Ceska Pozice

Proměna koronaviru oslabuje vakcíny, dávka navíc by mohla pomoci

Farmaceutické společnosti zvažují, zda při očkování nepřidat jednu „povzbuzující“ dávku. Většina dostupných vakcín se aplikuje ve dvou injekcích, třetí by mohla zkrotit i nakažlivější kmeny viru, proti nimž očkování tolik nefunguje. Výrobce Pfizer/ BioNTech, jehož vakcínou se v Česku nejvíc očkuje, zahájil studii, jež to má prověřit.

Vakcína AstraZeneca. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Vakcína AstraZeneca. | foto: Reuters
Vakcína AstraZeneca.

Nové mutace koronaviru snižují účinnost vakcín proti covidu, farmaceutické společnosti proto zvažují, zda při očkování nepřidat jednu „povzbuzující“ dávku navíc. Většina dostupných vakcín se aplikuje ve dvou injekcích, třetí by mohla zkrotit i nakažlivější kmeny viru, proti nimž očkování tolik nefunguje. Výrobce Pfizer/ BioNTech zahájil studii, která to má prověřit.

„Je to jedna z možností. Protože pokud se protilátka po první a druhé dávce pořádně netrefí do antigenní struktury, je jasné, že účinnost očkování je snížená,“ řekl epidemiolog a premiérův poradce Roman Prymula. Třetí dávka podle něho může být efektivní, neboť zvýší množství protilátek v těle. „Čím vyšší hladina, tím větší schopnost vakcíny účinkovat i proti mutacím. Jde o správnou úvahu, s níž je možné pracovat,“ dodal.

Zpomalení očkování

Vakcínou Pfizer/BioNTech se v Česku nejvíc očkuje. Zdravotníci druhou ampuli aplikují tři týdny po první. Podle agentury Reuters výrobce zkoumá, zda by bylo účinné podávat ještě třetí dávku po šesti až dvanácti měsících od původního očkování. Aplikace další dávky by však v Česku očkování velmi zpomalila. Dodávky vakcín už nyní chodí se zpožděním. I Prymula přiznává, že dávka navíc může přinést komplikace: „Byl by to problém. Musíme co nejrychleji proočkovat maximum populace do poloviny roku.“

Zdravotníci druhou ampuli aplikují tři týdny po první. Podle agentury Reuters výrobce Pfizer/BioNTech zkoumá, zda by bylo účinné podávat ještě třetí dávku po šesti až dvanácti měsících od původního očkování. Aplikace další dávky by však v Česku očkování velmi zpomalila. Dodávky vakcín už nyní chodí se zpožděním.

Ministerstvo zdravotnictví zatím očkovací strategii měnit nehodlá a čeká na pokyny od výrobců. „Uvádí-li se, že vakcína se podává jako cyklus dvou dávek, je nezbytné to akceptovat a postupovat tak,“ řekla jeho mluvčí Barbora Peterová. Jiní imunologové namítají, že než přidávat dávku úplně stejné vakcíny, by bylo výhodnější očkovací látky nejprve upravit, aby lépe zabíraly na virové mutace. Pak by teprve přišel čas dodatečné dávky „aktualizovanou“ vakcínou.

Viroložka Ruth Tachezy z Přírodovědecké fakulty UK a Akademie věd nepovažuje za vhodné podávat lidem třetí dávku, která nebude poupravená. „Každá další dávka nejspíš zvedne protilátky, proto by mohla pomoci třeba u starších občanů, ti si principiálně vždy vytvářejí menší hladiny protilátek. V teoretické rovině to není nic nelogického, ale přijde mi to zbytečné. Lepším řešením je poupravit současné vakcíny, aby byly účinné i proti novým kmenům covidu,“ řekla Tachezy.

Také imunolog Zdeněk Hel z vědecké iniciativy Sníh řekl, že bude nutné vakcíny pozměnit, aby působily proti více variantám viru. V létě nebo na podzim by dle něho bylo třeba začít s přeočkováváním. Výrobci na nových očkovacích látkách už pracují. Nad třetí poupravenou dávkou uvažuje třeba americká Moderna, jejíž vakcínou se v Česku také očkuje a rovněž se podává ve dvou ampulích. „Virus se neustále proměňuje a my se budeme posouvat, abychom se ujistili, že ho porazíme,“ řekl prezident firmy Stephen Hoge.

Jen lehký průběh nemoci

Třetí dávka by neměla identické složení jako první a druhá ampulka, ale cíleně by mířila proti novým mutacím viru. Při rostoucím počtu injekcí se nabízí otázka, zda se člověk může látkou předávkovat. „O tom jsem nikdy neslyšela. Teoreticky to nejde. Pacient by pak mohl mít jen více vedlejších účinků,“ řekla Tachezy. Podle ní je navíc nereálné, že by to nastalo. „Vakcínu si nekoupíte jen tak v lékárně a nemůžete si ji aplikovat sami. Mají k ní přístup pouze zdravotníci a ti ohlídají správné dávkování,“ dodala s tím, že jde jen o spekulace.

Naočkovaný člověk se sice může nakazit mutací, nehrozí mu však těžký průběh covidu-19. Jsou-li u mutací některé protilátky méně účinné, neznamená to, že nejsou účinné vůbec. Mohlo by to vést k tomu, že kdyby se člověk nakazil, měl by jen lehký průběh nemoci, nikoli vážný, se kterým by musel být hospitalizován.

Účinnost vakcín snižuje zejména mutace, kterou vědci poprvé zaznamenali na konci loňského roku v Jihoafrické republice, odkud se šíří. Kupříkladu společnost AstraZeneca uvedla, že její sérum, jež již dorazilo do Česka, ochrání proti mírnému či střednímu průběhu onemocnění jihoafrickým kmenem koronaviru jen zhruba s desetinovou účinností. Svou vakcínu proti mutacím testovala také americká společnost Novavax.

U britské varianty koronaviru přišla s dobrými výsledky, studie potvrdily účinnost okolo 85 procent, u jihoafrické varianty klesla pod 50 procent. I zmíněná Moderna má s kmenem z Jihoafrické republiky problémy. „V laboratorních testech se ukázalo, že protilátky v očkování jsou šestkrát méně účinné,“ uvedla viroložka Tachezy. Dobrou zprávou je, že i přestože nové varianty viru srážejí účinnost očkování, vakcína podstatně snižuje riziko hospitalizací.

Naočkovaný člověk se sice může nakazit mutací, nehrozí mu však těžký průběh covidu-19. „Jsou-li u mutací některé protilátky méně účinné, neznamená to, že nejsou účinné vůbec. Mohlo by to vést k tomu, že kdyby se člověk nakazil, měl by jen lehký průběh nemoci, nikoli vážný, se kterým by musel být hospitalizován,“ potvrdil dříve Prymula. Nové mutace koronaviru jsou o desítky procent nakažlivější než běžný kmen. Britská verze, již poprvé odhalili loni v prosinci ve Spojeném království, se objevila rovněž v Česku.

Britská mutace

Státní zdravotní ústav (SZÚ) ji pomocí sekvenace potvrdil u 17 vzorků, vyšetřil jich více než šest stovek. Reálně nakažených ale bude mnohem více. „V populaci narůstá a v tuto chvíli ji mohou obsahovat až desítky procent pozitivních vzorků,“ nastínil Prymula. Podobného názoru je imunolog Hel, který uvedl, že v některých regionech může být britská mutace zastoupena až z 50 procent. „Neexistuje způsob, jak bychom ji mohli zastavit. Stane se dominantní v řádu několika dnů nebo týdnů,“ prohlásil.

Odborníci varují, že britská mutace může být o 50 až 70 procent nakažlivější než původní kmen covidu a může zvýšit reprodukční číslo o 0,4. To by podle vědců z iniciativy Sníh znamenalo při nezměněném chování populace prudký nárůst počtů nově nakažených.

Odborníci varují, že může být o 50 až 70 procent nakažlivější než původní kmen covidu a může zvýšit reprodukční číslo o 0,4. To by podle vědců z iniciativy Sníh znamenalo při nezměněném chování populace prudký nárůst počtů nově nakažených. Jihoafrickou mutaci SZÚ v Česku zatím neodhalil. Podle Hela je ale pravděpodobné, že také dorazí. Potvrdila se už v 17 zemích Evropy, včetně sousedního Německa či Tyrolska.

U této varianty studie navíc ukazují vyšší riziko reinfekce. To znamená, že si nakažený po prodělání nových variant covidu nevytvoří dostatečné množství protilátek a může onemocnět opakovaně v krátkém intervalu. Další významnou mutací je brazilská, již poprvé detekovali 6. ledna v Japonsku u cestovatelů, kteří se vraceli z Brazílie. V Česku se také zatím nepotvrdila, případy ale hlásí Německo, Japonsko či USA.

zpět na článek


© 2021 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.