Prospěch vakcinace převyšuje její rizika i u autoimunitních onemocnění

V Česku je osob s autoimunitními onemocněními, jako je diabetes I. typu či roztroušená skleróza, okolo pěti procent populace, celkem asi 500 tisíc. Dle expertů pro ně proti covidu-19 existuje jediná rada: před očkováním se poradit se svým specialistou. Ten posoudí, zda a kdy se nechat očkovat. Případně, jak upravit probíhající léčbu.

Zdravotnice očkuje klientku v očkovacím centru ve sportovní hale v Říčanech u... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Zdravotnice očkuje klientku v očkovacím centru ve sportovní hale v Říčanech u... | foto: ČTK
Zdravotnice očkuje klientku v očkovacím centru ve sportovní hale v Říčanech u...

Třicetiletý Marek trpí Crohnovou chorobou, chronickým zánětem střeva. Jde o autoimunitní onemocnění, kdy organismus napadá vlastní buňky. Léčen je imunosupresivy, léky potlačujícími imunitní reakce. Proto měl původně mít nepatrnou přednost v očkování proti onemocnění covid-19. Nakonec je ale hlavním kritériem očkování věk, tudíž si musí počkat. Výjimku mu sice může udělit jeho praktický lékař a vzít ho na injekci dřív, ale i on v tom prý trochu tápe.

Oficiálně může praktik očkovat pacienta mladšího 70 let, je-li jeho život ohrožen, masová vakcinace mladších ročníků se však nečeká. Jestli se však nechá očkovat a případně jakou vakcínou, zatím Marek neví. Informace se totiž různí. A jednotní nejsou ani odborníci. „Bojím se, že se mi po očkování nemoc zhorší. Jenže to se mi může stát i po prodělání covidu. Ať se rozhodnu jakkoli, je to risk. Volím mezi dvěma zly, záruku nikde nedostanu,“ řekl Marek.

Spíše otázka účinnosti

Podobně je na tom 42letá Alena, které byla nedávno diagnostikována revmatoidní artritida, autoimunitní onemocnění napadající klouby. „Jsem učitelka a ve škole již zjišťovali, zda se necháme očkovat proti covidu. Podstupuji ale biologickou léčbu a nevím, je-li pro mne očkování vhodné,“ svěřila se.

Autoimunitní onemocnění není důvod, aby si člověk myslel, že nemůže být očkován. A obavy z toho, že to rozjede chorobu? Tu to nerozjede. Covid je pro ně horší, ten jejich chorobu rozjede úplně. Spíš je tu otázka, jestli pro ně vakcína bude účinná.

Dle významného virologa, který nechtěl být jmenován, je očkování lidí s autoimunitami riskantní: „Nedoporučoval bych očkovat lidi s autoimunitním onemocněním, může to zhoršit jejich situaci. Zejména pokud by se naočkovali v akutní fázi nemoci. Celé to ale musí posoudit jejich ošetřující lékař.“ Jinak se na problém dívá Ladislav Machala, infekcionista z Nemocnice na Bulovce.

„Autoimunitní onemocnění není důvod, aby si člověk myslel, že nemůže být očkován. A obavy z toho, že to rozjede chorobu? Tu to nerozjede. Covid je pro ně horší, ten jejich chorobu rozjede úplně. Spíš je tu otázka, jestli pro ně vakcína bude účinná. Tedy možná nezabere, ale neuškodí,“ uvedl s tím, že je nutné očkovat v době remise choroby.

O možné snížené účinnosti vakcinace mluví i Česká společnost alergologie a klinické imunologie (ČSAKI), předpokládaný prospěch vakcinace však výrazně převyšuje její možná rizika, stojí v jejím oficiálním stanovisku k očkování. Podle Aleny Šedivé, primářky Ústavu imunologie 2. Lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice v Motole, už očkování lidí s autoimunitními chorobami běží mezi zdravotníky a seniory. „Každý případ je individuální, zejména u těchto kategorií a u moderních léků zasahujících imunitu,“ sdělila.

Bezpečné vakcíny

Otazníky se objevují také v souvislosti s typem vakcíny, jíž by měli být pacienti očkovaní. Dle jedné skupiny expertů není vhodné očkovat je adenovirovými vakcínami, mezi něž spadá například látka od společnosti AstraZeneca, ruská vakcína Sputnik V či vakcína od firmy Johnson & Johnson. Podle nejmenovaného experta by problematická mohla být i očkovací látka americké společnosti Novavax.

Nejlepší volbou jsou dle něho vakcíny od společností Pfizer a Moderna vyrobené na bázi RNA, tedy ribonukleové kyseliny. V té je zakódovaná genetická informace pro takzvaný spike protein koronaviru. Lze si jej představit jako hroty na povrchu viru, jež mu umožňují proniknout do hostitelské buňky. Po očkování si buňky tento protein samy vytvoří. Imunitnímu systému se jeví jako infikované a tělo na ně zareaguje bezpečnou imunitní odpovědí. RNA v tomto typu vakcíny tedy obsahuje část „návodu“ z viru SARS-CoV-2.

Lidé si nemohou vybrat, kterým typem vakcíny budou naočkováni. Dotyční budou očkováni vakcínou, která je dostupná v příslušném očkovacím místě, přičemž očkování je dobrovolné, a především, všechny registrované vakcíny jsou bezpečné a účinné. Aplikace jakékoliv vakcíny je cestou k prevenci vážného či dokonce smrtelného průběhu covid-19.

Výhodou RNA vakcín je jejich rychlý vývoj a vysoká účinnost. „Nevím ale o tom, že by AstraZeneca nebyla z nějakých důvodů vhodná pro pacienty s autoimunitními chorobami. Pouze lze uvažovat o kontraindikaci u chorob, kde by zřejmě v budoucnu byla možná genová terapie. Ale pokud vím, žádná genová terapie u autoimunit, kandidátem by byl například diabetes I. typu, zatím není v dohlednu,“ řekla Jiřina Bartůňková, přednostka Ústavu imunologie 2. LF UK a FN Motol.

Podle ní je vhodné, aby se lidé s autoimunitami očkovali, zejména pak pokud jde o imunodeficitní pacienty. „O očkování rizikových skupin usilujeme už od začátku, zatím jsme nebyli úspěšní,“ dodala. Lidé si nemohou vybrat, kterým typem vakcíny budou naočkováni.

„Dotyční budou očkováni vakcínou, která je dostupná v příslušném očkovacím místě. Podotýkám, že očkování je dobrovolné, a především, že všechny registrované vakcíny jsou bezpečné a účinné. Aplikace jakékoliv vakcíny je cestou k prevenci vážného či dokonce smrtelného průběhu covid-19,“ zdůraznila mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbora Peterová.

Prolínání symptomů

Epidemiologové Roman Chlíbek ani Roman Prymula na dotaz ohledně autoimunitních onemocnění nereagovali. „Nikdo odpovědný z ministerstva se k tomu nevyjadřuje, všichni před tím strkají hlavu do písku,“ řekl dobře informovaný zdroj. V Česku je osob s autoimunitními onemocněními okolo pěti procent populace, celkem asi 500 tisíc. Jsou v tom zahrnuty ale všechny druhy autoimunit, od diabetiků I. typu, kterých je asi 65 tisíc, až po vzácné choroby, kterých jsou jednotky či desítky.

U autoimunitních onemocnění, jako je psoriáza nebo revmatoidní artritida, mohou příznaky přicházet a poté odeznít. Období, kdy příznaky zmizí, se nazývá remise. Někdy se symptomy mohou prolínat, proto je obtížnější nemoc rozpoznat.

Mezi nejběžnější autoimunitní poruchy se řadí diabetes I. typu, roztroušená skleróza, lupus, celiakie, revmatoidní artritida, Crohnova choroba, lupénka či onemocnění štítné žlázy. Jednotlivé nemoci zpravidla mívají své vlastní jedinečné příznaky. Například cukrovka I. typu způsobuje extrémní žízeň, úbytek hmotnosti a únavu. Crohnova nemoc pak má na svědomí bolesti břicha, nadýmání a průjem. U autoimunitních onemocnění, jako je psoriáza nebo revmatoidní artritida, mohou příznaky přicházet a poté odeznít.

Období, kdy příznaky zmizí, se nazývá remise. Někdy se symptomy mohou prolínat, proto je obtížnější nemoc rozpoznat.Pro Marka i Alenu existuje dle oslovených expertů jediná rada: před očkováním se poradit se svým specialistou. Ten posoudí, zda a kdy se nechat naočkovat. A případně i jak upravit probíhající léčbu. „Nemáme nic jiného, jak je ochránit. Jen očkování,“ shrnul Machala.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.