Ceska Pozice

Pružnost policejního důstojníka Martince

Jaké politické krytí má vlastně odstupující ředitel protikorupční policie?

foto: © ČESKÁ POZICE, Richard Cortés, foto ČTKČeská pozice

Jako většina afér tohoto druhu, také střet vrchní pražské žalobkyně Lenky Bradáčové s ředitelem protikorupční policie Tomášem Martincem je nevyčerpatelnou studnicí spekulativních konstrukcí v takzvaném širším politickém kontextu. A tak jsme se při rozhovorech s lidmi z bezpečnostní komunity setkali i s jednou zvlášť pozoruhodnou:

Skandál má politické pozadí. Nepřehlédněte, že zatímco ODS se snaží Martince zbavit, ČSSD a Věci veřejné skřípají zuby.

Nastolená otázka tedy zní: Jaké má vlastně odstupující ředitel elitní policejní složky politické krytí? Když jsme se pokusili předběžně sondovat reakce znalců z branže na nastolenou otázku, důvěryhodný zdroj zdůraznil, že vrcholnou kariéru Tomáše Martince skutečně odstartovala ČSSD. A tak jsme se nejprve pustili do pátrání tímto směrem.

Úvodem předesíláme: Z rozhovorů se zhruba desítkou bývalých i současných detektivů a politiků nevyplynul závěr, který by potvrzoval propojení Martince se sociálním demokraty. Spíše to vypadá, že dokáže najít přízeň u politiků bez ohledu na stranickou příslušnost. Účel se nabízí: Držet se na vysokých policejních postech. Zaznamenali jsme dokonce tvrzení, že Martincova nečekaná rezignace není důkazem ničeho jiného, než že se mu naskytla výhodnější kariérní alternativa. Policejní prezident Martin Červíček s ním ostatně ve vedoucích policejních místech počítá nadále. V nedělním pořadu Otázky Václava Moravce uvedl, že by uvítal, kdyby Martinec pracoval v analytickém centru Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování.

Martinec na dotazy, jež se týkaly jeho politických konexí, nereagoval, musíme se tedy obejít bez jeho pohledu.

Vztah k ČSSD? Bez důkazů!

Z důvěryhodného zdroje se ČESKÁ POZICE dozvěděla, že Martince údajně podporoval exministr vnitra Stanislav Gross a jeho spolupracovník Zdeněk Doležal (ten, který později proslul v kauze „pět na stole v českých“). Prý Martincovi pomohli, aby se z řadového detektiva v Národní protidrogové centrále po roce 2004 vyšvihl na pozici náměstka ředitele ve Finanční policii (FIPO). Snažili jsme se tuto informaci ověřit. Gross na dotaz nereagoval, Doležala se nám kontaktovat nepodařilo.

Zdroj ČESKÉ POZICE upozorňuje, že u Martince se brzy začala projevovat touha po rychlém kariérním růstu

Ani současní aktivní politici sociální demokracie vztah Martinec-ČSSD nepotvrzují. „S panem Martincem jsem se viděl jednou, a to za přítomnosti ministra vnitra Jana Kubiceho. O žádných vazbách na ČSSD nevím,“ řekl ČESKÉ POZICI stínový ministr vnitra sociální demokracie Jeroným Tejc, jenž ovšem považuje výsledky Martincovy práce za dobré. O kontaktech na ČSSD nic neví ani František Bublan, bývalý ministr vnitra a nynější sociálnědemokratický senátor.

Lidé, kteří s Martincem spolupracovali, vidí start jeho kariéry v poněkud jiných rysech. „Finanční policie vznikala na zelené louce a tehdejší vedení útvaru mělo volné ruce ve výběru lidí, kteří tam pracovali. Martincovi se povedlo postavit expozituru v Brně, která dosahovala velmi dobrých výsledků,“ uvedl důvěryhodný zdroj, jenž si vzhledem k současnému postavení nepřál být jmenován. Upozornil však na skutečnost, že se u Martince zhruba po roce ve funkci náměstka začala projevovat touha po rychlém kariérním růstu a práce šla poněkud stranou: „Ve funkci náměstka ředitele FIPO začal mít přemrštěné nároky na povyšování a finanční odměny a zajímal se především o svoji budoucnost.“

Vztah k ODS? Jen jedna schůzka

Po nástupu Ivana Langera prý Martinec správně vytušil, že původní cíle Finanční policie nejsou jaksi v kurzu

Martincova snaha držet se na vysokých policejních postech se projevila po nástupu Ivana Langera (ODS) do funkce ministra vnitra v září 2006. Langer se rozhodl Finanční policii zrušit. Důvěryhodný zdroj vzpomíná, že Martinec tehdy správně vytušil, že původní cíle FIPO nejsou jaksi v kurzu. Ačkoli se dle našich informací na budování FIPO aktivně podílel, s příchodem nového vedení ministerstva postoj změnil.

Důležitá aktivita FIPO, a to problematika praní špinavých peněz a vyhledávání a dokumentace výnosů z trestné činnosti, měla být podle původních plánů převedena na protikorupční policii. Jenže při převodu se tato agenda jaksi vytratila. I tak se po zrušení FIPO v únoru 2007 stal Martinec náměstkem ředitelky protikorupční policie.

(Až dnes se dle vládní strategie boje s korupcíse vznikem „specializovaného pracoviště na vyhledávání a zajišťování výnosů z trestné činnosti a jejich legalizace“ v protikorupčním útvaru znovu počítá.)

Martincův zájem o vysoké posty se zakrátko projevil při výběru pražského krajského policejního ředitele. To bylo v roce 2008. Tehdy se Martinec sešel s pražským primátorem Pavlem Bémem (ODS), který ho podporoval. Za setkání si vysloužil značnou kritiku, pražským ředitelem se však stal Martin Červíček, favorit ministra Langera. Připomeňme, že Langer v té době podporoval premiéra Mirka Topolánka, který měl s Bémem otevřený konflikt.

Vztah k VV? Jedna údajná schůzka

Z pozice náměstka protikorupční policie Martinec odešel v roce 2009. Nastoupil jako náměstek krajského ředitele pro službu kriminální policie v Jihlavě. Jaké bylo pozadí tohoto přestupu? „Neplnil si svoje povinnosti a nemluvil vždy pravdu na svoji obhajobu neplnění úkolů, bližší by věděl pan Vrba,“ řekl ČESKÉ POZICI loni Martincův nadřízený, bývalý náměstek policejního prezidenta Jiří Houba.

Bývalý šéf protikorupční policie Libor Vrba přišel na post ředitele v únoru 2009. Stalo se tak po zhruba dvouměsíčním období, kdy útvar vedl jako pověřený ředitel Martinec. Vrba nám k tomu loni řekl: „Při výkonu funkce ředitele jsem zjistil množství různých zvláštností týkajících se řízení útvaru. Pokud se jednalo o možné porušení zákona, postupoval jsem tak, jak tento ukládá.“

Minulý týden se na webu iHNed.cz objevila zpráva, že Vrba na Martince chystá trestní oznámení. Loni si Martinec stěžoval, že bývalé vedení útvaru (s Vrbou coby ředitelem protikorupční policie — pozn. red.) záměrně zdržovalo vyšetřování v kauze Opencard. Jenže Generální inspekce bezpečnostních sborů tuto verzi nepotvrdila. Vrba se chce nyní bránit u soudu kvůli pomluvě.

Měl na Martincově jmenování do čela protikorupční policie zájem Vít Bárta?

Jak se tedy stalo, že Martinec o dva roky později „přistál“ na Vrbově místě? Oficiální Martincovo vyjádření zní: „V březnu 2011 mne policejní prezident oslovil, zda bych neřídil protikorupční policii, což se stalo.“ Prezidentem policie byl v té době Petr Lessy; stal se jím po nástupu tehdejšího předsedy Věcí veřejných Radka Johna do funkce ministra vnitra.

Jenže o něco dříve než v březnu 2011 se dle několika zdrojů ČESKÉ POZICE odehrála schůzka mezi tehdejším policejním prezidentem Petrem Lessym a neformálním lídrem Věcí veřejných Vítem Bártou. Z úst Bárty tehdy údajně zaznělo, že po Vrbovi, jenž odešel v únoru 2011, musí na funkci ředitele protikorupční policie přijít právě Martinec.

Zatímco Bárta na dotaz ČESKÉ POZICE neodpověděl, bývalý policejní prezident Lessy, kterého do funkce jmenoval předseda Věcí veřejných a ministr vnitra Radek John, se od možného politického vlivu distancuje: „Tomáš Martinec je můj produkt. Poznal jsem ho, když jsem sloužil v Brně a on byl v Jihlavě. Potkávali jsme se při pracovních příležitostech a považoval jsem ho za kvalitního odborníka, navíc měl zkušenost z Finanční policie, což jsem potřeboval. S Vítem Bártou jsem se setkával kvůli problematice mýtného, Martince dle mě tehdy ani neznal. Nikdo na mě kvůli jeho jmenováním netlačil.“

Pragmatický ústup?

Ač se tedy kolem osoby Tomáše Martince rojí několik politických konstrukcí, nelze hodnověrně označit jeho politické krytí, či naopak ztrátu politické podpory. Ani z toho usuzovat na politické pozadí konfliktu s Lenkou Bradáčovou. Jeho rezignaci lze přesto vysvětlit v politickém kontextu, ale zároveň s přihlédnutím k Martincovým osobním zájmům.

Jako starý mazák si Martinec s policejním prezidentem dokázal vyjednat důstojnou ústupovou funkc

Dle znalců policejních poměrů, s nimiž ČESKÁ POZICE hovořila, si Martinec zřejmě uvědomil, že mu současná politická konstelace nehraje do karet — ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) i ministr vnitra Jan Kubice (nestraník) se postavili za Lenku Bradáčovou —, a raději proto volil ústup. Jenže jako starý mazák si s policejním prezidentem dokázal vyjednat důstojnou ústupovou funkci. Dokud však nebudeme znát výsledky šetření, které nařídil policejní prezident Červíček, můžeme jen spekulovat.

Zajímavý pohled na Martincův odchod nabídl Petr Lessy, jenž byl z funkce odvolán kvůli údajné výrobě „kompra“ na své kolegy loni v srpnu: „Víte, proč Tomáš odstoupil? Protože nechtěl dopadnout jako já. Policista je v běžném občanském životě právně omezen, a proto počítá s nějakou tou rentou a odchodným. Nechce být dehonestován kriminalizací své osoby. To mi řekl nejen Tomáš Martinec, ale i další policisté. Dostali signál, že když nebudou poslouchat, dopadnou jako Lessy.“

Že by tedy opravdu za odchodem Martince byl jen zájem o rentu a odchodné?

zpět na článek


© 2021 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.