Ceska Pozice

Proč Zelená úsporám nedostane víc?

Podle zákona o obchodování s povolenkami půjde jen třetina z výnosu obchodování v letech 2013 až 2020 na úspory energie v budovách.

foto: © foto ATREA, ČTK, montáž ČESKÁ POZICE, UrbČeská pozice

Středečním schválením zákona o emisním obchodování vycházejí poslanci vstříc úsporám emisí na druhou. První přínos vytvářejí povolenky tlakem na znečišťovatele z velkých energetických a průmyslových podniků, aby zlepšováním účinnosti svých technologií vyráběli totéž nebo víc s menšími emisemi. Výnos z prodeje povolenek bude navíc motivovat úspory energie v budovách, včetně soukromých. A to prostřednictvím plánovaného pokračování Zelené úsporám.

Nevládní Aliance pro energetickou soběstačnost, která je platformou provozovatelů zdrojů obnovitelné energie ze solárních elektráren a projektantů energeticky účinných budov, dospěla porovnáním různých opatření ke zjištění, že zvyšování energetické efektivity staveb je nejlevnější řešení, jak emise skleníkových plynů snížit. Odvolává se na studii konzultační společnosti McKinsey, která spočítala, že pokles znečištění emisemi prostřednictvím modernizace budov přinese čistý zisk 50 až 100 eur na tunu ušetřeného oxidu uhličitého.

Budovy už mají své jisté, ale měly by dostat víc

Ve hře je odhadem 50 až 100 miliard korun z výnosu emisního obchodování v letech 2013 až 2020. Pokud ovšem vše dobře půjde a zdaří se navržená terapie chorého evropského systému obchodování povolenkami (EU ETS).

Poslanci potvrdili, že polovina těchto peněz půjde do státní pokladny, další část teplárnám a zpracovatelskému průmyslu a pouze asi třetina Státnímu fondu životního prostředí. Ten by měl podle plánů ministerstva životního prostředí vypsat novou Zelenou úsporám na podporu energeticky úsporných staveb a renovací domů.

Pokud stát vynaloží milion korun na energeticky úsporná opatření, lze očekávat kladný dopad na HDP ve výši 2,13 až 3,59 milionu korun, tvrdí ekonom Miroslav ZámečníkIniciativa Šance pro budovy, která sdružuje kolem 180 firem z oblasti energeticky úsporného stavebnictví, poukazuje na to, že mnohem efektivnější by bylo vynaložit na zateplování a změnu kotlů na vytápění veškeré zisky z povolenek. Iniciativa si nechalatýmem známého ekonoma a člena NERV Miroslava Zámečníka zpracovat analýzu, z níž jednoznačně vyplynulo, že se státu nový program na podporu energeticky úsporných domů a renovací mnohonásobně vyplatí. A to dokonce několikanásobně víc, než když se zamýšlená polovina výtěžku z prodeje povolenek zastrčí do rozpočtu.

Zámečník argumentuje: „Pokud stát vynaloží milion korun na energeticky úsporná opatření, lze očekávat kladný dopad na HDP ve výši 2,13 až 3,59 milionu korun. A to díky vysokému multiplikačnímu faktoru stavebnictví budov a také takzvané finanční páce – tedy podílu soukromého kapitálu, který se nabalí na každou korunu státní investice. Oproti tomu dle statistik běžné státní výdaje ve stejné výši přinesou růst HDP pouze 600 tisíc korun.“

Vložená investice do Zelené úsporám se dle Zámečníkovy analýzy téměř celá vrátí už během roku. Státní příjmy z jednoho milionu investovaného v dobře nastaveném programu činí 0,97 až 1,21 milionu korun na daních z příjmu stavebních firem a jejich pracovníků, ze sociálního a zdravotního pojištění zaměstnaných lidí a na nevyplacených sociálních dávkách, které by jinak bylo nutné vyplatit všem, kteří by bez tohoto programu neměli práci. K tomu je potřeba ještě připočíst nepřímý dodatečný příjem díky zvýšenému HDP.

Domácí úspory a finanční páka

Hnutí Duha při této příležitosti připomnělo studii konzultační společnosti Porsenna. Z ní vyplynulo, že domácnosti, obce a firmy díky důsledné renovaci domů ročně ušetří na účtech za vytápění 39 miliard korun. Autorům vyšlo, že rozumné vylepšení energetické účinnosti českých domů znamená víc než dvojnásobek energie, kterou by dodávalo rozšíření uhelných dolů na Mostecku.

Škoda, že si ministr financí Miroslav Kalousek prosadil nalít celou polovinu zisku z prodeje povolenek do státního rozpočtu. Oklikou by se tam dostalo peněz mnohem víc.Škoda, že si ministr financí Miroslav Kalousek prosadil nalít celou polovinu zisku z prodeje povolenek rovnou do státního rozpočtu. Oklikou by se tam dostalo peněz mnohem víc. Vyplývá to nejen ze Zámečníkovy studie, ale i z jejího oponentního posudku. Jeho autorem je Luděk Niedermayer ze společnosti Deloitte, bývalý viceguvernér České národní banky. Niedermayer má za to, že lze obtížně hledat jiné programy, které by slibovaly tak vysokou fiskální a společenskou efektivitu jako podpora energeticky šetrného bydlení v programu Zelená úsporám. Je přesvědčen, že je obtížné nalézt ekonomickou aktivitu se srovnatelně pozitivním dopadem na růst ekonomiky, příjmy státního rozpočtu i zaměstnanost.

A jak oponent nahlíží na roli Zámečníkovy finanční páky, která zabezpečí výrazný prorůstový potenciál? „Studie správně ukazuje, že finanční páka fiskální výhodnost předmětných aktivit pochopitelně zvýší,“ napsal Niedermayer. Zdůraznil, že tím je míněna situace, kdy jen část prostředků na cílenou aktivitu pochází ze státního rozpočtu a zbývající část je financována například úvěrem, když se zapojí soukromý sektor. V tomto případě dosahují fiskální multiplikátory – tedy faktory ovlivňující vzestup souhrnné poptávky na růst domácí ekonomiky – značně vysokých hodnot.

Co na to Senát a prezident

„Odklonění“ poloviny výnosu prodeje povolenek přímo do státního rozpočtu má ještě jednu významnou bolest, na niž upozornil koordinátor iniciativy Šance pro budovy Petr Holub. Z porovnání všech dostupných studií se skutečností mu vyšlo, že absorpční kapacita programu typu Zelená úsporám činí 10 až 12 miliard korun ročně. A tvrdí: „Pokud bude vložena do podpory úsporných budov pouze třetina výnosů z povolenek, je nutné předpokládanou kapacitu sektoru doplnit z evropských fondů. Takto nastavený program pak může zaměstnat zhruba 30 tisíc lidí rovnoměrně napříč celou republikou a znamenal by výrazný stimul zatím stále klesajícímu stavebnímu sektoru, a tím i české ekonomice.“

Velmi bude záležet na tom, jak se k dělbě „emisního zisku“ postaví Senát. Třetina výnosu je pro tak olbřímí potřebu velice málo, ale je to víc než nic. Nepodaří-li se podíl navýšit, tak aby ještě nespadl. Projekt energetických úspor by se měl zamlouvat i panu prezidentovi, neboť podporuje především malé domácí firmy a zaměstnanost.

zpět na článek


© 2021 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.