zákonů by nemocnice měly nakupovat prostřednictvím veřejné zakázky. Tu by měl špitál nejprve vypsat, následně vyčkat, až se přihlásí všichni zájemci, a až po jejím doběhnutí nakupovat od případného vítězného uchazeče. Proces, jenž trvá několik měsíců, se v případě, kdy je třeba sehnat lék urgentně, stává problematickým.

Ředitel fakultní nemocnice Motol Miloslav Ludvík. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ředitel fakultní nemocnice Motol Miloslav Ludvík. | foto:  Michal Sváček, MAFRA
Ředitel fakultní nemocnice Motol Miloslav Ludvík.

Systém veřejných zakázek má v Česku zaručit, aby stát měl přehled o každé utracené koruně z vlastní pokladny. Jenže kupříkladu ve zdravotnictví se ukazuje, že administrativa občas vítězí i nad starostí o zdraví pacienta. Poměrně čerstvou zkušenost s tím mají v pražském Motole, s nímž vede řízení Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Proč?

Podle českých zákonů by nemocnice měly nakupovat prostřednictvím veřejné zakázky. Tu by měl špitál nejprve vypsat, následně vyčkat, až se přihlásí všichni zájemci, a až po jejím doběhnutí nakupovat od případného vítězného uchazeče. Proces, jenž trvá několik měsíců, se v případě, kdy je třeba sehnat lék urgentně, stává problematickým.

Změna zákona

Ukázal to třeba medializovaný případ dvouletého chlapce Maxmiliána z letošního jara, který trpí vzácnou spinální svalovou atrofií, a lék na tuto nemoc má v podtitulu dovětek „nejdražší na světě“. Terapie na něm založená přijde na 52 milionů korun pro jediného pacienta. Podat chlapci medikament bylo nutné co nejdříve, v tomto konkrétním případu do dvou let. Vypisovat veřejnou zakázku navíc nemělo smysl – lék Zolgensma je totiž originál, má jediného výrobce, a tedy i prodejce. Jinde sehnat nešel.

Nakupovat jej draze do zásoby s jeho zhruba půlroční expirační dobou také není řešením. „Podle zákona musíte nejprve vypsat řádnou zakázku, a až pokud se nikdo nepřihlásí, můžete vypsat jednací řízení bez uveřejnění a oslovit dodavatele napřímo. Ale to počítejme s procesem trvajícím měsíce. Co však dělat, máte-li akutní případ dítěte?“ říká šéf Fakultní nemocnice v Motole Miloslav Ludvík, který probíhající šetření ÚOHS potvrdil.

Mnohdy je velice složité skloubit dodržování zákona o zdravotních službách se zákonem o zadávání veřejných zakázek. zdravotnictví by změnu příslušného zákona přivítalo.

Ludvík v případu zmíněného Maxe postupoval tak, že veřejnou zakázku na dodávku léku sice vypsal, ale ihned po jejím zveřejnění jej nakoupil. Právě tím se dostal do hledáčku státních kontrolorů. „Fakt si neumím představit situaci, kdy budeme rodičům říkat, že víme, jaký lék jejich dítě vyléčí, víme, kde ho koupit, máme na něj peníze od pojišťovny, ale oficiálně jej koupit nemůžeme, jelikož nám to zákon neumožňuje,“ krčí rameny ředitel Motola.

Vedení několika nemocnic potvrdila, že veřejné zakázky dlouhodobě způsobují v českém zdravotnictví problém. „Mnohdy je velice složité skloubit dodržování zákona o zdravotních službách se zákonem o zadávání veřejných zakázek,“ přiznal například ředitel pražské Thomayerovy nemocnice Zdeněk Beneš a ujistil, že zdravotnictví by změnu příslušného zákona přivítalo.

Ještě bezprostřednější zkušenost mají ve Fakultní nemocnici Brno, kde lék Zolgensma nedávno objednali. „Řada těchto léčiv je vyráběna a dodávána jediným výrobcem, a tedy veřejná soutěž je v tomto segmentu vyloučena,“ uvedl k současnému nastavení systému ředitel nemocnice Jaroslav Štěrba. Dle něho však lze podobné nákupy „odehrát“ takzvanými nahodilými nákupy, který odůvodňuje především zdravotní stav pacienta.

Přes jednací řízení bez uveřejnění

Antimonopolní úřad už podle Štěrby v minulosti podobné nákupy povolil, pokud „nastaly neočekávané situace, při kterých vyvstane zvýšená potřeba specifických léků“. Dle Štěrby by šlo tento precedent aplikovat i u léků, jako je Zolgensma. Rovněž vedení Fakultní nemocnice v Olomouci označuje nastavení veřejných zakázek ve zdravotnictví za problematické.

V případech jediného výrobce lze nakoupit léky i přes jednací řízení bez uveřejnění (JŘBU), jelikož má-li lék jediného výrobce, ztrácí veřejná soutěž smysl. Ďábel se však skrývá v detailech. I v případě nákupu přes JŘBU je totiž nutné doložit doklady, jejichž získání může trvat i několik měsíců.

Jejich kolegové z plzeňské „fakultky“ se k případu Max z Motola vyjadřovat nechtěli, připustili však, že mohou nastat okamžiky nepředvídatelných nákupů, kdy položka není plánována. Může to být prý právě v případech dětí, kdy je lék nutné podat do určitého věku. Expert na veřejné zákazy Miroslav Knob ze společnosti Otidea však upozorňuje, že v případech jediného výrobce lze nakoupit léky i přes jednací řízení bez uveřejnění (JŘBU), jelikož má-li lék jediného výrobce, ztrácí veřejná soutěž podle Knoba smysl.

Ďábel se však dle něho skrývá v detailech. I v případě nákupu přes JŘBU je totiž nutné doložit doklady, jejichž získání může trvat i několik měsíců. „Bohužel u nákupů ze zahraničí, především ze zemí mimo Evropskou unii, je český zákon spíše byrokratickou překážkou než užitečným pomocníkem pro efektivní vynakládání veřejných prostředků,“ konstatoval Knob. Šéf Motola Ludvík navíc upozornil, že zejména americké společnosti se do veřejných soutěží ani nehlásí.

„Je to jejich firemní politika, vadí jim totiž české zveřejňování řady údajů. Mají pocit, že je to na trhu poškodí,“ uvedl. Složité je to prý také s nedostatkovými léky, jako je Noradrenalin používaný při akutně nízkém tlaku či k léčbě šokových stavů. Používá se v celém světě, výrobní kapacity však poptávku nestíhají. Je proto nutné jej nakoupit, jakmile se někde na trhu vyskytne. I s tím je však dle Ludvíka problém.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.