Profesor, který se stydí, a výzva našim vzdělancům

V době, kdy se v českém školství dějí věci vskutku pozoruhodné, se nenajde mnoho akademiků, kteří by vstoupili do veřejné debaty.

V průběhu Týdne neklidu debatovali na ČVUT se studenty prorektor UK Stanislav Štech a také ČVUT Vojtěch Petráček, sekundoval jim v černém svetru i ostravský sociolog Jan Keller. foto: © ČESKÁ POZICE, Martin RychlíkČeská pozice

V průběhu Týdne neklidu debatovali na ČVUT se studenty prorektor UK Stanislav Štech a také ČVUT Vojtěch Petráček, sekundoval jim v černém svetru i ostravský sociolog Jan Keller.

A máme tu profesora, jemuž je po „ministerském pardonu“ pro plzeňská práva stydno, že se celoživotním úsilím dopracoval k tomuto vysokoškolskému titulu. Jde o ostravského sociologa Jana Kellera. „Aby se člověk styděl za to, že učí na vysoké škole, protože já když přijdu do hospody, kde sedí havíři, tak mi říkají ,ááááá, to jste vy, co berete prachy za to, že prodáváte tituly´. Šílená ostuda,“ uvedl Keller na webu Parlamentní listy.

Sociolog, jehož srdce bije spíše vlevo (řečeno zastarale) a pravidelně píše pro deník Právo, ostře zkritizoval čtyřleté prodloužení akreditace pro právnickou fakultu Západočeské univerzity, jíž Akreditační komise chtěla zavřít už k letošnímu červenci. „Já teď píšu článek, že plzeňská práva si zaslouží název fakulta Josefa Dobeše s celou tou ostudou, se kterou je jeho osoba spojena. To je strašlivé degradování vzdělanosti u nás. To je šílené,“ říká autor mnohých sociologických učebnic, v nichž si čtou mladí Češi.

A další reakce akademické obce ve věci plzeňské fakulty? Zatím žádná smršť. V sobotu se v Lidových novinách nechal slyšet brněnský profesor Jiří Zlatuška, který by ministra Dobeše za jeho libovůli poslal rovnou „do tepláků“. A ještě profesor Tomáš Opatrný z Olomouce, další z mediálně známých, výrazných a aktivních akademiků, na iHNed.cz rovněž kritizoval Dobešův čin: „Svých pár minut slávy si pan ministr v pátek užil; místo toho, aby ho studenti chtěli házet do koše, mu tentokrát přišli z Plzně zatleskat. Jak ministr, tak akademická obec plzeňské právnické fakulty teď ale našemu vysokému školství dost uškodili,“ píše fyzik Opatrný.

Rezignovali již vzdělanci na veřejnou debatu?

S veškerým respektem ke trojici výše uvedených profesorů je třeba říci, že reprezentují jisté silné postoje, obvykle celkem dopředu čitelné – právě díky jejich tvorbě a publikování. Je však s podivem, že v době, kdy se v českém školství dějí věci vskutku divoké, pozoruhodné, ale rozhodně také nečernobílé, se mezi tolika moudrými vzdělanci nenajde o mnoho více akademiků, kteří by vstupovali do veřejné debaty o zásadních věcech v řízení vědy či školství.

Zkusme je namátkou vyjmenovat: profesoři Václav Hořejší nebo Jiří Chýla z Akademie věd, nynější spolupracovníci ČESKÉ POZICE, tak dlouhodobě činili na svých blozích. Nejen k vědecké problematice, ale i otázce reforem do novin přispěl třeba profesor sociologie Ivo Možný a jeho kolegové – z logiky věci to bývají nejčastěji ekonomové či politologové. V popularizaci vědy je nejspíše domácí „jedničkou“ profesor Jaroslav Petr, jenž spolupracuje s Lidovými novinami a dalšími médii. Mimochodem: minulý pátek na svém blogu psal o tom, proč už se nebude opakovat plzeňská kauza... Přečtěte si to.

Vzdělaní lidé ze škol a univerzit se na „povrchní“ novináře zlobí, že situaci ve školství nebo vědě neznají, nerozumějí jí a komplexní věci zjednodušují do tu nevyvážených, tam dokonce tendenčních nebo i hloupých článků. Nabízí se otázka, proč sami akademici tak málo přispívají s názorovými i analytickými texty ze vzdělávací politiky. Mají málo témat? Nezajímá je veřejné dění? Anebo rezignovali na boj s větrnými mlýny a s lidskou blbostí?

Nečas: Nevím, proč se (reformní elity) neprofilují. Mohu se pouze dohadovat, nakolik to souvisí s tím, že jsou vedena různá grantová řízeníPremiér Petr Nečas (ODS) dostal nedávno otázku, proč se žádná z univerzitních elit nevymezila proti antireformním protestům. „Mám tady obrovské množství ohlasů, že existují jednoznačně proreformní síly. Nevím, proč se jasně neprofilují. Mohu se pouze dohadovat, nakolik to souvisí s tím, že jsou vedena různá grantová řízení, kde, když se znelíbíte, nic nedostanete. Nebo s tím, že ten či onen chce být zvolen proděkanem, děkanem, rektorem, prorektorem. Je to souboj o akademické voliče,“ řekl Lidovým novinám Nečas.

Tématem budiž Akreditační komise

Nyní je zde nejméně o jedno téma navíc: role Akreditační komise a její budoucnost, respektive vznik nové akreditační agentury a zajišťování kvality oborů. Budeme číst jenom dobře známé autory, anebo se vzdělaná vrstva rozhoupe a nabídne nám více pohledů a svých zkušeností?

Kdo by tvrdil, že v médiích nenalezne prostor, může se třeba i ozvat ČESKÉ POZICI, která již publikovala názory na reformu od prorektorů Univerzity Karlovy (Stanislav Štech) i ČVUT (Vojtěch Petráček). Společnost by pestré názory svých elit určitě uvítala – tedy pokud to nebude „šílená ostuda“ anebo předvolební kampaň pro děkanské nebo dokonce i rektorské volby.

Počet příspěvků: 15, poslední 15.3.2012 11:53 Zobrazuji posledních 15 příspěvků.