Projekt Sea Watch: Pomoc uprchlíkům ve Středomoří

Skupina Němců odmítla přihlížet tragickým úmrtím imigrantů ve Středozemním moři. Rozhodli se vybrat peníze na malou loď vyhledávající uprchlické čluny a pomáhat běžencům. Dnes je do projektu zapojeno 30 dobrovolníků a počítá se s tím, že další se brzy přidají.

Sea Watch vyplouvá. foto: Foto Sea WatchČeská pozice

Sea Watch vyplouvá.

Poslední dobou v evropských médiích zaznívá: „Nejoblíbenější evropské koupaliště je masovým hrobem.“ Jen loni přišlo ve vlnách Středozemního moře o život na 3,5 tisíce lidí. A v prvních měsících letošního roku skončila pouť do Evropy tragicky pro 1780 mužů, žen a dětí. Zatímco politici vyjednávají složité kompromisy a zvažují nová dílčí řešení, jednat začínají aktivisté.

Německá nezisková iniciativa Sea Watch se rozhodla vypravit do Středomoří na pomoc uprchlíkům vlastní loď. Původně to byl nápad čtyř rodin z Braniborska. Jejich členové se loni na podzim rozhodli, že už nechtějí dál nečinně sledovat, jak umírají běženci, kteří nemají možnost dostat se do Evropy legální cestou. Rozhodli se proto, že vyberou peníze na malou loď, která bude vyhledávat uprchlické čluny a nabízet první pomoc. Dnes jsou již do projektu zapojeny tři desítky dobrovolníků a počítá se s tím, že další se brzy přidají.

„Plující oko“

Nejprve bylo nutné sehnat dostatek peněz a vybrat vhodné plavidlo. Volba padla na holandský kutr GO 46, který je na vodě dostatečně stabilní a jeho používání navíc nepříliš drahé. Na moře byl spuštěn koncem dubna a nyní míří na Maltu, kde Sea Watch plánuje vybudovat základní tábor. V polovině května by loď měla být nasazena do akce.

Sea Watch má na moři sloužit i jako „plující oko“, sledovat situaci a předávat zprávy o člunech s migranty oficiálním záchranným složkám evropských států

Posádka nepočítá s tím, že by uprchlíky přímo nabírala na palubu a převážela do bezpečí. Sea Watch chce poskytovat často dehydrovanýma vyhladovělým běžencům vodu a potraviny, v případě nutnosti také základní lékařskou péči. Loď má být vybavena i plovacími vestami a takzvanými záchrannými ostrůvky, aby mohla v nouzi pomoci i tonoucím. Podle aktivistů by tak mohla na přechodnou dobu zachránit až 400 lidí.

Sea Watch má zároveň na moři sloužit jako „plující oko“, sledovat situaci a předávat zprávy o člunech s migranty oficiálním záchranným složkám evropských států. Působit má na frekventované trase mezi Libyí a Itálií, kde se prý pohybuje nadprůměrně vysoký počet velmi vratkých a přeplněných plavidel.

Zkušební provoz Sea Watch potrvá tři měsíce. Pak se plánuje jeho vyhodnocení a případné prodloužení. Záležet bude také na tom, zda se projekt udrží finančně. Dosud mu stačila podpora několika soukromých dárců, pro dlouhodobý provoz by bylo třeba výrazně více sponzorů i dobrovolníků, zejména lékařů.

Harald Höppner, ústřední postava projektu Sea Watch.

Celé evropské společenství

„Kdyby si lidé, kteří nyní nasedají do těchto lodí, mohli jednoduše koupit jízdenku, neměli bychom žádný problém s bandami převaděčů a žádné podobné tragédie,“ myslí si Harald Höppner, ústřední postava projektu. „Situace ve Středozemním moři vyžaduje, aby EU začala konečně jednat,“ říká Höppner, podle kterého neexistuje žádná alternativa k vytvoření legálních příjezdových cest pro uprchlíky. A domnívá se, že lidé z krizových oblastí mají na azyl v Evropě plné právo.

Situaci uprchlíků na lodích nemohou řešit jednotlivci ani jednotlivé státy. Je k ní třeba celého evropského společenství.

Situaci nemohou řešit jednotlivci ani jednotlivé státy. Je k ní třeba celého evropského společenství. Sea Watch má podle něho být „plovoucí telefonní budka“ z níž si lidé zavolají o pomoc, zároveň ale má z oblasti i neustále informovat a „zasazovat se, aby oficiální místa nadále nezavírala oči“. A míní, že „kdo musí utéct před hladem, bídou či válkou, se tak jako tak nedá zastavit“. Se změnou poměrů by se prý jen podařilo zvýšit pravděpodobnost, že do cíle své cesty dorazí bezpečně.

O zajištění větší pomoci uprchlíkům na moři v minulých dnech jednal mimořádný summit Evropské unie. Debata o přístupu evropských států ke statisícům běženců, kteří se snaží dostat na starý kontinent přes Středozemní moře, se znovu vyhrotila po neděli 19. dubna. Té noci totiž ztroskotala asi 27 kilometrů od libyjských břehů rybářská loď s přibližně 800 migranty na palubě. Téměř všichni přišli o život.

Potápění prázdných lodí

Počet lidí v libyjských utečeneckých táborech se v uplynulém měsíci takřka zdvojnásobil – na bezmála 2700 –, uvedl úřad Vysokého komisaře pro uprchlíky Organizace spojených národů (UNHCR). Většina z nich do Libye přišla ze zemí subsaharské Afriky – ze Somálska, Eritreje, Etiopie a Súdánu. A pak také ze Sýrie a Iráku. Ti všichni byli na cestě za „lepším životem“ v Evropě.

Evropská unie chce nelegálnímu převážení lidí bránit potápěním prázdných lodí, což mnozí včetně generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna kritizují

Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) utonulo od ledna ve Středozemním moři už více než 1780 migrantů. Za celý loňský rok při pokusu dostat se do Evropy zahynulo 3279 běženců a podle IOM je tak možné, že by letos mohl počet mrtvých dosáhnout až 30 tisíc.

Evropská unie chce nelegálnímu převážení lidí bránit potápěním prázdných lodí, což mnozí včetně generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna kritizují. Podle něho tyto kroky nemohou vyřešit uprchlickou krizi.

Harald Höppner, ústřední postava projektu Sea Watch.

Harald Höppner, ústřední postava projektu Sea Watch.

Harald Höppner, ústřední postava projektu Sea Watch.

Harald Höppner, ústřední postava projektu Sea Watch.