Putinovy vesničky: Rusko naplno propadlo megalomanii

Při pohledu na výsledky obřích ruských projektů by měli čeští politici a ekonomové vystřízlivět ze snu, že z krize se lze „proinvestovat“.

Jakub Kučera 12.11.2013
Čas zbývající do začátku olympijských her v Soči v roce 2014 odpočítávají v Moskvě obří prosvětlené hodiny. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Čas zbývající do začátku olympijských her v Soči v roce 2014 odpočítávají v Moskvě obří prosvětlené hodiny. | foto: © ČTK/AP/Alexander ZemlianichenkoČeská pozice
Čas zbývající do začátku olympijských her v Soči v roce 2014 odpočítávají v Moskvě obří prosvětlené hodiny.

V poslední době se v Rusku objevila řada investičních megaprojektů, které mají za úkol:

  • vylepšit pověst země v zahraničí, stejně jako u Rusů samotných;
  • rozhýbat ekonomiku a napomoci modernizačnímu procesu, aby se Rusko zbavilo – slovy bývalého prezidenta Dmitrije Medveděva – „ponižující závislosti“ na vývozu surovin.

O „proinvestování se“ z hospodářských problémů sní i nejeden český ekonom či politik. Při pohledu na ruské výsledky by ale měli vystřízlivět.

Cílem monstrózních projektů je dohnat, případně předehnat Západ, přičemž náklady bývají enormní a výsledky nezřídka mizivéCharakteristickou vlastností ruských elit je sklon k megalomanii, a to nezávisle na politickém uspořádaní. Jestli stavět, nebo nestavět, závisí především na tom, zda je za co. Po pauze v 80. a 90. letech, kdy peníze chyběly, nastala v Rusku renesance obřích projektů. Oproti sovětským – Bělomořsko-baltský kanál, atomová bomba, Sputnik, rozorání celin, masivní výstavba bytů, obrácení toku řeky Ob – mají ty současné odpovídající moderní kabát: jde o sportovní akce, inovační centra, dopravní projekty, služby a podobně. Jejich společným cílem je dohnat, případně předehnat Západ, přičemž náklady bývají enormní a výsledky nezřídka mizivé (pokud plán rovnou nezůstal na papíře).

Mimochodem srovnání se slavnými Potěmkinovými vesničkami v titulku tohoto textu není zcela přesné. Současní Potěmkinové sice také chtějí simulovat, jak je Rusko úžasné. Na rozdíl od knížete, který měl podle legendy pomocí jedné husy carevně Kateřině Veliké namluvit, jak dobře se má ruská vesnice, to Putin a spol. myslí vážně. Každý prostě husu mít bude, i kdyby to zruinovalo státní pokladnu a husy nakonec uletěly oknem.

Soči pro pláč

Asi nejzajímavějším projektem, který momentálně finišuje, jsou olympijské hry v Soči v roce 2014. První drobnou vadou na jejich kráse je, že jde o hry zimní, zatímco Soči je oblíbeným subtropickým přímořským letoviskem. Přesně rok před zahájením olympiády tak na pláži v Soči naměřili meteorologové plus 19 stupňů, v lyžařských letoviscích pak o čtyři méně. Otázky, na čem a v jakém oděvu se vlastně bude lyžovat, ponechme stranou, a podívejme se na ekonomické aspekty her.

Když se v Soči v onen teplý zimní den objevil prezident Vladimir Putin a zeptal se, jak to jde, dost se rozezlil. Odpověď totiž byla: zpoždění přibližně dva roky, rozpočet překročen šestkrát.

Soči tak patrně přijde na něco více než 50 miliard dolarů (asi bilion korun). Tím se olympiáda hravě přehoupne přes dosavadní laťku, kterou držela druhá největší ekonomika světa – Čína, když za letní, tudíž obecně finančně náročnější, hry v Pekingu utratila 42 miliard. Podle ruské opozice se navíc až dvě třetiny vynaložené částky zpronevěřily. A to naštve i Putina.

Silniční spojení do Krasnoj Poljany, kde se má lyžovat, vyjde na devět miliard dolarů, čímž samo o sobě jedenapůlkrát překročí souhrnnou cenovku her ve VancouveruOpozice v čele s uznávaným bývalým vicepremiérem Borisem Němcovem zkritizovala i konkrétní projekty: olympijský stadion Fišt, kde se uskuteční zahajovací a ukončovací ceremonie, přijde minimálně na 23,5 miliardy rublů (asi 14 miliard Kč) místo plánovaných 7,5 miliardy – každé ze čtyřiceti tisíc míst tak vyjde na 19 500 dolarů, přičemž v případě minulých zimních olympiád to bylo okolo 6000 dolarů. Podobně divácké místo v hokejové aréně Bolšoj nakonec bude stát 2,5násobek obvyklé ceny.

Ani stavba silniční a železniční sítě nebyla ušetřena enormního nárůstu nákladů. Jedenáctikilometrová dálnice bude nakonec stát téměř dvě miliardy dolarů, takže kilometr vyjde v přepočtu na 3,5 miliardy korun (za to se nestaví ani u nás). Silniční spojení do Krasnoj Poljany, kde se má lyžovat, pak vyjde na devět miliard dolarů, čímž samo o sobě jedenapůlkrát překročí souhrnnou cenovku zimních her ve Vancouveru.

Další zprávy, které se o Soči z ruských médií jen sypou, jako například ta, že ve vlastním městě se za silnice zbytečně utratilo sedm miliard rublů, už nikoho nepřekvapí a končí v rubrice „pěna dní“.

Tenkrát na východě

Častým ospravedlněním vysokých nákladů je argument, že jak sportovní, tak nesportovní infrastruktura (hotely, silnice a další) by měly přinášet užitek i po skončení olympiády. Vladivostok, hlavní město dálněvýchodního Přímořského kraje, ukazuje, že i to je spíše jen zbožným přáním.

V září se tam vypravili pracovníci moskevského deníku Kommersant Olesja Gerasimenko a Aleksandr Gabujev, aby poreferovali o dědictví summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC), který se v místě konal přesně před rokem a celkově stál 13 miliard eur (přes 300 miliard korun). Jejich článek se místy čte jako slavný satirický román Zlaté tele o Sovětském svazu 20. let minulého století.

Když vyšlo najevo, že se hotely nestihnou dostavět, zamluvil Přímořský kraj luxusní rekreační loď Legend of Seas s deseti palubami a minigolfemZačíná to vcelku nevinně. Summit byl opět spojen s myšlenkou hospodářsky nastartovat region, a tak se městu dostalo například nového univerzitního kampusu. Rozpočet překročený o 16 miliard rublů (70 místo 54) by se ještě skousl. Horší je, že už od doby konání summitu, kdy v něm bydleli novináři, se objevují závažné stížnosti na kvalitu stavby. Tu neteče teplá voda, tu se ukáže, že elektrickou zástrčku namontoval opravdový Potěmkin, anebo vám zůstane klika v ruce.

Aby delegáti summitu měli kde bydlet, postavily se dva pětihvězdičkové hotely Hyatt. Delegáti si ovšem luxusního bydlení nakonec neužili, protože hotely se k zahájení summitu nepodařilo dostavět. Vlastně tyto stavby, každá s účtem 8,5 miliardy rublů, nejsou otevřeny dodnes. Když vyšlo najevo, že se hotely nestihnou dostavět, zamluvil Přímořský kraj luxusní rekreační loď Legend of Seas s deseti palubami a minigolfem. Aby to kraj finančně příliš nezatížilo, složili se na pronájem lodi ruští oligarchové (to je tak, když se člověk kamarádí s Putinem).

Zpátky k hotelům. Jako velký problém se ukazuje připojení na inženýrské sítě. Gubernátor Přímořského kraje Vladimir Mikluševskij se v této souvislosti nechal slyšet, že nároky případných provozovatelů, americké sítě Hyatt, jsou vysoké. Panu gubernátorovi asi připadá normální, že v jednom z hotelů neteče voda a nefunguje odpad.

Řetěz Hyatt to ale vidí jinak (nepřekvapivě) a nad hotely už definitivně zlomil hůl. Po několika měsících nicnedělání ve Vladivostoku si jeho kurátor, připravený hotely převzít, zažádal o přeložení někam, kde stojí skutečně fungující hotely. Evidentně na něj nezapůsobil ani ruský trik, a sice že onen hotel bez tekoucí vody byl už slavnostně otevřen (tedy jedno patro), a to rovnou za účasti samotného vicepremiéra.

Budova opery a baletu za 2,5 miliardy rublů z federální pokladny se snad otevře letos k 75. letému výročí založení kraje. A pak zase zavře, aby se dostavěla...Nyní se gubernátor snaží vypůjčit další miliardu rublů, aby se hotely dostavěly. Pak se je bude snažit prodat, protože koneckonců krajští úředníci tu nejsou od toho, aby provozovali hotely (proč je tedy stavějí?). Gubernátor si je jist, že kupec se najde. Bohužel ani ten jediný, stařičký čtyřhvězdičkový hotel ve městě není běžně plně obsazen. A tady hned máme rovnou hotely dva – pětihvězdičkové.

Dědictvím summitu jsou i další předimenzované projekty. Budova opery a baletu (2,5 miliardy rublů z federální pokladny) se snad konečně otevře letos k 75. letému výročí založení kraje. Podle korespondentů Kommersantu jsou si místní jisti, že pak operu zase zavřou, aby ji dokončili. Postavil se také nový letištní terminál, který ale zatím zeje prázdnotou. Podobně prázdná je také rychlodráha, která spojuje letiště s centrem. Vlak odjíždí přesně v okamžiku, kdy přistává letadlo z Moskvy, takže se není čemu divit.

Fotbal a vlaky jsou cool

Sport táhne, a proto si Rusko po vzoru Brazílie k olympiádě „přibalilo“ i mistrovství světa ve fotbale v roce 2018. Náklady na svátek nejoblíbenějšího sportu planety by se podle posledních odhadů ministerstva sportu, cestovního ruchu a mládeže měly vyšplhat na 632 miliard rublů (okolo 360 miliard Kč). Ve srovnání s náklady na mistrovství světa v Jihoafrické republice to představuje téměř sedminásobek.

Značná část peněz padne na dopravní infrastrukturu. Ministr sportu Vitalij Mutko namítá, že silnice, železnice a letištní terminály by se musely opravit nebo dostavět i bez mistrovství. Ale pozor: práce kvapná, málo platná, takže rozložení investic do více let by neuškodilo. I tak vyjde šampionát na 300 miliard rublů, což je stále více, než dohromady zaplatily JAR, Německo a Japonsko s Koreou, kde se konala tři poslední mistrovství (pokud rovněž odečteme náklady na dopravní infrastrukturu).

Zvláštní je, že Rusko chce postavit a opravit šestnáct stadionů ve třinácti městech, ačkoli FIFA považuje tucet stadionů za dostatečnýOkolo 120 miliard rublů je naplánováno na stavbu a rekonstrukci stadionů. Zvláštní je, že má jít o šestnáct sportovišť ve třinácti městech, ačkoli FIFA považuje tucet stadionů za dostatečný. Ratingová agentura Standard and Poor‘s ovšem varuje, že celkové náklady se mohou vyšplhat na jeden až 1,2 bilionu rublů. Nárůst může být způsobem tím, že ruské regiony se na účet mistrovství snaží vyřešit řadu svých infrastrukturních problémů a „přihodit“ je do jeho rozpočtu. Otázkou je, kde se tyto peníze nakonec vezmou. I finanční spoluúčast na úrovni pouhých 30 procent může značně ohrozit finanční situaci některých ruských regionů. Natažená ruka tak směřuje zejména do Kremlu.

Kopat do míče se má jak v Moskvě, tak v 700 kilometrů vzdálené Kazani, a proto vznikl nápad, jestli u příležitosti mistrovství nepropojit obě města vysokorychlostní železnicí. Koneckonců většina vyspělých národů nějakou má. Projekt je nyní rozpočítán na 930 miliard rublů (přibližně půl bilionu korun), přičemž přes dvě třetiny by měl zaplatit stát. Okolo 220 miliard rubů si na stavbu půjčí státní železnice a zbylých 56 miliard dodají soukromí investoři. Aby se ale investice vyplatila, počítá se s dotovaným provozem – dalšími 650 miliardami rubů do roku 2053! A to ani není jasné, jestli bude dráha během mistrovství jezdit. Ruské železnice s tím tak nějak nepočítají…

Země, kde hodně je stále málo

Ani na vesmíru nechce Moskva šetřit – ve výstavbě je nový kosmodrom na Dálném východě a počítá se s pokračováním projektu Glonass, ruské odpovědi na americký navigační systém GPS. Od roku 2001 Glonass spolykal za deset let 107 miliard rublů a na období 2012 až 2020 je připraveno dalších 346 miliard. Škoda jen, že v červenci opět spadla nosná raketa se třemi satelity na palubě.

Projekt se ale rozbíhá a bude zajímavé sledovat jeho komerční úspěch ve srovnání nejen s GPS, ale i s jeho čínským a evropským protějškem. Případně s indickými navigačním systémem, jehož první satelit byl na orbit úspěšně vystřelen zrovna v den, kdy Glonass padal k zemi.

Ale co. Když šéf Gazpromu potřebuje tablet za 3,7 milionu dolarů...Ve výčtu ruských megaprojektů by šlo pokračovat – od technologického centra Skolkovo, ruské odpovědi na americké Sillicon Valley (zhruba 120 miliard rublů, z toho polovinu platí stát), přes již stojící a poloprázdné sídliště Moscow City, odpovědi pro změnu na Wall Street, až po rozšíření hlavního města na dvojnásobnou plochu. Posledně zmiňovaný plán, včetně přemístění některých státních úřadů, by do roku 2020 měl přijít na 11 bilionů rublů (což je téměř český HDP za dva roky).

Hospodářská politika stavějící na velkých, státem řízených investicích, ve spojení se skoro až maniakální obsesí ruských elit mít všechno největší (včetně největšího trpaslíka na světě, jak zní jeden ruský vtip), vede k projektům, nad kterými zůstává rozum stát. Z cifer, které ve spojitosti s nimi padají, se pak člověku až točí hlava. Ale co. Když šéf Gazpromu potřebuje tablet za 3,7 milionu dolarů, je vlastně 50 miliard za zimní olympiádu jen hromádkou kopějek.

Počet příspěvků: 2, poslední 12.11.2013 11:25 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.