Diskuse k článku

Publikování v predátorských časopisech ztěžuje hodnocení vědy

Predátorské časopisy zneužívají otevřený přístup k publikování vědeckých výsledků kvůli finančnímu zisku, nepoctiví autoři pak příležitosti snadno publikovat k podpoře kariérního postupu.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
D. Stys 16.5.2016 7:27

Re: pricina a nasledek

A při něm se obsah toho, co základní poznatky tvoří, stále znovu definuje a také udržuje. Věnujte se výuce (50%) a vedle toho svému bádáni se studenty (50%) a za dobu kariéry též věnujte 15-20 let působení v akademických funkcích. Tím lidstvu prospějete nejlépe.

D. Stys 16.5.2016 7:25

Re: pricina a nasledek

1) Že se mají parametry hodnocení měnit tak rychle, aby na ně nedokázali vědci reagovat, říkal už blahé paměti jeden z tvůrců kafemlejnku Honza Zrzavý (a Václav Hořejší mu tehdy přikyvoval).

2) Kafemlejnkózním hodnocením založeným na excelu se oddávají hlavně biologové, co si říkají medicíni. Protože nic jiného nemají.

Matematický článek buď správně je, nebo není. Chemická látka buď je, nebo není. Měření buď zopakovat lze, nebo nelze. Kolik lidí na takové ověřitelné poznatky navázalo, se pozná jednoduše z toho, že na ně někdo navázal. Třeba za 40 let, jako na můj oblíbený článek Mie, Gustav (1908). "Beiträge zur Optik trüber Medien, speziell kolloidaler Metallösungen". Annalen der Physik 330 (3): 377–445.

Stížnosti na kafemlejnek a jiné tzv. objektivní způsoby hodnocení adresujte nejlépe do své vlastní e-mailové schránky. Nic takového, bohužel, neexistuje. Zato existuje základní vědní poznání, které tvoří základ různých oblastí vysokoškolského vzdělávání. A při něm se obsah toho, co

Petr Svoboda 15.5.2016 22:44

Re: pricina a nasledek

Souhlasim. Adaptace nastane vzdycky. Mozna reseni jsou a) vybirat parametry, co se nedaji snadno odrbat (vynosy z licencni misto poctu patentu, overene casopisy ...), b) parametry nezverejnovat, c) parametry menit, a predevsim d) parametrickemu hodnoceni (a administrativnimu hodnoceni vedy) neprikladat vetsi hodnotu, nez mu nalezi. Neustale dokola hodnotit vyzkum, jehoz vetsina je koncentrovana kolem prumeru (se solidni az dobrou kvalitou) je kravina. Tech par spickovych skupin ve svem oboru v CR kazdy zna a za ty desitky milionu, ktere do hodnoticich systemu rocne zahuci, aniz by to oskytovalo nejakou slubu (zkuste se dostat k davum z RIVu, abyste nahledl pod poklicku ceske vedy ...) by se daly delat mnohem uzitecnejsi veci.

http://sci.bioinfo.hr/

... tohle udelal kamarad pro chorvatskou vedu. Takhle se da udelat efektivni hodnoceni vedy a vazeb uvnitr. Hlavne, ze administrativa chtece hodnotit vsechno v realnem case, aby se mohla oddavat excelove pornografii.

M. Komm 15.5.2016 19:40

Re: pricina a nasledek

IMHO to parametricke hodnoceni (pokud chapu spravne o co jde) umoznuje prilis snadno "optimalizaci" vedeckych vystupu na slabiny hodnoceni, ktera je ale pro samotne vedecke badani casto skodliva.

Petr Svoboda 15.5.2016 16:54

...

Krome znamych faktu, ktere poslednich nekolik let koluji krcskou

arealovou postou, jsem si pri cetbe clanku predevsim uvedomil, ze letos

budou senatni volby :)

Petr Svoboda 15.5.2016 16:52

Re: pricina a nasledek

Interni hodnoceni AVCR bylo o neco lepsi

nez 2. pilir, ktery je amatersky paskvil primarne plytvajici casem

hodnotitelu, ale vsadim se, ze stejne vysledky lze ziskat parametrickym

hodnocenim za zlomek nakladu. Problem CR je, ze parametricke hodnoceni,

jehoz spolehlivost v podobnych pripadech obvykle vede nad expertnim,

bylo administrativou v CR krute znasilneno a zesmesneno.

M. Komm 15.5.2016 8:29

Re: pricina a nasledek

Namisto toho je mozne detailne hodnotit napr. X nejlepsich publikaci daneho pracoviste. Takhle to funguje na AV a troufam si rict ze vyrazne lepe nez v kafemjlenku

M. Komm 15.5.2016 8:29

pricina a nasledek

Je treba se smirit s tim, ze predatori jsou "chybou v systemu" kafemlejnku, kterou prakticky neni mozne opravit. Vytvoreni autoritativniho seznamu pred. casopisu muze udelat J. Beall jako "potencialne nebezpecne casopisy", ale ne RVVI ci KHV jako podklad pro penalizovani instituci - okamzite se na ne navali hromada stiznosti a zalob a argument "xx si mysli ze tam otiskli clanek, ktery neprosel recenznim rizenim" nema sanci obstat.

Ostatne RVVI a KHV maji dlouhou historii ignorovani nedostatku v hodnoceni. Jiz pred lety D. Munich kritizoval ze jsou za odborne clanky vydavany uvodniky a nekrology s nulovym vysledkem. Co bude RVVI delat s nasim seznamem diplomek a disertacek vydanych u Lamberta? Jiz od zacatku ma KHV katastrofalni nedostatek pracovniku pro provedeni seriozniho hodnoceni. Slova o snaze zlepsit kvalitu hodnoceni tak bohuzel vyznivaji jen jako slova.

IMHO jedina cesta ven je opusteni mechanickeho prevodu publikaci na body a bodu na penize. Namisto toho je mozne detailne hodn

D. Stys 15.5.2016 6:05

Re: Hodnocení

Díky ní máme tisíce oborů a více než populace na vysokých školách studuje. Je zřejmé, že si univerzity budou muset hledat své místo ve společnosti. Co by to mělo být, pokud ne právě výzkum, co je odliší od běžných polytechnik produkujících absolventy pro průmysl a státní správu. Jaká pak role zbyde pro a státem zřízené výzkumné ústavy?

Mechanické hodnocení se ještě nevyčerpalo a nejspíš nikdy úplně nezanikne. Vyčerpaly se důvody existence některých typů výzkumných institucí a jiné se budou muset radikálně změnit. A svou vysokou hodnotu potvrdí výzkum v průmyslu, zejména v technologických společnostech. Už dnes v mnoha oborech vědci vůbec neví, co vlastně měří a jak zpracovaný signál dostávají. To je sice na jinou debatu, ale může se stát, že požadavek na čistě technické hodnocení článku vyřeší právě tento problém, podle mého v současné vědě nejzásadnější.

D. Stys 15.5.2016 6:04

Re: Hodnocení

Proto vznikly časopisy skupiny PeerJ, které si fakticky provozují vědci sami, platí se jen vstupní poplatek a přispívá „vlastní prací“ na recenzích. Navíc v instrukcích pro recenzenty je psáno, aby článek hodnotili jen z pohledu technické správnosti a nikoliv z pohledu přínosu pro obor. Přínos pro obor si člověk lehce vygooglí. Ještě radikálnějším způsobem šíření myšlenek jsou sítě sdílení publikací jako je Research Gate nebo preprintové archivy, kde se dá publikovat zcela volně.

Mechanický způsob hodnocení podle publikací a citací se docela dobře hodí na univerzity, kde vědci bádají se svými studenty, a zároveň mají ještě druhý způsob financování za výuku. Když zrovna nepublikují, také přežijí. Nechci úplně zpochybňovat roli výzkumných ústavů, ale pokud mají být exkluzívně financovány, musí to být stát, kdo řekne proč, za co je platí. A je to stát kdo je kontroluje.

Univerzity bývaly kontrolovány kvalitou absolventů, dnes je místo toho akreditační komise, která se ale moc neosvědčuje.

D. Stys 15.5.2016 6:04

Hodnocení

Každá společenská idea má svůj cyklus, po němž se její účinek vyčerpá a stane se škodlivou. Člověk jednoduše není bůh, aby dokázal zhodnotit všechny aspekty nějakého přístupu. Jednotlivé způsoby hodnocení se navíc často nehodí na všechny případy. Kriticky jedovatě a zároveň pozitivně se k problému vyjádřil prof. Jaroslav Flégr http://www.osel.cz/8817-nove-modely-vedeckeho-publikovani-svetelko-na-konci-tunelu.html . V podstatě není co dodat.

Predátorské nebo vyděračské jsou totiž prakticky všechny časopisy a v každém z nich si určitá skupina editorů obsadila rozhodovací pozice. Vydělávají na tom, že vědci jsou zahnáni do kouta nutností publikovat. Přitom vždy v historii platilo, že skutečně nové myšlenky – a dokonce i staré správné myšlenky, které momentálně nejsou v módě - se daří publikovat obtížněji než ty, které jsou momentálně v kursu. K čemu ale taková věda je?

Dnes, v době převážně elektronické komunikace, není žádný důvod, aby časopisy omezovaly počet nebo rozsah článků. Proto vznikl