Projekty s povznášející schopností můžeme ukázat zvládnutí pandemie

Pražské kancelářské budovy dnes většinou zejí prázdnotou, protože lidé pracují z domova. Architekt Josef Pleskot je přesvědčen, že nejde o trvalou změnu. „Člověk je stádní tvor, který se rád shlukuje. To se nedá vymýtit. Začneme znovu raději chodit do práce než být stále doma. Třeba v jiném režimu, to připouštím,“ říká v rozhovoru.

Josef Pleskot, architekt. foto: MAFRA

Josef Pleskot, architekt.

Architekt Josef Pleskot v rozhovoru říká: „Dopady pandemie jsou patrné. Otázkou je, zda se jen vyčkává, a vše se vrátí do původního stavu. Úplně do původního stavu se však nevrátí nic. Dojdeme nějakého normálu, ale bude vypadat trochu jinak, než na co jsme byli zvyklí před pandemií. Věřím, že je možné těšit se na něco nového, i když nevíme, jak to bude vypadat.“

LIDOVÉ NOVINY: Před třemi lety jste v rozhovoru prohlásil, že Češi nemají chuť budovat, stavět. Změnilo se na tom něco?

PLESKOT: Bohužel nikoli. Připravuje se však nový stavební zákon, který by měl zjednodušit získání stavebního povolení. To je velmi užitečné, ale když není dost chuti ve společnosti chovat se prorozvojově, chtít stavět a budovat, žádný stavební zákon to nezmění. Zdá se mi, že v devadesátých letech jsme projektovali podle velmi nedokonalého stavebního zákona, ale chuť stavět byla větší, a procesy se proto dařilo zvládat v kratších termínech.

LIDOVÉ NOVINY: Jste velkým propagátorem chystané nové koncertní haly v Praze. V jaké fázi je příprava projektu?

Připravuje se nový stavební zákon, který by měl zjednodušit získání stavebního povolení. To je velmi užitečné, ale když není dost chuti ve společnosti chovat se prorozvojově, chtít stavět a budovat, žádný stavební zákon to nezmění. Zdá se mi, že v devadesátých letech jsme projektovali podle velmi nedokonalého stavebního zákona, ale chuť stavět byla větší, a procesy se proto dařilo zvládat v kratších termínech.

PLESKOT: Hýbe se to kupředu. Současná politická garnitura reprezentovaná především prvním náměstkem primátora Petrem Hlaváčkem se velmi zasazuje, aby se příprava nepřerušila, aby se tato velká investice, nikoliv jen pražská, ale národní, uskutečnila, aby se ukázalo, že Praze jde o více než jen řídit komerční výstavbu. Nyní se zpracovává studie proveditelnosti, která je možná v tuto chvíli už i schválená. V blízké době by se mohla odehrát mezinárodní architektonická soutěž.

LIDOVÉ NOVINY: Co znamená v blízké budoucnosti?

PLESKOT: Mluví se o letošním roce. I kdyby se to podařilo až příští rok a bylo to dobře připravené, nezlobil bych se, protože to už je pro mne uchopitelná časová blízkost.

LIDOVÉ NOVINY: Po jak dlouhé době se taková budova bude v Praze stavět?

PLESKOT: Rudolfinum se postavilo v roce 1885, Obecní dům v roce 1912. Takže je to po více než sto letech. To je ostudné. Koncertní síně nové generace se ve světě začaly stavět po druhé světové válce. Pilotním projektem byla nová berlínská síň od Hanse Scharouna, která byla dokončena v roce 1963. Je to fantastická stavba, která se modelově mnohokrát replikovala. Boom těchto nových koncertních síní se odehrával v uplynulých zhruba 40 letech. A Praha, mekka klasické hudby, zatím spí.

LIDOVÉ NOVINY: Příprava pražské síně trvá již roky.

PLESKOT: Praha už v roce 1968 soutěžila projekt. Tehdy měla být budova na náměstí Republiky. Přípravy ale skončily normalizací. V devadesátých letech iniciativu podporovali Japonci. Chtěli přispět Praze na výstavbu koncertního sálu, protože milují českou hudbu. Věc šla ale do ztracena. V roce 2010 byl zaregistrován Spolek pro výstavbu nového koncertního sálu v Praze, jehož jsem členem. Nejvýraznější osobností spolku byl již zesnulý dirigent Jiří Bělohlávek.

Koncertní síně nové generace se ve světě začaly stavět po druhé světové válce. Pilotním projektem byla nová berlínská síň od Hanse Scharouna, která byla dokončena v roce 1963. Je to fantastická stavba, která se modelově mnohokrát replikovala. Boom těchto nových koncertních síní se odehrával v uplynulých zhruba 40 letech. A Praha, mekka klasické hudby, zatím spí.

Spolek jednal se všemi pražskými primátory, s Bémem, se Svobodou, s Hudečkem, s Krnáčovou a teď s Hřibem. Za každého primátora se věc trochu posunula. Za Pavla Béma bylo podepsáno memorandum o spolupráci mezi Prahou a spolkem, Svoboda a Hudeček projekt podporovali, za primátorky Krnáčové se vybralo místo pro výstavbu.

LIDOVÉ NOVINY: Byla zvolena lokalita Vltavská. Vy tento výběr chválíte. Proč?

PLESKOT: Pro stavbu tohoto významu se obvykle volí místo, které je nejen atraktivní, ale má i obrovský rozvojový potenciál. Lokalita Vltavská jej má. Předpokládá se, že dojde k uvolnění dalších investic a ke kultivaci spícího městského prostoru. Stále upozorňuji, že aby tam filharmonie mohla v důstojné poloze vzniknout, bude třeba investovat pár miliard korun do revitalizace celého území.

Vedle koncertní síně by Praha potřebovala i knihovnu a galerii. Je možné, že se stane něco pozitivního. Jsme v době civilizační krize a můžeme snít. To je správné a je to třeba, aby se dařilo všechny útrapy zvládat. V dobách krizí se má snít. Je dobré být připraven na okamžik, kdy přijde uvolnění a euforie. Když to nastane, je vhodné něco realizovat. Když se to prošvihne, euforii vystřídá běžný život a na velké činy už nedojde.

LIDOVÉ NOVINY: V uplynulých letech přibylo v Praze nespočet nových kancelářských budov. Dnes zejí prázdnotou. Vrátí se do nich lidé?

PLESKOT: Mohu hovořit jen o tom, co znám – otevřený kancelářský prostor v centrále ČSOB v Radlicích, kterou jsem navrhoval. Navzdory tomu, že i tam jsou lidé na home office a budova je poloprázdná, v otevřených prostorách je větší šance k přečkání všech civilizačních útrap, které nás jistě neminou, až přejde tato pandemie. Všude je dost vzduchu, dost místa. Když se dobře vymyslí větrání a vzduchotechnika vnitřního prostředí, může být v budovách zdravě.

Vedle koncertní síně by Praha potřebovala i knihovnu a galerii. Je možné, že se stane něco pozitivního. Jsme v době civilizační krize a můžeme snít. To je správné a je to třeba, aby se dařilo všechny útrapy zvládat. V dobách krizí se má snít. Je dobré být připraven na okamžik, kdy přijde uvolnění a euforie. Když to nastane, je vhodné něco realizovat. Když se to prošvihne, euforii vystřídá běžný život a na velké činy už nedojde.

Sázím na budovy, které jsou otevřenější a vzdušnější, do kterých může slunce, ve kterých se nemusí tolik svítit a kde lze otevřít okna. Tyto objekty jsou stále lepší než plně klimatizované skleníky. Člověk je stádní tvor, který se rád shlukuje. To se nedá vymýtit. Začneme znovu raději chodit do práce než být stále doma. Třeba v jiném režimu, to připouštím.

LIDOVÉ NOVINY: Řada open space kanceláří je ale udělaná tak, aby se především ušetřil prostor a snížily náklady. Maximální počet lidí je koncentrován na co nejmenší ploše. Na další aspekty se příliš nedbá.

PLESKOT: To je špatný výklad otevřeného prostoru. ČSOB ukázala, že touto cestou nejde. V zadání bylo mít 12 metrů čtverečních na jednoho člověka. Ve skutečnosti, tím, že se zapojily i pomocné a alternativní plochy, připadá na jednoho zaměstnance dvojnásobek. To je velkorysé. Firmy by si díky epidemii mohly uvědomit, že není open space jako open space. Dávno v západním světě neplatí koncept o snižování nákladů a nacpání co nejvíce lidí na malou plochu.

LIDOVÉ NOVINY: Společnost Kofola zrušila loni na jaře projekt výstavby své nové centrály, která měla být v jedné z budov areálu bývalého Dolu Hlubina v Dolní oblasti Vítkovic v Ostravě. Autorem návrhu jste byl vy. Kofola své rozhodnutí zdůvodnila pandemií. Je více firem, které šetří a postupovaly obdobně?

PLESKOT: Kofole se zdálo, že si nemůže v současné době dovolit utrácet, a projekt zastavila. Nové sídlo by moc chtěli, ale začali být opatrní. Je více takových firem, dopady pandemie jsou patrné. Otázkou je, zda se jen vyčkává, a vše se vrátí do původního stavu. Úplně do původního stavu se však nevrátí nic. Dojdeme nějakého normálu, ale bude vypadat trochu jinak, než na co jsme byli zvyklí před pandemií. Věřím, že je možné těšit se na něco nového, i když nevíme, jak to bude vypadat.

LIDOVÉ NOVINY: V čem to bude jiné?

V otevřených prostorách je větší šance k přečkání všech civilizačních útrap, které nás jistě neminou, až přejde tato pandemie. Všude je dost vzduchu, dost místa. Když se dobře vymyslí větrání a vzduchotechnika vnitřního prostředí, může být v budovách zdravě.

PLESKOT: Slibuju si větší moudrost lidí. To znamená i ve společenských vztazích. Zdálo se mi před pandemií, že společnost je neomezeně rozjásaná, ničeho se nebála. Nejsem člověk, který by poukazoval na nějaký trest boží. Nemyslím si, že Bůh má záměr s námi zatočit. Ale je tu zdvižený prst. Teď se všichni bojíme něčeho neviditelného, a přitom značně reálného, co nás může velmi pokosit. Mělo by se změnit myšlení.

Dojde na projekty, které mají povznášející schopnost, jako je již zmiňovaná koncertní síň nebo dostavba turnovského divadla, pro kterou jsme dokončili návrh před pandemií. Takovými projekty můžeme ukázat, že jsme pandemii zvládli. Po Bílé hoře následoval ohromný rozkvět barokního umění. Když člověk facku, kterou dostane, obrátí v poučení, je to moc dobře.

Josef Pleskot (68)

  • Vystudoval Fakultu architektury ČVUT v Praze a následně tam vyučoval na katedře teorie a vývoje architektury.
  • Od roku 1991 vede v pražských Holešovicích vlastní architektonickou kancelář AP Atelier.
  • Patří mezi nejznámější a nejrespektovanější české tvůrce. Oceněn byl například za unikátní revitalizaci postindustriální čtvrti Dolní oblasti Vítkovic.
  • V roce 2009 byl v odborné anketě časopisu Reflex zvolen nejvýznamnější osobností české architektury dvacetiletí 1990 až 2009.