Profesor Storch: Nečekal jsem, že nás proti Zemanově aktu vystoupí tak málo

„Jako hrdina se necítím, profesorský dekret dostanu i bez účasti v Karolinu,“ říká biolog David Storch z Univerzity Karlovy.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © montáž ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Prezident Miloš Zeman 11. června slavnostně jmenoval nové profesory. Mezi těmi, kteří se aktu nezúčastnili na protest proti prezidentově jednání v poslední době (kritice „zelených“ i otálení se jmenováním Martina C. Putny), byl i biolog David Storch, profesor Univerzity Karlovy (UK).

„Svým krokem posunul Zeman profesorskou promoci z roviny státoprávně-ceremoniální do roviny osobní. Dostali jsme se tím do situace, kdy se potřesení rukou stává záležitostí osobních preferencí, sympatií a antipatií. Potom je namístě, že sami kandidáti začínají zvažovat, do jaké míry jsou oni ochotní potřásat si rukou s někým, s kým mají osobní problém,“ uvedl Storch v dopise, který zaslal na rektorát UK, do týdeníku Respekt i kolegům. A se Zemanem si rukou nepotřásl.

Storch se věnuje ekologickým tématům – loni s kolegy publikoval v prestižním časopise Nature článek, který nastiňuje univerzální matematický vztah mezi počtem živočišných druhů a plochou, jak ČESKÁ POZICE informovala. „Když pan prezident označuje mé kolegy z akademické sféry za ,zelené fanatiky, kteří téměř zničili Národní park Šumava, tak mě to uráží,“ uvedl Storch, jenž se jasně vyslovil proti „selektování“ profesorů.

ČESKÁ POZICE: Nejsem si jist, zda vám mám říkat pane profesore nebo docente – až do doby, než vám bude dekret doručen...

STORCH: Jmenování a podpis na dekretu evidentně je, na mém oslovení beztak nesejde. Ale je možné, že předání titulu profesorům, kteří do Karolina odmítli jít, proběhne v souvislosti s předáváním titulu Putnovi od ministra školství Petra Fialy, takže to snad ani poštou nepůjde.

ČESKÁ POZICE: Co vás k neúčasti na slavnostním ceremoniálu přivedlo a co vám nejvíce vadilo?

STORCH: Mě s kolegy na univerzitě nejdříve pobouřilo, že se Miloš Zeman prostě rozhodl, že jednoho profesora nejmenuje. Na to nemá právo. Logika celé věci je taková, že jmenováním státní moc potvrzuje akademickou samosprávu, dokládá její legitimitu, nic víc. Zeman pak zjevně pochopil, že se nemůže rozhodnout nejmenovat, ale že to nemusí udělat osobně a lze delegovat akt na ministra, což běžně dělával Václav Havel. Ale tím, že se rozhodl někomu to osobně předat a někomu ne, se z toho stala podivná osobní záležitost. Proto jsem si řekl, že již to není řádná „státoprávní“ ceremonie, ale osobní výběr, komu rukou potřást a komu ne. Toho se nepotřebuji účastnit.

ČESKÁ POZICE: Jaký máte k prezidentovi vztah?

STORCH: Vůči prezidentovi jsem vlastně obecně docela vstřícný...

ČESKÁ POZICE: K té funkci, nebo konkrétně k Miloši Zemanovi?

Nemám potřebu jít si pro dekret od někoho, kdo vypouští výroky, jimiž explicitně uráží mé kolegy“STORCH: I k Zemanovi. Docela jsem ho oceňoval na začátku devadesátých let. Jsou lidé, kteří jsou úplně „bez sebe“, když o Zemanovi třeba jen něco slyší. Já jsem vlažnější. Ale Zemanovy výroky týkající se ekologie nebo environmentálních problémů mě opravdu urážejí, protože bohorovně komentuje něco, čemu prostě nerozumí – stejně jako tomu nerozuměl Václav Klaus. Tak jsem si říkal: Dobře, budu k tomu také přistupovat osobně. Nemám potřebu jít si pro dekret od někoho, kdo vypouští výroky, jimiž explicitně uráží mé kolegy.

ČESKÁ POZICE: Jaké jste měl na své rozhodnutí ohlasy?

STORCH: Reakce byly veskrze příznivé. Dokonce i od lidí, které jsem třeba osobně neznal. Třeba od Zuzany Roithové, která mi napsala pěkný e-mail, nebo i od několika lidí ze zahraničí. Naopak mě naštvala vyjádření některých profesorů ve smyslu „působím v zahraničí, takže se v domácím dění nevyznám“. Kladu si otázku, proč takoví lidé mají být profesory v České republice.

Hodnotit Putnu je naprosto irelevantní

ČESKÁ POZICE: K samotné Putnově osobnosti, i podle mnohých akademiků kontroverzní, jste se vůbec nevyjadřoval.

STORCH: Ne. Nešel jsem tam zkrátka proto, že to bylo prezidentem pojato jako osobní věc. Nechtěl jsem se vůbec vyjadřovat k záležitostem, jaký je a není Putna profesor. Protože to je naprosto irelevantní. Ta jednání příslušných grémií byla řádná, nepřísluší mi – stejně jako to nepřísluší prezidentovi – hodnotit něčí profesní úroveň.

ČESKÁ POZICE: Podle mých informací se ale dokonce někteří profesoři Univerzity Karlovy – třeba z přírodovědecké či lékařských fakult – Zemanovi ozvali s pochvalou, jak dobře se rozhodl a že „podivného“ Putnu do svého středu nechtějí. Jistě to jmenování někomu v akademické obci vadilo.

STORCH: Ano, jsou určitě lidé, kteří mají nějaký problém s Putnou. Ovšem co se mají co přírodovědci vyjadřovat ke kvalitě literárního komparatisty? On je aktivním intelektuálem, vystupuje veřejně, napsal spoustu knih, několik z nich jsem i přečetl a přišly mi perfektní. Nemám s takovou profesurou problém. Spousta lidí s tím problém zřejmě má, ale když se to někomu nelíbi, tak je to zase jeho problém. On prošel všemi potřebnými stupni profesorského řízení. Že nemá články a citace na Web of Science, je v jeho oboru vcelku irelevantní.

ČESKÁ POZICE: Jak se díváte na současná pravidla udílení profesur a možné změny k zavedení funkčních profesorských míst?

STORCH: Nemám na to úplně ukotvený názor. Ale myslím, že existují dvě extrémní strategie, které jsou obě jakžtakž dobré. Nicméně mezistrategie nejsou vhodné. Jednak jsou tu doživotní tituly, které utvrzuje reprezentant státu a měl by to být dle mého ten nejvyšší; ministr školství je na to horší, neboť je v úřadu nominován za nějakou politickou stranu. To je zkrátka tradice, dřív to uděloval panovník. Na druhém konci je opačná extrémní strategie, kdy jsou funkční místa věcí jednotlivých univerzit. Obojí dává nějaký smysl, ale obojí znamená něco úplně jiného. Stejně si myslím, že nakonec dospějeme k těmto funkčním místům, jako je tomu skoru všude ve světě. Tomu bych se nebránil, ale bude to úplně jiný typ profesora než nyní.

ČESKÁ POZICE: U nás je v udílení těchto titulů silná společenská tradice. Myslíte, že i přesto takový posun výhledově nastane?

STORCH: Domnívám se, že ano. Ani síla zdejších tradic není taková jako tendence fungovat stejně jako většina světových univerzit. Asi to bude lepší, ale musím říci, že ani tento náš systém mi nepřijde úplně hloupý, jak říkávají někteří mí kolegové, kteří jej považují za přežitý nesmysl. Ale žádný mezistupeň se mi nelíbí: třeba aby nebyla funkční místa a rektoři si jmenovali koho chtějí, to se mi opravdu nezdá rozumné.

Profesoři různých škol nejsou ekvivalentní

ČESKÁ POZICE: V podtextu Zemanovy obstrukce byl cítit vzkaz, že asi všichni zdejší profesoři nemají potřebnou kvalitu, kterou by měli mít, jak říkal i Václav Klaus.

STORCH: Nemůžeme podléhat iluzi, že profesoři z různých škol, a dokonce třeba i z různých fakult téže školy, jsou nějak ekvivalentní. To ani náhodou! Dříve nebo později musejí lidé v Česku začít chápat, že když je někdo profesor, docent nebo doktor, tak je třeba i vědět a sledovat, kde titul získal. To je klíčové. Nechci jmenovat, ale požadavky na habilitaci jsou na některých jiných školách podobné tomu, co my na UK (nebo aspoň na některých fakultách) požadujeme od titulu Ph.D. Až takový je to rozdíl, jednoho grádu. Je stanoveno, že profesorem v Česku mají být respektované osobnosti v oboru, ale kritéria jsou na různých školách rozdílná. Tento problém by funkční místa samozřejmě vyřešila.

ČESKÁ POZICE: Mohou se profesoři politicky angažovat jako Putna?

STORCH: Proč by nemohli? Naopak: měli by se angažovat. A to, že se někdy angažují tak, že je to velkou částí společnosti vnímáno nevhodně, patří k věci. Samozřejmě chápu, že každý má jinou mez, ale angažmá profesorů považuji za podstatné. Míra není nikde daná a občas někdo přestřelí, ale nesouvisí to s tím profesorstvím. Něco jiného by byl nějaký mravní prohřešek.

ČESKÁ POZICE: Což asi naznačoval i prezident Zeman, ale nedoložil.

„Profesor by měl být bezúhonný – s tím pochopitelně souhlasím –, ale rozhodně nemusí být neaktivní“STORCH: To by měla podle mne šetřit grémia a vědecké rady. Něco veřejně naznačovat a neprokázat je úplně absurdní. Jistě, profesor by měl být bezúhonný – s tím pochopitelně souhlasím –, ale rozhodně nemusí být neaktivní.

ČESKÁ POZICE: Zdálo se mi, že u veřejnosti bylo vzedmutí proti Zemanovu kroku intenzivní stejně jako u akademické obce, ale jmenovacího aktu se vás nezúčastnilo jen pár: rektor Jihočeské univerzity Libor Grubhoffer nebo profesorka Jana Klánová z Masarykovy univerzity. Čím si to vysvětlujete?

STORCH: Nevím, překvapilo mě to. Vlastně tomu nerozumím. Občas někoho potkám a ten mi říká, že je dobré, že jsem se „Zemanovi hrdinsky postavil“. Na mém počínání není nic hrdinského, ani to není žádná oběť. Vždyť profesorský dekret stejně dostanu o pár dní později. To, že jsme nebyli na ceremonii, kde by mi bylo zatěžko podávat si ruku s někým, kdo veřejně uráží moje univerzitní kolegy, nebylo nic odvážného. Nebyla to disidentská oběť jako za minulého režimu. Proto mě tak malý „odpor“ překvapil.

S Klausem bych měl problém, ale šel bych

ČESKÁ POZICE: Slyšel jsem od některých účastníků vysvětlení, že jmenování profesorů je třeba, a to i kvůli akreditacím a podobně.

STORCH: To je absurdní. Ten dekret přece dostanou všichni. Šlo jen o to přijít, či nepřijít na samotný obřad. Žádné oborové akreditace tím ohroženy nebyly. Všem kolegům z Univerzity Karlovy jsem poslal omluvu, která vyšla i v týdeníku Respekt, aby věděli, proč mě v Karolinu neuvidí, aby znali moje stanovisko. S žádným jiným jmenovaným profesorem jsem to ale dále nekonzultoval.

ČESKÁ POZICE: Jak myslíte, že bude jmenování probíhat na podzim? V přípravě byla novela zákona, ale některé vysoké školy volaly po posvěcení profesorů prezidentem. Ten to ale dělat nechce...

STORCH: Predikovat kroky Miloše Zemana není úplně nejsnazší úkol (smích). Mně by přišlo logické, kdyby to delegoval na ministra. Prezident už ví, že nemůže nejmenovat, a nebaví ho jmenovat automaticky všechny. Přijde mi logické toto řešení, ale nevím, jak to pojme on.

ČESKÁ POZICE: Vím, že někteří docenti vyloženě nechtěli dostávat z lidských či ideologických důvodů profesuru od prezidenta Klause, teď možná někteří nebudou chtít od Zemana. Nebyl u vás částečně i nějaký takový důvod?

STORCH: Kdyby z toho Zeman neudělal osobní věc, šel bych tam, poněvadž jde o státoprávní ceremoniální akt. Samozřejmě, že by mě netěšilo dostat to od vysloveně „protiekologického“ Klause, ale šel bych i tam. Stejně jako Václav Klaus říkal, že měl s nějakými profesory problém, ale jmenoval je, tak bych s ním měl stejné potíže. Šel bych i na Zemana – kdyby to s Putnou neudělal –, protože bych bral, že je prezidentem a nejde jen o konkrétní osobu.