Proč padl šéf protikorupční policie? Doufejme v důkladné vyšetření.

Špatná chemie mezi vrchní pražskou žalobkyní Lenkou Bradáčovou a šéfem ÚOKFK Tomášem Martincem zřejmě nebude to nejdůležitější.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČTKČeská pozice

Stalo se prorokované. Jen tři týdny poté, co se zprvu skrytě, později s řádnou mediální stafáží rozhořela bitva mezi pražskou vrchní státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou a ředitelem protikorupční policie, Tomáš Martinec padl. Šéf Úřadu odhalování korupce a finanční kriminality v pondělí oznámil, že rezignuje na funkci k polovině května. Nastává další kapitola příběhu, v níž zdaleka nejde jen o interpretaci ředitelova rozhodnutí.

Martinec sám ovšem do objasnění podstaty sporu mnoho světla nepřinesl. Nedá se zrovna říci, že by nějak oficiálně reagoval na celý obsah tři týdny starého oznámení Lenky Bradáčové, která si stěžovala policejnímu prezidentu Martinu Červíčkovi, že elitní policejní útvar nefunguje, jak má. Jeho rezignační řeč se týkala spíše jiné pikantní části sporu – Bradáčová na Frekvenci 1 uvedla, že na ni Martinec vyrábí kauzu. Parlamentní listy totiž přišly koncem března s informací, že Bradáčové manžel Tomáš Hájek figuruje v kauze IT zakázek na ministerstvu práce a sociálních věcí.

V pondělním rezignačním projevu Martinec uvedl, že žádný kompromitující materiál nepřipravoval ani neprodával informace. Dle něj by spolupráce s vrchní pražskou žalobkyní nemohla pokračovat. „Dva lidé si nemusí sednout, tak to bylo i v tomto případě.“ Přes veškerou skandálnost této části sporu (aniž bychom mohli z dostupných informací soudit, kde je pravda) je pozadí celého střetu ještě vážnější.

Jak stoupal tlak?

Zatímco policejní ředitel Červíček pověřil odbor vnitřní kontroly policejního prezídia, aby prošetřil obsah oznámení, a kontrola stále ještě probíhá, dostal se Martinec pod těžký politický tlak.

  • Minulý týden se do věci vložil ministr spravedlnosti Pavel Blažek, který se postavil na stranu Bradáčové, tedy na svou resortní stranu. Dokonce kvůli tomu poslal policejnímu prezidentovi osobní dopis, o němž na tiskové konferenci informoval média. K práci policie poznamenal, že jedná jako v padesátých letech minulého století.
  • Za svou podřízenou se postavil i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. V nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce potvrdil, že ho Bradáčová o možném střetu zájmů v souvislosti s případem, v němž se objevil její manžel, informovala. Za její postup ji dokonce pochválil.
  • Stranou nezůstal ani ministr vnitra Jan Kubice, jenž byl rovněž hostem nedělních Otázek. Prohlásil v nich, že jako občan a ministr si nedokáže spolupráci Bradáčové s Martincem představit. Za Martince se fakticky minulý týden nepostavil nikdo z vlády.
Interpretace č. 2

Kromě prostého sdělení, že Martinec lidsky s Bradáčovou nevycházel, se v zasvěcených kruzích objevila interpretace v tom smyslu, že Martinec de facto uznal vinu za nedobrou práci ÚOKFK. K tomu se ovšem odstupující ředitel nevyjádřil. Jak uvedla ČESKÁ POZICE minulý týden, Bradáčová si v oznámení policejnímu prezidentovi stěžovala na nedůsledné šetření kauzy solárního byznysu společnosti Amun.Re. Web Aktuálně.cz posléze publikoval zprávu, že se žalobkyni nelíbí ani postup policistů v případech pražského dopravního podniku a Opencard.

Ani v nejmenším nepomíjí naléhavá potřeba stížnost Lenky Bradáčové důsledně prošetřit

A zatímco s alternativou, že si dva elitní protikorupční bojovníci zkrátka pouze nepadli do oka, bychom se smířili snadno, se zpochybněním práce elitního policejního útvaru to je horší. Jestliže se kvůli šlendriánu (anebo dokonce záměrně) některé případy zakopávaly pod koberec, to může být podstatně vážnější problém. A padá zejména na Martince, který vykonával funkci ředitele útvaru dva roky a v minulosti zastával i pozici náměstka ředitele ÚOKFK.

Ačkoli se nyní odblokovala patová situace, že si dva specializované týmy policistů a žalobců z nějakého důvodu nerozumějí, ani v nejmenším nepomíjí naléhavá potřeba stížnost Bradáčové důsledně prošetřit. Dle Červíčka by měly být výsledky vnitřní kontroly známé za čtrnáct dnů. Policejní prezident prozatím v pondělí označil Martincovo rozhodnutí za gesto chlapa. Počítá s ním prý na vedoucích postech policie i v budoucnu.

Osudný pokyn 30?

Když jsme pátrali po souvislostech Martincova odchodu a kritiky práce jeho útvaru, narazili jsme na jednu zajímavou souvislost. Dle důvěryhodného zdroje ČESKÉ POZICE se mohl stát Martincovi osudným pokyn číslo 30 policejního prezidenta, jenž specifikuje, čím se má ÚOKFK zabývat.

Již bývalé vedení útvaru usilovalo, aby policejní prezident tento pokyn zeštíhlil, aby se elitní detektivové soustředili pouze na nejzávažnější případy. Nikdy se však změna neprosadila a výsledkem je skutečnost, že na každého vyšetřovatele útvaru připadá několik složitých kauz, jak jsme minulý týden ostatně rozebírali. A jak si postěžoval v minulosti Martinec, ÚOKFK již rezignoval na vlastní odhalování korupce a finanční kriminality.

Je zjevné, že nebylo v silách ÚOKFK příslušný pokyn v plném rozsahu plnit a není vyloučeno, že i na to si Bradáčová stěžovala. Sledujme proto, s čím v tomto ohledu přijde vnitřní kontrola policejního prezidia a zda se v budoucnu prosadí hustší síto pro výběr případů.

Politické souvislosti

Podstatný politický kontext celé události se nabízí. Výměna v útvaru, který zkoumá korupci a podvody v nejvyšších patrech české politiky a byznysu, přichází rok před volbami. Všem politickým stranám je jasné, že o uvolněné místo vypukne bitva. Celý proces jako by se přitom nesl v tradici předchozích let.

V poslední době platilo, že co ministr vnitra, to nový policejní prezident. A co policejní prezident, to nový šéf protikorupční policie. Martinec přišel na ÚOKFK v březnu 2011, kdy vedl resort vnitra expředseda Věcí veřejných Radek John a policii šéfoval Petr Lessy. Toho do vedení policie dosadila Johnova komise expertů. Lessy s Martincem střídali dvojici Oldřich Martinů a Libor Vrba. Ti se do pozic policejního prezidenta respektive ředitele ÚOKFK dostali za exministra Ivana Langera a přežili ministra vnitra úřednické vlády Martina Pecinu.

Nálepky „véčkařského“ exponenta se Martinec za dva roky v čele ÚOKFK nezbavil. Příznačné je, že v pondělí odpoledne se na twitterovém profilu Johnova náměstka Michala Moroze objevila zpráva: „Pozoruhodné na celé věci je, že ten, kdo obvinění vznesl, jej nemusí skutečně dokázat, a ten, kdo byl obviněn, je dotlačen k odchodu.“

Na uvolněnou židli budou politické strany tlačit vlastní pretendenty a nejvíce pák k obsazení postu má ODS

Vládní poměry se od Johnových časů proměnily a na místo ministra vnitra na přání premiéra Petra Nečase usedl nestraník a bývalý ředitel protimafiánského útvaru Jan Kubice. Po měsících vzájemných sporů nakonec ministr vnitra Lessyho odvolal. A nyní Lessyho nástupce Červíček, potažmo jeho náměstek pro Službu kriminální policie a vyšetřování Václav Kučera, rozhodnou, kdo přijde na citlivý post po Martincovi.

Mocenská optika velí jasně — na uvolněnou židli budou politické strany tlačit vlastní pretendenty a nejvíce pák k obsazení postu má ODS. Veličinou, hodnou pozorování, jsou „političtí podnikatelé“ napojení na politiku a byznys. Právě tato skupina lidí, jak je ČESKÁ POZICE informována, údajně právě  přemýšlí, koho do vlivné pozice „nominovat“. Každý chce mít ovečku na postu, přes nějž procházejí velmi důležité informace o legálnosti podnikání v Česku. Martinec odchází, zda spravedlivě, či nikoli, to bez znalosti výsledků kontroly nesuďme. Sledujme pozorně, kdo na jeho místo.

Počet příspěvků: 2, poslední 23.4.2013 06:58 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.