Řecko se vyhnulo bankrotu. Zatím. A co další průšviháři?

Potenciálním zdrojem nestability v eurozóně se brzy mohou stát Portugalsko, Španělsko a Itálie.

Řecký parlament ve čtvrtek schválil návrh zákona, který zavede do praxe nová úsporná opatření v hodnotě 78 miliard eur. Samotné úspory mají představovat 28 miliard eur, k tomu se vláda zavázala prodat majetek za 50 miliard. Země se tím vyhne bezprostřednímu bankrotu, neboť obdrží další 12miliardovou část loni schválené půjčky ve výši 110 miliard eur. Finančním trhům se načas uleví a pozornost se bude moci opět soustředit na další záchranný balík pro Řecko v odhadované výši desítek miliard eur.

Stranou zájmu v dočasné euforii zůstalo, že Řecko není v eurozóně se svými rozpočtovými a dluhovými průšvihy samo. Potenciálním zdrojem nestability se brzy mohou stát i Portugalsko, Španělsko a Itálie. Proč? Zde jsou ve stručnosti důvody, které uvádí ekonomický server creditwritedowns.com:

Portugalsko

Rozpočtový deficit země činil za letošní první čtvrtletí 8,7 procenta HDP, zatímco cíl pro celý rok je 5,9 procenta. Na řadu tak budou muset přijít další škrty. Problém je v tom, že právě kvůli nesouhlasu opozice s úsporným programem padla letos na jaře tamní vláda. Ačkoli EU a Mezinárodní měnový fond nakonec zmírnily podmínky své 78miliardové pomoci Portugalsku, nový středopravý kabinet – tedy někdejší opozice, která zablokovala přijetí úspor z pera socialistů – bude muset plány své předchůdkyně oprášit.

Španělsko

Minoritní socialistická vláda bude potřebovat podporu opozice ke schválení rozpočtu na příští rok a zdaleka ji nemá jistou. Španělské zákony sice umožňují, aby stát hospodařil v případě neschválení rozpočtu stejně jako v předchozím roce, tradice ale v takovém případě velí vypsat nové volby. Premiér José Zapatero by se tak nemusel dočkat konce svého volebního období v březnu 2012.

Navíc agentura Moody’s vyjádřila obavy z fiskálních problémů španělských regionů, které spotřebují třetinu celkových vládních výdajů a zaměstnávají polovinu všech pracovníků ve veřejném sektoru. Před zhoršováním regionálních rozpočtů varovala před několika týdny i španělská centrální banka. Země již provedla úpravy pracovního trhu, Mezinárodní měnový fond ji však vyzval k zintenzivnění snah o nápravu ekonomiky.

Itálie

Další úsporná opatření ke snížení tempa státního zadlužování se chystají také na Apeninském poloostrově. Před úvěrovými (ne)schopnostmi ekonomiky varovaly v uplynulých dvou měsících ratingové agentury Standard and Poor’s i Moody’s. Ani premiér Silvio Berlusconi nemá jisté, že jeho vládě projde rozpočet na rok 2012, což by mohlo Itálii výrazně prodražit financování státního dluhu blížícího se 120 procentům HDP.

Dluhová krize eurozóny tedy není přijetím řeckých úspor zdaleka vyřešena. Situaci v jižních zemích EU bude nutné nadále bedlivě monitorovat. Dle Jima O'Neilla, šéfa Goldman Sachs Asset Management, řecká krize nekončí a představuje symbol krize struktury a vedení eurozóny. Ohledně dalšího šíření paniky je však mírně optimistický: „Možná jsem naivní, ale věřím, že se podaří uchránit před nákazou Španělsko a Itálii. Je velmi důležité, aby tyto země zůstaly mimo chaos, který panuje v Řecku,“ uvedl pro agenturu Bloomberg.