Proces s pachatelem útoků v Norsku začne až příští rok

AKTUALIZUJEME. Připojujeme kompletní znění manifestu, jehož autorem je norský atentátník. Na webu se objevil několik hodin před výbuchem v Oslu.

David Kasl 29.7.2011

Anders Behring Breivik dle svého právníka uznal svou odpovědnost. „Uvědomoval si, že obě akce byly hrůzné, podle jeho mínění však byly nezbytné,“ uvedl pro norská média Breivikův právník Geir Lippestad. foto: © ReutersČeská pozice

Anders Behring Breivik dle svého právníka uznal svou odpovědnost. „Uvědomoval si, že obě akce byly hrůzné, podle jeho mínění však byly nezbytné,“ uvedl pro norská média Breivikův právník Geir Lippestad.

V pátek odpoledne vybuchla bomba ve vládní čtvrti norské metropole Oslo. Exploze zasáhla i budovu úřadu norského premiéra Jense Stoltenberga. Následovala střelba útočníka na účastníky mládežnického sjezdu vládní Norské dělnické strany na nedalekém ostrově Utoya.

Pátek 22.25 Připojujeme aktuální komentář bezpečnostního analytika a spolupracovníka ČESKÉ POZICE Jana Schneidera k dosavadním informacím.

Pondělí 15.18 Publikujeme analýzu Breivikova manifestu od spolupracovnice ČESKÉ POZICE Terezy Matějčkové.

Sledujeme vývoj událostí.

Pátek 15.18
Breivik prý minulý pátek plánoval více než dva provedené útoky. Vrahův právník Geir Lippestad pro norský deník Aftenposten uvedl, že tyto plány byly stejně konkrétní jako pumový atentát v Oslu a masakr na ostrově Utoya. Konkrétně se Lippestad zmínil o Breivikově záměru „bombardovat“ další dvě budovy. „V ten den se staly věci, o nichž se nemohu blíže vyjadřovat. Měly za následek, že se všechno odehrálo trochu jinak, než si představoval,“ řekl dále Lippestad. Policie právníkova slova nekomentovala.

Čtvrtek 16.31
Začínají se objevovat názory politiků sympatizujících s Breivikovými myšlenkami. Poslanec Evropského parlamentu a člen italské Ligy severu Mario Borghezio sice odsoudil Breivikovo násilí, nicméně jeho protiislámskému postoji vyjádřil podporu. „Vyjma násilí jsou některé jeho názory dobré. A některé jsou skvělé,“ prohlásil Borghezio ve vysílání rozhlasové stanice Il Sole-24 Ore. Souhlasí s Breivikovým odporem vůči islámu a jeho obviněním Evropy, že se vzdala, aniž by vůbec začala bojovat proti své islamizaci. Jacquesu Coutelovy bylo pozastaveno členství ve francouzské radikálněpravicové straně Národní fronta poté, co na svém blogu publikoval obranu norského útočníka. Breivika v ní popsal jako „hlavního zastánce Západu“ a přirovnal ho k franckému vůdci Karlu Martelovi, který v 8. století zastavil islámskou expanzi v západní Evropě. Na webu White Media, na který přispívají čeští a slovenští ultranacionalisté, se dva dny po útocích objevil příspěvek, který Breivikovy činy oslavuje. Informaci přinesl server Lidovky.cz.

Čtvrtek 15.43
Breivik rozeslal svůj manifest a odkaz na video necelou hodinu a půl před výbuchem v Oslu na 1003 emailových adres. Všechny příjemce, z nichž nejméně čtvrtina byla z Velké Británie, označil jako západoevropské patrioty a připsal: „Toto je dárek pro vás... Prosím vás, abyste tuto knihu poslali všem, které znáte.“ Elektronická zpráva prý přišla i například norskému exkongresmanovi, protimuslimskému švédskému politikovi Isaaku Nygrenovi či několika krajně pravicovým politikům v Belgii.

Čtvrtek 14.00
Soudní proces s Breivikem bude zahájen až příští rok. Podle agentury DPA to dnes uvedl norský vrchní státní zástupce Tor-Aksel Busch. Vzhledem ke složitosti případu prý nebude obžalovací spis vypracován dříve než na přelomu tohoto a příštího roku. Premiér Jens Stoltenberg oznámil vytvoření nezávislé Komise 22. července, která bude analyzovat oba útoky paralelně s policií. Jednou z klíčových otázek bude, zda policie reagovala na Breivikovu střelbu na ostrově Utoya dostatečně rychle. Mluvčí policejních odborů prohlásil, že bude uvolněno 20 milionů norských korun (62,6 milionu Kč) na vytvoření stovky nových policejních míst v oblastech, kde došlo k oběma útokům.

Středa 11.53
Dle šéfky norské tajné policie Janne Kristiansenové zatím nic nenaznačuje tomu, že by Breivik byl součástí širšího hnutí, ani že by existovaly další buňky, s nimiž by byl v kontaktu. Zároveň ale dodala, že se stále prověřuje možnost existence dalších kompliců. Co se týká Breivikových kontaktů s pravicovými aktivisty ve Velké Británii a dalších zemích, norská tajná policie úzce spolupracuje se sesterskými organizacemi jak v Evropě, tak Americe a dalších zemích. Kristiansenová se však domnívá, že útočník spáchal oba činy zcela sám. Zároveň zpochybnila možnost, že by byl Breivik duševně nemocný. Popsala ho jako člověka, který velmi přesně věděl, co chce udělat, a snažil se upoutat na sebe pozornost. Policie v úterý navečer odpálila zásoby výbušnin nalezené na farmě zhruba 160 kilometrů severně od Osla, kterou si Breivik pronajal.

Úterý 16.08
Breivikův právník Geir Lippestad uvedl, že jeho klient je pravděpodobně duševně nemocný. Zda se za duševně chorého prohlásí i před soudem, je prý předčasné říci. Breivik dle svého právníka věřil, že je válce a že bude během následujících šedesáti let ospravedlněn. Řekl mu prý, že je členem protiislámské organizace se dvěma buňkami v Norsku a několika dalšími v zahraničí. Lippestad dále řekl, že Breivik před spácháním útoků použil nějakou drogu. A dodal, že psychický stav jeho klienta bude podroben lékařské expertíze. Policie zvažuje, že by Breivika obvinila rovněž ze zločinů proti lidskosti, za něž by mu hrozil až třicetiletý trest.

Úterý 10.32
Norská policie věří, že Breivik spáchal oba útoky sám. Agentura Reuters cituje reakci nejmenovaného zdroje blízkého vyšetřování na atentátníkovo prohlášení o dalších buňkách jeho organizace: „Máme pocit, že v případě tohoto prohlášení je obviněný značně nedůvěryhodný, nikdo z nás se ale zároveň neodvažuje tuto variantu zcela zavrhnout.“ Norská tajná policie potvrdila, že na Breivikovo jméno narazila v minulosti pouze jednou, na seznamu 50 až 60 Norů zaslaných Interpolem. Stalo se tak poté, co od polské společnosti, jež byla na seznamu sledovaných firem, koupil chemikálie za zhruba 20 dolarů. PST na informaci po jejím vyhodnocení nereagovala.

Pondělí 19.19
Dle norského listu VG Nett se Breivik objevil na seznamu norských tajných služeb již letos v březnu poté, co nelegálně nakoupil po internetu velké množství chemikálií od polského obchodníka. Tajné služby na tuto informaci údajně nereagovaly, protože ji nepovažovaly za relevantní. Polská policie tvrdí, že dle dosavadních poznatků mezi majitelem firmy a Breivikem existoval pouze obchodní vztah a že nákup chemikálií, které nebyly pro výrobu bomby zásadní, proběhl legálně.

Pondělí 18.00
Prokurátor Christian Hatlo zdůraznil, že prozatím nelze zcela vyloučit, že by se na masakru nepodílel i někdo další. Pokračuje vyšetřování v Polsku, odkud si Breivik objednával chemikálie, které použil k výrobě bomby. V souvislosti s masakrem nebyl v Polsku nikdo zatčen.

Pondělí 17.26
Celkový počet obětí útoků činí dle policie 76, a nikoliv 93, jak zněly dosavadní informace. Na ostrově Utoya zemřelo 68 lidí, po výbuchu v Oslu osm. Jako jeden z důvodů pro uzavření dnešního jednání před soudem pro veřejnost policie uvedla, že by mohlo uniknout příliš mnoho informací. Stále totiž není jisté, zda se na masakru nepodíleli i další pachatelé.

Pondělí 16.22
Breivik se u soudu k oběma útokům přiznal, ale vinu necítí. Argumentoval tím, že vraždění bylo nutné k ochraně Evropy před jejím ovládnutím muslimy. Jeho záměrem bylo způsobit co největší ztráty norské vládní Dělnické straně, kterou obvinil z podporování imigrace. O termínu hlavního přelíčení soud rozhodne až po skončení policejního vyšetřování. Policie bude prověřovat Breivikovo prohlášení, že jeho organizace má další dvě buňky.

Pondělí 15.33
Slyšení u soudu skončilo. Soudce nařídil Breivikovi osmitýdenní vazbu, jak požadoval státní zástupce, z toho čtyři týdny v naprosté izolaci.

Pondělí 12:45
Dnešní soud s Andersem Behringem Breivikem, který má rozhodnout o uvalení vazby, bude neveřejný. Panuje obava, že Breivik by přítomnosti médií využil k šíření myšlenek ze svého manifestu.

Neděle 13.55
Připojujeme kompletní znění manifestu, který  údajně publikoval na webu několik hodin před bombovým útokem v Oslu. „Evropskou deklaraci nezávislosti“ prý sepsal Anders Behring Breivik, jako autor je pod ním podepsán Andrew Berwick. Mnohasetstránkový materiál naznačuje, že norský atentátník se na útoky připravoval několik let. Dokument je stažen ze serveru LiveLeak.com.

Neděle 12.27
Breivik vypověděl, že oba páteční útoky provedl sám. Policie dalšího podezřelého nemá, stále ale prověřuje, zda na ostrově Utoya nestřílel kromě zatčeného Nora ještě někdo jiný. Dosavadní bilance obětí: 92 mrtvých, 97 zraněných. Na ostrově jsou stále pohřešováni čtyři lidé, v Oslu zřejmě budou ještě další oběti v domech poničených výbuchem.

Neděle 5.42
Anders Behring Breivik dle svého právníka uznal svou odpovědnost. „Uvědomoval si, že obě akce byly hrůzné, podle jeho mínění však byly nezbytné,“ uvedl pro norská média Breivikův právník Geir Lippestad. Breivik prý vše vysvětlí v pondělí před soudem. Obviněn byl z terorismu, soudce v pondělí rozhodne, zda by měl zůstat ve vazbě. Útoky Breivik údajně nějakou dobu plánoval.

Sobota 18.20
Policie potvrdila, že v Oslu vybuchla bomba v automobilu, a uvedla, že v okolí vládních budov se stále nacházejí nevybuchlé nálože. Počet obětí útoku v Oslu se může ještě zvýšit, další těla prý dosud leží v zasažených budovách. Policie se rovněž s odvoláním na výpovědi svědků domnívá, že na ostrově Utoya nestřílel pouze jeden útočník. Masakr v mládežnickém kempu prý trval téměř 90 minut. Anderse Behringa Breivika dle televizní stanice NRK zneškodnili protiterorističtí specialisté při zásahu ze vzduchu; oslepili ho slzným plynem. Ke střelbě na ostrově se již přiznal.

Sobota 17.47
Dle agentury NTB policie evakuuje oblast poblíž místa pátečního výbuchu v Oslu. Počet mrtvých na ostrově Utoya se zvýšil na minimálně 85 lidí, celková bilance obětí je tedy minimálně 92 obětí. Předsedkyně Pokrokové strany Siv Jensenová potvrdila, že Anders Behring Breivik obviněný z obou útoků byl v minulosti členem její pravicové partaje.

Sobota 12.47
Co zatím víme o Andersi Behringu Breivikovi:

• K pravicovému extremismu začal inklinovat ve svých dvaceti letech.
• V internetových debatách projevoval nacionalistické názory, nelíbila se mu imigrační politika a zapojoval se do debat, jejichž účastníci vyjadřovali strach z vlivu islámu. Socialismus podle něj rozbíjí tradici, kulturu a pocit příslušnosti k určitému národu a napomáhá vzniku slabých a dezorientovaných společností.
• Mezi nejoblíbenějšími knihami uváděl na Facebooku Proces Franze Kafky a 1984 George Orwella, v televizi nejraději sledoval kriminální seriál Dexter. Rád posiloval a hlásil se k řádu svobodných zednářů.
• Před několika dny si založil účet na Twitteru, kam 17. července vložil svůj jediný příspěvek: citát filozofa Johna Stuarta Milla „Jeden člověk s vírou se silou vyrovná 100 000 lidí s pouhým zájmem.“
• Chodil v Oslu na střední školu, studoval na obchodní škole, která se věnuje zejména výuce finančního managementu, a žil s matkou v bohaté čtvrti města. Nedávno se přestěhoval do Hedmarku severně do Osla a založil zemědělský podnik Breivik Geofarm. Díky tomu mohl mít přístup k velkému množství hnojiv, které lze použít na výrobu bomby.
• Obdivuje Winstona Churchilla a člena norského odboje z 2. světové války Maxe Manuse, který se proslavil zejména úspěšnými sabotážními akcemi, jež popsal v několika knihách.
• Až na dopravní prohřešky nemá policejní záznam. Legálně vlastnil pistoli Glock, pušku a kulovnici.

Sobota 12.15
Na ostrově Utoya zemřelo minimálně 84 lidí. Policie obvinila zatčeného 32letého Nora Anderse Behringa Breivika jak z masakru v mládežnickém kempu, tak výbuchu v Oslu o několik hodin dříve. Stále není definitivně uzavřeno, zda jsou oba útoky dílem pouze jednoho muže, nebo jestli mu někdo pomáhal.

Sobota 6.35
Útočník dle policie zastřelil v mládežnickém kempu na ostrově Utoya minimálně 80 lidí. Výbuch nálože, který střelbě předcházel, má na svědomí minimálně sedm obětí. K útoku se nepřihlásila žádná známá teroristická organizace, 32letý Nor, který byl zatčen po střelbě na Utoye, má dle místních médií vazby na pravicové extremisty. Údajně byl vyzbrojen pistolí, samopalem a brokovnicí. Policie nevylučuje variantu, že za útoky stojí více lidí.

Pátek 23.40
Norská policie dle agentury Reuters oznámila, že počet obětí obou útoků během noci vzroste. Zároveň uvedla, že na ostrově Utoya byly nalezeny nevybuchlé bomby. Dle šéfa policie v Oslu je zatčenému muži 32 let a nikdy nepracoval u policie.

Pátek 23.24
Norský ministr spravedlnosti Knut Storberget uvedl, že muž zatčený po střelbě na ostrově Utoya, je Nor. O motivech útoků zatím není nic známo. Ostrov Utoya je evakuován, dle norských úřadů by na něm mohly být instalovány další nálože.

Pátek 23.09
Dle agentury DPA se norská policie nedomnívá, že útoky souvisejí s mezinárodním terorismem. Také někteří bezpečnostní experti kromě islamistů podezírají pravicové extremisty. Podle norské policie je pravděpodobnější, že jde o „místní variantu“ terorismu, namířeného proti politickému systému.

Pátek 22.45
Expert na terorismus uvedl pro televizní stanici BBC, že islamistická teroristická organizace Pomocníci světového džihádu, která se k útokům přihlásila, je nemá na svědomí. Ministr zahraničí potvrdil, že zatčený střelec na Utoye je běloch. Šéf policie v Oslu Sveinung Sponheim prohlásil, že muž byl spatřen v hlavním městě, než došlo k explozi.

Pátek 21.45
Policie zatím potvrdila minimálně devět mrtvých na ostrově Utoya. Očití svědkové uvádějí 20 až 25 obětí. Po výbuchu v hlavním městě je zatím potvrzeno sedm mrtvých, Univerzitní nemocnice v Oslu hlásí stovky zraněných.

Pátek 21.05
K dnešním teroristickým útokům v Norsku se dle Willa McCantse, analytika výzkumného institutu C.N.A. studujícího terorismus, přihlásila islamistická teroristická organizace Ansar džihád alámí (Pomocníci světového džihádu). Uvedl to americký deník The New York Times. Dle prohlášení teroristické organizace jde o reakci na norskou přítomnost v Afghánistánu a na nespecifikovanou urážku proroka Mohameda. „Od Stockholmu jsme varovali před dalšími útoky. To, co se děje nyní, je pouze začátek, další akce budou následovat,“ píše organizace dle McCantse ve svém prohlášení. Další světová média upozorňují, že okamžitě po podobných akcích se k nim hlásí různé organizace, takže je třeba brát tuto informaci s rezervou.

Úvodní zpráva
V pátek odpoledne vybuchla bomba ve vládní čtvrti norské metropole Oslo. Exploze si dle místního rozhlasu vyžádala zatím dvě oběti a několik zraněných. Tlaková vlna rozbila většinu oken budovy úřadu norského premiéra Jense Stoltenberga. Ten ve své kanceláři nebyl a podle norských médií je v pořádku a v bezpečí. Protější ministerstvo ropného průmyslu zachvátil požár. Český velvyslanec v Norsku Luboš Nový v ČT24 prohlásil, že nemá hlášeny žádné české občany, které by výbuch zasáhl. Dle Stoltenberga je předčasné tvrdit, že by šlo o teroristický útok.

Dle některých svědků mohla být nálož umístěna v autě. K útoku se zatím nikdo nepřihlásil. „Je to velmi vážné,“ prohlásil v norské televizi TV2 premiér Stoltenberg.

Vzápětí média ohlásila útok na ostrově Utoya, který leží nedaleko Osla. Muž převlečený za policistu údajně střílel do účastníků každoročního sjezdu mládeže Stoltenbergovy Dělnické strany. Premiér měl ostrov navštívit v sobotu, situace na Utoye, kde je na pět set lidí, je dle něj kritická. Norská média hlásí několik obětí, muž podezřelý ze střelby byl dle policie zadržen. Policie se domnívá, že výbuch i střelba spolu souvisejí.

Norsko, které je členem NATO, se v minulosti několikrát stalo terčem výhrůžek radikálních islamistů zejména kvůli své vojenské přítomnosti v Afghánistánu a Libyi. Tento druh násilí se však skandinávské zemi dosud vyhýbal. Výbuch nicméně přišel zhruba rok poté, co byli zatčeni tři muži kvůli podezření napojení na organizaci Al-Kájda a plánům zaútočit na cíle v Norsku.

Podivný útok v Norsku

Komentář Jana Schneidera.

Celá situace vykazuje od samého počátku několik velmi neobvyklých rysů:

Co vlastně explodovalo v Oslu?

Na rozdíl od „standardních“ teroristických útoků, které jsou cíleny na místa s velkou hustotou pobývajících osob nebo na nejdůležitější místa kritické infrastruktury státu, byl tento útok veden na vládní budovy v norském hlavním městě, a to v době relativního klidu. To má jistou spíše politickou než teroristickou symboliku.

Nejednotné jsou informace o provedení útoku. To je neobvyklé, většinou je hned jasné, co explodovalo. Zde se mluvilo nejdříve o výbuchu plynu, poté o explozi bomby, snad v automobilu, objevily se i zprávy o dalších explozích uvnitř budov. Jedině tak by se totiž daly vysvětlit požáry ve vyšších patrech budov, které nemohly být způsobeny vnější explozí automobilu.

Nejde o puč?

Pokud byly koordinovaně odpálené nálože umístěny i ve vládních budovách, pak by to znamenalo, že buď je vládní ochranka infiltrována džihádem, nebo jde o vnitrostátní puč. Tomu by nasvědčovalo i jasně politické zabarvení bezprostředně časově následujícího útoku na shromáždění mladých členů vládní sociálně demokratické strany na ostrůvku Utoya. Na obou místech byl totiž důvodný předpoklad, že se tam objeví norský premiér. To skutečně není standardní teroristický modus operandi!

Separovaný útok střelnou zbraní jako doplněk vzdálené exploze, to je další podivný prvek. Střelba doprovázející explozi na místě samém doprovázela například útoky na americké ambasády v Keni a v Tanzanii v roce 1998. Útok střelnou zbraní v Norsku však byl od místa exploze zcela separovaný, a ke všemu byl ještě proveden osobou „nordického vzezření“ v policejní uniformě.

Kdo si útok „přivlastní“?

Jedna věc je, kdo se k útoku přihlásí. Druhá věc je, jestli ten, kdo se k útoku přihlásí, je skutečně tím, za koho se prohlašuje. Třetí věc je, kdo skutečně útok provedl. Čtvrtá, zdali dotyčný jednal ze svých pohnutek, nebo zda jednal – vědomě, či nevědomě – ve prospěch osoby či organizace zůstavající v pozadí. A pointou je, kdo a co z celé situace bude těžit.

V příštích hodinách a dnech se budou informace doplňovat a zpřesňovat. Tyto poznámky jsou psány na základě prvotních zpráv. Je však důležité si tuto fázi pamatovat, protože nelze vyloučit, že se informace mohou v průběhu času i účelově měnit, a některé se již v původní podobě – z těch či oněch důvodů – nemusejí objevit.