První soukromá dálnice má problém. Projekt zastavil ÚOHS.

Pilotní projekt spolupráce soukromého a veřejného sektoru na stavbě a provozu dálnic zastavil antimonopolní úřad. V zahraničí jsou přitom takzvané PPP projekty velice populární.

Dálnice (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Dálnice (ilustrační foto) | foto: Shutterstock
Dálnice (ilustrační foto)

Vláda chtěla do stavby dálnic zapojit soukromníky a jako pilotní projekt vybrala úsek D4 mezi Příbramí a Pískem. Jenže ten se zásadně komplikuje a pravděpodobně se nezačne stavět ve druhé polovině příštího roku, jak se předpokládalo. Rehabilitace v zahraničí populární metody spolupráce veřejného a soukromého sektoru, známé jako PPP (Public Private Partnership), se tak nejspíš v brzké době nedočkáme.

Ministerstvo dopravy totiž nemůže pokračovat v tendru na poradce, který by mu pomohl s výběrem soukromého partnera pro stavbu a následný provoz úseku D4. Antimonopolní úřad tendr zrušil a ministerstvo proti tomu podalo 20. dubna rozklad.

„V uvedené věci byl teprve před několika dny předán spis z prvního stupně na druhý, tudíž je nutno počítat s tím, že případ musí být projednán rozkladovou komisí a poté připraveno rozhodnutí,“ uvedl Martin Švanda, mluvčí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). „Jinými slovy, bude to ještě určitou dobu, v řádu měsíců, trvat,“ dodal.

Liknavost ÚOHS?

Rozhodnutí zrušit zadávací řízení a liknavost antimonopolního úřadu kritizují profesní organizace. „Je ekonomicky nepřijatelné, aby realizace velkých projektů v řádu několika miliard korun byla odkládána pro tak banální důvody,“ říká Tomáš Janeba, prezident Asociace pro rozvoj infrastruktury, sdružující stavební firmy, banky a advokátní kanceláře. Úřad má podle něj všechny podstatné informace od letošního února.

Poukazuje i na Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který opakovaně kritizuje pomalost přípravy dopravních staveb a s tím spojené vyšší náklady. „Jedním z důvodů je i pomalost a nekonzistentnost v rozhodování institucí, jako je ÚOHS,“ dodává Janeba.

ÚOHS vadí podmínka, podle níž uchazeči museli v minulosti na podobně velkém PPP projektu spolupracovat. Je prý neférová vůči českým firmám.

ÚOHS vadí podmínka, podle níž uchazeči museli v minulosti na podobně velkém PPP projektu spolupracovat. Je prý neférová vůči českým firmám. Šéf resortu Dan Ťok (nestr. za ANO) v rozhovoru pro LN uvedl, že chce vybrat poradce, který to umí a má zkušenost s již odvedeným projektem. „Pokud se nám nepodaří přesvědčit úřad, že naše podmínka má smysl, tak raději nedělejme PPP projekt,“ uvedl.

Dle předpokladů ministerstva by měl soukromník za úsek D4 ročně od státu inkasovat zhruba 900 milionů korun. Přesnou částku ale nabídne až vítěz dvoukolového tendru.

Aby se podařilo soukromníka pro stavbu a provoz dálnice vybrat před volbami, potřebovalo by ministerstvo znát poradce už v září. Vzhledem k rychlosti ÚOHS to nemusí být reálné, ministerstvo ale zatím nechce mluvit o náhradní variantě. Tvrdí, že pro termín spuštění projektu na D4 je klíčová především majetkoprávní příprava a získání stanovisek různých úřadů pro stavební povolení. To prý běží na resortu i Ředitelství silnic a dálnic naplno bez ohledu na soutěž na poradce.

Podle mluvčího resortu Tomáše Neřolda nemohou rychlost rozhodování ÚOHS ovlivnit a ministerstvo je přesvědčeno, že kritéria pro výběr poradců nastavilo správně. „Nechceme, aby se nějaký méně kvalifikovaný poradce na tomto významném projektu učil, jak vyjednat podmínky, které potom bude muset stát dodržovat,“ vysvětluje Neřold.

Za postup ministerstva dopravy se postavila také Asociace pro rozvoj infrastruktury. „Domníváme se, že zadavatel postupoval v souladu s dobrou mezinárodní praxí, čemuž svědčí i jeho spolupráce při přípravě zadávací dokumentace se zástupci expertního týmu EPEC (European PPP Expertise Centre),“ konstatovala s tím, že se jedná o zcela transparentní a nediskriminační zadávací řízení a ministerstvo obdrželo tři konkurenční nabídky.

Poslední ve vyspělé Evropě

Asociace pro rozvoj infrastruktury poukazuje na to, že kromě Švýcarska jsme poslední zemí v západní a střední Evropě, která nedokázala postavit a spravovat jediný dálniční úsek formou PPP. Ne všechny zahraniční zkušenosti s PPP jsou ale pozitivní. Například v Maďarsku první dva takové projekty z počátku devadesátých let znamenaly pro veřejné rozpočty nemalou zátěž, protože stát musel závazky koncesionářů převzít. Na druhou stranu ale jiný, bezmála 50kilometrový úsek spojující Budapešť s maďarsko-chorvatskou hranicí byl vyhlášen PPP projektem roku 2007 regionu Evropa, střední Východ a Afrika.

V Maďarsku první dva takové projekty z počátku devadesátých let znamenaly pro veřejné rozpočty nemalou zátěž, protože stát musel závazky koncesionářů převzít.

Zatím všechny předešlé pokusy o PPP na celostátní úrovni skončily v Česku fiaskem a vyšly stát na několik miliard korun. Například projekt dálnice D3, na výstavbě jejíž části se měl též podílet soukromník, v minulosti prověřoval NKÚ a závěr jeho auditu nevyznívá příznivě.

Kontroloři prověřovali „poskytování, čerpání a použití peněžních prostředků určených na pořízení dálnice D3 včetně projektu partnerství veřejného a soukromého sektoru“ od roku 2006 do září 2010. V závěrečné zprávě pak mimo jiné NKÚ konstatuje, že příprava projektu PPP se odehrávala od roku 2003 bez podstatného výsledku a kontrolované osoby na ni vynaložily nejméně 120 milionů korun. Přesnou částku ale nelze z příslušných evidencí zjistit. Kritika NKÚ se nicméně netýkala samotné metody PPP, ale hlavně opakovaných změn projektu souvisejících s chybějící dlouhodobou dopravní strategií. Stejný problém také negativně ovlivnil i další PPP projekty jako Ústřední vojenskou nemocnici v Praze-Střešovicích. Nejprve se počítalo s výstavbou ubytovny a parkoviště, v průběhu příprav se projekt „nafoukl“ ještě o hotel a bazén a následně se zrušil úplně.

Vhodná doba pro PPP

Ministerstvo dopravy tak nyní chce pomocí 32 kilometrů dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem metodu PPP především rehabilitovat a uvést u nás konečně k životu. Slibuje si především zrychlení výstavby a vyšší kvalitu. Soukromník by totiž za komunikaci ručil dalších 25 let.

„Výhodou je rychlost stavby, ale i to, že budoucí provozovatel silnice odvede práci kvalitně a bude za dílo po dlouhou dobu zodpovědný. Sám si tedy i lépe pohlídá kvalitu.“

„Výhodou je rychlost stavby, ale i to, že budoucí provozovatel silnice odvede práci kvalitně a bude za dílo po dlouhou dobu zodpovědný. Sám si tedy i lépe pohlídá kvalitu,“ vysvětluje motivaci pro PPP projekt Tomáš Neřold z ministerstva dopravy. „Současně potřebujeme získat zkušenosti s tímto typem projektů, abychom byli připraveni na období po roce 2023, kdy již financování staveb z evropských peněz bude mnohem omezenější,“ dodává s tím, že výhodnost postupu prokázala studie proveditelnosti.

Nyní nahrává PPP projektům mimo jiné nízká cena peněz. „Stát měl dříve peníze s podstatně nižší úrokovou mírou. Privátní investice tomu nemohly konkurovat. Dnes se ale situace významně mění. Cena peněz je extrémně nízká, peněz je přetlak. Handicap, který byl dříve s PPP projekty spojený, odpadá,“ uvedl v rozhovoru pro LN Pavol Kováčik, prezident Svazu stavebních podnikatelů Slovenska a bývalý investiční ředitel tamní Národní dálniční společnosti, slovenské obdoby ŘSD.

Počet příspěvků: 1, poslední 14.7.2016 09:55 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.