Proč musí být Ostrava hlavním městem smogu?

Na Ostravsku je opět vyhlášena smogová situace. Tíživá situace se rok od roku nemění a systematická řešení jsou v nedohlednu.

foto: © ČTKČeská pozice

Stejně sužovanou oblast vzdušným znečištěním bychom v Evropě hledali jen těžko. Ve čtvrtek byla na Ostravsku vyhlášena smogová situace a region od té doby žije v očekávání, zda vítr provětrá kotlinu, kterou mezi zdejším trojím pohořím uzavřela inverzní poklička.

Podle Českého hydrometeorologického ústavu se zhoršená kvalita ovzduší týká aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek, bez Třinecka. Na vině je polétavý prach. Nejhorší situace byla 15. listopadu ráno na stanici Věřňovice, kde průměrná klouzavá čtyřiadvacetihodinová koncentrace polétavého prachu PM10 dosáhla 171 mikrogramů v metru krychlovém vzduchu, přičemž nejvyšší denní limit je 50 mikrogramů na metr krychlový. Tíživá situace se rok od roku nemění a systematická řešení jsou v nedohlednu.

Nanicovatý život s polétavým prachem

S polétavým prachem není radno si zahrávat. Ze zprávy Státního zdravotního ústavu vyplývá, že znečištění ovzduší polétavým prachem mělo v roce 2011 v České republice na svědomí zhruba 6400 předčasně zemřelých lidí a dva tisíce nemocných, kteří museli být hospitalizováni pro akutní srdeční nebo dýchací obtíže.

Zejména dýchání sazí je kvůli vysokému obsahu rakovinotvorných látek velmi nebezpečnéČástečky polétavého prachu jsou tak drobné a lehké, že se v ovzduší vyskytují po dlouhou dobu, než je například spláchne déšť. S touto dobou se úměrně zvyšuje míra jejich vdechování. Nebezpečnost polétavého prachu pro zdraví člověka závisí na zdroji a složení prachu. Tvoří ho komplexní směs mnoha různých druhů látek včetně sazí (uhlíku), částic síranů, kovů a anorganických solí. Zejména dýchání sazí je kvůli vysokému obsahu rakovinotvorných látek velmi nebezpečné. Ohrožují nás v prachu z elektráren, tepláren, koksoven i železáren, z dieselových automobilových motorů i z nevhodných domácích topenišť.

Značka PM10 označuje částečky prachu menší než 10 mikrometrů v průměru. Naše nosní sliznice je není schopna zachytit a hromadí se v průduškách. Čtyřikrát menší částice PM2,5 doputují až do plicních sklípků, a jsou tudíž mnohem nebezpečnější. Samostatně se jejich množství u nás sleduje zatím sporadicky, takže zůstávají skryty v množství prachových částic PM10.

Špinavý očistec

Stejně sužovanou oblast vzdušným znečištěním bychom v Evropě hledali jen těžko. Podílejí se na tom tři specifika:

  • Unikátní meteorologická dispozice kotliny, kterou často a nadlouho uzavírá inverze.
  • Velké množství provozů těžkého průmyslu, které prostor pod inverzní pokličkou zaplňují množstvím nebezpečných emisí.
  • Dálkový přenos škodlivin. V sousedství za polskou hranicí je obdobně rozvinutá oblast a ne každý vítr je pro zadýmené Ostravsko osvobozující. Vane-li ze severovýchodu, smogovou situaci ještě zhoršuje. Platí to ovšem i naopak.

Na významný vliv velkých průmyslových zdrojů na ovzduší Ostravska upozornila zpráva Státního zdravotního ústavu, která se zabývá analýzou zdravotních důsledků a rizik znečištění ovzduší v roce 2011. Roční střední hodnota znečištění v městských lokalitách Moravskoslezského kraje vyšla v této analýze přibližně o 10 mikrogramů na metr krychlový vyšší než v podobných městech v ostatních krajích. Zatímco v místech extrémně zatížených dopravou jinde v republice je průměrná zátěž 31 mikrogramů na metr krychlový, na Ostravsku mají víc i klidové lokality, a to od 33 do 36 mikrogramů na metr krychlový. Zatímco v dopravně exponovaných místech Ostravska vystoupá s pomocí průmyslu průměr znečištění až na 45 mikrogramů na metr krychlový.

Zrnka polétavého prachu jsou však často „transportéry“ ještě nebezpečnější látky, jakou je benzo(a)pyrenObzvlášť exponovanou oblastí je ostravská čtvrť Radvanice-Bartovice. Zdejší děti extrémně trpí alergiemi a astmatem i jinými nemocemi dýchacího ústrojí. Zdejší imise jsou rizikem pro vznik rakoviny, cukrovky a dalších nemocí. Rozptylová studie, kterou tu v letech 2007 a 2010 realizovala Katedra ochrany životního prostředí v průmyslu z Vysoké školy báňské-Technické univerzity, zaznamenala, že průmyslový podíl na imisích PM10 v obydlených oblastech je od 35 do 60 procent (viz závěr studie).

Zrnka polétavého prachu jsou však často „transportéry“ ještě nebezpečnější látky, jakou je benzo(a)pyren, a ten z více než devadesáti procent pochází z nejbližšího provozu, který patří společnosti ArcelorMittal. Limit pro imise benzo(a)pyrenu má být však stanoven až v roce 2013. Jeho zamýšlená hodnota (1 nanogram na metr krychlový vzduchu) je v této oblasti už nyní průměrně desetkrát překročena. Nárazově i osmdesátkrát.

Vladimír Burda z občanské společnosti Vzduch upozorňuje, že části Ostravska, jako jsou Radvanice, se vymykají z průměru. A že tu průmyslové zatížení hraje mnohem větší roli, než běžně uváděná třetina doprava, třetina domácí kotlíky na tuhá paliva a třetina průmysl. Pro politiky je však i na Ostravsku pohodlnější vyznávat třetinové rozvrstvení. A přijímat mnohem jednodušší opatření. Na rozdíl od Radvanicko-Bartovické studie to ovšem není podloženo čísly.

Smogový signál na spadnutí

Za současné situace smogové výzvy nejsou podniky povinny provádět žádná redukční opatření. Jen taková, k nimž se případně zavázaly v rámci dobrovolné dohody s Ostravou nebo krajem. K výrazným opatřením, spřaženým bohužel s omezením výroby, by podniky musely přistoupit až při takzvaném signálu regulace. Jeho vyhlášení ovšem zákonodárci svázali s několika podmínkami, aby se předešlo nějakému lehkovážnému kroku. Jen překročení hranice 150 mikrogramů na metr krychlový naměřené na jedné stanici nestačí.

Situace je nicméně napjatá a omezení výroby a zejména dalšího ohrožení zdraví lidí v oblasti bude velice záležet na vývoji meteorologické situace.

Unáhlené akce na efekt

Regulovat domácí topeniště či vjezd naftových automobilů do města je mnohem jednodušší – a tak se to děje metodou pokus-omyl.

Na kotle spalující biomasu by občané reagovali se stejným zájmem, ale ekologický efekt podpory by byl mnohonásobně větší

Na prazvláštní podpoře nových kotlů se s Moravskoslezským krajem dokonce podílí ministerstvo životního prostředí. S velkou pompou oba orgány počátkem roku společně uvedly v život dotovaný program výměny kotlů– uhlí za uhlí! Alespoň že s účinnějším spalováním a lepšími emisemi. „To je ten nejpůsobivější program pro obyvatele Ostravska, podhrabat si pod nohama jámu, aby si mohli zatopit,“ komentuje to Jan Nezhyba z Arniky, působící v Havířově. „Jako by tu všude okolo nebyly kilometry podhrabaných pozemků, na nichž se nedá stavět ani zemědělsky hospodařit, ale kde by mohly růst dřeviny vhodné pro vytápění biomasou.“

To by ovšem nešlo jen tak spustit lákavý program, na nějž se stály fronty. Na kotle spalující biomasu by občané reagovali se stejným zájmem, ale ekologický efekt podpory by byl mnohonásobně větší. Vyžadovalo by to však značné úsilí projekt prosadit, najít na ladem ležící půdy hospodáře, vyřešit majetkové otázky. A poté zasadit rychle rostoucí dřeviny. Což by trvalo podstatně déle a efekt by se dostavil až po několika létech. Protože politici chtějí být vidět hned teď, pro začátek by stačilo kotle na biomasu alespoň připustit.

Tento druh podpory je ovšem cílen na celý Moravskoslezský kraj. A na Bílém Kříži se pomocí kotlíků bojuje s emisemi snadno. Co si však mají počnout lidé v Radvanicích?

Jízdné zdarma může lézt do peněz

Impulsem pro automobilisty, aby v době smogové regulace přestoupili na veřejnou dopravu, mělo být v minulosti jízdné zdarma. V Ostravě se tak při poslední zničující inverzi jezdilo zhruba měsíc a lidé využívající auta měli dost času se přizpůsobit. Nepřizpůsobili se.

Ostrava chce pro cesty do centra zavést smogové známky. Stala by se tak prvním městem v zemi, kde by byl vjezd do centra zpoplatněn.Opatření žádný efekt nepřineslo, cestujících v tramvajích a autobusech viditelně nepřibylo, stejně jako dřív jezdili převážně stejní lidé s předplacenými časovými jízdenkami. Mnoho cestujících nic neušetřilo, zato magistrát musel údajně vynaložit na každý den milion. „To však nebyla taky žádná ztráta, magistrát je v Dopravním podniku Ostrava jediným akcionářem. Nebylo pro magistrát nakonec výhodné přelít peníze z městského rozpočtu do své akciovky?“ podezíravě uvažuje Nezhyba. Celková částka činila 27 milionů korun.

Letos by tomu mělo být jinak. Magistrát chce pro cesty do centra zavést smogové známky. Jak uvedla ostravská televize, získané peníze by město investovalo do bezplatné hromadné dopravy během smogových situací. Ostrava by se tak stala prvním městem v zemi, kde by byl vjezd do centra zpoplatněn. Ostravský primátor Petr Kajnar k tomu uvedl: „Pokud chceme v době inverze skutečně snížit emise polétavého prachu, budeme muset omezit dopravu. Ta cena by neměla být taková, aby lidi ruinovala, ale neměla by být nízká, aby skutečně působila restriktivně.“

Záměrem se zabývá Centrum dopravního výzkumu, ale dosud nedospělo k žádnému řešení. Jiří Bílek ze Státního zdravotního ústavu je k nápadu skeptický, protože centrum je příliš malé na to, aby se takové omezení v kvalitě ovzduší města vůbec projevilo.

Tvrdé dopravní sousto

Na Ostravsko, které „snese všechno“, se dovážejí popílky i z mnohem zdravějších krajůChystané dopravní známky pro osobní automobily by zase jen zastiňovaly skutečný dopravní problém – a tím jsou nákladní automobily firem. Mezi dálkovými kamiony a stavebními a jim podobnými náklaďáky se rozvírají nůžky. „Užitkový“ automobilový park je do značné míry zastaralý, různé naftové agregáty jakbysmet. Dohromady jsou nezanedbatelným zdrojem polétavých popílků. Když se k tomu přičte doprava sypkých hmot na otevřených korbách, a to včetně směsí popílků se struskou, nabízí se tu k ošetření jeden velký vřed.

Na Ostravsko, které „snese všechno“, se dovážejí popílky i z mnohem zdravějších krajů. Míchají se do směsí, jimiž se například zaváží staré odkaliště v Dolní Suché. Ovšem při velkých mrazech se obsah cisterny stává aerosolem, který je pak větrem hnán směrem k obydlím.

Připomínka technicky nezpůsobilých náklaďáků neznamená, že by se ta zpoplatněná osobní doprava měla pominout. Ať si občan uvědomí, že nese spoluzodpovědnost. Jenom nevymýšlet nějaká hurá opatření pro pár inverzních týdnů. Vyhlášení regulérní nízkoemisní zóny, evropsky kompatibilní, by vyřazením zastaralých čadících automobilů splnilo podobný účel, navíc by působilo po celý rok.

Počet příspěvků: 14, poslední 25.12.2012 10:05 Zobrazuji posledních 14 příspěvků.