Provoz mýta v poločase: problémy hlavně na straně státu

Správa mýtného systému se ministerstvu dopravy dle NKÚ moc nedaří, například vymáhání pohledávek odstartovali úředníci s tříletým zpožděním.

Systém elektronického mýta v současnosti podle nejnovější zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) spotřebuje asi polovinu toho, co vydělá. Celkem v letech 2007 až 2011 vydělal 31,3 miliardy korun, ale 15,6 miliardy byly náklady na straně dodavatele.

Ředitel firmy Kapsch Karel Feix však obratem označil hodnocení nákladovosti v polovině trvání kontraktu za zavádějící. „V prvních letech situaci logicky ovlivňují primární náklady, které je nutné vynaložit na výstavbu každého takového systému. Původní kontrakt na dodávku a desetiletý provoz mýtného systému zněl na 18,5 miliardy korun bez DPH. Podle stávajících odhadů stát do roku 2017 vybere cca 85 miliard korun,“ uvádí Feix. Pokud by vše dopadlo podle tohoto předpokladu, snížila by se nákladovost asi na 21 procent, což je přesně v polovině původních odhadů ministerstva dopravy.

Zároveň je však již nyní jisté, že suma pro Kapsch bude o dvě až tři miliardy vyšší, a to kvůli nákupu dodatečných palubních jednotek. Vina je ale na státu, který podhodnotil počet vozidel, jež se do systému zaregistrují. Bylo tudíž nutné už několikrát pořizovat další palubní jednotky a související služby. Ve výsledku by tedy suma pro Kapsch měla za deset let kontraktu vzrůst na 24 až 25 miliard korun včetně daně z přidané hodnoty. 

Ve výsledku by suma pro Kapsch měla za deset let kontraktu vzrůst na 24 až 25 miliard korun včetně DPHZ dosavadních výsledků výběru mýta plyne, že tento scénář není nereálný. Zpráva NKÚ totiž (aniž by na to úřad upozornil) uvádí nákladové položky včetně DPH, což způsobuje značný interpretační chaos. Náklady dodavatele v polovině kontraktu dosáhly 15 miliard korun včetně DPH a celkem má Kapsch za deset let kontraktu obdržet 24 až 25 miliard. Dále je třeba vzít v potaz, že investiční náklady jsou již učiněny a ty provozní se podle odhadů firmy Kapsch budou pohybovat kolem dvou miliard ročně. Pokud jsou tyto odhady správné, úhrada pro Kapsch vyjde podle odhadu. 

Faktor politika

Na výslednou nákladovost projektu však bude mít kromě nákladů firmy Kapsch vliv ještě jeden podstatný faktor – rozhodování politiků. Ti totiž zásadně ovlivňují, jak vysoké mýto budou platit různé skupiny dopravců. A pokud stát vymyslí příliš mnoho různých výjimek, může vybraná částka klesnout a poslat nákladovost vysoko nad zmíněných 21 procent.

Příkladem takového politického rozhodnutí je nezvýšení sazeb pro vozidla v emisní třídě Euro V a vyšší, aby byli dopravci motivováni k obnově vozového parku. Tato motivace se zřejmě zdařila, protože podíl vozidel z emisní třídy Euro V na celkovém počtu transakcí stoupl z 23,1 procenta v roce 2010 na 43,1 procenta v roce 2012 a všechny ostatní emisní třídy zaznamenaly pokles. Důsledkem pro státní pokladnu však je, že ačkoli se sazby mýta v ostatních emisních třídách zvedly o čtvrtinu, nárůst inkasa tomu neodpovídá. Obdobným příkladem je stanovení zvláštních (a nižších) sazeb pro autobusy.

Ředitelství silnic a dálnic začalo s vymáháním nedoplatků mýtného a dalších pohledávek až s tříletým zpožděnímCo se týče smluvních vztahů mezi státem a Kapschem, upozornil NKÚ na to, že smlouva mezi je pro stát nevýhodná. Dodavatel totiž zatím pokaždé splnil podmínky pro obdržení odměny a v letech 2007 až 2011 si tak na odměnách přišel na 755,2 milionu korun. „Smlouva ale stanovuje nejen motivační 50procentní bonus z nadvýběru nad auditovaných 95 procent účinnosti, ale také stoprocentní malus pro provozovatele v případě, že by předepsanou míru účinnosti neudržel. U bonusu tedy platí, že je vyšší, jen když Kapsch pro stát vybere více peněz,“ dodává mluvčí firmy Kapsch David Šimoník.

Další problémy, na které NKÚ upozornil, se týkají spíše státu a jeho institucí. Ředitelství silnic a dálnic, které je provozovatelem mýtného systému, například podle kontrolorů začalo s vymáháním nedoplatků a dalších pohledávek až s tříletým zpožděním. Navíc si na tuto agendu, kterou jiné státní organizace zvládají vlastními silami, najalo externí právní kancelář, které za sledované období zaplatilo 56,88 milionu korun. Kancelář přitom vymohla pohledávky za 18,27 milionu, což znamená, že na jednu vynaloženou korunu byl výnos 32 haléřů.

Počet příspěvků: 1, poslední 14.5.2013 06:16 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.