Proč už němečtí piráti nejsou cool?

Německá pirátská strana ztrácí voliče. Štvou je hádky, dvojí morálka i nedostatek obsahu.

Jednou z mých oblíbených scén v novém Batmanovi je moment, kdy superzloduch Bane chytí zesláblého netopýřího muže pod krkem, zvedne ho pár centimetrů nad zem, podívá se mu přímo do očí a překvapeně krásně zdeformovaným hlasem zasípe: „Victory has defeated you.“ (Vítězství Tě porazilo.) Jako poražení vítězové se právě musejí cítit i členové Německé pirátské strany. Zatímco se ještě nedávno zdálo, že symbolická vlajka Jolly Roger bude co nevidět vyvěšena z každého spolkového okna, situace u našich sousedů se začíná pozvolna měnit.

Německá média, jimž úspěchy pirátů pomohly v uplynulých měsících překonat okurkovou sezónu, začínají teď čím dál tím častěji upozorňovat na klesající preference mladé politické strany. Ještě v první polovině dubna jí celonárodní průzkum přiřkl pozici třetí nejmocnější politické síly v zemi. Piráti se podle tehdejších analýz těšili třináctiprocentní podpoře. O dva body tehdy přeskočili dokonce i své největší rivaly ze strany Zelených. Zdálo se, že piráti zakotvili uprostřed společnosti.

Dnes už situace vypadá jinak. Podle aktuálních průzkumů by strana získala „pouhých“ šest procent. „Proč už piráti nejsou cool?,“ ptá se například deník Bild, který na svých webových stránkách rovnou několik důvodů sepsal:

  • Žádný obsah. Piráto sní o zapojení občanů a transparenci, přitom nejsou schopní se vyjádřit k aktuálním tématům typu krize eurozóny anebo vysoké ceny benzínu. Standardní výmluva: „Tím se právě zabývá naše pracovní skupina.“
  • Neustálé hádky. Namísto toho, aby se piráti zabývali podstatnými věcmi, denně se hádají kvůli maličkostem. V současnosti se vyostřila diskuse kolem toho, kdo má u nich na starosti psaní tiskových zpráv.
  • Dvojí morálka. Členka pirátského vedení Julia Schrammová o duševním vlastnictví v minulosti několikrát prohlásila, že je odporné. Její názor se začal měnit poté, co napsala knihu, za kterou podle Frankfurter Allgemeine Zeitung dostala rekordní finanční zálohu ve výši sto tisíc eur. Najednou na svých autorských právech lpí jak sekundové lepidlo na prstech a prohlašuje: „Chci, aby za ni lidé platili.“
  • Efekt překvapení vyprchal. Velká část voličů, která si od nové strany slibovala rovněž nové myšlenkové základy, je jednoduše zklamaná.

Český novinář David Klimeš se na webu E15 v pondělí s mírným zpožděním ptá: „Ale jak dlouho potrvá, než si český volič řekne to, co ten německý či rakouský: Chci volit protestně, ale ne komunisty nebo ‚nácky‘. Kdo zbývá? Piráti.“   

Ten moment již nastal, alespoň podle České pirátské strany, která na svých stránkách píše: „Díky předvolebním průzkumům v jednotlivých krajích, které si zadala a ověřuje Česká televize, se zřetelně ukazuje, že Piráti nejsou strana s jedním promile voličů. Zisk tříprocentních preferencí je pro Pirátskou stranu první oficiální celospolečenskou statistikou od voleb v roce 2010. Nedávno jsme informovali také o nárůstu preferencí mezi studentstvem – oproti roku 2010 vzrostly preference Pirátů ze 7 na 13 procent, což jim vyneslo 4. příčku. Za zmínku stojí také fakt, že na Facebooku je Pirátská strana druhou nejoblíbenější stranou v České republice.“

K aktuálním výsledků se rovněž vyjádřil předseda Pirátů Ivan Bartoš: „Považujeme tři procenta za úspěch, protože nás významně přibližuje k potřebné pětiprocentní hranici; pokud se volič rozhodne nám svůj hlas dát, nevyhazuje ho tím do prázdna.“

Nezbývá než doufat, že čeští piráti s čerstvým větrem v plachtách naloží lépe než jejich němečtí kolegové. Byla by jich škoda.

Počet příspěvků: 2, poslední 31.8.2012 07:07 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.