Projekt CzechGlobe: Jak klimatické změny působí na Česko

Předseda AV Jiří Drahoš: Z klimatologického projektu CzechGlobe bude brzy samostatný ústav Akademie věd ČR. Řízen má být z Brna.

Jak v Česku zamezit čím dál častějším povodním, jako například těm, jež zasáhly v roce 2002 povodí Labe (na satelitním snímku), mají ozřejmit projekty CzechGlobe i IT4Innovations. foto: © ESAČeská pozice

Jak v Česku zamezit čím dál častějším povodním, jako například těm, jež zasáhly v roce 2002 povodí Labe (na satelitním snímku), mají ozřejmit projekty CzechGlobe i IT4Innovations.

Existuje vůbec fenomén globálních změn klimatu? A pokud ano, jak zasahuje do života lidí v české kotlině? Jakou podobu bude mít české klima za sto let? Odpovědi na obří celospolečenské (a mnohdy i kontroverzní) otázky má přinést výzkumný projekt CzechGlobe, jehož rozeseté části vzniknou po celé České republice. Je financován z fondů EU, přičemž dosáhl na dotaci 780 milionů korun. Kromě změn na klimatologické mapě Česka se chystá i velká administrativní akce vedoucí ke vzniku nové české centrály: ústředí týkajícího se globálních změn klimatu. O spolupráci s ním již projevily zájem organizace jako NASA, Meteo France, ale také firemní sféra.

O spolupráci mají zájem NASA, ESA či Meteo France„Dne 1. prosince jsme obdrželi rozhodnutí o dotaci; peníze už proudí. Přecházíme do realizační fáze. Nabíráme lidi, začínáme připravovat výběrová řízení. Úplnou novinkou je ale transformace projektu CzechGlobe v samostatný ústav Akademie věd ČR. O jeho názvu dosud není rozhodnuto. Přeměna se připravuje k 1. lednu 2011. Ústav systémové biologie a ekologie AV ČR zanikne, ostatní vědci přejdou do Biologického centra Jihočeské univerzity. Projekt tudíž dostane i vlastní institucionální podporu,“ řekl ČESKÉ POZICI profesor Michal V. Marek, řešitel projektu a ředitel zmíněného ústavu. Ten by měl v podstatě „přesídlit“ z Českých Budějovic do Brna.

„Ano, k transformaci ústavu skutečně dojde; vždyť většina vědců z tohoto ústavu již na projektu pracuje. Řeší se ještě věci kolem anglického názvu,“ potvrdil informace ČESKÉ POZICI Jiří Drahoš, předseda Akademie věd. V prioritní ose 1 Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace je CzechGlobe zatím jediným záměrem AV ČR, který již byl dotacemi podpořen: na bruselské schválení megalaseru ELI za 6,7 miliardy (a následně snad i biomedicínského centra BIOCEV) akademická komunita napjatě čeká.

Organismy schopné požírat CO2

Pro CzechGlobe by v horizontu několika let mělo pracovat 200 lidí. Letos bylo přijato dvacet výzkumníků, příští rok se počítá s další čtyřicítkou; počty se budou postupně zvyšovat. Dle Marka už v projektu pracuje sedm profesorů ze zahraničí: z Itálie, Polska, Rakouska a Německa.

Centrum by se mělo komplexně zaměřit na otázky globálních změn klimatu. A to ve třech základních segmentech: „Prvním je sledování obsahu skleníkových plynů v atmosféře, druhým jsou dopady změn na ekosystémy a za třetí je to i záběr socioekonomický, v němž se pokusíme odhadovat přímé dopady globálních změn na společnost. Ale jsme rádi, že se i ve vědeckém záměru podařilo vytvořit inovační platformu, díky níž chceme převádět výzkum do nových technologií a výrobků,“ tvrdí Marek.

Příkladem je otázka ukládání uhlíku do živých organismů, takže v ústavu již dříve vznikly technologie založené na fotoautotrofních mikroorganismech, jež dokáží odebírat oxid uhličitý z kouřových plynů. Zrodila se i spin-off firma Photon Systems Instruments (PSI), jež se zabývá vývojem bioreaktorů nebo zařízení pro měření fluorescence. Zájem o spolupráci s CzechGlobe se již rýsuje při výzkumu efektivity solární a větrné energetiky ČR. Hlavními zájemci o součinnost jsou veřejné instituce: ministerstva životního prostředí a zemědělství, Lesy ČR, KRNAP, Český hydrometeorologický ústav nebo povodí České republiky.

Infrastruktura vznikne od Aše až po BeskydyÚstav systémové biologie a ekologie AV ČR patří k zakládajícím členům celoevropského Integrovaného systému pro sledování uhlíku (ICOS) a budoucí tuzemské sítě CzeCOS, která umožňuje monitoring koloběhu uhlíku v různých ekosystémech. CzechGlobe se zapíše rovněž na „roadmap“ významných evropských projektů ESFRI, ale nevyroste na jediném místě! Infrastruktura vznikne od Aše po Beskydy. K aparatuře patří atmosférická věž i ekosystémové stanice sloužící ke sledování toků skleníkových plynů, meteostanice, monitoring povodí, metabolomické laboratoře, ale i zvláštní zařízení pro dlouhodobé experimenty.

Oč jde? Zjednodušeně se jedná o speciální skleníky, v nichž jsou simulovány budoucí růstové podmínky. Jedním z „oken do budoucnosti“ je Experimentální ekologické pracoviště na Bílém Kříži v Beskydech, které vzniklo v roce 1986. „Nynější zařízení jsou určena ke sledování vlivu zvýšené koncentrace CO2 na lesní a horské ekosystémy,“ říká výzkumník Karel Klem. V jednom ze skleníků jsou zachovány standardní podmínky, zatímco ve druhém je dvojnásobná koncentrace oxidu uhličitého, které bychom se měli dočkat někdy kolem roku 2050. Podobné stanice, které umožní sledování interakce zvýšené koncentrace CO2 se zvýšenou teplotou, vlivem sucha, UV záření či výživou, budou zbudovány na Vysočině.

Vědci s vlastními křídly...

Klimatologové si také zakoupí letoun, jenž je vůbec nejdražší položkou celého záměru. Aeroplán s přístroji vyjde na 200 milionů a bude využíván k leteckému snímkování – klasickému, ale i hyperspektrálnímu. Pronájem by prý byl dražší. Zájem o „klimaplán“ už projevili vědci z dalšího projektu AdMas, který je zaměřen i na geodetický výzkum.

Nejužší pouta však zřejmě spojí klimatology s počtáři, kteří chystají v Ostravě megapočítač IT4Innovations. „Klimatologické výpočty nás hodně zajímají, souvisejí i s našimi modely pro řešení povodňových situací. Vazba je hodně explicitní, velmi silná. Plánovaný hardware jsme kvůli CzechGlobe v jistých směrech dokonce i překonfigurovali. Budeme mít též daleko více úložišť,“ řekl ČESKÉ POZICI Ivo Vondrák, rektor Vysoké školy báňské.

Klimatické změny jsou čím dál častější. A rozdíly extrémnější. Profesor Marek říká: „Všichni víme, že povodně byly v Česku vždycky. Ale pokud máme během dvaceti let třikrát stoletou vodu, pocitově vnímáme, že se zvyšuje frekvence klimatických extrémů. Je naší povinností, pokud chceme být dobrými správci naší země, se na tyto změny dobře připravit.“