Proti porušení zákona je třeba bojovat v souladu s právním státem

„Pokaždé, když se v Česku vyhlašoval nouzový stav nebo s ním související opatření, zasedal parlament a vedla se otevřená politická debata. Vláda byla pod tlakem veřejnosti i opozice, aby korigovala své záměry. To na Slovensku nenastalo,“ říká v rozhovoru Peter Weiss, bývalý velvyslanec Slovenska v Praze.

Gabriel Sedlák 16.11.2020
Peter Weiss, bývalý slovenský velvyslanec v Praze. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Peter Weiss, bývalý slovenský velvyslanec v Praze. | foto: Deník.cz
Peter Weiss, bývalý slovenský velvyslanec v Praze.

Minulý měsíc předal slovenskou ambasádu v Praze svému nástupci Rastislavu Káčerovi a dnes už je zpátky doma v Bratislavě. Kdysi velmi viditelný slovenský levicový politik Peter Weiss, jenž ukončil své působení v diplomacii, dostal nedávno od českého prezidenta Zemana medaili Za zásluhy. Odchází sice do důchodu, ne však zahálet. Už se prý těší, jak se pustí do psaní svých pamětí.

V rozhovoru pak říká: „Zápas za slušné Slovensko by se měl vést slušným jazykem a slušnými metodami. Zápas za spravedlivější Slovensko by měl být veden ve striktním souladu s ústavou a principy právního státu. Pokud někdo získal moc v podobě pohodlné ústavní většiny v parlamentu na základě kritiky postupů předchozích vlád, měl by se vyvarovat opakování týchž postupů.“

LIDOVÉ NOVINY: Zúčastnil jste se celoplošného testování na koronavirus, přestože jste jako starší 65 let nemusel?

Chráníme se především tím, že podporujeme svou imunitu, přičemž nemáme žádné nemoci. To vidím jako hlavní cestu, jak bojovat s virem. A říkám upřímně, že dobrovolnost se změnila v až existenční nátlak na lidi. Proti takovému přístupu se ve mně všechno vzbouřilo.

WEISS: Testování jsme se s manželkou nezúčastnili, protože na základě stanoviska odborníků jsme dospěli k názoru, že testy nejsou spolehlivé – celostátní testování nemusí mít smysl, který se mu připisuje. Chráníme se především tím, že podporujeme svou imunitu, přičemž nemáme žádné nemoci.

To vidím jako hlavní cestu, jak bojovat s virem. A říkám upřímně, že dobrovolnost se změnila v až existenční nátlak na lidi: „Musíte se nechat otestovat, jinak přijdete o práci, budete si muset platit sociální a zdravotní pojištění.“ Proti takovému přístupu se ve mně všechno vzbouřilo.

LIDOVÉ NOVINY: Takže bližší než současná pravicová vláda vám v této věci byla prezidentka Zuzana Čaputová, která se před celoplošným testováním netajila pochybnostmi?

WEISS: Tento nedostatečně připravený experiment zachránily organizační schopností, nasazením především samosprávy, jimž dosud nebyly uhrazeny náklady, které měly se zvládnutím první vlny pandemie na jaře.

LIDOVÉ NOVINY: Vládě premiéra Igora Matoviče byste tedy za tuto akci nejlepší známku nedal.

Den před testováním všechny lékařské organizace, renomovaní odborníci, kteří stáli na tiskovce vedle prezidentky, varovali před některými nedomyšlenostmi testování. A pak jsem slyšel jednoho ministra, že nerespektování názoru odborníků je součástí demokracie. Takže ze všech těchto důvodů, ale zejména proto, že mnozí lidé se cítili ponížení, uražení, jsem se nešel testovat. Při akci, která zasáhne celou společnost, mi chyběla elementární snaha o celospolečenský konsenzus.

WEISS: Jsme s manželkou v karanténě, maximálně jdu ven se psem a nakoupit základní potraviny. Tím chráním sebe i spoluobčany mnohem víc, než kdybych šel někam do fronty a byl v kontaktu s velkým počtem lidí. Navíc je evidentní, že testy nemají spolehlivou výpovědní hodnotu. Propustku na svobodu, abych citoval premiéra, dostali lidé, u nichž je ve velkém procentu pravděpodobné, že i když jim test vyšel negativní, mohou být pozitivní. Boj s pandemií se dosud vedl tak, jako by rozhodovala jen odbornost.

Vláda jako by přijímala rozhodnutí odborníků. A den před testováním všechny lékařské organizace, renomovaní odborníci, kteří stáli na tiskovce vedle prezidentky, varovali před některými nedomyšlenostmi testování. A pak jsem slyšel jednoho ministra, že nerespektování názoru odborníků je součástí demokracie. Takže ze všech těchto důvodů, ale zejména proto, že mnozí lidé se cítili ponížení, uražení, jsem se nešel testovat. Při akci, která zasáhne celou společnost, mi chyběla elementární snaha o celospolečenský konsenzus.

LIDOVÉ NOVINY: Máte pocit, že se český občan s ohledem na opatření své vlády může cítit líp než ten slovenský?

WEISS: Pokaždé, když se v Česku vyhlašoval nouzový stav nebo s ním související opatření, zasedal parlament a vedla se otevřená politická debata. Vláda byla pod tlakem veřejnosti i opozice, aby korigovala své záměry. To na Slovensku nenastalo.

Citlivost občanské společnosti i institucí k tomu, aby se i v době nouzového stavu, v atmosféře nejistoty, ohrožení, postupovalo přísně v souladu s principy právního státu, byla v Česku velmi silná. Vláda to respektovala. A to na Slovensku dnes nevidím.

Obvodní soud v Praze přijal rozhodnutí, na jehož základě vláda musela změnit celou strategii přijímání opatření proti koronaviru, protože ministerstvo zdravotnictví při vydávání rozhodnutí překročilo své pravomoci. Citlivost občanské společnosti i institucí k tomu, aby se i v době nouzového stavu, v atmosféře nejistoty, ohrožení, postupovalo přísně v souladu s principy právního státu, byla v Česku velmi silná. Vláda to respektovala. A to na Slovensku dnes nevidím.

LIDOVÉ NOVINY: Česko bylo léta ve většině oblastí před Slovenskem, v uplynulých letech začalo být úspěšné i Slovensko. Řada Čechů ho ale odmítá vnímat jako vzor, když vidí vraždu investigativního novináře nebo nejnověji zadržení speciálního prokurátora či bývalého policejního prezidenta. Problematizují tyto věci Slovensko v zahraničí oprávněně?

WEISS: Vražda byla hrozná událost, otřásla Slovenskem, změnila jeho politickou mapu i image v zahraničí. Není však vhodné dělat na základě jednoho takového činu generalizace, že naše země je mafiánský stát. Považuji za zásadní, aby se proti projevům porušení zákona bojovalo v souladu s principy právního státu. Vede mě k tomu i česká zkušenost. Vzpomeňte na očekávání, jež v české společnosti vzbudilo spektakulární zatýkání na Úřadu vlády, kdy v jejím čele stál premiér Nečas, a co přinesla soudní pojednávání.

Politické vnímání nemusí být v souladu s tím právním. Také v Česku byli zatčení a odsouzení soudci, kázeňsky potrestaní státní zástupci, a považuji to za velmi správné. I v Česku je hospodářská kriminalita, i tam dochází k propojení politiky a byznysu. Mohl bych mluvit o událostech, jež jsou srovnatelné se skandály na Slovensku. Důraz na dodržování principů právního státu je však v Česku momentálně silnější než na Slovensku.

Vražda investigativního novináře byla hrozná událost, otřásla Slovenskem, změnila jeho politickou mapu i image v zahraničí. Není však vhodné dělat na základě jednoho takového činu generalizace, že naše země je mafiánský stát.

Pak jsem si všiml, že po období, kdy Slovensko začalo silně hospodářsky růst a přibližovat se, pokud jde o HDP, k průměru Evropské unie a dobíhat i Česko, nastal v uplynulých letech zlom a průměr českého HDP je vůči unijnímu HDP asi 93 procent, zatímco Slovensko začalo stagnovat.

Dosáhnout v tomto ukazateli zvrat a přijít s novou strategií, jež umožní dobíhat Evropu, je obrovský celonárodní úkol. A to je otázka využití obrovských zdrojů, které teď přijdou z EU. A také na tom by měl být celonárodní konsenzus, který však zatím absentuje.

LIDOVÉ NOVINY: S expremiérem Robertem Ficem jste bývali spolustraníci. Tento nepochybně úspěšný politik po vraždě Jána Kuciaka a jeho snoubenky musel rezignovat. Způsobil si to sám?

WEISS: Když jste v politice dlouho, lidé z toho začínají být unavení, pamatují si všechny vaše průšvihy a leccos se na vás nalepí. Za něco si můžete sám chybnými rozhodnutími, špatným odhadem situace a výběrem spolupracovníků, lidí, s nimiž se setkáváte a kteří jsou namočeni v nějakých skandálech, a pak jsou věci, které na vás nahází političtí protivníci nebo žurnalisté. A po tolika letech už to nelze osprchovat.

Politické vnímání nemusí být v souladu s tím právním. Také v Česku byli zatčení a odsouzení soudci, kázeňsky potrestaní státní zástupci, a považuji to za velmi správné. I v Česku je hospodářská kriminalita, i tam dochází k propojení politiky a byznysu. Mohl bych mluvit o událostech, jež jsou srovnatelné se skandály na Slovensku. Důraz na dodržování principů právního státu je však v Česku momentálně silnější než na Slovensku.

A to se stalo Robertu Ficovi. A to, že se za jeho vlády stala ta příšerná věc – vražda dvou mladých lidí, a že nevyužil možnosti, které jako šéf výkonné moci měl, aby eliminoval některé nezdravé tendence v justici, v oblasti propojení politické a ekonomické moci, to všechno se mu po této vraždě sečetlo.

LIDOVÉ NOVINY: Kritika zmíněných nezdravých tendencí přinesla úspěch bývalým opozičním stranám, které po únorových volbách sestavily novou vládu. Může jejich snaha vytvořit ze Slovenska, zjednodušeně řečeno, slušnější zemi uspět?

WEISS: Zápas za slušné Slovensko by se měl vést slušným jazykem a slušnými metodami. Zápas za spravedlivější Slovensko by měl být veden ve striktním souladu s ústavou a principy právního státu. Pokud někdo získal moc v podobě pohodlné ústavní většiny v parlamentu na základě kritiky postupů předchozích vlád, měl by se vyvarovat opakování týchž postupů. Myslím tím především způsob, jímž se přes neznámou zprostředkovatelskou firmu nakoupily antigenní testy.

Ruší mě vulgárnost v politice nositelů moci, používání expresivního, urážlivého slovníku, protože to demoralizuje celou společnost a vyvolává nenávist. V době, kdy je společnost znejistěná a nervózní kvůli koronaviru, je to obzvlášť nevhodné. Místo urážení nositelů jiných názorů, zejména odborných názorů na způsob boje s pandemií, bych čekal maximální úsilí o svobodnou odbornou diskusi, a ne bohorovné nálepkování.

Po období, kdy Slovensko začalo silně hospodářsky růst a přibližovat se, pokud jde o HDP, k průměru Evropské unie a dobíhat i Česko, nastal v uplynulých letech zlom a průměr českého HDP je vůči unijnímu HDP asi 93 procent, zatímco Slovensko začalo stagnovat.

V takové důležité věci, jako je celoplošné testování, měla vláda vyjít z politických zákopů, svolat parlament, iniciovat alespoň na nějaký čas politickou dohodu, která umožní zachovat při tom testování jednotu společnosti. Obávám se, že testování jen prohloubilo rozdělení slovenské společnosti a rozjitřilo ji.

LIDOVÉ NOVINY: Nedávno jste od českého prezidenta Miloše Zemana dostal medaili Za zásluhy. Co to pro vás znamená?

WEISS: Vyznamenání si nesmírně vážím, obzvlášť proto, že při jeho zdůvodnění se nezmiňovalo jen moje působení jako slovenského velvyslance v Česku, ale také celá moje politická dráha. To, že se mi podařilo s mými kolegy, přáteli transformovat Komunistickou stranu Slovenska na Stranu demokratické levice.

Na stranu sociálnědemokratického typu, která pozitivně ovlivnila podobu slovenské ústavy, prosadila den vypuknutí Slovenského národního povstání za státní svátek, byla dvakrát ve vládě široké koalice a v podstatě do velké míry odstranila ve slovenské společnosti obavu, kterou v Česku stále vidím, že by se kvůli komunistické straně mohly vrátit některé praktiky z minulosti.

Když jste v politice dlouho, lidé z toho začínají být unavení, pamatují si všechny vaše průšvihy a leccos se na vás nalepí. Za něco si můžete sám chybnými rozhodnutími, špatným odhadem situace a výběrem spolupracovníků, lidí, s nimiž se setkáváte a kteří jsou namočeni v nějakých skandálech, a pak jsou věci, které na vás nahází političtí protivníci nebo žurnalisté. A po tolika letech už to nelze osprchovat. A to se stalo Robertu Ficovi.

Čeští přátelé mi nedávno připomněli, že když jsem na bohumínském sjezdu ČSSD v roce 1995 vystoupil, sklidil jsem standing ovation. Tedy na tomtéž sjezdu, na kterém si ČSSD zakázala spolupráci s KSČM. To bylo jedno z největších politických ocenění, jehož se mi kdy dostalo. Šlo o uznání politiky naší SDĽ od třetí nejstarší sociální demokracie v Evropě.

LIDOVÉ NOVINY: Je dnes také KSČM moderní levicovou stranou, nebo dosud vidíte rozdíly mezi touto stranou a řekněme vaší někdejší SDĽ?

WEISS: Mezi KSČM a SDĽ byly zásadní programové a ideologické rozdíly. To byl také jeden z důvodů, proč jsme v roce 1992 zrušili federaci těchto dvou stran. KSČM se nadále držela mnoha z principů, které se uplatňovaly ve staré KSČ. Pro mne bylo nepochopitelné, když jsem slyšel – tenkrát i dnes – omluvná slova pro justiční vraždu Milady Horákové a podobné věci.

S tím jsme se vypořádali na začátku devadesátých let, a proto jsem také pravidelně chodil na všechny panychidy za oběti politických represí. Současně je ale třeba říct, že dnešní KSČM už není tou KSČM, jíž byla v devadesátých letech. Neviděl jsem v jejím vystupování protidemokratické tendence ani protidemokratický program.

Pro mne bylo důležité vytvořit stranu, která bude schopná nejen získat důvěru lidí, ale také udělat něco užitečného pro svou zemi. A to je základní rozdíl mezi SDĽ a KSČM. Ta byla připuštěna k podpoře vlády až po bezmála 30 letech. My jsme byli ve dvou vládách široké koalice, které zachraňovaly Slovensko před mezinárodní izolací.

LIDOVÉ NOVINY: Při zmíněných pietních vzpomínkách na oběti politických procesů jste se ale jako velvyslanec setkal s nevolí některých jejích účastníků. Měl jste pocit, že po 30 letech by už mohli být velkorysejší?

Ruší mě vulgárnost v politice nositelů moci, používání expresivního, urážlivého slovníku, protože to demoralizuje celou společnost a vyvolává nenávist. V době, kdy je společnost znejistěná a nervózní kvůli koronaviru, je to obzvlášť nevhodné. Místo urážení nositelů jiných názorů, zejména odborných názorů na způsob boje s pandemií, bych čekal maximální úsilí o svobodnou odbornou diskusi, a ne bohorovné nálepkování.

WEISS: Stalo se to v roce 2018, kdy do Ďáblic i na Pankrác přišla velké delegace slovenských politických vězňů. A na obou místech jsem zaslechl pískání. Zástupce české konfederace politických vězňů se mě na Pankráci zeptal, zda chci promluvit. Řekl jsem: samozřejmě. A po mém vystoupení se ozval potlesk, o němž už tisk nepsal, a někteří z bývalých vězňů přišli za mnou a omlouvali se mi, že jejich druhové pískali. Tu nevoli některých jsem vnímal jako součást jejich vzpomínání na své zničené životy.

Těmto lidem jsem nikdy nezazlíval, že mají výhrady k členům bývalé komunistické strany, protože bych nechtěl být v jejich kůži ani jejich rodin. Vadilo mi, když proti mně z antikomunistických pozic vystupovali bývalí komunisté a absolventi Večerní univerzity marxismu-leninismu. Takže pro mne ten zážitek z Pankráce patří k nejskvělejším momentům mého působení v Česku, protože vysloužit si potlesk od lidí s takovým osudem, je možná stejné vyznamenání, jakého se mi dostalo na bohumínském sjezdu ČSSD.

Peter Weiss, politik a diplomat (68)

  • V letech 1975 až 1989 pracoval v Ústavu marxismu-leninismu ústředního výboru slovenských komunistů.
  • Zviditelnil se v listopadových dnech roku 1989, kdy jako jeden z mála komunistů byl ochotný diskutovat s odpůrci režimu. Po revoluci se stal předsedou KSS a stal se jedním z iniciátorů její transformace na Stranu demokratické levice. Ta byla v 90. letech ve dvou koaličních vládách.
  • V letech 1992 až 1994 byl místopředsedou slovenského parlamentu.
  • Po odchodu z politiky sloužil ve slovenské diplomacii. Od roku 2009 byl velvyslancem SR v Maďarsku, odkud se v roce 2013 přesunul do Prahy.
  • Je podruhé ženatý.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.

Autor

Gabriel Sedlák

Gabriel Sedlák. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Další autorovy články