Proč mládež volí Dělnickou stranu

Pravicoví extremisté zabodovali u středoškoláků kvůli adolescentnímu vzdoru a fiasku zavedených politických stran.

Martin Shabu 11.9.2012

foto: © ČTKČeská pozice

V krajských studentských volbáchnanečisto, kterých se zúčastnilo na 22 tisíc středoškoláků, skončila po „pirátech“ a TOP 09 na třetím místě krajně pravicová Dělnická strana sociální spravedlivosti — Stop nepřizpůsobivým. Komentátoři politického života ihned začali burácet, že dospívající mládež začíná „hnědnout“.

Je tomu skutečně tak, že extrémní pravice je mezi mladými lidmi tolik populární pro své názory? Nakolik průzkum odráží skutečné postoje budoucí voličské skupiny? Nejsme jen svědky zanedbané výchovy v rodinách a nepříliš aktivního přístupu škol?

Jak si vysvětluje výsledek Dělnické strany Zdeněk Zbořil, politolog a soudní znalec v oboru extremismus? Za nárůstem popularity pravicového extremistu mezi středoškoláky vidí regionální problémy v soužití s Romy, což zvýraznila poměrně obšírná medializace občanských nepokojů ve Šluknovském výběžku. Posilování mimoparlamentních stran dle něj nahrává také odliv voličů od ODS a ČSSD.

Adolescentní vzdor

Přeceňovat výsledky studentských voleb však může být dle expertů zavádějící. Průzkum odráží především adolescentní vzdor. Mladí lidé se snaží protestovat proti převládajícím společenským normám, rodičům a škole. „Neorientují se v politice, natož v občanském životě. Jsou v pubertě a názory si teprve vytvářejí. Proto také nejsou obdařeni plnými politickými právy,“ řekl ČESKÉ POZICI Zbořil. Nabídl také důvod, proč na druhém místě skončila parlamentní TOP 09: jednoduše proto, že jde o nový politický subjekt.

Úskalí studentských voleb vnímá i Pavel Šaradín, politolog z Palackého univerzity v Olomouci. „Člověk od třinácti do osmnácti let teprve získává s politikou zkušenosti. Mnohdy se orientuje dle toho, co je módní,“ uvedl pro ČESKOU POZICI Šaradín, jenž navíc poukázal na jednu podstatnou nesrovnalost. Dle něj simulace voleb věrně neodráží názorovou pestrost mladých lidí.

Nepřesnost pramení z toho, že ve vzorku 170 škol, v nichž se volilo, bylo pouze osmnáct učilišť. Zbytek tvořily střední odborné školy (98) a gymnázia (77). Výsledky dále zkreslila skutečnost, že daleko nejvíce studentů volilo v Moravskoslezském kraji (4339), v němž panují výraznější problémy s integrací romské komunity. Dělnická strana se tam umístila na druhé příčce s počtem 563 hlasů. Na prvním místě pravicoví extremisté skončili pouze v Ústeckém kraji, jenž je rovněž znám vysokou koncentrací romských ghett.

Pozor na internetovou generaci

Neměli bychom ale výzkum mezi mládeží přeci jen brát vážně? Dle psychologa Slavomila Hubálka studentské volby i přes některé nepřesnosti ukázaly, že v Česku je pravicový extremismus na vzestupu, což je nebezpečný trend. Dále se podle něj potvrdilo, že v době ekonomické krize selhávají zavedené politické strany. A to je vzhledem ke zkušenosti z meziválečné krize 20. století, během níž se dostali k moci nacisté, dosti varovný signál.

Společnost proto musí hledat nové cesty spolupráce s mladými lidmi. „Vyžaduje to intenzivnější komunikaci dětí a rodičů a dětí a škol. Musí se od sebe oddělit nadsázka a skutečně nebezpečné tendence,“ vysvětlil Hubálek.

A problém je i na straně novinářů a politiků. Dle Hubálka se mladí lidé neorientují v politice dle mainstreamových médií. Informace získávají jinak. „Většinou se řídí Facebookem a internetem. Vznikají tím dvě kultury a dva typy médií,“ upozornil psycholog.

Za úprkem k extremismu však vidí ještě jeden podstatný důvod. Tradiční politické strany totiž vypustily z programů téma altruismu a solidarity, jež dospívající lidé považují za důležité. Mladé generaci tím prý hrozí „kontaminace agresí“. „Rezignovat na pravdu a lásku, nebo se těmto hodnotám dokonce vysmívat, je nebezpečné,“ uzavřel Hubálek.